sp.zn. sukls

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Egilok 25 mg tablety


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje metoprololi tartras 25 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.



3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta.

Popis přípravku:
bílé nebo téměř bílé, kulaté, bikonvexní tablety, na jedné straně s dělicím křížem, na druhé straně s
vyraženým „E“ a „435“.
Dělicí kříž má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.



4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Hypertenze:
v mírných nebo středně závažných případech, buď v monoterapii anebo v kombinaci s diuretiky a jinými
antihypertenzivy.

Angina pectoris:
u pacientů s anginou pectoris metoprolol-tartrát snižuje počet anginózních záchvatů a zlepšuje pacientovu
tělesnou výkonnost.

Udržovací léčba po infarktu myokardu:
snižuje možnost opakovaného infarktu.

Srdeční arytmie:
sinusová tachykardie, supraventrikulární tachykardie, ventrikulární extrasystoly, supraventrikulární arytmie
spojená a prolapsem mitrální chlopně.
Funkční poruchy srdce s palpitací.
Tachykardie související s hypertyreózou.
Profylaxe migrény.




4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Dávka se musí stanovit postupně individuálně, aby se předešlo výrazné bradykardii. Doporučené dávky
jsou tyto:

Hypertenze:
U mírné až středně těžké hypertenze je zahajovací dávka 25 až 50 mg dvakrát denně (ráno a večer). U
nereagujících pacientů se denní dávka může postupně zvyšovat až na 100 mg dvakrát denně a/nebo je
možno podávat v kombinaci další antihypertenziva.
Maximální denní dávka je 200 mg podávaná v dílčích dávkách

Angina pectoris:
Zahajovací dávka je 25 až 50 mg dvakrát až třikrát denně, kterou je možné podle reakce pacienta postupně
zvyšovat až na 200 mg za den anebo je možno podávat v kombinaci s jiným antianginózním přípravkem.

Udržovací léčba po prodělaném infarktu myokardu:
Doporučená dávka je 50 až 100 mg dvakrát denně (ráno a večer).

Arytmie:
Zahajovací dávka je 25 až 50 mg dvakrát nebo třikrát denně. V případě potřeby se denní dávka může
postupně zvyšovat až na 200 mg anebo je možno podávat v kombinaci s jiným antiarytmikem.

Hypertyreóza:
Doporučená denní dávka činí 150 až 200 mg a je rozdělená na 3 až 4 dílčí dávky.

Funkční poruchy srdeční, provázené palpitací:
100 mg za den rozdělených do dvou dílčích dávek (ráno a večer). Pokud je to indikováno, lze denní dávku
zvýšit až na 2x 100 mg.

Prevence migrény:
100 až 200 mg za den rozdělených do dvou dílčích dávek (ráno a večer).

Zvláštní skupiny pacientů:

Porucha funkce ledvin:
U pacientů s poruchou funkce ledvin není třeba dávku upravovat.

Porucha funkce jater:
Obecně není nutné upravovat dávku ani u pacientů s hepatickou cirhózou, protože vazba metoprolol-
tartrátu na plasmatické proteiny je nízká (5−10 %). U pacientů s těžkou poruchou funkce jater (např. stavy
po chirurgickém zkratu) bude možná nezbytné dávku metoprolol-tartrátu snížit (viz body 4.4 a 5.2).

Starší pacienti:
U starších osob není nutné dávkování speciálně upravovat.








Pediatrická populace
Klinických zkušeností s používáním metoprolol-tartrátu v pediatrii je velmi málo. Přípravek je určen k
léčbě dospělých pacientů.

Způsob podání
Perorální podání.
Tablety lze užívat jak s jídlem, tak i nezávisle na jídle, zapíjejí se douškem vody.

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 nebo na
jiné betablokátory
• Atrioventrikulární blok druhého a třetího stupně
• Klinicky relevantní sinusová bradykardie
• Sick sinus syndrom
• Kardiogenní šok
• Těžká porucha periferního arteriálního oběhu
• Dekompenzované srdeční selhání (s plicním edémem, hypoperfuzí nebo hypotenzí)
• Infarkt myokardu, pokud je tep nižší než 45/minutu, interval P-Q je delší než 0,24 sekundy a pokud
je systolický krevní tlak nižší než 100 mmHg
• Pacienti vyžadující trvalou nebo občasnou inotropní léčbu ( -agonista).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

I když kardioselektivní beta-blokátory mají na respirační funkce mírnější účinky než beta-blokátory
neselektivní, je nutno se jejich používání u pacientů s obstrukční chorobou dýchacích cest, pokud možno,
vyhýbat. Pokud se má metoprolol-tartrát podávat pacientům s bronchiálním astmatem, může být nezbytná
kombinace s agonisty beta-receptorů (tablety a/nebo sprej) nebo úprava dávky předtím podávaného beta-
agonisty

I když u selektivních beta-blokátorů je méně pravděpodobné, že by ovlivňovaly metabolismus cukrů nebo
maskovaly jisté příznaky hypoglykémie, u pacientů s diabetem mellitus léčených přípravkem Egilok se
musí metabolismus cukrů vyšetřovat častěji a v případě potřeby je nutno dávku inzulinu a perorálních
antidiabetik upravit (viz bod 4.5).

Velmi vzácně se mohou zhoršit stávající mírné poruchy atrioventrikulárního vedení a může vzniknout AV
blokáda.
Při zjištění progresivní bradykardie se v léčbě musí pokračovat nižšími dávkami anebo se léčba musí
přerušit.

Metoprolol-tartrát může zhoršit příznaky periferních oběhových poruch.

Při léčbě pacientů s feochromocytomem se metoprolol-tartrát musí kombinovat s alfa-blokátorem (alfa-
blokádu je nutno zavést před nasazením metoprolol-tartrátu)

Náhlému vysazení metoprolol-tartrátu je nutno se vyhnout. Metoprolol-tartrát se musí vysazovat postupně
podáváním snížených dávek v průběhu 14 dní, přičemž se dosáhne konečná dávka 25 mg. Náhlé vysazení
může zhoršit příznaky anginy pectoris a zvýšit riziko koronárních příhod. Pacientům s chorobou
koronárních arterií je nutno při ukončování léčby věnovat zvláštní pozornost.

Před chirurgickým zákrokem je nutno informovat anesteziologa o tom, že se pacient léčí metoprolol-
tartrátem, vysazení léčby přípravkem Egilok se nedoporučuje (viz bod 4.5).


U pacientů léčených metoprolol-tartrátem může být anafylaktický šok závažnější.

Při podávání přípravku pacientům s depresivní poruchou, myastenií gravis a s psoriázou je nutná opatrnost.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Antihypertenzní účinky metoprolol-tartrátu a jiných antihypertenziv jsou obvykle aditivní; proto, aby se
předešlo hypotenzi, je nutná při jejich podávání v kombinaci opatrnost. Nicméně aditivní povaha účinku
antihypertenziv může v případě potřeby zajistit účinnější kontrolu krevního tlaku. Současné podávání
metoprolol-tartrátu a verapamilu a/nebo jiných blokátorů vápníkového kanálu diltiazemového typu může
vést k zesíleným negativně inotropním a chronotropním účinkům. Intravenóznímu podávání verapamilu
nebo jiných antagonistů vápníku verapamilového typu je nutno se u pacientů léčených beta-blokátory
vyhnout (riziko asystolie).

Opatrně je nutno kombinovat s:

• perorálními antiarytmiky (chinidinového typu a amiodaron) a parasympatomimetiky (riziko
hypotenze, bradykardie, AV blokády)
• digitálisovými glykosidy (riziko bradykardie, poruch vedení vzruchu, metoprolol-tartrát nemá vliv
na pozitivně inotropní účinky digitálisových přípravků)
• dalšími antihypertenzivy /zejména guanethidinem, reserpinem, alfa-methyldopou, klonidinem a
antihypertenzivy guanfacinového typu/ (riziko hypotenze a/nebo bradykardie)
• při kombinaci s klonidinem je nutno léčbu vždy ukončit napřed vysazením metoprolol-tartrátu a
několik dní poté klonidinu, a to kvůli riziku hypertenzní krize. Pokud by se klonidin vysadil první,
mohlo by dojít k hypertenzní krizi
• celkovými anestetiky (kardiodepresivní účinek)
• alfa- a beta-sympatomimetiky (riziko hypertenze, významné bradykardie, případně srdečního
arestu). Za jistých podmínek, pokud se pacientům léčeným betablokátory podává adrenalin,
interferují kardioselektivní beta-blokátory s kontrolou krevního tlaku mnohem méně než
betablokátory neselektivní.
• ergotaminem (zesiluje se vasokonstrikční účinek)
• jistými léky působícími na centrální nervový systém (např. hypnotika, trankvilizéry, tricyklická
antidepresiva, neuroleptika) a alkoholem (riziko hypotenze)
• beta2-sympatomimetiky (funkční antagonismus)
• nesteroidními antirevmatiky (např. indometacin) nebo jinými inhibitory prostaglandinsyntetázy–
antihypertenzní účinek se snižuje
• estrogeny (antihypertenzní účinky metoprolol-tartrátu mohou být oslabeny)
• perorálními antidiabetiky a inzulinem (metoprolol-tartrát může oslabovat jejich hypoglykemické
účinky a může zastírat příznaky hypoglykemie)
• kurarová myorelaxancia (zesílení nervosvalové blokády)
• současné podávání metoprolol-tartrátu s inhibitory izoenzymu 2D6 cytochromu P450 (CYP)
(metoprolol-tartrát se metabolizuje tímto izoenzymem), (např. cimetidin, jistá antihistaminika /např.
difenhydramin/, jistá antiarytmika /např. amiodaron, chinidin, propafenon/, jistá antipsychotika
/např. thioridazin/, jisté inhibitory COX-2 /např. celekoxib/, alkohol, hydralazin, jistá SSRI /např.
paroxetin, fluoxetin, sertralin, escitalopram/) – účinky metoprolol-tartrátu mohou být zesíleny v
důsledku jeho vyšších plasmatických hladin
• induktory CYP2D6 (např. rifampicin, barbituráty) – účinky metoprolol-tartrátu mohou být oslabeny
v důsledku indukce metabolismu v játrech)
současné podávání s blokátory sympatických ganglií nebo s jinými blokátory beta receptorů (např.
oční kapky) nebo s inhibitory MAO vyžaduje pečlivý lékařský dohled.


4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Léčba vyžaduje pečlivé vyhodnocení možného rizika pro plod v porovnání s přínosy léčby. Pokud se
podávání nelze vyhnout, je třeba plod a novorozence po porodu velmi pečlivě sledovat několik dní (48−hodin), protože pokles uteroplacentárního oběhu může ovlivnit růst plodu, přičemž metoprolol-tartrát
vstupující do oběhu plodu/novorozence může způsobit bradykardii, respirační depresi, hypotenzi či
hypoglykemii.

Kojení
Pokud se podávání nelze vyhnout, je nutno kojence sledovat se zvýšenou pozorností (může dojít k
bradykardii), i když v terapeutických dávkách vylučovaný metoprolol-tartrát u novorozence žádné
významné beta-blokující účinky nevykazuje.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek může mít, zvláště na začátku léčby a pokud se užívá současně s alkoholem, nepříznivý vliv na
soustředěnost při řízení dopravních prostředků a obsluze strojů. Mohou se objevit bolesti hlavy, únava
a/nebo točení hlavy. Proto je nutno individuálně stanovit dávku, která by umožňovala řízení dopravních
prostředků a obsluhu strojů.

4.8 Nežádoucí účinky

Léčbu metoprolol-tartrátem pacienti obvykle dobře snášejí, přičemž nežádoucí účinky jsou obvykle mírné
a reverzibilní. Níže uvedené nežádoucí účinky byly zjištěny v klinických hodnoceních a během rutinního
terapeutického používání metoprolol-tartrátu. Vztah mezi podáváním léčiva a výskytem nežádoucí
příhody nelze v řadě případů ověřit.
Níže použité četnosti výskytu označující incidenci nežádoucích účinků jsou definovány následovně: velmi
časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1000 až <1/100); vzácné (≥1/10000 až <1/1000);
velmi vzácné (<1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit):

Poruchy krve a lymfatického systému:
Velmi vzácné: trombocytopenie

Poruchy metabolismu a výživy:
Méně časté: nárůst tělesné hmotnosti

Psychiatrické poruchy:
Méně časté: deprese, potíže se soustředěním, ospalost, insomnie, noční můry
Vzácné: nervozita, úzkost, impotence/sexuální poruchy
Velmi vzácné: amnézie, poruchy paměti, zmatenost, halucinace

Poruchy nervového systému:
Velmi časté: únava
Časté: točení hlavy, bolesti hlavy
Méně časté: parestézie, svalové křeče
Velmi vzácné: dysgeuzie

Poruchy oka:
Vzácné: poruchy vidění, xeroftalmie a/nebo podráždění oka, zánět spojivek

Poruchy ucha a labyrintu:
Velmi vzácné: tinnitus


Srdeční poruchy:
Časté: bradykardie, palpitace
Méně časté: zhoršení příznaků srdečního selhání, kardiogenní šok u pacientů s akutním infarktem
myokardu*, AV-blok stupně I, edém, bolesti v srdeční oblasti
Velmi vzácné: arytmie, poruchy vedení vzruchu

* Četnost vyšší o 0,4 % v porovnání s placebem ve studii u 46000 pacientů s akutním infarktem
myokardu, kde četnost kardiogenního šoku byla 2,3 % ve skupině léčené metoprolol-tartrátem a 1,9 % ve
skupině léčené placebem u podskupiny pacientů s nízkým indexem rizika šoku. Index rizika šoku byl
založen na absolutním riziku šoku u každého jednotlivého pacienta a byl odvozen od věku, pohlaví,
zpoždění, Killipovy třídy, krevního tlaku, tepové frekvence, abnormalit na EKG a hypertenze v anamnéze.
Skupina pacientů s nízkým indexem rizika šoku odpovídá pacientům, u kterých je metoprolol-tartrát při
akutním infarktu myokardu doporučen.

Cévní poruchy:
Časté: posturální hypotenze /velmi vzácně se synkopou/, chladné končetiny
Velmi vzácné: gangréna u pacientů se stávajícími poruchami periferní cirkulace

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:
Časté: námahová dušnost
Méně časté: bronchiální spasmus (dokonce i bez obstrukční respirační poruchy v anamnéze)
Vzácné: rinitida

Gastrointestinální poruchy:
Časté: nauzea, bolesti břicha, průjem, zácpa
Méně časté: zvracení
Vzácné: sucho v ústech

Poruchy jater a žlučových cest
Vzácné: abnormální funkční jaterní testy
Velmi vzácné: hepatitida

Poruchy kůže a podkožní tkáně:
Méně časté: kožní vyrážka (kopřivkovité, psoriasiformní a dystrofické kožní léze), zvýšené pocení
Vzácné: alopecie
Velmi vzácné: fotosenzitivita, progredující psoriáza

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně:
Velmi vzácné: artralgie

Podávání přípravku Egilok se musí ukončit, pokud se výše uvedené příznaky objeví s klinicky relevantní
intenzitou a jejich příčinu nelze jednoznačně určit.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby
hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek


4.9 Předávkování
Příznaky předávkování:
hypotenze, sinusová bradykardie, atrioventrikulární blok, srdeční selhání, kardiogenní šok, srdeční
zástava, nauzea, zvracení, bronchospasmus, hypoglykémie, ztráta vědomí, kóma.
Výše uvedené příznaky se mohou ještě zvýraznit po současném podání antihypertenziv, chinidinu,
barbiturátů a alkoholu.
První známky předávkování se projeví po 20 minutách až 2 hodinách po podání léku.

Léčba předávkování:
Léčba předávkování vyžaduje intenzivní péči a důkladné sledování pacienta (oběhové, respirační
parametry, funkce ledvin, cukr v krvi, sérové elektrolyty).
Pokud si pacient nevzal lék před příliš dlouhou dobou, doporučuje se k dalšímu snížení absorpce léku
výplach žaludku (nebo vyvolání zvracení, řízené řádně proškoleným zdravotním personálem v případě, že
je výplach neproveditelný a pacient je při vědomí) s podáním aktivního uhlí. V případech vážné
hypotenze, bradykardie a hrozícího selhání srdce by měl být podán i. v. 1-agonista ve 2 až 5minutových
intervalech anebo v infúzi až do dosažení žádoucího účinku. Pokud není selektivní 1-agonista k dispozici,
může být aplikován intravenózně atropin nebo dopamin.
Pokud není dosaženo uspokojivého efektu, lze podat jiná sympatomimetika (dobutamin nebo noradrenalin).
Pro odvrácení účinků silné beta blokády může být účinným rovněž glukagon v dávce 1−10 mg.
V případě závažné bradykardie, odolávající farmakoterapii, může být nezbytné implantovat pacemaker.
Bronchospazmus může být odstraněn i. v. podáním 2-agonisty (např. terbutalinu).
Tato antidota mohou být potřebná ve vyšších dávkách, než je jejich terapeutické rozmezí.
Metoprolol-tartrát nelze účinně odstranit hemodialýzou.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1. Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Betablokátory selektivní
ATC kód: C07AB
Metoprolol-tartrát je kardioselektivní 1-blokátor, tj. blokuje beta1 receptory v dávkách mnohem nižších,
než v dávkách potřebných k blokádě beta2 receptorů. Metoprolol-tartrát nemá vlastní sympatomimetickou
aktivitu a jeho membrány stabilizující aktivita je nevýznamná.

Mechanismus účinku:
Zmírňuje srdeční účinky zvýšené sympatomimetické aktivity, ke které dochází při tělesném a duševním stresu,
akutně snižuje tepovou frekvenci, srdeční kontraktilitu, srdeční výdej a krevní tlak. Při vysokých endogenních
hladinách adrenalinu interferuje metoprolol-tartrát s krevním tlakem mnohem méně než neselektivní
betablokátory. V případě potřeby může být metoprolol-tartrát v kombinaci s agonistou beta2 receptorů podáván
pacientům s příznaky obstrukční plicní nemoci. Pokud se podává spolu s agonistou beta2 receptorů, interferuje
metoprolol-tartrát v terapeutických dávkách s beta2 receptory zprostředkovanou bronchodilatací vyvolanou
agonistou beta2 receptorů méně než neselektivní beta-blokátory.

V porovnání s neselektivními betablokátory ovlivňuje metoprolol-tartrát tvorbu inzulinu a metabolismus
cukrů menší měrou.
Významně nemění kardiovaskulární odpovědi na hypoglykémii, ani neprodlužuje trvání hypoglykemické
ataky.

Krátkodobé studie prokázaly, že metoprolol-tartrát může vyvolat mírné zvýšení hladin triglyceridů a
snížení hladin volných mastných kyselin v séru. V některých případech bylo pozorováno malé snížení
frakce lipoproteinů s vysokou hustotou (HDL), i když menší měrou, než je tomu po neselektivních beta-

blokátorech. V jedné studii trvající několik let však bylo po léčbě metoprolol-tartrátem prokázáno
významné snížení hladin celkového sérového cholesterolu.
Kvalita života není během léčby metoprolol-tartrátem ani snížena, ani zlepšena. Po léčbě pacientů po
infarktu myokardu metoprolol-tartrátem bylo pozorováno zlepšení kvality života.

U hypertenzních pacientů metoprolol-tartrát snižuje krevní tlak v polohách vstoje i vleže. Po zahájení
léčby metoprolol-tartrátem lze pozorovat krátkodobý účinek (několik hodin) a klinicky nevýznamné
zvýšení periferní rezistence. Dlouhodobý antihypertenzní účinek této látky je spojen s postupným
snižováním celkové periferní vaskulární rezistence.

U hypertenzních pacientů vede dlouhodobé podávání přípravku ke statisticky významnému snížení
hmotnosti levé srdeční komory a ke zlepšení diastolické funkce a nálože levé srdeční komory.
U mužských pacientů se středně těžkou až těžkou hypertenzí metoprolol-tartrát snižoval úmrtnost v
důsledku kardiovaskulárního onemocnění (především incidenci náhlé smrti, fatální a nefatální infarkty a
mrtvice).

Obdobně jako jiné -blokátory snížením systemického arteriálního tlaku, srdeční frekvence a kontraktility
snižuje metoprolol-tartrát spotřebu kyslíku v srdečním svalu. Snížením srdeční frekvence a tím
prodloužením diastoly metoprolol-tartrát zlepšuje perfúzi a okysličení myokardiálních oblastí se
zhoršeným zásobováním krví. Při angině pectoris přípravek tudíž snižuje počet, trvání a závažnost
záchvatů, včetně němých ischemických příhod, a zlepšuje fyzickou výkonnost pacientů.

V případě srdečních arytmií (supraventrikulární tachykardie, fibrilace síní a komorové extrasystoly)
snižuje metoprolol-tartrát komorovou frekvenci a snižuje počty komorových extrasystol.

V případě infarktu myokardu metoprolol-tartrát snižuje úmrtnost omezením rizika náhlé smrti. Tento
účinek je připisován především prevenci epizod ventrikulární fibrilace.
Má se za to, že antifibrilační účinky nastávají v důsledku dvojího mechanismu: centrální stimulační
účinek na vagus příznivě ovlivňuje elektrickou stabilitu srdce a inhibice sympatické aktivity snižuje
kontraktilitu, tepovou frekvenci a krevní tlak.
Tento účinek, snižující úmrtnost, mohl být ve stejné míře pozorován, ať byl metoprolol-tartrát podán v
počáteční nebo konečné fázi a převažoval i v případě vysoce rizikových (trpících kardiovaskulární
chorobou) a diabetických pacientů.
Rovněž bylo prokázáno, že metoprolol-tartrát snižuje pravděpodobnost nefatálního reinfarktu.

Metoprolol-tartrát je vhodný k profylaktické léčbě funkčních srdečních poruch s palpitacemi.

Metoprolol-tartrát je dále vhodný k profylaktické léčbě migrény.

Metoprolol-tartrát snižuje klinické projevy hypertyreózy a lze jej proto podávat jako doplňkovou medikaci.

5.2. Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Metoprolol-tartrát se rychle a úplně resorbuje z trávicího traktu. Látka vykazuje lineární farmakokinetiku
v terapeutickém rozsahu dávek.
Maximálních plazmatických koncentrací dosáhne za 1,5 až 2 hodiny po podání. I když plasmatické
hladiny vykazují vysoké interindividuální odchylky, jsou intraindividuální odchylky malé. Po absorpci
podstupuje metoprolol-tartrát významnou metabolizaci při prvním průchodu játry. Biologická dostupnost
metoprolol-tartrátu činí přibližně 50 % po jednorázovém podání a přibližně 70 % po opakovaném podání.
Současný příjem potravy může zvýšit biologickou dostupnost metoprolol-tartrátu o 30 až 40 %.

Distribuce

Vazba metoprolol-tartrátu na plasmatické proteiny je nízká, okolo 5 až 10 %. Metoprolol-tartrát vykazuje
extenzivní distribuci do tkání a má vysoký zdánlivý distribuční objem (5,6 1/kg tělesné hmotnosti).


Biotransformace
Metoprolol-tartrát je metabolizován v játrech enzymy 2D6 cytochromu P-450 (CYP). Metabolity ke
klinickým účinkům nijak nepřispívají.

Eliminace
Více než 95 % podané dávky se vyloučí ledvinami, asi 5 % podané dávky se v moči vyloučí jako
nezměněný metoprolol-tartrát. V ojedinělých případech se hodnota nemetabolizovaného podílu může
zvýšit na 30 %. Eliminační poločas je v průměru 3,5 hodiny (pohybuje se v rozmezí od 1 do 9 hodin).
Celková tělesná clearance je okolo 1 litru/min.

Zvláštní populace
Farmakokinetika metoprolol-tartrátu nevykazuje u starších pacientů žádné zásadní změny.

Zhoršená funkce ledvin nemění systémovou biologickou dostupnost a eliminaci metoprolol-tartrátu. V
těchto případech nicméně dochází ke sníženému vylučování metabolitů. U pacientů se závažným
onemocněním ledvin (GFR 5 ml/min) bylo pozorováno velké hromadění metabolitů. Hromadění
metabolitů ovšem rozsah -blokády nezvýšilo.

Porucha funkce jater nemá na farmakokinetiku metoprolol-tartrátu velký vliv. Ovšem u závažné hepatické
cirhózy a po portokaválním chirurgickém zkratu se může biologická dostupnost metoprolol-tartrátu zvýšit
a celková tělesná clearance se může snížit. U pacientů po portokaválním chirurgickém zkratu se celková
tělesná clearance snížila na asi 0,3 l/min a plocha pod křivkou průběhu koncentrace v plazmě v čase se
oproti hodnotě zjištěné u zdravých jednotlivců zvýšila na přibližně šestinásobek.

5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Dlouhodobé testy toxicity prováděné s terapeutickými dávkami metoprolol-tartrátu na různých druzích
zvířat nevedly k žádným pozitivním nálezům. Testy karcinogenity provedené na myších a potkanech
karcinogenní účinky neprokázaly.
Testy mutagenity a ve studiích teratogenity na zvířatech nevedly k žádným pozitivním nálezům.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1. Seznam pomocných látek

Mikrokrystalická celulosa
Sodná sůl karboxymethylškrobu
Koloidní bezvodý oxid křemičitý
Povidon
Magnesium-stearát

6.2. Inkompatibility

Neuplatňuje se

6.3. Doba použitelnosti

let



6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchování.

6.5. Druh obalu a obsah balení

Lahvička z hnědého skla uzavřená bílým bezpečnostním uzávěrem z PE a s vložkou s PE, papírová
krabička.

Velikosti balení:
60 tablet (3 lahvičky po 20 tabletách)

Upozornění :
Text na lahvičce je v rumunštině. Překlad textu je uveden v Příbalové informaci.
6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

EGIS Pharmaceuticals PLC
1106 Budapešť, Keresztúri út 30-38.
Maďarsko

Souběžný dovozce:
Pharmedex s.r.o., Lisabonská 799/8, Vysočany, 190 00 Praha 9, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

58/450/99-C/PI/001/13


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 18. 9. 2013 / 10. 10.



10. DATUM REVIZE TEXTU

10. 10.