Ersittin Dávkování a způsob podání
 
Dávkování – dospělí 
Stránka 2 z Zvyšování dávek a jejich udržování 
Zonisamid lze u dospělých pacientů užívat v monoterapii, nebo přidat ke stávající terapii. Dávka se má 
titrovat na základě klinického účinku. Doporučené zvyšování a udržování dávek je uvedeno 
v tabulce 1. Někteří pacienti, zejména ti, kteří neužívají léčiva indukující CYP3A4, mohou reagovat na 
dávky nižší. 
 
Vysazení 
Pokud má být léčba zonisamidem ukončena, má se přípravek vysazovat postupně (viz bod 4.4). 
V klinických studiích u dospělých pacientů se používalo snížení dávky o 100 mg v týdenních 
intervalech se souběžnou úpravou dávek dalších antiepileptik (pokud to bylo nezbytné). 
 
Tabulka 1 Dospělí pacienti – doporučené schéma zvyšování dávek a jejich udržování 
 
Léčebné schéma Fáze titrace Obvyklá udržovací dávka
Monoterapie 
nově diagnostikovaní 
dospělí pacienti
1. + 2. týden 3. + 4. týden 5. + 6. týden  
300 mg denně (jednou 
denně). 
Při potřebě vyšších
dávek: zvyšování ve 
dvoutýdenních 
intervalech 
v přírůstcích 100 mg až 
na maximum 500 mg. 
100 mg/den 
(jednou denně) 
200 mg/den 
(jednou denně) 
300 mg/den 
(jednou denně) 
Přídatná terapie 
– s léčivy 
indukujícími
CYP3A(viz bod 4.5) 
1. týden 2. týden 3. až 5. týden  
300 až 500 mg denně 
(jednou denně nebo 
rozděleno do dvou 
dávek). 
50 mg/den 
(rozděleno do 
dvou dávek) 
100 mg/den 
(rozděleno do 
dvou dávek) 
Zvyšování 
v týdenních 
intervalech 
v přírůstcích
100 mg 
– bez léčiv 
indukujících CYP3Anebo 
s poruchou funkce 
ledvin nebo jater 
1. + 2. týden 3. + 4. týden 5. až 10. týden  
300 až 500 mg denně 
(jednou denně nebo 
rozděleno do dvou 
dávek). 
Někteří pacienti mohou 
odpovídat na nižší
dávky. 
50 mg/den 
(rozděleno do 
dvou dávek) 
100 mg/den 
(rozděleno do 
dvou dávek) 
Zvyšování ve 
dvoutýdenních 
intervalech 
v přírůstcích až
100 mg 
 
Všeobecná doporučení týkající se dávkování zonisamidu u zvláštních populací pacientů 
 
Pediatrická populace (ve věku 6 let a starší)  
Zvyšování dávek a jejich udržování 
U pediatrických pacientů ve věku 6 let a starších je nutné zonisamid přidat ke stávající terapii. Dávka se 
má titrovat na základě klinického účinku. Doporučené zvyšování a udržování dávek je uvedeno 
v tabulce 2. Někteří pacienti, zejména ti, kteří neužívají léčiva indukující CYP3A4, mohou reagovat na 
dávky nižší. 
 
Lékaři mají pediatrické pacienty a jejich rodiče/pečovatele upozornit na výstražný rámeček pro 
Stránka 3 z pacienta (v příbalové informaci) týkající se prevence úpalu (viz bod 4.4: Pediatrická populace). 
 
Tabulka 2 Pediatrická populace (ve věku 6 let a starší) – doporučené schéma zvyšování 
 dávek a jejich udržování 
 
Léčebné schéma Fáze titrace Obvyklá udržovací dávka
Přídatná terapie 
– s léčivy 
indukujícími
CYP3A4 (viz bod
4.5) 
1. týden 2. až 8. týden Pacienti 
s hmotností  
20 až 55 kga 
Pacienti  
s hmotností 
>55 kg 
mg/kg/den 
(jednou denně)
Zvyšování 
v týdenních 
intervalech 
v přírůstcích 
mg/kg
6–8 mg/kg/den 
(jednou denně) 
300–500 mg/den 
(jednou denně) 
– bez léčiv 
indukujících 
CYP3A1. + 2. týden ≥3. týden 
6–8 mg/kg/den 
(jednou denně) 
300–500 mg/den 
(jednou denně) 
mg/kg/den 
(jednou denně) 
Zvyšování 
v dvoutýdenních 
intervalech 
v přírůstcích
mg/kg 
 
Poznámka: 
a. Aby bylo zajištěno dosažení terapeutické dávky, je nutné sledovat hmotnost dítěte a při změnách 
hmotnosti u pacientů s hmotností až do 55 kg dávku upravit. Schéma dávkování je 8 mg/kg/den až do maximální dávky 500 mg/den. 
 
Bezpečnost a účinnost zonisamidu u dětí ve věku do 6 let nebo s hmotností nižší než 20 kg nebyla 
dosud stanovena. 
 
Klinické studie poskytují omezené údaje o pacientech s tělesnou hmotností nižší než 20 kg. Proto se 
děti ve věku 6 let a starší s tělesnou hmotností nižší než 20 kg mají léčit opatrně. 
 
Za použití komerčně dostupných sil tobolek přípravku Ersittin není vždy možné přesně docílit 
vypočítané dávky. V těchto případech se proto doporučuje zaokrouhlit celkovou dávku přípravku 
Ersittin nahoru nebo dolů na nejbližší možnou dávku, které lze dosáhnout za použití komerčně 
dostupných sil tobolek přípravku Ersittin (25 mg, 50 mg a 100 mg). 
 
Vysazení 
Pokud má být léčba zonisamidem ukončena, má se vysazovat postupně (viz bod 4.4). V klinických 
studiích u pediatrických pacientů se titrace dávky směrem dolů uskutečnila snižováním dávky 
v týdenních intervalech o 2 mg/kg (tj. v souladu se schématem uvedeným v tabulce 3). 
 
Tabulka 3 Pediatrická populace (ve věku 6 let a starší) – doporučené schéma titrace 
 směrem dolů 
 
Hmotnost Snižování v týdenních intervalech o: 
20-28 kg 25 až 50 mg/den* 
29-41 kg 50 až 75 mg/den* 
42-55 kg 100 mg/den* 
Stránka 4 z >55 kg 100 mg/den*
Poznámka: 
* Všechny dávky se podávají jednou denně. 
 
Starší pacienti  
Při zahájení léčby u starších pacientů je třeba postupovat opatrně, protože o použití zonisamidu u těchto 
pacientů jsou k dispozici jen omezené informace. Předepisující lékaři mají rovněž vzít v úvahu 
bezpečnostní profil zonisamidu (viz bod 4.8). 
 
Porucha funkce ledvin 
Léčbu pacientů s poruchou funkce ledvin je třeba provádět s nezbytnou opatrností, protože o použití 
zonisamidu u těchto pacientů jsou k dispozici jen omezené informace a mohla by být zapotřebí 
pomalejší titrace zonisamidu. Protože se zonisamid a jeho metabolity vylučují ledvinami, má být 
vysazen u pacientů, u nichž dojde k akutnímu renálnímu selhání nebo kde bude pozorováno klinicky 
významné trvalé zvýšení kreatininu v séru. 
 
U osob s poruchou funkce ledvin byla renální clearance jednotlivých dávek zonisamidu v pozitivní 
korelaci s clearance kreatininu. Plocha pod křivkou plazmatických koncentrací zonisamidu byla vyšší o 
35 % u osob s clearance kreatininu <20 ml/min  
 
Porucha funkce jater 
Použití u pacientů s poruchou funkce jater nebylo studováno. Proto se použití u pacientů s těžkou 
poruchou jater nedoporučuje. Při léčbě pacientů s lehkou či středně těžkou poruchou funkce jater se 
musí postupovat opatrně a může být nezbytná pomalejší titrace zonisamidu. 
 
Způsob podání 
Tvrdé tobolky se zonisamidem se užívají perorálně. 
 
Vliv stravy 
Zonisamid se může užívat s jídlem nebo bez jídla (viz bod 5.2).