Ersittin Interakce
 
Účinek zonisamidu na enzymy cytochromu P450. 
Stránka 9 z 
Studie prováděné in vitro s použitím lidských jaterních mikrozomů vykazují nulovou nebo malou 
(<25 %) inhibici izoenzymů 1A2, 2A6, 2B6, 2C8, 2C9, 2C19, 2D6, 2E1 nebo 3A4 cytochromu Ppři hladinách zonisamidu přibližně dvojnásobných nebo vyšších, než jsou klinicky významné sérové 
hladiny nenavázaného zonisamidu. Proto se nepředpokládá, že by zonisamid ovlivňoval 
farmakokinetiku jiných léčivých přípravků prostřednictvím mechanismů zprostředkovaných 
cytochromem P450, jak se to prokázalo in vivo u karbamazepinu, fenytoinu, ethinylestradiolu a 
desipraminu. 
 
Potenciál zonisamidu k ovlivňování dalších léčivých přípravků
 
Antiepileptické léčivé přípravky
U pacientů s epilepsií nevedlo podávání zonisamidu v ustáleném stavu ke klinicky významným 
farmakokinetickým účinkům na karbamazepin, lamotrigin, fenytoin nebo natrium-valproát. 
 
Perorální kontraceptiva
V klinických studiích na zdravých dobrovolnících podávání zonisamidu v ustáleném stavu neovlivnilo 
sérové koncentrace ethinylestradiolu ani norethisteronu u kombinovaného perorálního kontraceptiva. 
 
Inhibitory karboanhydrázy
Zonisamid se má používat opatrně u dospělých pacientů léčených současně inhibitory 
karboanhydrázy, jako je topiramát a acetazolamid, z důvodu nedostatku údajů pro vyloučení možných 
farmakodynamických interakcí (viz bod 4.4). 
 
Zonisamid se u pediatrických pacientů nesmí používat jako souběžná medikace s jinými inhibitory 
karboanhydrázy, jako je topiramát a acetazolamid (viz bod 4.4 Pediatrická populace). 
 
Substrát P-gp
Studie in vitro ukazují, že zonisamid je slabým inhibitorem P-gp (MDR1) s IC50 267 μmol/l a 
zonisamid má teoretický potenciál ovlivňovat farmakokinetiku látek, které jsou substráty P-gp. Při 
zahájení nebo ukončení léčby zonisamidem, případně při změně dávky zonisamidu u pacientů, kteří 
rovněž dostávají léčivé přípravky, které jsou substráty P-gp (např. digoxin, chinidin), se doporučuje 
postupovat opatrně. 
 
Potenciální interakce léčivých přípravků ovlivňujících zonisamid 
 
V klinických studiích nemělo současné podávání lamotriginu zjevný účinek na farmakokinetiku 
zonisamidu. Kombinace zonisamidu s jinými léčivými přípravky, které mohou vést ke vzniku 
urolitiázy, může zvýšit riziko vzniku ledvinových kamenů, proto je třeba se vyvarovat současného 
podávání takových léčivých přípravků. 
 
Zonisamid je částečně metabolizován CYP3A4 (redukční štěpení) a rovněž N-acetyltransferázami a 
konjugací s glukuronovou kyselinou. Látky, které mohou indukovat či inhibovat tyto enzymy, proto 
mohou farmakokinetiku zonisamidu ovlivňovat: 
 
- Indukce enzymu: expozice zonisamidu je nižší u epileptických pacientů užívajících léčivé 
přípravky indukující CYP3A4, jako jsou například fenytoin, karbamazepin a fenobarbital. Je 
nepravděpodobné, že tyto účinky budou klinicky významné při přidání zonisamidu k existující 
terapii, ovšem mohou nastat změny v koncentracích zonisamidu, jestliže budou vysazena, bude 
upravena jejich dávka či budou nasazena další antiepileptika indukující CYP3A4 nebo jiné 
léčivé přípravky a může dojít k tomu, že úprava dávky zonisamidu bude nutná. Rifampicin je 
silným induktorem CYP3A4. Bude-li společné podávání nezbytné, pacient má být bedlivě 
sledován a dávka zonisamidu a dalších substrátů CYP3A4 se musí upravit podle potřeby. 
 
- Inhibice CYP3A4: na základě klinických údajů se ukazuje, že známé specifické a nespecifické 
inhibitory CYP3A4 nemají na farmakokinetické parametry expozice zonisamidu žádný klinicky 
významný účinek. Podávání ketokonazolu (400 mg/denně) nebo cimetidinu (1200 mg/denně) za 
Stránka 10 z ustáleného stavu nemělo na farmakokinetiku zonisamidu podávaného jednorázově zdravým 
jedincům klinicky významné účinky. Úprava dávkování zonisamidu, pokud se podává společně 
se známými inhibitory CYP3A4, proto není být nutná. 
 
Pediatrická populace
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.