Fenroo Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: analgetika; opioidy; ATC kód: N02AB03.

Mechanismus účinku a farmakodynamické účinky
Fentanyl je opioidní analgetikum, které převážně interaguje s opioidním μ-receptorem. Jeho primární
terapeutickými účinky jsou analgezie a sedace. Sekundárními farmakologickými účinky jsou respirační
deprese, bradykardie, hypotermie, zácpa, mióza, fyzická závislost a euforie.

Analgetické účinky fentanylu souvisí s jeho hladinou v plazmě. Obecně platí, že efektivní koncentrace
a koncentrace, při níž se projevuje toxicita, rostou se zvyšující se tolerancí na opioidy. Rychlost vývoje
tolerance se u jednotlivců ve velké míře liší. Proto je nutné dávku přípravku Fenroo titrovat
individuálně, aby se dosáhlo požadovaného účinku (viz bod 4.2).


Agonisté opioidních μ-receptorů včetně fentanylu vytváří respirační depresi v závislosti na dávce.
Riziko respirační deprese je nižší u pacientů podstupujících chronickou opioidní léčbu, protože se
u nich vyvine tolerance na účinky způsobující respirační depresi.

Opioidy mohou ovlivnit osu hypotalamus-hypofýza-nadledviny nebo osu hypotalamus-hypofýza-
gonády. Některé pozorované změny zahrnují zvýšení hladiny prolaktinu v séru a snížení hladiny
kortizolu a testosteronu v plazmě. Klinické známky a příznaky mohou být projevem těchto
hormonálních změn (viz také bod 4.8).

Klinická účinnost a bezpečnost
Bezpečnost a účinnost fentanylu ve formě bukálních tablet byla hodnocena u pacientů užívajících toto
léčivo při nástupu epizody akutní ataky bolesti. Preventivní používání fentanylu ve formě bukálních
tablet u předvídatelných epizod bolestí nebylo v klinických hodnoceních zkoumáno. Byly provedeny
dvě dvojitě zaslepené, randomizované, placebem kontrolované studie se zkříženým uspořádáním
zahrnující celkem 248 pacientů s BTP a nádorovým onemocněním, kteří uváděli průměrně 1 až epizody BTP denně při udržovací opioidní terapii. Během počáteční otevřené fáze byli pacienti
titrováni na efektivní dávku fentanylu ve formě bukálních tablet. Pacienti, u nichž byla stanovena
účinná dávka, vstoupili do dvojitě zaslepené fáze studie. Primární parametr účinnosti představovalo
hodnocení intenzity bolesti pacientem. Pacienti hodnotili intenzitu bolesti na jedenáctistupňové
stupnici. Pro každou epizodu BTP byla intenzita bolesti hodnocena před a po léčbě v několika
časových bodech.

Šedesát sedm procent pacientů mohlo být titrováno na efektivní dávku.

V pivotní klinické studii (studie 1) byla primárním cílovým bodem průměrná suma rozdílů ve skóre
intenzity bolesti z podávání do 60 minut včetně (SPID60), která byla statisticky signifikantní
v porovnání s placebem (p<0,0001).







Ve druhé pivotní studii (studie 2) byl primárním cílovým bodem SPID30, který byl rovněž statisticky
významný v porovnání s placebem (p<0,0001).

Statisticky významné zlepšení v rozdílu intenzity bolesti bylo pozorováno u fentanylu ve formě
bukálních tablet oproti placebu již po 10 minutách ve studii 1 a již po 15 minutách (nejčasnější měřený
časový interval) ve studii 2. Tyto rozdíly zůstávaly nadále statisticky významné v každém časovém
bodě všech jednotlivých studií.