Kalydeco Obalová informace
PŘÍLOHA I 
 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
 
 
 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
Kalydeco 75 mg potahované tablety
Kalydeco 150 mg potahované tablety 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Kalydeco 75 mg potahované tablety 
Jedna potahovaná tableta obsahuje ivacaftorum 75 mg. 
 
Pomocná látka se známým účinkem 
Jedna potahovaná tableta obsahuje 83,6 mg monohydrátu laktosy. 
 
Kalydeco 150 mg potahované tablety 
Jedna potahovaná tableta obsahuje ivacaftorum 150 mg. 
 
Pomocná látka se známým účinkem 
Jedna potahovaná tableta obsahuje 167,2 mg monohydrátu laktosy. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. LÉKOVÁ FORMA 
 
Potahovaná tableta  
Kalydeco 75 mg potahované tablety 
Světle modré potahované tablety ve tvaru tobolky s označením „V 75“ vytištěným černým inkoustem 
na jedné straně a bez označení na druhé straně  
Kalydeco 150 mg potahované tablety 
Světle modré potahované tablety ve tvaru tobolky s označením „V 150“ vytištěným černým inkoustem 
na jedné straně a bez označení na druhé straně  
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1 Terapeutické indikace 
 
Tablety Kalydeco jsou indikovány: 
• V monoterapii k léčbě dospělých, dospívajících a dětí s cystickou fibrózou let a s tělesnou hmotností 25 kg nebo větší, kteří mají mutaci R117H v genu CFTR nebo 
jednu z následujících mutací ovlivňujících otevírání kanálu transmembránový regulátor vodivosti CFTR 
• V kombinovaném režimu s tezakaftorem/ivakaftorem v tabletách k léčbě dospělých, 
dospívajících a dětí ve věku od 6 let s cystickou fibrózou nosiči mutace F508del nebo kteří jsou heterozygotními nosiči mutace F508del a mají jednu 
z následujících mutací v genu pro transmembránový regulátor vodivosti R117C, L206W, R352Q, A455E, D579G, 711+3A→G, S945L, S977F, R1070W, D1152H, 
2789+5G→A, 3272-26A→G a 3849+10kbC→T. 
 
• V kombinovaném režimu s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem v tabletách k léčbě 
dospělých, dospívajících a dětí ve věku od 6 let s cystickou fibrózou jednu mutaci F508del v genu CFTR  
4.2 Dávkování a způsob podání 
 
Přípravek Kalydeco mají předepisovat pouze lékaři se zkušenostmi s léčbou cystické fibrózy. Pokud je 
genotyp pacienta neznámý, je nutné před zahájením léčby použít přesnou a validovanou metodu 
genotypování, aby bylo možné potvrdit přítomnost indikované mutace v genu CFTR Fáze poly-T varianty spojovaná s mutací R117H má být stanovena v souladu s místními klinickými 
doporučeními. 
 
Dávkování 
Dospělým, dospívajícím a dětem ve věku od 6 let mají být podávány dávky dle tabulky 1. 
Tabulka 1: Doporučené dávkování 
  RánoIvakaftor vlet a více, ≥ 25 kg Jedna tableta ivakaftoru 150 mg Jedna tableta ivakaftoru 150 mg 
Ivakaftor v kombinaci s tezakaftorem/ivakaftorem
let až 䩥搀䩥搀㘀≥䩥搀䩥搀ᄁIvakaftor v kombinaci s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem 
let až Dvě tablety ivakaftoru䩥搀㘀≥Dvě tablety ivakaftoru䩥搀ᄁ 
Ranní a večerní dávky mají být podávány v časových intervalech přibližně 12 hodin spolu s jídlem 
s obsahem tuků  
Vynechaná dávka 
Pokud od vynechané ranní nebo večerní dávky uplynulo 6 hodin nebo méně, doporučí se pacientovi 
vynechanou dávku užít co nejdříve, a další dávku pak užít podle pravidelného schématu. Pokud od 
doby, kdy pacient dávku obvykle užívá, uplynulo více než 6 hodin, pacientovi se doporučí počkat 
a užít až následující dávku. 
 
Pacienti užívající přípravek Kalydeco v kombinovaném režimu mají být poučeni, aby ve stejnou dobu 
neužívali více než jednu dávku jakéhokoli léčivého přípravku. 
 
Souběžné podávání inhibitorů CYP3A 
Při souběžném podávání se středně silnými nebo silnými inhibitory CYP3A, buď v monoterapii nebo 
v kombinovaném režimu s tezakaftorem/ivakaftorem nebo s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem, 
má být dávka snížena v závislosti na klinické odpovědi a snášenlivosti Tabulka 2: Doporučené dávkování při souběžném použití se středně silnými nebo silnými 
inhibitory CYP3A 
 Středně silné inhibitory CYP3A  Silné inhibitory CYP3A 
Ivakaftor v monoterapii 
let a více 
≥ 25 kg
Jedna ranníjednou denně.  
 
Bez večerní dávky. 
Jedna ranní tableta ivakaftoru 150dvakrát týdně, v intervalu přibližně až 4 dní. 
 
Bez večerní dávky⸀ 
Ivakaftor v kombinovaném režimu s tezakaftorem/ivakaftorem
let až Střídejte každé ráno: 
ivakaftoru 75 mg jeden den 
- jednu tabletu ivakaftoru 75 mg 
další den. 
Pokračujte ve střídání tablet každý
den. 
 
Bez večerní dávky. 
Jedna ranní tableta 㔀 týdně, v intervalu přibližně 3 až 4 dní. 
 
Bez večerní dávky. 
let až ≥ 30 kg 
Střídejte každé ráno: 
tezakaftoru 100 mg / 
ivakaftoru 150 mg jednou denně 
jeden den 
- jednu tabletu ivakaftoru 150 mg 
další den. 
Pokračujte ve střídání tablet každý
den. 
 
Bez večerní dávky. 
Jedna ranní tableta tezakaftoru
 týdně, v intervalu přibližně 3 až 4 dní. 
 
Bez večerní dávky. 
12 let a vícetezakaftoru 100 mg / 
ivakaftoru 150 mg jeden den 
- jednu tabletu ivakaftoru 150 mg 
další den. 
Pokračujte ve střídání tablet každý
den. 
 
Bez večerní dávky⸀ 
Jedna ranní tableta tezak慦 týdně, v intervalu přibližně 3 až 4 dní. 
 
Bez večerní dávky. 
let až < 12 let, 
< 30 kg 
Střídejte každé ráno:  
tezakaftoru 25 mg / 
elexakaftoru 50 mg jeden den 
- jednu tabletu ivakaftoru 75 mg 
další den 
Pokračujte ve střídání tablet každý
den. 
 
Bez večerní dávky. 
Dvě ranní tablety 
敬數v intervalu přibližně 3 až 4 dní 
Bez večerní dávky. 
 Středně silné inhibitory CYP3A  Silné inhibitory CYP3A 
let až < 12 let, 
≥ 30 kg 
Střídejte každé ráno:  
tezakaftoru 50 mg / 
elexakaftoru 100 mg jeden den 
- jednu tabletu ivakaftoru 150 mg 
další den 
Pokračujte ve střídání tablet každý
den. 
 
Bez večerní dávky. 
Dvě ranní tablety ivakaftoru 75敬數v intervalu přibližně 3 až 4 dní 
 
Bez večerní dávky. 
Ivakaftor v kombinovaném režimu s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem 
12 let a vícetezakaftoru 50 mg / 
elexakaftoru 100 mg jeden den  
- jednu tabletu ivakaftoru 150 mg 
další den 
Pokračujte ve střídání tablet každý
den. 
 
Bez večerní dávky. 
Dvě敬數v intervalu přibližně 3 až 4 dní 
Bez večerní dávky. 
 
Zvláštní populace 
 
Starší pacienti 
Pro starší pacienty léčené ivakaftorem dostupné velmi omezené údaje. V této skupině pacientů nejsou nutné žádné úpravy dávkování bod 5.2 
Porucha funkce ledvin 
U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin není nutná žádná úprava dávky. 
Doporučuje se postupovat s opatrností u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin kreatininu ≤ 30 ml/min 
Porucha funkce jater 
U pacientů s lehkou poruchou funkce jater dávky ivakaftoru v monoterapii nebo v kombinovaném režimu. 
 
U pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater ivakaftoru v monoterapii snížena na 150 mg jednou denně. 
 
U pacientů s těžkou poruchou funkce jater v monoterapii snížena na 150 mg jednou za dva dny nebo méně často. 
 
Doporučené schéma dávek při použití pro účely večerní dávky v kombinovaném režimu 
s tezakaftorem/ivakaftorem nebo s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem najdete v tabulce 3. 
Tabulka 3: Doporučené dávkování pro pacienty se středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce 
jater 
 Středně těžká PughaTěžká Ivakaftor v monoterapii 
let a více, 
≥ 25 kg 
Jedna ranní tableta ivakaftorujednou denně. 
 
Bez večerní dávky. 
Použití se nedoporučuje, pokud očekávané
přínosy léčby nepřeváží nad riziky. 
 
V případě použití: jedna ranní tableta 
ivakaftoru 150 mg každý druhý den nebo 
méně často. 
 
Dávkovací interval má být upraven
v závislosti na klinické odpovědi 
a snášenlivosti. 
 
Bez večerní dávky. 
Ivakaftor v kombinovaném režimu s tezakaftorem/ivakaftorem
let až 
䩥搀 
Bez večerní dávky. 
Použití se nedoporučuje, pokud očekávané
přínosy léčby nepřeváží nad riziky. 
 
V případě použití: jedna ranní tableta 
tezakaftoru 50 mg / ivakaftoru 75 mg 
jednou denně nebo méně často. 
 
Dávkovací interval má být upraven
v závislosti na klinické odpovědi 
a snášenlivosti. 
 
Bez večerní dávky. 
㘀≥ 30 kg 
Jedna ranní tableta 
Bez večerní dávky. 
Použití se nedoporučuje, pokud očekávané
přínosy léčby nepřeváží nad riziky. 
 
V případě použití: jedna ranní tableta 
tezakaftoru 100 mg / ivakaftoru 150 mg 
jednou denně nebo méně často 
 
Dávkovací interval má být upraven
v závislosti na klinické odpovědi 
a snášenlivosti. 
 
Bez večerní dávky. 
ᄁ 
Bez večerní dávky. 
Použití se nedoporučuje, pokud očekávané
přínosy léčby nepřeváží nad riziky. 
 
V případě použití: jedna ranní tableta 
tezakaftoru 100 mg / ivakaftoru 150 mg 
jednou denně nebo méně často. 
 
Dávkovací interval má být upraven
v závislosti na klinické odpovědi 
a snášenlivosti. 
 
Bez večerní dávky. 
 Středně těžká PughaTěžká Ivakaftor v kombinovaném režimu s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem  
let až 
< 12 let, 
< 30 kg 
Použití se nedoporučuje. 
Použití lze zvážit pouze v případě jasné
zdravotní potřeby a v případě, že očekávané 
přínosy léčby převáží nad riziky. 
 
V případě použití střídejte každý den mezi
dvěma tabletami ivakaftoru 37,5 mg / 
tezakaftoru 25 mg / elexakaftoru 50 mg 
a jednou tabletou ivakaftoru 37,5 mg / 
tezakaftoru 25 mg / elexakaftoru 50 mg. 
 
Bez večerní dávky. 
Nemá se používat. 
 
 
㘀< 12 let, 
≥ 30 kg 
Použití se nedoporučuje. 
Použití lze zvážit pouze v případě jasné
zdravotní potřeby a v případě, že očekávané 
přínosy léčby převáží nad riziky. 
 
V případě použití střídejte každý den mezi
dvěma tabletami ivakaftoru 75 mg / 
tezakaftoru 50 mg / elexakaftoru 100 mg 
a jednou tabletou ivakaftoru 75 mg / 
tezakaftoru 50 mg / elexakaftoru 100 mg. 
 
Bez večerní dávky. 
Nemá se používat. 
 
 
ᄁPoužití lze zvážit pouze v případě jasné 
zdravotní potřeby a v případě, že očekávané 
přínosy léčby převáží nad riziky.* 
 
V případě použití střídejte každý den mezi
dvěma tabletami ivakaftoru 75 mg / 
tezakaftoru 50 mg / elexakaftoru 100 mg 
a jednou tabletou ivakaftoru 75 mg / 
tezakaftoru 50 mg / elexakaftoru 100 mg. 
 
Bez večerní dávky. 
Nemá se používat.⨀ 
 
 
* Viz body 4.4 a 4. 
Pediatrická populace 
Bezpečnost a účinnost ivakaftoru nebyly stanoveny u dětí ve věku do 4 měsíců v monoterapii, ani 
v kombinaci s tezakaftorem/ivakaftorem u dětí ve věku do 6 let a ani v kombinaci 
s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem u dětí ve věku do 6 let. Nejsou dostupné žádné údaje. 
 
U pacientů ve věku do 6 let s mutací R117H v genu CFTR jsou dostupné omezené údaje. Dostupné 
údaje u pacientů ve věku od 6 let jsou uvedeny v bodech 4.8, 5.1 a 5.2. 
 
Způsob podání 
Perorální podání.  
 
Pacienty je nutné poučit, aby tablety polykali vcelku. Tablety se nesmí před polknutím kousat, drtit 
nebo lámat, jelikož v současné době nejsou k dispozici žádné klinické údaje, které by podpořily jiné 
způsoby podání. 
 
Tablety ivakaftoru se mají užívat s jídlem s obsahem tuku. 
 
V průběhu léčby je třeba se vyhnout jídlům nebo nápojům s obsahem grapefruitu  
4.3 Kontraindikace 
 
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Do studií 1, 2, 5 a 6 byli zařazeni pouze pacienti s CF, kteří měli mutaci ovlivňující otevírání kanálu 
G970R nebo mutaci R117H alespoň v jedné alele genu CFTR 
Do studie 5 byli zařazeni čtyři pacienti s mutací G970R. U tří ze čtyř pacientů byla změna v potním 
chloridovém testu < 5 mmol/l a tato skupina pacientů nevykazovala po 8 týdnech léčby klinicky 
relevantní zlepšení hodnoty FEV1. Klinickou účinnost u pacientů s mutací G970R v genu CFTR 
nebylo možné stanovit  
Výsledky účinnosti ze studie fáze 2 u pacientů s CF, kteří jsou homozygotními nosiči mutace F508del 
v genu CFTR, neprokázaly žádný statisticky významný rozdíl v hodnotě FEV1 během 16 týdnů léčby 
ivakaftorem ve srovnání s placebem pacientů nedoporučuje. 
 
Méně důkazů o pozitivním účinku ivakaftoru u pacientů s mutací R117H-7T spojenou s méně 
závažným onemocněním bylo získáno ve studii 6  
Ivakaftor v kombinovaném režimu s tezakaftorem/ivakaftorem se nemá předepisovat pacientům s CF, 
kteří jsou heterozygotními nosiči mutace F508del a mají druhou mutaci v genu CFTR, která není 
uvedena v bodě 4.1. 
 
Zvýšené hladiny aminotransferáz a poškození jater 
U pacienta s cirhózou a portální hypertenzí bylo při užívání ivakaftoru v kombinovaném režimu 
s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem hlášeno selhání jater vedoucí k transplantaci. U pacientů 
s preexistujícím pokročilým onemocněním jater s opatrností a pouze v případě, kdy očekávané přínosy léčby převáží nad riziky. Pokud dojde k použití 
u těchto pacientů, mají být po zahájení léčby pečlivě sledováni  
U pacientů s CF jsou častá středně velká zvýšení hladin aminotransferáz [ALT] nebo aspartátaminotransferázy [AST]v monoterapii nebo v kombinovaných režimech s tezakaftorem/ivakaftorem nebo 
s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem bylo pozorováno zvýšení hladin aminotransferáz. 
U pacientů užívajících ivakaftor v kombinovaném režimu s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem 
byla tato zvýšení někdy spojována se současným zvýšením hladiny celkového bilirubinu. Proto se 
u všech pacientů před zahájením léčby ivakaftorem, každé 3 měsíce v průběhu prvního roku léčby, 
a poté pravidelně každý rok doporučuje stanovení hladin aminotransferáz celkového bilirubinu. U všech pacientů s anamnézou onemocnění jater nebo se zvýšenými hladinami 
aminotransferáz v anamnéze se má zvážit častější sledování jaterních testů. V případě významného 
zvýšení hladin aminotransferáz hranice normálních hodnot s bilirubinem > 2násobek ULNvyšetření, dokud abnormality nevymizí. Po vymizení zvýšených hladin aminotransferáz je nutné 
zvážit přínosy a rizika opětovného zahájení léčby  
Porucha funkce jater 
Používání ivakaftoru, ať už v monoterapii, nebo v kombinovaném režimu s tezakaftorem/ivakaftorem, 
se nedoporučuje u pacientů s těžkou poruchou funkce jater, pokud se neočekává, že přínosy léčby 
převáží nad riziky. Pacienti s těžkou poruchou funkce jater nemají být léčeni ivakaftorem 
v kombinovaném režimu s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem  
U pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater se použití ivakaftoru v kombinovaném režimu 
s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem nedoporučuje. Léčbu lze zvážit pouze v případě jasné 
zdravotní potřeby a v případě, že očekávané přínosy léčby převáží nad riziky. V případě použití se má 
postupovat opatrně a dávka má být snížena  
Porucha funkce ledvin 
Doporučuje se postupovat s opatrností při používání ivakaftoru, ať už v monoterapii, nebo 
v kombinovaném režimu s tezakaftorem/ivakaftorem nebo s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem, 
u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin nebo v konečném stádiu renálního onemocnění body 4.2 a 5.2 
Pacienti po transplantaci orgánů 
Ivakaftor, ať už v monoterapii, nebo v kombinovaném režimu s tezakaftorem/ivakaftorem nebo 
s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem, nebyl studován u pacientů s CF, kteří podstoupili 
transplantaci orgánů. Proto se použití u pacientů po transplantaci nedoporučuje. Interakce 
s cyklosporinem nebo takrolimem viz bod 4.5. 
 
Případy vyrážky 
Incidence případů vyrážky u ivakaftoru v kombinovaném režimu
s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem byla vyšší u žen než u mužů, zvláště u žen užívajících 
hormonální kontraceptiva. Při výskytu vyrážky nelze vyloučit roli hormonálních kontraceptiv. 
U pacientek užívajících hormonální kontraceptiva, u kterých se objeví vyrážka, se má zvážit přerušení 
léčby ivakaftorem v kombinovaném režimu s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem 
a hormonálními kontraceptivy. Po ústupu vyrážky se má zvážit, zda je vhodné opětovné užívání 
ivakaftoru v kombinovaném režimu s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem bez hormonálních 
kontraceptiv. Pokud se vyrážka znovu neobjeví, lze zvážit opětovné užívání hormonálních 
kontraceptiv  
Interakce s léčivými přípravky 
 
Induktory CYP3A 
Při souběžném použití induktorů CYP3A se významně snižuje expozice ivakaftoru a očekává se 
i snížení expozic elexakaftoru a tezakaftoru, což může případně vést ke ztrátě účinnosti ivakaftoru. 
Proto se souběžné užívání ivakaftoru s tezakaftorem/ivakaftorem nebo ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftoremCYP3A nedoporučuje  
Inhibitory CYP3A 
Při souběžném podání se silnými nebo středně silnými inhibitory CYP3A se expozice ivakaftoru, 
tezakaftoru a elexakaftoru zvyšují. Dávka ivakaftoru s tezakaftorem/ivakaftorem nebo ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftoremsouběžném užívání se silnými nebo středně silnými inhibitory CYP3A  
Pediatrická populace 
U pediatrických pacientů léčených ivakaftorem a v režimu s obsahem ivakaftoru byly hlášeny případy 
získaného zákalu oční čočky/katarakty bez vlivu na zrak. Přestože v některých případech byly 
přítomny další rizikové faktory riziko, které lze přisoudit léčbě ivakaftorem. U pediatrických pacientů, u kterých se zahajuje léčba 
ivakaftorem, ať už v monoterapii, nebo v kombinovaném režimu s tezakaftorem/ivakaftorem nebo 
ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem, se doporučují vstupní a následná oftalmologická vyšetření 
 
Obsah laktózy 
Přípravek Kalydeco obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí 
galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek 
užívat. 
 
Obsah sodíku 
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol v podstatě „bez sodíku“. 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Ivakaftor je substrátem CYP3A4 a CYP3A5. Je slabým inhibitorem CYP3A a P-gp a potenciálním 
inhibitorem CYP2C9. Studie in vitro prokázaly, že ivakaftor není substrátem P-gp. 
 
Léčivé přípravky ovlivňující farmakokinetiku ivakaftoru 
Induktory CYP3A 
Souběžné podávání ivakaftoru s rifampicinem, silným induktorem CYP3A, snížilo expozici ivakaftoru 
ivakaftoru. Souběžné podávání ivakaftoru s tezakaftorem/ivakaftorem nebo s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftoremCYP3A, jako jsou rifampicin, rifabutin, fenobarbital, karbamazepin, fenytoin a třezalka tečkovaná 
 
Při podávání ivakaftoru nebo s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftoremnení doporučena žádná úprava dávky.  
 
Inhibitory CYP3A 
Ivakaftor je senzitivním substrátem CYP3A. Souběžné podávání s ketokonazolem, silným inhibitorem 
CYP3A, zvýšilo expozici ivakaftoru expozici M1 v menší míře než expozici ivakaftoru. Při souběžném podávání se silnými inhibitory 
CYP3A, jako jsou ketokonazol, itrakonazol, posakonazol, vorikonazol, telithromycin, 
a klarithromycin, se doporučuje snížení dávky ivakaftoru režimu s tezakaftorem/ivakaftorem nebo s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem 
Souběžné podávání s flukonazolem, středně silným inhibitorem CYP3A, zvýšilo expozici ivakaftoru 
3násobně a zvýšilo expozici M1 v menší míře než expozici ivakaftoru. U pacientů souběžně 
užívajících středně silné inhibitory CYP3A, jako jsou flukonazol, erythromycin a verapamil, se 
doporučuje snížení dávky ivakaftoru s tezakaftorem/ivakaftorem nebo s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem 
Souběžné podávání ivakaftoru se šťávou z grapefruitu, která obsahuje jednu nebo více složek, které 
středně silně inhibují CYP3A, může zvýšit expozici ivakaftoru. V průběhu léčby ivakaftorem 
s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftoremgrapefruitu  
Potenciál ivakaftoru pro interakce s transportéry 
Studie in vitro prokázaly, že ivakaftor není substrátem OATP1B1 nebo OATP1B3. Ivakaftor a jeho 
metabolity jsou in vitro substráty BCRP. Vzhledem k jejich vysoké vnitřní propustnosti a nízké 
pravděpodobnosti, že budou vyloučeny v nezměněné formě, se neočekává, že by souběžné podávání 
inhibitorů BCRP změnilo expozici ivakaftoru a M1-IVA, přičemž se neočekává, že by případné 
změny v expozicích M6-IVA byly klinicky relevantní. 
 
Ciprofloxacin 
Souběžné podávání ciprofloxacinu s ivakaftorem nemělo vliv na expozici ivakaftoru. Při souběžném 
podávání ivakaftoru s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem 
Léčivé přípravky ovlivněné ivakaftorem 
Podávání ivakaftoru může zvýšit systémovou expozici léčivými přípravky, které jsou senzitivními 
substráty CYP2C9 a/nebo P-gp a/nebo CYP3A, jež mohou zesílit nebo prodloužit jejich terapeutický 
účinek a zhoršit nežádoucí účinky nebo prodloužit dobu přetrvávání nežádoucích účinků. 
 
Substráty CYP2C
Ivakaftor může inhibovat CYP2C9. Proto se při souběžném podávání warfarinu s ivakaftorem 
s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorempoměru a glipizid; tyto léčivé přípravky se mají podávat s opatrností. 
 
Digoxin a jiné substráty P-gp 
Souběžné podávání s digoxinem, senzitivním substrátem P-gp, zvýšilo expozici digoxinu 1,3násobně, 
v souladu se slabou inhibicí P-gp ivakaftorem. Podávání ivakaftoru v kombinovaném režimu s tezakaftorem/ivakaftorem nebo s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftoremmůže zvýšit systémovou expozici léčivých přípravků, které jsou senzitivními substráty P-gp, což může 
zvyšovat nebo prodlužovat jejich terapeutický účinek a nežádoucí účinky. Při souběžném podávání 
s digoxinem nebo jinými substráty P-gp s úzkým terapeutickým indexem, např. cyklosporinem, 
everolimem, sirolimem nebo takrolimem, se doporučuje postupovat s opatrností a pacienta adekvátně 
sledovat. 
 
Substráty CYP3A 
Souběžné podávání s midazolamu 1,5násobně, v souladu se slabou inhibicí CYP3A ivakaftorem. Při souběžném podávání 
substrátů CYP3A, např. midazolamu, alprazolamu, diazepamu nebo triazolamu, s ivakaftorem 
s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem 
Hormonální kontraceptiva 
Ivakaftor s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftoremestrogenu/progesteronu a bylo zjištěno, že nemá žádný významný vliv na expozice perorálního 
kontraceptiva. Žádná úprava dávky perorálních kontraceptiv tedy není nutná. 
 
Pediatrická populace 
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých. 
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Těhotenství 
Údaje o podávání ivakaftoru těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici. Studie reprodukční toxicity na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé 
škodlivé účinky nedoporučuje. 
 
Kojení 
Není známo, zda se ivakaftor a/nebo jeho metabolity vylučují do lidského mateřského mléka. 
Dostupné farmakokinetické údaje u zvířat prokázaly, že se ivakaftor vylučuje do mléka kojících samic 
potkanů. Vzhledem k tomu riziko pro kojené novorozence/děti nelze vyloučit. 
Na základě posouzení prospěšnosti kojení pro dítě a prospěšnosti léčby pro matku je nutno 
rozhodnout, zda přerušit kojení nebo ukončit/přerušit podávání ivakaftoru. 
 
Fertilita 
Nejsou dostupné žádné údaje o účinku ivakaftoru na fertilitu lidí. Ivakaftor ovlivnil fertilitu potkanů 
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Ivakaftor má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Ivakaftor může způsobit závrať bod 4.8neobsluhovali stroje, dokud příznaky nevymizí. 
 
4.8 Nežádoucí účinky 
 
Shrnutí bezpečnostního profilu 
Nejčastějšími nežádoucími účinky, které zaznamenali pacienti ve věku od 6 let užívající ivakaftor byly 
bolest hlavy nazální kongesce u 12,8 % pacientů léčených ivakaftorem oproti 11,5 % pacientů léčených placebem. 
 
U pacientů ve věku od 2 do méně než 6 let byly nejčastějšími nežádoucími účinky nazální kongesce 
 
Závažné nežádoucí účinky u pacientů užívajících ivakaftor zahrnovaly bolest břicha a zvýšené hladiny 
aminotransferáz  
Přehled nežádoucích účinků v tabulce 
Tabulka 4 shrnuje nežádoucí účinky pozorované u pacientů užívajících ivakaftor v monoterapii 
v klinických studiích expozice ivakaftoru pohybovala v rozmezí 16 týdnů až 144 týdnů. Další nežádoucí účinky pozorované 
při užívání ivakaftoru v kombinovaných režimech s tezakaftorem/ivakaftorem a/nebo 
ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem jsou také popsány v tabulce 4. Frekvence nežádoucích 
účinků jsou definovány následovně: velmi časté seřazeny dle klesající závažnosti. 
Tabulka 4:  Nežádoucí účinky  
Třídy orgánových systémůInfekce a infestace Infekce horních cest dýchacích一Chřipka† časté 
刀楮楴楤Ušní diskomfort呩䡹瀀敲Vestibulární porucha伀Respirační, hrudní 
Orofaryngeální bolestNazální 歯湧Abnormální dýchání† časté 
剩䭯nosní捨časté 
Faryngeální erytémSíp潴† méně časté 
Gastrointestinální poruchyPrůjemBolest horní části břicha† časté 
䙬乡慭velmi časté 
慬慮časté 
Zvýšená hladina 
aspartátaminotransferázy† 
časté
Poškození jater帀 není známo 
Zvýšení hladiny celkového
bilirubinu^ 
není známo 
Poruchy kůže a podkožní 
tkáně
VyrážkaPoruchy reprodukčního
�Zánět prsu䝹Bolest prsní bradavkyVyšetření歲časté 
Zvýšený krevní tlak蘀 méně časté
* Nežádoucí účinek a frekvence hlášeny v klinických studiích s ivakaftorem v kombinaci 
s tezakaftorem/ivakaftorem. 
† Nežádoucí účinek a frekvence hlášeny v klinických studiích s ivakaftorem v kombinaci 
s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem. 
^ Poškození jater s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem z údajů po uvedení na trh. Zahrnuje též případ selhání jater vedoucí 
k transplantaci u pacienta s preexistující cirhózou a portální hypertenzí. Frekvenci z dostupných údajů nelze 
určit. 
 
Popis vybraných nežádoucích účinků 
Zvýšené hladiny aminotransferáz 
Během placebem kontrolovaných studií 1 a 2 u pacientů ve věku od 6 let léčených ivakaftorem 
v monoterapii trvajících 48 týdnů činila incidence maximálních hladin aminotransferáz ASTrespektive 8,3 % a u pacientů s placebem 1,0 %, 1,9 %, respektive 8,7 %. Dva pacienti, z toho jeden 
užívající placebo a jeden užívající ivakaftor, trvale ukončili léčbu kvůli zvýšeným hladinám 
aminotransferáz, v obou případech > 8násobek ULN. U žádného z pacientů léčených ivakaftorem 
nedošlo ke zvýšení hladin aminotransferáz > 3násobek ULN souvisejícímu se zvýšenou hladinou 
celkového bilirubinu > 1,5násobek ULN. U pacientů léčených ivakaftorem většina případů zvýšených 
hladin aminotransferáz až do 5násobku ULN ustoupila bez přerušení léčby. U většiny pacientů se 
zvýšenými hladinami aminotransferáz > 5násobek ULN bylo podávání ivakaftoru přerušeno. Ve všech 
případech, kde bylo podávání ivakaftoru přerušeno kvůli zvýšeným hladinám aminotransferáz 
a následně bylo znovu zahájeno, bylo možné podávání ivakaftoru úspěšně znovu zahájit  
Během placebem kontrolovaných studií s tezakaftorem/ivakaftorem fáze 3 incidence maximálních hladin aminotransferáz > 5násobku nebo > 3násobku ULN 0,2 %, 1,0 %, respektive 3,4 % u pacientů léčených 
tezakaftorem/ivakaftorem a 0,4 %, 1,0 %, respektive 3,4 % u pacientů s placebem. Jeden pacient 
zvýšeným hladinám aminotransferáz. U žádného z pacientů léčených tezakaftorem/ivakaftorem 
nedošlo ke zvýšení hladin aminotransferáz > 3 × ULN spojenému se zvýšenou hladinou bilirubinu 
> 2 × ULN. 
 
Během placebem kontrolované studie s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem fáze 3 trvající 
24 týdnů činily tyto hodnoty 1,5 %, 2,5 % a 7,9 % u pacientů léčených 
ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem a 1,0 %, 1,5 % a 5,5 % u pacientů léčených placebem. 
Incidence nežádoucích účinků zvýšení aminotransferáz byla 10,9 % u ivakaftoru v kombinovaném 
režimu s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem a 4,0 % u pacientů léčených placebem. Po uvedení 
přípravku na trh byly hlášeny případy ukončení léčby kvůli zvýšeným hladinám aminotransferáz bod 4.4 
Případy vyrážky 
U pacientů léčených ivakaftorem v kombinovaném režimu s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem 
byly pozorovány případy vyrážky, obvykle mírné až středně závažné, které se vyskytovaly častěji 
u žen  
Zvýšená hladina kreatinfosfokinázy 
U pacientů léčených ivakaftorem v kombinovaném režimu s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem 
byla pozorována zvýšení hladin kreatinfosfokinázy, která byla všeobecně přechodná 
a asymptomatická a nevedla k přerušení léčby. 
 
Zvýšený krevní tlak 
U pacientů léčených ivakaftorem v kombinovaném režimu s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem 
bylo pozorováno zvýšení průměrného systolického a diastolického krevního tlaku oproti výchozí 
hodnotě 3,5 mmHg resp. 1,9 mmHg. 
 
Pediatrická populace 
Údaje o bezpečnosti ivakaftoru v monoterapii byly hodnoceny u 6 pacientů ve věku od 4 měsíců do 
méně než 6 měsíců, u 11 pacientů ve věku od 6 měsíců do méně než 12 měsíců, u 19 pacientů ve věku 
od 12 měsíců do méně než 24 měsíců, u 34 pacientů ve věku od 2 do méně než 6 let, 61 pacientů ve 
věku od 6 do méně než 12 let a 94 pacientů ve věku od 12 do méně než 18 let.  
 
Bezpečnostní profil ivakaftoru mezi pediatrickými pacienty a je také konzistentní u dospělých pacientů. 
 
Incidence zvýšených hladin aminotransferáz a studii 8 V placebem kontrolovaných studiích byla incidence zvýšených hladin aminotransferáz podobná při 
léčbě ivakaftorem testů bylo u pediatrických pacientů všeobecně vyšší než u starších pacientů. V rámci všech populací se 
maximální zvýšení hodnot jaterních testů navrátila do výchozí hodnoty po přerušení léčby a téměř ve 
všech případech, kde bylo podávání přerušeno kvůli zvýšeným hladinám aminotransferáz a následně 
znovu zahájeno, bylo možné podávání ivakaftoru úspěšně znovu zahájit pozorovány případy naznačující pozitivní rechallenge. Ve studii 7 jeden pacient trvale ukončil léčbu 
ivakaftorem. Ve studii 8 nedošlo u žádného pacienta ke zvýšení hladiny celkového bilirubinu a ani 
v jedné věkové kohortě nebyla přerušena léčba ivakaftorem z důvodu zvýšení hladin aminotransferáz 
Tabulka 5: Zvýšení aminotransferáz u pacientů ve věku 4 měsíce až < 12 let léčených 
ivakaftorem v monoterapii 
 ns > 3 × ULN  
% pacientů 
s > 5 × ULN 
% pacientů 
s > 8 × ULN 
let až < 12 let 40 15,0 % roky až < 6 let 34 14,7 % 12 měsíců až 
< 24 měsíců 
18 27,8 % měsíců až < 12 měsíců 11 9,1 % měsíce až < 6 měsíců 6 0,0 %  
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v Dodatku V. 
 
4.9 Předávkování 
 
Pro předávkování ivakaftorem neexistuje žádné specifické antidotum. Léčba předávkování zahrnuje 
všeobecná podpůrná opatření, včetně sledování životních funkcí, jaterních testů a klinického stavu 
pacienta. 
 
 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
 
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 
Farmakoterapeutická skupina: Jiná léčiva respiračního systému, ATC kód: R07AX 
Mechanismus účinku 
Ivakaftor je potenciátorem CFTR, tj. v podmínkách in vitro ivakaftor zvyšuje otevírání kanálu CFTR, 
čímž podporuje transport chloridů u specifikovaných mutací ovlivňujících otevírání kanálu 
CFTR. Ivakaftor také potencuje pravděpodobnost otevírání kanálu R117H-CFTR, který má jak nízkou 
pravděpodobnost otevírání G970R způsobuje defektní sestřih exonu, což vede k tomu, že na buněčném povrchu je malé až žádné 
množství proteinu CFTR. Tím lze vysvětlit výsledky pozorované u subjektů s touto mutací ve studii  
Reakce in vitro pozorované v experimentech s jednotlivými kanálky metodou terčíkového zámku na 
membráně z buněk hlodavců exprimujících mutantní formy CFTR neodpovídají nutně 
farmakodynamické odpovědi in vivo Přesný mechanismus, který vede k tomu, že ivakaftor potencuje otevírací aktivitu u normálních 
a některých mutantních forem CFTR v tomto systému, nebyl zcela objasněn. 
 
Farmakodynamické účinky 
 
Ivakaftor v monoterapii 
Ve studiích 1 a 2 u pacientů s mutací G551D na jedné alele genu CFTR vedlo podávání ivakaftoru 
k rychlému po 24 týdnech činila -48 mmol/l [95% interval spolehlivosti -51, -45], respektive -54 mmol/l [95% 
interval spolehlivosti -62, -47] 
V části 1 studie 5 u pacientů s mutací v genu CFTR ovlivňující otevírání kanálu jinou než G551D 
vedla léčba ivakaftorem k rychlé počáteční hodnotě, která po 8 týdnech léčby činila -49 mmol/l U pacientů s mutací G970R v genu CFTR však byla průměrná v množství chloridů v potu v 8. týdnu -6,25 výsledky jako v části 1. Při následné návštěvě po 4 týdnech ivakaftoruk hodnotám před léčbou. 
 
Ve studii 6 u pacientů s CF ve věku od 6 let, kteří měli mutaci R117H v genu CFTR, byl léčebný 
rozdíl v průměrné změně množství chloridů v potu po 24 týdnech léčby oproti počáteční 
hodnotě -24 mmol/l léčebný rozdíl u pacientů ve věku od 18 let -21,87 mmol/l věku 6-11 let -27,63 mmol/l věku od 12 do 17 let.  
 
Ivakaftor v kombinovaném režimu s tezakaftorem/ivakaftorem 
U pacientů, kteří jsou homozygotní nosiči mutace F508del, byl léčebný rozdíl v průměrné absolutní 
změně chloridů v potu ve 24. týdnu oproti počáteční hodnotě mezi ivakaftorem v kombinaci 
s tezakaftorem/ivakaftorem a placebem -10,1 mmol/l  
U pacientů, kteří jsou heterozygotní nosiči mutace F508del a druhé mutace spojené s reziduální 
aktivitou CFTR byl léčebný rozdíl v průměrné absolutní změně chloridů v potu v 8. týdnu oproti 
počáteční hodnotě mezi tezakaftorem/ivakaftorem a placebem -9,5 mmol/l spolehlivosti: -11,7; -7,3a placebem. 
 
U pacientů ve věku od 6 let do méně než 12 let, kteří byli homozygotní nebo heterozygotní nosiči 
mutace F508del a druhé mutace spojené s reziduální aktivitou CFTR, byl ve skupině užívající 
tezakaftor/ivakaftor průměr absolutní změny chloridů v potu v 8. týdnu oproti počáteční hodnotě 
v rámci skupiny -12,3 mmol/l  
Ivakaftor v kombinovaném režimu s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem 
 
U pacientů s mutací F508del na jedné alele a mutací na druhé alele, která předurčuje buď žádnou 
produkci CFTR proteinu, nebo CFTR protein, který netransportuje chloridové ionty a neodpovídá na 
ivakaftor a tezakaftor/ivakaftor absolutní změně množství chloridových iontů v potu ve 24. týdnu oproti počáteční hodnotě 
u ivakaftoru/tezakaftoru/elexakaftoru v porovnání s placebem -41,8 mmol/l  
U pacientů, kteří byli homozygotní nosiči mutace F508del, byl léčebný rozdíl v průměrné absolutní 
změně množství chloridových iontů v potu ve 4. týdnu oproti počáteční hodnotě 
u ivakaftoru/tezakaftoru/elexakaftoru v porovnání s tezakaftorem/ivakaftorem -45,1 mmol/l 
 
U pacientů, kteří byli heterozygotní nosiči mutace F508del a mutace na druhé alele s defektem 
otevírání kanálu nebo reziduální aktivitou CFTR, byl léčebný rozdíl v průměrné absolutní změně 
množství chloridových iontů v potu v 8. týdnu oproti výchozí hodnotě 
u ivakaftoru/tezakaftoru/elexakaftoru v porovnání s kontrolní skupinou v monoterapii nebo tezakaftor/ivakaftor 
U pacientů ve věku od 6 let do méně než 12 let, kteří jsou homozygotní nosiči mutace F508del nebo 
heterozygotní nosiči mutace F508del a mutace s minimální funkcí byla průměrná absolutní změna 
množství chloridových iontů v potu ve 24. týdnu iontů v potu ve 12. týdnu * Ne všichni účastníci zahrnutí do analýzy měli k dispozici údaje pro všechny následné návštěvy, 
především od 16. týdne dále. Možnost shromažďovat údaje ve 24. týdnu byla ztížena pandemií 
COVID-19. Údaje z 12. týdne byly pandemií ovlivněny méně. 
 
Klinická účinnost a bezpečnost 
 
Ivakaftor v monoterapii 
Studie 1 a 2: studie u pacientů s CF s mutací ovlivňující otevírání kanálu G551D 
 
Účinnost ivakaftoru byla hodnocena ve dvou randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem 
kontrolovaných, multicentrických studiích fáze 3 u klinicky stabilních pacientů s CF, kteří měli mutaci 
G551D v genu CFTR nejméně na 1 alele a měli FEV1 ≥ 40 % předpokládaných hodnot. 
 
V obou studiích byli pacienti randomizováni v poměru 1:1 do skupin, ve kterých bylo podáváno buď 
150 mg ivakaftoru, nebo placebo, a to každých 12 hodin s jídlem s obsahem tuku po dobu 48 týdnů 
a souběžně s jejich předepsanou léčbou CF inhalovaného hypertonického roztoku chloridu sodného nebylo povoleno. 
 
Studie 1 hodnotila 161 pacientů ve věku od 12 let; 122 druhé alele. Na začátku studie užívali pacienti ve skupině s placebem některé léčivé přípravky s vyšší 
frekvencí než pacienti ve skupině s ivakaftorem. Tyto léčivé přípravky zahrnovaly dornasu alfa 
a salmeterol/flutikazon FEV1 63,6 %  
Studie 2 hodnotila 52 pacientů ve věku při skríningu od 6 do 11 let; průměrná tělesná hmotnost 
Na začátku činila průměrná předpokládaná hodnota FEV1 84,2 % a průměrný věk byl 9 let a 4 hodnoty na začátku. 
 
Primárním cílovým parametrem účinnosti byla v obou studiích průměrná absolutní změna 
v procentech vyjádřených předpokládaných hodnot FEV1 po 24 týdnech léčby oproti počáteční 
hodnotě. 
 
Léčebný rozdíl mezi ivakaftorem a placebem v průměrné absolutní změně v procentech vyjádřených předpokládaných hodnot FEV1 po 24 týdnech oproti počáteční hodnotě činil 
10,6 procentních bodů rozdíl mezi ivakaftorem a placebem v průměrné relativní změně v procentech vyjádřených předpokládaných hodnot FEV1 po 24 týdnech oproti počáteční hodnotě činil 
17,1 % oproti počáteční hodnotě s placebem ve studii 1 a 0,30 l ve skupině s ivakaftorem a 0,07 l ve skupině s placebem ve studii 2. 
V obou studiích byla zlepšení FEV1 na začátku rychlá 
Léčebný rozdíl mezi ivakaftorem a placebem v průměrné absolutní změně v procentech vyjádřených předpokládaných hodnot FEV1 po 24 týdnech oproti počáteční hodnotě činil 
u pacientů ve věku od 12 do 17 let 11,9 procentních bodů ivakaftorem a placebem v průměrné absolutní změně vyjádřených předpokládaných hodnot FEV1 po 24 týdnech oproti počáteční hodnotě činil 
6,9 procentních bodů  
Výsledky týkající se klinicky významných sekundárních cílových parametrů jsou uvedeny v tabulce 6. 
Tabulka 6: Vliv ivakaftoru na další cílové parametry účinnosti ve studiích 1 a Cílový parametr 
Studie 1 Studie Léčebný rozdíla 
Léčebný rozdíla
Průměrná absolutní změna oproti počáteční hodnotě ve skórePo 24 týdnech 8,<0,0001 6,0,Po 48 týdnech 8,<0,0001 5,0, 5 H O D W L Y Q t Po 24 týdnech 0,40d 0,0016 NA NA 
Po 48 týdnech 0,46d 0,0012 NA NA