Legalon Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: léčiva k terapii onemocnění jater, hepatoprotektiva, ATC
skupina: A05BA
Mechanismus účinku

Antitoxická účinnost silymarinu byla dokázána na pokusech v početných modelech poškození
jater, např. při otravách jedy muchomůrky faloidinem a amantinem, chloridem uhličitým,
galaktozaminem apod. Terapeutický účinek silymarinu se připisuje faktu, že látka má více
míst nebo mechanizmů účinku.

Farmakodynamické účinky

Silymarin má schopnost pohlcovat volné radikály a má antiperoxidázovou aktivitu.
Patofyziologický pochod peroxidace lipidů, který je zodpovědný za poškození buněčných
membrán, se při podání silymarinu přeruší nebo se mu předejde. V jaterních buňkách, které
překonaly poškození, silymarin stimuluje proteosyntézu a normalizuje metabolizmus
fosfolipidů. Celkový efekt je stabilizace buněčných membrán a zábrana až prevence úniku
komponentů z porušených jaterních buněk (např. transamináz). Silymarin zabraňuje některým
hepatotoxickým substancím (jed z muchomůrky hlíznaté) vstoupit do buňky. Vzestup
proteosyntézy pomocí silymarinu je způsobený stimulací RNA polymerázy I, enzymem
umístěným v jádru buňky. To vede ke zvýšené tvorbě ribozomální RNA a strukturální a
funkční proteiny (enzymy) jsou takto syntetizované ve větších množstvích. Výsledkem je
vzestup reparační aktivity a regenerativních schopností jater.