Memabix Bezpečnost (v těhotenství)

V krátkodobých studiích na potkanech, pouze při dávkách, které vedou k velmi vysokým maximálním sérovým
koncentracím, způsobuje memantin, podobně jako jiní antagonisté NMDA, neuronální vakuolizaci a nekrózu
(Olneyovy léze). Vakuolizaci a nekróze předcházela ataxie a jiné preklinické známky. Jelikož tyto jevy nebyly
pozorovány v dlouhodobých studiích na hlodavcích ani jiných druzích živočichů, jejich význam pro klinickou praxi
není znám.
Oftalmologické nálezy byly rozporně zjištěny při studiích toxicity po opakovaném podání u hlodavců a psů, nikoli
však u opic. Při specifických oftalmoskopických vyšetřeních v rámci klinických studií s memantinem nebyly žádné
oční změny zjištěny.
U hlodavců byla pozorována fosfolipidóza plicních makrofágů způsobená hromaděním memantinu v lyzozomech.
Tento jev je znám i u jiných léčivých látek s kationtovými amfifilními vlastnostmi. Existuje možná souvislost mezi
akumulací memantinu a vakuolizací pozorovanou v plicích. Tento jev byl pozorován jen při vysokých dávkách u
hlodavců. Klinický význam těchto zjištění není znám.
Standardní testování memantinu neprokázalo jeho genotoxicitu. V dlouhodobých (celoživotních) studiích
prováděných na myších a potkanech nebyly nalezeny důkazy svědčící pro kancerogenitu. Memantin nebyl
teratogenní u potkanů a králíků ani při dávkách toxických pro březí samice a neprokázal se žádný nepříznivý vliv
na plodnost. U potkanů byl zaznamenán pomalejší růst plodu při expozičních hladinách stejných nebo mírně
vyšších, než které jsou dosahovány u člověka.