Memixa Předávkování

Zkušenosti s předávkováním v klinických studiích nebo po uvedení přípravku na trh jsou pouze
omezené.
Známky předávkování: V případě významného předávkování (200 mg a 105 mg/den, po dobu 3 dnů)
se objevily pouze únava, slabost a/nebo průjem či předávkování proběhlo bez příznaků. Při požití
dávek, které nepřesáhly 140 mg či nebyly známé, se projevilo ovlivnění centrálního nervového
systému (zmatenost, ospalost, somnolence, vertigo, agitovanost, agresivita, halucinace a poruchy
chůze) a/nebo trávicího traktu (zvracení a průjem).
V případě nejvyššího předávkování pacient přežil požití úhrnné dávky 2000 mg memantinu se
známkami ovlivnění centrálního nervového systému (kóma trvající 10 dní, později diplopie a
Stránka 6 z
agitovanost). Pacientovi byla poskytnuta symptomatická léčba a plazmaferéza. Pacient přežil bez
následků.
V případě jiného významného předávkování pacient požil 400 mg memantinu perorálně a uzdravil se
bez následků. U pacienta se objevily příznaky ovlivnění funkce centrálního nervového systému jako
neklid, psychóza, zrakové halucinace, zvýšená pohotovost ke křečím, somnolence, stupor a
bezvědomí.
Léčba: V případě předávkování je léčba symptomatická. Neexistuje specifické antidotum. Mohou být
užity standardní lékařské postupy k odstranění léčivé látky, např. gastrická laváž, podání aktivního
uhlí (přerušení případného enterohepatálního oběhu), acidifikace moči a forsírovaná diuréza.
Pokud se projeví známky a příznaky nadměrné stimulace centrálního nervového systému (CNS), má
být pečlivě zvážena symptomatická léčba.