Moxonidin actavis Dávkování a způsob podání
 
Dospělí
Léčba  musí být  zahájena nejnižší  dávkou  moxonidinu,  tzn.  denní  dávkou  0,2 mg moxonidinu  ráno. 
Jestliže léčebný efekt není dostatečný, lze po třech týdnech dávku zvýšit na 0,4 mg moxonidinu.  Tuto 
dávku je možné podávat jako jednu dávku (užívá se ráno) nebo rozděleně do dvou dílčích dávek (ráno a 
večer). Není-li  po  dalších  třech  týdnech  ani  tato  dávka  dostatečná,  je  možné  dávku  opět  zvýšit  na 
maximální možnou dávku 0,6 mg moxonidinu rozdělenou do dvou dílčích dávek ráno a večer. Jednotlivá 
dávka 0,4 mg moxonidinu a denní dávka 0,6 mg moxonidinu nemá být překročena. 
Současné požití potravy neovlivňuje farmakokinetiku moxonidinu, takže jej lze užívat před, během i po 
jídle. Tablety je třeba vždy zapít dostatečným množstvím tekutiny. 
 
Pediatrická populace: 
Moxonidin se nemá podávat dětem a dospívajícím pod 16 let věku, jelikož pro tuto věkovou skupinu 
nejsou k dispozici dostatečná data. 
 
Starší pacienti: 
Pokud není zhoršená funkce ledvin, doporučené dávkování je stejné jako u dospělých pacientů. 
 
Porucha funkce ledvin: 
Pacienti se středně těžkým poškozením funkce ledvin (glomerulární filtrace >30 ml/min. a <60 ml/min.) 
by měli zahájit léčbu dávkou 0,2 mg denně a denní dávka může být zvýšena maximálně na 0,4 mg denně. 
Pacienti s těžkou poruchou funkce ledvin (glomerulární filtrace <30 ml/min.) mohou také zahájit léčbu 
dávkou 0,2 mg denně, denní dávka může být však zvýšena maximálně na 0,3 mg, pokud je to klinicky 
prokázáno a dávka dobře snášena. 
 
Porucha funkce jater: 
Nejsou   k dispozici  studie  u  pacientů  s poruchou   funkce   jater. Jelikož  však  moxonidin  nepodléhá 
extenzivnímu  metabolismu  v  játrech,  nepředpokládá  se  významný  vliv  na  jeho  farmakokinetiku  a 
doporučení ohledně dávkování je u pacientů s poruchou funkce jater stejné jako u dospělých pacientů.  
Léčba nesmí být ukončena náhle, lék se musí vysazovat postupně během dvou týdnů (viz 4.4).