Ondansetron kabi Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Farmakokinetické vlastnosti ondansetronu se při opakovaném podávání nemění. Přímý vztah mezi
plazmatickou koncentrací a antiemetickým účinkem nebyl prokázán.

Absorpce
Intravenózní infuze 4 mg ondansetronu podávaná po dobu 5 minut vede k maximální plazmatické
koncentraci přibližně 65 ng/ml.

Distribuce
Dostupnost ondansetronu v organismu po perorálním, intramuskulárním (i.m.) a intravenózním (i.v.) podání
je podobná s distribučním objemem v ustáleném stavu přibližně 140 l. Ekvivalentní systémové expozice je
dosaženo po i.m. a i.v. podání ondansetronu.
Ondansetron nevykazuje vysoký stupeň vazby na proteiny (70–76%).

Biotransformace
Ondansetron je odstraňován ze systémového oběhu především jaterním metabolizmem prostřednictvím
mnoha enzymatických cest. Nepřítomnost enzymu CYP2D6 (debrisochinový polymorfismus) nemá vliv na
farmakokinetiku ondansetronu.

Eliminace
Méně než 5 % absorbované dávky je vyloučeno v nezměněné formě močí. Terminální poločas je přibližně
hodiny.

Zvláštní populace
Rozdíly mezi pohlavími
Rozdíly mezi pohlavími byly prokázány v distribuci ondansetronu, přičemž u žen je rychlost a rozsah
absorpce po perorální dávce vyšší a systémová clearance a distribuční objem nižší (upraveno podle těl.
hmotnosti).

Děti a dospívající (ve věku od 1 měsíce do 17 let)
U pediatrických pacientů ve věku od 1 do 4 měsíců (n=19), kteří podstoupili chirurgický zákrok, byla
clearance vztažená na tělesnou hmotnost přibližně o 30 % nižší než u pacientů ve věku od 5 do 24 měsíců
(n=22), ale srovnatelná s pacienty ve věku 3 až 12 let. Biologický poločas rozpadu u populace pacientů ve
věku 1 až 4 měsíců byl uváděn v průměru 6,7 hodiny ve srovnání s 2,9 hodin u pacientů ve věku 5 až měsíců a 3 až 12 let. Rozdíly ve farmakokinetických parametrech u populace pacientů ve věku 1 až 4 měsíců
lze částečně vysvětlit vyšším procentem celkové tělesné vody u novorozenců a kojenců a vyšším
distribučním objemem ve vodě rozpustných léčiv, jako je ondansetron.

12 /
U pediatrických pacientů ve věku 3 až 12 let, podstupujících plánovaný chirurgický zákrok v celkové
anestezii, byly absolutní hodnoty jak clearance, tak distribučního objemu ondansetronu sníženy ve srovnání
s hodnotami u dospělých pacientů. Oba parametry se zvyšovaly lineárně s tělesnou hmotností a u dětí ve
věku 12 let se blížily hodnotám jako u mladých dospělých. Když byly hodnoty clearance a distribučního
objemu normalizovány podle tělesné hmotnosti, byly hodnoty těchto parametrů u různých věkových skupin
podobné. Dávkování stanovované na základě tělesné hmotnosti kompenzuje změny související s věkem a
je účinné př normalizaci systémové expozice u pediatrických pacientů.

Populační farmakokinetická analýza po intravenózním podání ondansetronu byla provedena u 428 pacientů
(u onkologických pacientů, chirurgických pacientů a zdravých dobrovolníků) ve věku od 1 měsíce do let. Na základě této analýzy byla systémová expozice (AUC) ondansetronu po perorálním nebo i.v. podání
u dětí a dospívajících srovnatelná s dospělými, s výjimkou kojenců ve věku od 1 do 4 měsíců. Distribuční
objem souvisel s věkem a byl nižší u dospělých než u kojenců a dětí. Clearance souvisela s tělesnou
hmotností nikoliv s věkem s výjimkou kojenců ve věku 1 až 4 měsíců. Je obtížné určit, zda u kojenců od do 4 měsíců došlo k dodatečnému snížení clearance v souvislosti s věkem, nebo jen k inherentní variabilitě
v důsledku nízkého počtu studovaných subjektů v této věkové skupině. Vzhledem k tomu, že pacienti
mladší 6 měsíců dostanou při PONV pouze jednu dávku, není pravděpodobné, že by snížená clearance byla
klinicky relevantní.

Starší pacienti
Časné studie fáze I u zdravých starších dobrovolníků ukázaly mírné snížení clearance v závislosti na věku
a prodloužení poločasu ondansetronu. Široká variabilita mezi pacienty však vedla ke značnému překrývání
farmakokinetických parametrů mezi mladšími (<65 let) a staršími osobami (≥65 let) a nebyly pozorovány
žádné celkové rozdíly v bezpečnosti nebo účinnosti mezi mladými a staršími onkologickými pacienty
zařazenými do klinických studií CINV, které by podporovaly odlišné dávkování u starších pacientů. Na
základě nedávno provedených modelů plasmatické koncentrace ondansetronu a odpovědi na jeho expozici
se předpokládá větší vliv na QTcF u pacientů ve věku ≥75 let ve srovnání s mladými dospělými. Specifické
informace o dávkování jsou uvedeny pro pacienty starší 65 let a starší 75 let (viz bod 4.2).

Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 15–60 ml/min) se po i.v. podání ondansetronu
snižuje systémová clearance i distribuční objem, což vede k mírnému, ale klinicky nevýznamnému
prodloužení eliminačního poločasu (5,4 h). Studie u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin, kteří jsou na
pravidelné hemodialýze (studie mezi dialýzami) ukázala, že farmakokinetika ondansetronu se po i.v. podání
v podstatě nezměnila.

Porucha funkce jater
U pacientů s těžkou poruchou funkce jater je systémová clearance ondansetronu výrazně snížena
s prodloužením eliminačního poločasu (15–32 hodin).