Ruzeb Interakce
Kontraindikace
Cyklosporin: 
Současné podávání rosuvastatinu a cyklosporinu vedlo v průměru k sedminásobnému zvýšení hodnot 
rosuvastatinu ve srovnání se zdravými dobrovolníky (viz bod 4.3). Současné podávání rosuvastatinu  
a cyklosporinu nemělo vliv na plazmatické koncentrace cyklosporinu. 
Současné  podávání  přípravku  Ruzeb  s cyklosporinem  je  kontraindikováno  (viz  bod  4.3). 
Ve studii u osmi pacientů po transplantaci ledvin s clearance kreatininu >50 ml/min, kteří byli na stabilní 
dávce cyklosporinu, vedlo podání jedné 10 mg dávky ezetimibu k 3,4násobnému (rozmezí 2,3 až 
7,9násobné) zvýšení průměrné AUC celkového ezetimibu ve srovnání se zdravou populací kontrolní 
skupiny, která dostávala samostatně ezetimib v jiné studii (n=17). V odlišné studii, u pacienta po 
transplantaci ledvin se závažnou renální insuficiencí, který dostával cyklosporin a další mnohočetnou 
medikaci, se projevila 12násobně vyšší expozice celkovým ezetimibem ve srovnání se souběžnými 
kontrolními subjekty, které dostávali ezetimib samostatně. Ve dvoucestné zkřížené studii provedené na 
12  zdravých  jedincích,  vedlo  denní  podávání  ezetimibu  v  dávce  20  mg  po  dobu  8  dní  spolu  s 
jednorázovým podáním cyklosporinu v dávce 100 mg sedmý den průměrně k 15% zvětšení AUC plochy 
pod   křivkou cyklosporinu     (rozmezí   10%   pokles   až   51%   zvýšení)   ve   srovnání  
s  jednorázovým  podáním  100  mg  dávky  samotného  cyklosporinu. Kontrolovaná  studie  vlivu 
současného podávání ezetimibu na expozici cyklosporinem u pacientů po transplantaci ledvin nebyla 
dosud provedena. 
Nedoporučované kombinace 
Inhibitory proteáz
ačkoli není přesný mechanismus interakce známý, může současné užívání rosuvastatinu a inhibitoru 
proteázy významně zvýšit expozici rosuvastatinem (viz bod 4.5 Tabulka). Například ve 
farmakokinetické studii se zdravými dobrovolníky se současné podávání 10 mg rosuvastatinu a 
kombinovaného přípravku dvou inhibitorů proteáz (300 mg atazanavir / 100 mg ritonavir) projevilo 
trojnásobným zvýšením AUC, resp. sedminásobným zvýšením Cmax rosuvastatinu. Současné podávání 
rosuvastatinu a některých inhibitorů proteáz je možné pouze po bedlivém zvážení úpravy dávky 
 
rosuvastatinu na základě očekávaného zvýšení expozice rosuvastatinem (viz body 4.2, 4.4 a 4.Tabulka). Kombinace není vhodná pro zahajování léčby. Zahajování léčby, případně úpravy 
dávkování musí být prováděny monokomponentními přípravky a po nastavení vhodných dávek je 
možné přecházení na kombinaci fixních dávek patřičných sil. 
Inhibitory transportních proteinů
Rosuvastatin je substrátem pro některé transportní proteiny včetně jaterního absorpčního proteinu 
OATP1B1 
a efluxního transportéru BCRP. Současné podávání přípravku Ruzeb s léčivými přípravky, které 
inhibují tyto transportní proteiny, může vést ke zvýšeným plazmatickým koncentracím rosuvastatinu a 
zvýšenému riziku myopatie (viz body 4.2, 4.4 a 4.5 Tabulka). 
Gemfibrozil a další přípravky na snížení lipidů
Současné podávání rosuvastatinu a gemfibrozilu vedlo ke zdvojnásobení hodnot Cmax a AUC 
rosuvastatinu (viz bod 4.4). Na základě údajů získaných ze specifických interakčních studií se 
neočekává žádná klinicky významná farmakokinetická interakce s fenofibrátem, avšak mohou nastat 
farmakodynamické interakce. 
Gemfibrozil, fenofibrát, další fibráty a dávky niacinu (kyseliny nikotinové), které snižují hladinu 
lipidů (≥1 g/den), zvyšují riziko myopatie při současném podávání s inhibitorem HMG-CoA 
reduktázy pravděpodobně proto, že mohou vyvolat myopatii, i když se podávají samostatně. 
U pacientů užívajících fenofibrát a ezetimib si lékaři musí být vědomi možného rizika cholelitiázy a 
onemocnění žlučníku (viz body 4.4 a 4.8). Při podezření na cholelitiázu se pacientům užívajícím 
ezetimib a fenofibrát indikuje vyšetření žlučníku a léčba musí být přerušena (viz bod 4.8). Současné 
podávání fenofibrátu nebo gemfibrozilu mírně zvýšilo celkové koncentrace ezetimibu přibližně 
1,5krát a 1,7krát. Současné podávání ezetimibu s jinými fibráty nebylo studováno. Fibráty mohou 
zvýšit vylučování cholesterolu do žluči, které vede k cholelitiáze. Ve studiích na zvířatech, zvýšil 
ezetimib hladiny cholesterolu ve žlučníkové žluči, avšak nikoli u všech druhů (viz bod 5.3). Litogenní 
riziko spojené s terapeutickým užíváním ezetimibu nelze vyloučit. 
Kyselina fusidová
Riziko myopatie včetně rabdomyolýzy se při současném systémovém podávání kyseliny fusidové se 
statiny může zvyšovat. Mechanismus této interakce (zda jde o interakci farmakodynamickou nebo 
farmakokinetickou, nebo obě) není dosud znám. U pacientů léčených touto kombinací byla hlášena 
rabdomyolýza (včetně několika případů úmrtí). 
Pokud je systémová léčba kyselinou fusidovou nezbytná, musí se po dobu léčby kyselinou fusidovou 
vysadit léčba rosuvastatinem. Viz také bod 4.Ostatní interakce 
Antacida
Současné podávání rosuvastatinu a suspenze antacid  s obsahem hydroxidu hlinitého a hořečnatého 
vedlo ke snížení plazmatických koncentrací rosuvastatinu asi o 50 %. Tento účinek byl zmírněn, pokud 
byla dávka antacid podána dvě hodiny před dávkou rosuvastatinu. Klinický význam této interakce nebyl 
hodnocen. 
Současné  podání  antacid snížilo  rychlost  absorpce  ezetimibu,  ale nemělo  vliv na   biologickou 
dostupnost ezetimibu. Tato snížená rychlost absorpce se nepovažuje za klinicky významnou. 
Erytromycin
Současné  podávání  rosuvastatinu  a  erytromycinu  vedlo  ke  20%  snížení  AUC(0-t)  a  30%  snížení 
hodnoty  Cmax rosuvastatinu.  Příčinou  této  interakce  může  být  zvýšení  motility  střeva  vyvolané 
erytromycinem. 
Enzymy cytochromu PVýsledky studií in vitro a in vivo ukázaly, že rosuvastatin není ani inhibitorem, ani induktorem 
izoenzymů cytochromu P450. Kromě toho je rosuvastatin slabým substrátem těchto izoenzymů. 
Lékové interakce v souvislosti s metabolismem zprostředkovaným cytochromem P450 se proto 
neočekávají. Mezi rosuvastatinem a flukonazolem (inhibitor CYP2C9 a CYP3A4) nebo 
ketokonazolem (inhibitor CYP2A6 a CYP3A4) nebyly pozorovány žádné klinicky významné 
 
interakce. 
V předklinických studiích se ukázalo, že ezetimib neindukuje enzymy cytochromu P450, které 
metabolizují léky. Nebyly pozorovány žádné klinicky významné farmakokinetické interakce mezi 
ezetimibem a přípravky, o nichž je známo, že jsou metabolizovány cytochromy P450 1A2, 2D6, 2C8, 
2C9 a 3A4 nebo N-acetyltransferázou. 
Antagonisté vitamínu K
Podobně jako u jiných inhibitorů HMG-CoA reduktázy může zahájení léčby případně zvýšení dávky 
rosuvastatinu u pacientů současně léčených antagonisty vitaminu K (např. warfarin nebo jiná 
kumarinová antikoagulancia) vést ke zvýšení protrombinového času (INR). Přerušení léčby 
rosuvastatinem nebo snížení dávky může vést ke snížení INR. Za těchto okolností je vhodná patřičná 
kontrola INR. 
Současné podávání ezetimibu (10 mg jednou denně) nemělo žádný vliv na biologickou dostupnost 
warfarinu a protrombinový čas ve studii u 12 zdravých mužů. Avšak, po uvedení přípravku na trh, se 
objevily informace o zvýšených hodnotách mezinárodního normalizovaného poměru (INR) u pacientů 
užívajících ezetimib přidaný k warfarinu nebo fluindionu. Pokud je přípravek Ruzeb přidán k 
warfarinu, jiným kumarinovým antikoagulanciím nebo fluindionu, musí být INR patřičně sledován 
(viz bod 4.4). 
Perorální kontraceptiva/hormonální substituční léčba (HSL)
Současné podávání rosuvastatinu a perorálních kontraceptiv vedlo ke zvýšení AUC etinylestradiolu o 
26 % a norgestrelu o 34 %. Toto zvýšení hladin v plazmě je třeba brát v úvahu při určení dávek 
perorálního kontraceptiva. U žen současně užívajících rosuvastatin a substituční hormonální léčbu 
nejsou dostupné farmakokinetické údaje, a proto se nedá vyloučit, že může dojít k podobnému efektu. 
Tato kombinace se však podávala velkému počtu žen v klinických studiích a byla dobře tolerována. 
V klinický studiích interakcí, neměl ezetimib žádný vliv na farmakokinetiku perorálních kontraceptiv 
(etinylestradiolu a levenorgestrelu). 
Kolestyramin
Současné podávání kolestyraminu snížilo průměrnou velikost plochy pod křivkou (AUC) celkového 
ezetimibu (ezetimib + ezetimib-glukuronid) přibližně o 55 %. Postupné snižování hladin cholesterolu 
nízkodenzitních lipoproteinů (low-density  lipoprotein  cholesterol,  LDL-C) se jako důsledek přidání 
ezetimibu ke kolestyraminu může touto interakcí oslabit (viz bod 4.2). 
Ezetimib
Současné  podávání 10  mg  rosuvastatinu  a  10  mg  ezetimibu  vedlo  1,2násobnému  zvýšení  AUC 
rosuvastatinu u hypercholesterolemických pacientů (Tabulka 1). Farmakodynamickou  interakci,  ve 
smyslu nežádoucích účinků, mezi rosuvastatinem a ezetimibem nelze vyloučit (viz  bod  4.4).  Riziko 
těchto příhod může být tudíž zvýšeno při současném podávání ezetimibu s rosuvastatinem. Doporučuje 
se přiměřené klinické monitorování těchto pacientů. 
Ticagrelor
Tikagrelor  může  ovlivnit  renální  vylučování  rosuvastatinu,  čímž  se  zvyšuje  riziko  akumulace 
rosuvastatinu. Ačkoli přesný mechanismus není znám, v některých případech vedlo současné užívání 
tikagreloru a rosuvastatinu ke snížení renálních funkcí, zvýšení hladiny CPK a rhabdomyolýze. 
Jiná léčiva
Na základě údajů získaných ze specifických interakčních studií se neočekává žádná klinicky 
významná interakce s digoxinem. V klinických studiích zaměřených na interakce neměl ezetimib při 
současném podávání žádný vliv na farmakokinetiku dapsonu, dextrometorfanu, digoxinu, glipizidu, 
tolbutamidu nebo midazolamu. Cimetidin, podávaný současně s ezetimibem, neměl na biologickou 
dostupnost ezetimibu žádný vliv. 
Interakce vyžadující úpravu dávkování rosuvastatinu (viz též Tabulku níže): 
Pokud  je  nutné  současně  podávat  rosuvastatin  s  jinými  léčivými  přípravky  známými,  že  zvyšují 
expozici  rosuvastatinem, musí  být dávkování  rosuvastatinu  upraveno. Pokud  se  očekává  zvýšení 
expozice (AUC) na dvounásobek, nebo vyšší, zahájí se denní dávkou 5 mg rosuvastatinu. Maximální 
 
denní dávka rosuvastatinu se upraví tak, aby očekávaná expozice rosuvastatinem nepřekročila expozici 
při podávání rosuvastatinu 40 mg podávaného bez interagujících léčivých přípravků, např. rosuvastatin 
20  mg  s  gemfibrozilem  (1,9násobné  zvýšení)  a  rosuvastatin  10  mg  v  kombinaci    s 
ritonavirem/atazanavirem (3,1násobné zvýšení). 
Pokud léčivý přípravek zvyšuje AUC rosuvastatinu méně než 2násobně, není nutné upravovat úvodní 
dávku, avšak je třeba opatrnosti při zvýšení dávky rosuvastatinu nad 20 mg. 
 
Tabulka  1. Vliv současně podávaných léčivých přípravků na expozici rosuvastatinem (AUC; v 
pořadí snižující se velikosti) z publikovaných klinických studií  
Režim vzájemně působících léčiv 
 
Dávkovací režim
rosuvastatinu 
Změna AUC 
rosuvastatinu *
Sofosbuvir/velpatasvir/voxilaprevir      (400 mg-mg-100  mg)  +  Voxilaprevir  (100  mg)  po  dobu  dnů 
10 mg jednorázově 7,4-násobné ↑ 
Cyclosporin 75 mg BID až 200 mg BID, 6 měsíců 10 mg OD, 10 dnů 7,1-násobné ↑ 
Darolutamid 600 mg BID, 5 dnů 5 mg, jednorázově 5,2-násobné ↑
Regorafenib 160 mg, OD, 14 dnů 5 mg, jednorázově 3,8-násobné ↑ 
Atazanavir 300 mg/ritonavir 100 mg OD, 8 dnů 10 mg, jednorázově 3,1-násobné ↑ 
Simeprevir 150 mg OD, 7 dnů  10 mg, jednorázově  2,8-násobné ↑ 
Velpatasvir 100 mg OD 10 mg, jednorázově 2,7-násobné ↑
Ombitasvir 25 mg/paritaprevir 150 mg/ ritonavir mg OD/ dasabuvir 400 mg BID, 14 dnů 
mg, jednorázově 2,6-násobné ↑ 
Grazoprevir 200 mg/elbasvir 50 mg OD, 11 dnů 10 mg, jednorázově 2,3-násobné ↑ 
Glekaprevir 400 mg/pibrentasvir 120 mg OD, 7 dnů 5 mg OD, 7 dnů 2,2-násobné ↑ 
Lopinavir 400 mg/ritonavir 100 mg BID, 17 dnů 20 mg OD, 7 dnů 2,1-násobné ↑ 
Klopidogrel 300  mg  iniciální  dávka,  pokračovací
dávka 75 mg za 24 hodin 
20 mg, jednorázově 2-násobné ↑ 
Gemfibrozil 600 mg BID, 7 dnů 80 mg, jednorázově 1,9-násobné ↑ 
Eltrombopag 75 mg OD, 5 dnů 10 mg, jednorázově 1,6-násobné ↑
Darunavir 600 mg/ritonavir 100 mg BID, 7 dnů 10 mg OD, 7 dnů 1,5-násobné ↑ 
Tipranavir 500 mg/ritonavir 200 mg BID, 11 dnů 10 mg, jednorázově 1,4-násobné ↑ 
Dronedaron 400 mg BID Není známo 1,4-násobné ↑
Itrakonazol 200 mg OD, 5 dnů 10 mg, jednorázově 1,4-násobné ↑** 
Ezetimib 10 mg OD, 14 dnů 10 mg, OD, 14 dnů 1,2-násobné ↑**
Fosamprenavir 700 mg/ritonavir 100 mg BID, 8 dnů 10 mg, jednorázově ↔ 
Aleglitazar 0.3 mg, 7 dnů 40 mg, 7 dnů ↔ 
 
Silymarin 140 mg TID, 5 dnů 10 mg, jednorázově ↔
Fenofibrát 67 mg TID, 7 dnů 10 mg, 7 dnů ↔
Rifampin 450 mg OD, 7 dnů 20 mg, jednorázově ↔
Ketokonazol 200 mg BID, 7 dnů  80 mg, jednorázově ↔
Flukonazol 200 mg OD, 11 dnů 80 mg, jednorázově ↔
Erythromycin 500 mg QID, 7 dnů 80 mg, jednorázově 20 % ↓
Baicalin 50 mg TID, 14 dnů 20 mg, jednorázově 47 % ↓
* Údaje uvedené jako x-násobek představují poměr mezi současným podáváním a samotným rosuvastatinem. 
Údaje uvedené jako % změna představují % rozdíl vzhledem k samotnému rosuvastatinu. 
Zvýšení je uvedeno jako "↑", beze změny jako "↔", snížení jako "↓". 
** Bylo provedeno několik interakčních studií s různými dávkami rosuvastatinu, tabulka ukazuje nejvýznamnější poměr. 
OD = jednou denně; BID = dvakrát denně; TID = třikrát denně; QID = čtyřikrát denně, AUC = velikost plochy pod křivkou  
 Pediatrická populace 
Interakční studie byly prováděny pouze na dospělých.