Sevorane Interakce
 
Při užití betasympatomimetik, jako je isoprenalin, a alfa- a betasympatomimetik, jako je epinefrin 
(adrenalin) a norepinefrin (noradrenalin), je během narkózy sevofluranem zapotřebí opatrnosti 
z důvodu možného rizika vzniku komorové arytmie. 
 
Neselektivní inhibitory MAO: riziko rozvoje krize v průběhu operace. Obecně je doporučováno 
ukončit léčbu 2 týdny před chirurgickým výkonem. 
 
Sevofluran může způsobit významnou hypotenzi u pacientů léčených blokátory kalciových kanálů, 
zejména deriváty dihydropyridinu. 
 
Opatrnosti je zapotřebí při současném podávání inhalačních anestetik a blokátorů kalciových kanálů 
z důvodu rizika aditivního negativně inotropního působení. 
 
Současné použití suxamethonia s inhalačními anestetiky bylo spojeno se vzácným zvýšením sérových 
hladin draslíku, což vedlo u pediatrických pacientů k srdečním arytmiím a úmrtí během 
postoperačního období. 
 
Je prokázáno, že sevofluran lze bezpečně podávat s celou řadou přípravků běžných v anestezii, jako 
jsou látky ovlivňující centrální a vegetativní nervový systém, svalová relaxancia, antimikrobiální 
přípravky včetně aminoglykosidů, hormony a jejich syntetická analoga, krevní deriváty a léky 
upravující činnost srdce a cév, včetně epinefrinu. 
 
Epinefrin/adrenalin
Sevofluran má na senzibilizaci myokardu k arytmogennímu účinku exogenně podaného epinefrinu 
stejný vliv jako isofluran. 
 
Nepřímo působící sympatomimetika
Pokud je sevofluran používán s nepřímo působícími sympatomimetiky (amfetamin, efedrin), hrozí 
riziko akutní hypertenzní krize. 
 
Betablokátory
Sevofluran může zvyšovat negativně inotropní, chronotropní a dromotropní účinek betablokátorů 
prostřednictvím blokády kardiovaskulárního kompenzatorního mechanismu. 
 
Verapamil
V situacích, kdy byl současně podáván verapamil a sevofluran, byla pozorována porucha 
atrioventrikulárního převodu. 
 
Induktory CYP2ELéčivé přípravky a látky, které zvyšují aktivitu izoenzymu CYP2E1 cytochromu P450, jako jsou 
izoniazid a alkohol, mohou zvyšovat metabolismus sevofluranu a vést k signifikantně vyšším 
koncentracím fluoridů v plasmě. Současné podávání sevofluranu a izoniazidu může potencovat 
hepatotoxický účinek izoniazidu. 
 
Třezalka tečkovaná
U pacientů, kteří dlouhodobě užívali třezalku tečkovanou, byla po podání halogenovaných anestetik 
hlášena závažná hypotenze a opožděné probouzení z anestezie. 
 
Barbituráty
Sevofluran je kompatibilní s podáním v anestezii běžných barbiturátů. 
 
Benzodiazepiny a opioidy
Předpokládá se, že benzodiazepiny a opioidy snižují MAC sevofluranu ve stejném rozsahu jako 
u jiných inhalačních anestetik. Použití sevofluranu je kompatibilní s benzodiazepiny a opioidy běžně 
používanými v chirurgické praxi. 
 
Opioidy jako alfentanil a sufentanil mohou, pokud jsou užity společně se sevofluranem, způsobit 
synergistický pokles srdeční frekvence, krevního tlaku a dechové frekvence. 
 
Oxid dusný
MAC sevofluranu je v kombinaci s oxidem dusným snižován stejně jako u ostatních halogenovaných 
inhalačních anestetik. Ekvivalent MAC se snižuje u dospělých pacientů přibližně o 50 % a o 25 % 
u pediatrických pacientů (viz bod 4.2 – Vedení anestezie). 
 
Přípravky blokující neuromuskulární přenos
Stejně jako jiná inhalační anestetika, sevofluran prodlužuje a zintenzivňuje neuromuskulární blokádu 
vyvolanou nedepolarizujícími svalovými relaxancii. Je-li sevofluran kombinován s oxidem dusným 
a alfentanilem, potencuje neuromuskulární blokádu vyvolanou pankuroniem, vekuroniem či 
atrakuriem. Úprava dávky těchto svalových relaxancií je shodná jako v případě isofluranu. Vliv 
sevofluranu na účinek sukcinylcholinu a trvání depolarizační neuromuskulární blokády nebyl dosud 
studován. 
 
Redukce dávky svalových relaxačních přípravků během úvodu do anestezie se může odrazit 
v oddálení vhodného okamžiku pro intubaci či v nedostatečné svalové relaxaci, neboť výše zmíněný 
potenciační vliv na svalová relaxancia byl pozorovaný až za několik minut po podání sevofluranu. 
 
Ze skupiny nedepolarizujících svalových relaxačních přípravků byly studovány interakce 
s vekuroniem, pankuroniem a atrakuriem. Pokud není doporučeno jinak, řiďte se následujícími 
pokyny: (1) pro endotracheální intubaci nesnižujte dávku nedepolarizujícího svalového relaxancia 
a (2) během vedení anestezie bude spíše třeba snížit dávku nedepolarizujícího svalového relaxancia, 
což není třeba při kombinaci oxidu dusného s opioidem. Podání doplňující dávky svalového 
relaxancia má být určováno odpovědí na nervovou stimulaci.