sp.zn. sukls 
 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
1.  NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
SULPERAZON 2 g prášek pro injekční/infuzní roztok 
 
2.  KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Jedna injekční lahvička  obsahuje cefoperazonum   1 g   jako cefoperazonum natricum   1,034 g a 
sulbactamum 1 g jako sulbactamum natricum 1,094 g. 
 
Pomocná látka se známým účinkem: Sulperazon obsahuje 134,2 mg sodíku v jedné lahvičce. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3.  LÉKOVÁ FORMA 
 
Prášek pro injekční/infuzní roztok
Popis přípravku: bílý až téměř bílý prášek 
 
 
4.  KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1  Terapeutické indikace 
 
Monoterapie
Přípravek Sulperazon je  indikován  v  léčbě  následujících  infekcí,  pokud  jsou  vyvolány  citlivými 
mikroorganismy: 
− Infekce horních a dolních cest dýchacích 
− Infekce horní a dolní části močového traktu 
− Peritonitida, cholecystitida, cholangitida a ostatní intraabdominální infekce 
− Septikemie 
− Meningitida 
− Infekce kůže a měkkých tkání 
− Infekce kostí a kloubů 
− Zánětlivá  onemocnění  v  oblasti  malé  pánve,  endometritida, gonorea   a   ostatní infekce 
pohlavního ústrojí 
 
Kombinovaná léčba
Vzhledem  k  širokému  spektru  účinků  přípravku Sulperazon lze  u  většiny  infekčních  onemocnění 
dosáhnout dostatečného terapeutického účinku při použití monoterapie. Nicméně, je-li to indikováno, 
lze přípravek Sulperazon podávat rovněž v kombinacích s ostatními antibiotiky. Pokud je podáván 
v kombinaci  s aminoglykosidy  (viz  bod  6.2.  Inkompatibility/Aminoglykosidy),  je  třeba  v  průběhu 
léčby monitorovat renální funkce (viz bod 4.2 Dávkování a způsob podání/Použití při poruše funkce 
ledvin). 
 
V úvahu musí být vzata oficiální lokální doporučení pro použití antibakteriálních přípravků. 
 
4.2 Dávkování a způsob podání 
 
Použití u dospělých 
 
 
Doporučené denní dávky přípravku Sulperazon u dospělých jsou: 
 
Celková 
dávka (g)
Ekvivalent.dávky 
sulbaktamu + cefoperazonu 
Celkový objem 
připraveného roztoku (ml)
Maximální  konečná 
koncentrace (mg/ml)
2,0 1,0 + 1,0 8,0 125 +  
Obvyklá dávka přípravku Sulperazon pro dospělé činí 2,0 – 4,0 g/den (tj. ekvivalent denní aktivity 1 – 
g cefoperazonu),  podávaných intravenózně či intramuskulárně v rovnocenných dílčích dávkách v 
intervalu 12 hodin. 
Při závažných nebo úporných infekcích může být denní dávka zvýšena až na 8 g přípravku Sulperazon 
(ekvivalent  aktivity  4 g  cefoperazonu), podávaných intravenózně v rovnocenných dílčích dávkách s 
intervalem 12 hodin. Doporučená maximální denní dávka sulbaktamu činí 4 g (odpovídá dávce 8 g 
přípravku Sulperazon). 
 
Použití při poruše funkce jater
Viz bod 4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Použití při poruše funkce ledvin
Dávkovací schéma přípravku Sulperazon je třeba upravit u pacientů s významným poklesem renálních 
funkcí  (clearance  kreatininu  nižší  než  30 ml/min),  aby  se  tak  kompenzovala  snížená  clearance 
sulbaktamu. Pacienti s clearance kreatininu v rozmezí 15 – 30 ml/min mají být léčeni sulbaktamem v 
maximální dávce 1 g každých 12 hodin (maximální denní dávka sulbaktamu 2 g), zatímco pacientům s 
clearance kreatininu nižší než 15 ml/min lze podat maximálně 500 mg sulbaktamu každých 12 hodin 
(maximální denní dávka sulbaktamu 1 g). Při těžších infekcích je v některých případech nezbytné 
podat navíc samotný cefoperazon. 
 
Farmakokinetický profil sulbaktamu je významně pozměněn hemodialýzou. V průběhu dialýzy se 
plazmatický  poločas  cefoperazonu  mírně  zkracuje.  Proto  by  dávkovací  schéma  mělo  respektovat 
rozvrh dialýz. 
 
Použití u starších pacientů
Viz bod 5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 
Použití u dětí
Obvyklá dávka přípravku Sulperazon u dětí je 40 – 80 mg/kg/den (ekvivalent aktivity cefoperazonu – 40 mg/kg/den)  ve  2 - 4 rovnocenných dílčích dávkách. Při těžkých nebo úporných infekcích lze 
dávku přípravku Sulperazon zvýšit až na 160 mg/kg/den (ekvivalent cefoperazonu 80 mg/kg/den) ve - 4 rovnocenných dílčích dávkách (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití Použití v 
kojeneckém období a bod 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Použití v pediatrii). 
 
Použití u novorozenců
U novorozenců v prvním týdnu života je třeba lék podávat  v  intervalu  12  hodin. Maximální denní 
dávka  sulbaktamu v  pediatrické  praxi nemá přesáhnout  80 mg/kg/den  (odpovídá  dávce  přípravku 
Sulperazon 160 mg/kg/den). V případech, kdy je nezbytné podávat dávku cefoperazonu vyšší než 
80 mg/kg/den, je nutné přidat samostatně cefoperazon (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro 
použití Použití v kojeneckém období). 
 
Intravenózní podání
Pro  intermitentní  infuzi  je  třeba  každou  lahvičku  přípravku Sulperazon nejprve  zředit  8 ml  5% 
vodného roztoku glukózy, fyziologického roztoku nebo sterilní vody na injekci; vzniklý roztok se pak 
dále ředí stejným ředicím roztokem na konečný objem 20 ml. Připravený roztok je vhodné podat v 
průběhu 15 až 60 minut. 
Pro intravenózní injekce se obsah lahvičky ředí stejně, jak bylo uvedeno výše, přičemž doba podávání 
by měla být tři minuty. 
 
Intramuskulární podání 
 
Pro ředění je třeba použít sterilní vodu pro injekci. Při požadované koncentraci přípravku Sulperazon 
250 mg/ml nebo nižší je nutné provést ředění ve dvou krocích - v prvním se použije sterilní voda pro 
injekci, ve druhém pak 2 % roztok trimekainu tak, aby se dosáhlo přibližně 0,5 % roztoku trimekainu  
(viz bod 6.2 Inkompatibility). 
 
4.3 Kontraindikace 
 
- hypersenzitivita na léčivé látky nebo jiná cefalosporinová antibiotika. 
-  anamnéza závažné alergické reakce na jiná beta-laktamová antibiotika (viz bod 4.4). 
 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Upozornění,  která  se  týkají  sulbaktamu  a  cefoperazonu  samostatně,  mají  svoji  platnost  také  u 
kombinace obou látek, jak je uvedeno níže. 
 
Hypersenzitivita
U  pacientů  užívajících  beta-laktamová  antibiotika,  včetně  kombinace sulbaktam/cefoperazon se 
mohou vyskytnout těžké a v ojedinělých případech dokonce fatální hypersenzitivní reakce (anafylaxe). 
Vznik těchto reakcí je pravděpodobnější u jedinců s anamnézou hypersenzitivity na větší množství 
různých alergenů.  
 
Před zahájením léčby sulbaktamem/cefoperazonem je třeba pečlivě zjistit, zda pacient měl předchozí 
hypersenzitivní reakce na  cefalosporiny,  peniciliny  nebo  jiné  léky  (viz  bod 4.3  Kontraindikace). 
Antibiotika se mají podávat s opatrností všem pacientům, u kterých se prokázala nějaká forma alergie, 
zejména na léky. 
 
Jakmile se alergická reakce objeví, je nutno podávání přípravku Sulperazon okamžitě přerušit a zahájit 
příslušnou léčbu. 
Závažné anafylaktické reakce vyžadují neodkladnou léčbu podáním adrenalinu. Podle indikace má být 
podán kyslík a intravenózní kortikoidy a zabezpečeny dýchací cesty, včetně intubace (viz  bod  4.Nežádoucí účinky). 
 
U  pacientů  léčených kombinací cefoperazon/sulbaktam byly   hlášeny  závažné a   v   ojedinělých 
případech  dokonce fatální kožní reakce, jako jsou toxická epidermální nekrolýza (TEN), Stevens-
Johnsonův syndrom (SJS) a exfoliativní dermatitida. 
Pacienti mají být poučeni o známkách a příznacích a kožní reakce mají být pečlivě sledovány. 
Pokud se objeví známky nebo příznaky  SJS  nebo TEN (např. progredující vyrážka, často s puchýři 
nebo  slizničními  lézemi), je  třeba podávání kombinace sulbaktam/cefoperazon  přerušit  a zahájit 
vhodnou léčbu. Včasné přerušení léčby je spojeno s lepší prognózou. 
Pokud se u pacienta po  podání cefoperazonu/sulbaktamu vyvinula  toxická  epidermální  nekrolýza 
(TEN) nebo Stevens-Johnsonův syndrom (SJS), nesmí pacient už nikdy začít tuto kombinaci používat. 
 
Použití při poruše funkce jater
Cefoperazon se ve značné míře vylučuje do žluči. U pacientů s poruchou funkce jater nebo obstrukcí 
žlučových  cest  se  prodlužuje  plazmatický  poločas  cefoperazonu  a  zvyšuje  se  jeho vylučování 
ledvinami. Terapeutických koncentrací cefoperazonu se však dosahuje dokonce i při těžké poruše 
funkce jater a plazmatický poločas se v takovém případě prodlužuje pouze dvoj- až čtyřnásobně. 
Úpravu  dávkování  je  nutno  provést  u pacientů  se  závažnou  obstrukcí  žlučových  cest,  s  těžkým 
postižením jater nebo u  pacientů,  u  nichž  se  současně  s některým z  uvedených  stavů projeví též 
nedostatečnost ledvin. 
Pokud  se  u  pacientů  současně  vyskytne porucha   funkce   jater   a  ledvin,  je  třeba  monitorovat 
plazmatické koncentrace cefoperazonu a podle potřeby upravit dávkování. Bez důkladného sledování 
koncentrací cefoperazonu nemá být v těchto případech překročena dávka 2 g cefoperazonu denně. 
 
Obecné upozornění
U cefoperazonu/sulbaktamu  byly  hlášeny  případy  závažného krvácení,  včetně  fatálních  případů. 
Zvýšené  riziko  nedostatku  vzniká u  pacientů  s  nedostatečnou stravou,  se  stavy  malabsorpce, s 
 
 
dlouhodobou intravenózní parenterální výživou a u pacientů užívajících antikoagulační léčbu. Tyto 
pacienty je  třeba  sledovat,  zda  nejeví  známky  krvácení, trombocytopenie  a  hypoprotrombinemie. 
Pokud krvácení   přetrvává   a nelze   najít   žádné   jiné vysvětlení,   je   třeba   podávání 
cefoperazonu/sulbaktamu přerušit. 
 
Během  dlouhodobé terapie  přípravkem Sulperazon se  může,  podobně jako při  podávání ostatních 
antibiotik, projevit nežádoucí přerůstání rezistentních kmenů. Pacienti proto mají být po dobu léčby 
pečlivě sledováni. Podobně jako při podávání ostatních systémových léků se silným účinkem se i  v 
tomto případě doporučuje při prodloužené léčbě pravidelně kontrolovat, zda nedochází k poruchám 
funkce orgánových systémů, zejména ledvin,  jater  a  hematopoetického systému. Toto sledování je 
obzvláště důležité u novorozenců, především předčasně narozených, a u kojenců. 
 
Téměř  u  všech  antibiotik,  včetně  přípravku Sulperazon,  byly  hlášeny  případy  výskytu  průjmu 
vyvolaného Clostridium  difficile  (CDAD - Clostridium difficile  associated  diarrhea).  Závažnost 
průjmu může kolísat v rozmezí od mírného průjmu až k fatální kolitidě. Léčba antibiotiky vyvolává 
změny mikrobiální flory tlustého střeva, které umožní přerůstání C difficile. 
 
C. difficile produkuje toxiny A a B, které se podílejí na rozvoji CDAD. Hypertoxin produkující kmeny 
C.  difficile způsobují zvýšenou morbiditu a mortalitu, protože tyto infekce mohou být odolné vůči 
antimikrobiální léčbě a mohou vyžadovat kolektomii. CDAD se musí vzít v úvahu u všech pacientů 
s průjmy  vzniklými  po  podávání  antibakterálních  přípravků.  Pečlivá  lékařská  anamnéza  je  nutná 
vzhledem  k tomu, že byly hlášeny případy, kdy se průjem objevil až/více než dva měsíce po podání 
antibiotik. 
 
Použití u dětí
Přípravek Sulperazon prokázal účinnost při použití u dětí, avšak jeho podávání předčasně narozeným 
dětem nebo novorozencům šířeji studováno nebylo. Vzhledem k tomu je třeba před zahájením léčby 
předčasně  narozeným  dětem  a  novorozencům  pečlivě zvážit poměr  očekávaného prospěchu  a 
možných rizik léčby (viz bod 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti/ Použití v pediatrii). 
 
Cefoperazon nevytěsňuje bilirubin z vazebných míst na plazmatických bílkovinách. 
 
Tento léčivý přípravek obsahuje 134,2 mg sodíku v jedné lahvičce, což odpovídá 6,7 % doporučeného 
maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku. 
 
Maximální denní dávka 8 g (tj. 4 g cefoperazonu a 4 g sulbaktamu) (viz bod 4.2) by vedla k příjmu 
536,8 mg sodíku, což odpovídá 26,8 %  doporučeného  maximálního denního příjmu sodíku podle 
WHO, který činí 2 g  představuje tak vysokou dávku sodíku. Obsah sodíku v tomto léčivém přípravku 
je třeba vzít v úvahu zejména při podávání pacientům s dietou s nízkým obsahem soli. 
 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Alkohol
Pokud byl v průběhu léčby cefoperazonem nebo do pěti dnů po ní konzumován alkohol, dostavovaly 
se  reakce  charakterizované návaly,  pocením,  bolestmi  hlavy  a  tachykardií.  Podobná  reakce  byla 
zaznamenána i u jiných cefalosporinů. Pacient proto má být poučen o nebezpečí požívání jakýchkoli 
alkoholických nápojů v průběhu léčby přípravkem Sulperazon. U nemocných, kteří vyžadují umělou 
perorální či parenterální výživu, je nutno po dobu léčby vysadit roztoky obsahující ethanol. 
 
Laboratorní vyšetření
Při vyšetření Benedictovým či Fehlingovým roztokem na přítomnost glukózy v moči může dojít k 
falešně pozitivní reakci. 
 
4.6 Těhotenství a kojení 
 
Použití během těhotenství 
 
Reprodukční studie  reprodukce prováděné na potkanech s dávkami až desetkrát vyššími, než jsou 
dávky  používané  u  člověka,  nepřinesly  žádné  důkazy  poklesu  fertility  ani  teratogenních  účinků. 
Sulbaktam i  cefoperazon  prostupují placentární bariérou. Náležité a kontrolované studie u těhotných 
žen ovšem nejsou  k  dispozici. Vzhledem k tomu, že výsledky reprodukčních studií prováděných na 
zvířatech nelze vždy považovat za prediktivní pro humánní medicínu, má být přípravek Sulperazon 
podáván ženám v průběhu těhotenství, jen pokud je to naprosto nezbytné. 
 
Použití u kojících matek
Do mateřského mléka jsou vylučována jen velmi malá množství sulbaktamu a cefoperazonu. Třebaže 
průnik obou léků do mléka kojících matek je pouze velmi nízký, má být přípravek Sulperazon kojícím 
ženám podáván s opatrností. 
 
4.7 Účinky na schopnost řídit obsluhovat stroje 
 
Klinické  zkušenosti  s přípravkem Sulperazon ukazují,  že  zhoršení  pacientovy  schopnosti  řídit  a 
obsluhovat stroje je nepravděpodobné. 
 
4.8 Nežádoucí účinky 
 
Přípravek Sulperazon je obecně velmi dobře snášen. Většina nežádoucích účinků je pouze lehkého či 
středně závažného charakteru a při pokračující léčbě jsou pacienty většinou dobře snášeny. Následující 
nežádoucí  účinky  byly  pozorovány  v klinických  hodnoceních  (komparativních i  nekomparativních 
studiích) a po uvedení přípravku na trh. 
 
Uvedené nežádoucí účinky byly zaznamenány během léčby přípravkem Sulperazon s následujícími 
četnostmi výskytu: velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1 000 až <1/100); 
vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000); není známo (z dostupných údajů nelze 
určit) a jsou uvedeny podle klinického významu. 
 
 
Třída 
orgánového 
systému 
Velmi časté 
≥  
Časté
≥ až <  
Méně časté 
≥ 1/1000 až < 
 
Vzácné  
(≥1/10 000 až
<1/1 000) 
Není známo 
(z dostupných 
údajů nelze určit) 
 
Poruchy
krevního a 
lymfatického 
systému 
snížené hodnoty 
hemoglobinu †, 
 
Koagulopatie*, 
Eosinofilie†, 
hypoprotrombine
mie*
Neutropenie†, 
trombocytopenie † 
 
 Leukopenie†,
snížené hodnoty 
hematokritu† 
Poruchy 
imunitního 
systému 
    Anafylaktický
šok*§, anafylaktická 
reakce*§, 
anafylaktoidní 
reakce§  včetně 
šoku*, 
hypersenzitivita*§  
Poruchy 
nervového 
systému 
   Bolest hlavy 
Cévní poruchy     Krvácení (včetně 
fatálního)*§,
Vaskulitida* 
hypotenze* 
Gastrointestinální 
poruchy
 Průjem, 
 
Nauzea, 
zvracení 
 Pseudomembranózní 
kolitida* 
 
Poruchy jater a 
žlučových cest 
 Zvýšení
alaninaminotransf
erázy†, zvýšení 
aspartátaminotran
sferázy†, zvýšení 
alkalické 
fosfatázy v krvi†, 
zvýšení bilirubinu 
v krvi †  
  Žloutenka* 
Poruchy kůže a 
podkožní tkáně 
  Pruritus,
makulopapulózní 
vyrážka* 
Kopřivka Toxická epidermální 
nekrolýza*§,
Stevens- Johnsonův 
syndrom*§, 
exfoliativní
dermatitida*§ 
 
Poruchy ledvin a 
močových cest 
    Hematurie*
Celkové poruchy 
a reakce v místě 
aplikace
  Flebitida v místě 
vpichu, horečka 
Zimnice, bolest v 
místě vpichu 
Vyšetření  pozitivní přímý 
Coombsův test† 
  
*Nežádoucí účinky identifikované po uvedení přípravku na trh 
†: Do výpočtu četnosti nežádoucích účinků u laboratorních odchylek byly zařazeny všechny dostupné laboratorní hodnoty včetně odchylek, 
které byly u subjektů zaznamenány ve výchozím stavu. Tento konzervativní přístup byl zvolen proto, že prvotní data neumožňovala rozlišit 
v podskupině subjektů s odchylkami ve výchozím stavu ty subjekty, u kterých si laboratorní změny vyžádaly léčbu, od těch subjektů, u 
kterých laboratorní změny léčbu nevyžadovaly. 
Pro leukocyty, neutrofily, trombocyty, hemoglobin a hematokrit jsou ve studiích hlášeny pouze abnormality. Zvýšení a snížení nejsou 
rozlišovány. 
§: Byly hlášeny fatální případy. 
 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
Hlášení podezření na  nežádoucí  účinky  po registraci  léčivého přípravku je  důležité.  Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: 
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek. 
 
4.9 Předávkování 
 
Data o akutní toxicitě cefoperazonu a sulbaktamu u lidí jsou omezená. Lze očekávat, že předávkování 
přípravkem  se  projeví  hlavně  jako  zvýšení  intenzity  nežádoucích  účinků  hlášených  v souvislosti 
s přípravkem.  Hemodialýza  podstatně  zvyšuje  clearance  sulbaktamu,  ale  nemá  žádný  efekt  na 
celkovou  clearance  cefoperazonu.  V úvahu  je  nutné  brát  skutečnost,  že  vysoké  koncentrace  β-
laktamových antibiotik v mozkomíšním moku mohou mít neurologické účinky, včetně epileptického 
záchvatu. Cefoperazon  i  sulbaktam  jsou  odstranitelné z krevního oběhu hemodialýzou.  Tato  metoda 
může zvýšit  vylučování  cefoperazonu  i  sulbaktamu  z organismu  při  předávkování  u  pacientů 
s poškozením funkce ledvin. 
 
 
 
 
5.  FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
 
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 
Farmakoterapeutická skupina: cefalosporiny III. generace, cefoperazon, kombinace 
ATC kód: J01DD 
Antibakteriální složkou přípravku Sulperazon je cefoperazon, cefalosporin třetí generace, který působí 
na  citlivé  mikroorganismy  ve  fázi  aktivní multiplikace  inhibicí  biosyntézy  mukopeptidu  buněčné 
stěny. 
 
Sulbaktam má  potřebnou  vlastní  antibakteriální  aktivitu  pouze  na  kmeny Neisseriaceae a 
Acinetobacter. Biochemické studie s bezbuněčnými bakteriálními systémy ukázaly, že účinkuje jako 
ireverzibilní inhibitor  nejdůležitějších  beta-laktamáz  produkovaných  kmeny  rezistentními  k  beta-
laktamovým antibiotikům. 
 
Schopnost  sulbaktamu  zabránit  destrukci  cefalosporinů  a  penicilinů  rezistentními  mikroorganismy 
byla potvrzena ve studiích, ve kterých byly použity rezistentní kmeny. Sulbaktam vykazoval zřetelný 
synergický účinek s peniciliny a  cefalosporiny. Vzhledem k tomu, že sulbaktam se váže s některými 
bílkovinami  vázajícími  peniciliny,  jsou  citlivé  kmeny  často  vnímavější  ke  kombinaci 
sulbaktam/cefoperazon než k cefoperazonu samotnému. 
 
Kombinace  sulbaktamu  a  cefoperazonu  je  účinná  proti  všem  mikroorganismům  citlivým  k 
cefoperazonu,  ale  navíc  vykazuje  synergickou  aktivitu  (až  4násobné  snížení  hladin   MIC   pro 
kombinaci  oproti  hladinám  citlivosti  pro  jednotlivé složky)  proti  různým  mikroorganismům, a  to 
především proti: 
Haemophilus influenzae
Bacteroides spp. 
Staphylococcus spp. 
Acinetobacter calcoaceticus 
Enterobacter aerogenes
Escherichia coli 
Proteus mirabilis 
Klebsiella pneumoniae
Morganella morganii 
Citrobacter freundii
Enterobacter cloacae 
Citrobacter diversus 
Přípravek Sulperazon - kombinace cefoperazonu  se  sulbaktamem  je in  vitro účinný proti širokému 
spektru klinicky významných mikroorganismů. Jsou to: 
 
Grampozitivní mikroorganismy
Staphylococcus aureus (kmeny produkující i neprodukující penicilinázu) 
Staphylococcus epidermidis
Streptococcus pneumoniae (dříve Diplococcus pneumoniae)
Streptococcus pyogenes (skupina A beta-hemolytických streptokoků) 
Streptococcus agalactiae (skupina B beta-hemolytických streptokoků) 
Většina ostatních kmenů beta-hemolytických streptokoků
Řada kmenů Streptococcus faecalis (enterokoky) 
Gramnegativní mikroorganismy 
Escherichia coli
Klebsiella spp. 
Enterobacter spp. 
Citrobacter spp. 
 
 
Haemophilus influenzae 
Proteus mirabilis 
Proteus vulgaris
Morganella morganii (dříve Proteus morganii)
Providencia rettgeri (dříve Proteus rettgeri)
Providencia spp. 
Serratia spp. (včetně S. marcescens) 
Salmonella a Shigella spp. 
Pseudomonas aeruginosa a některé další kmeny Pseudomonas spp. 
Acinetobacter calcoaceticus 
Neisseria gonorrhoeae
Neisseria meningitidis 
Bordetella pertussis
Yersinia enterocolitica 
Anaerobní mikroorganismy: 
Gramnegativní tyčky (včetně Bacteroides fragillis, Fusobacterium spp. a ostatních kmenů Bacteroides 
spp.) 
Grampozitivní a gramnegativní koky (včetně Peptococcus, Peptostreptococcus a Veillonella spp.) 
Grampozitivní tyčky (včetně Clostridium, Eubacterium a Lactobacillus spp.) 
 
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 
Přibližně  84 % dávky  sulbaktamu  a  25 % dávky  cefoperazonu,  podaných  jako  součásti  přípravku 
Sulperazon, se vylučuje ledvinami. Většina zbývajícího množství dávky cefoperazonu se vylučuje ve 
žluči.  Po  podání  přípravku Sulperazon je  průměrný  plazmatický  poločas sulbaktamu přibližně  hodina,  zatímco  cefoperazonu  1,7  hodiny.  Sérové  koncentrace  jsou  úměrné  podané  dávce.  Tyto 
hodnoty jsou shodné s  hodnotami,  které již byly dříve publikovány pro obě složky přípravku, když 
byly podávány samostatně. 
 
Průměrné hodnoty maximálních koncentrací sulbaktamu a cefoperazonu po aplikaci přípravku  
 
Sulperazon v dávce 2 g (1 g sulbaktamu, 1g cefoperazonu) v intravenózní infuzi v trvání 5 minut jsou 
130,2 a 236,8 ug/ml. Tento rozdíl odráží větší distribuční objem sulbaktamu (Vd = 18,0 - 27,6 l) než 
cefoperazonu (Vd = 10,2 - 11,3 l). 
 
Po intramuskulárním podání přípravku Sulperazon v dávce 1,5 g se maximálních sérových koncentrací 
sulbaktamu  a  cefoperazonu  dosahuje  za  15  minut  až  2  hodiny  po  aplikaci.  Průměrné  hodnoty 
maximálních sérových koncentrací činí 19,0 ug/ml pro sulbaktam a 64,2 ug/ml pro cefoperazon. 
 
Jak  sulbaktam,  tak  cefoperazon pronikají velmi dobře do různých tělesných tkání a tekutin, včetně 
žluče, žlučníku, kůže, apendixu, vejcovodů, vaječníků, dělohy atd. 
 
Nebyly   zjištěny  žádné důkazy  farmakokinetických  lékových  interakcí  mezi sulbaktamem   a 
cefoperazonem při jejich současném podání ve formě kombinovaného přípravku Sulperazon. 
Po opakovaném podání v intervalech 8 - 12 hodin nedošlo ve farmakokinetice ani jedné ze složek 
přípravku Sulperazon k významné změně a nebyla pozorována ani kumulace léčivých látek. 
 
Použití při poruše funkce jater
Viz bod 4.4. Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití 
 
Použití při poruše funkce ledvin
Pokud  byl Sulperazon podáván nemocným s různým stupněm poruchy ledvin, korelovala celková 
clearance sulbaktamu  velmi  dobře  s  clearance kreatininu.  U  pacientů  s úplnou  afunkcí  ledvin  se 
projevoval významně delší plazmatický poločas sulbaktamu (ve dvou samostatných studiích to bylo v 
průměru 6,9  a  9,7  hodin).  Plazmatický  poločas,  celková  tělesná  clearance a  distribuční  objem 
 
 
sulbaktamu  se  významně  mění  při  hemodialýze.  Farmakokinetika  cefoperazonu  se  u  pacientů  s 
renálním selháním nijak významně nemění. 
 
Použití u starších pacientů
Farmakokinetika přípravku Sulperazon byla  studována i u starších pacientů s renální insuficiencí a 
sníženou funkcí jater. U těchto pacientů se v porovnání se zdravými dobrovolníky u obou složek 
přípravku  prodloužil  plasmatický  poločas,  poklesla  clearance  a  zvětšil  se distribuční objem. 
Farmakokinetika  sulbaktamu  velmi  dobře  korelovala  se  stupněm  poruchy  funkce  ledvin   a 
farmakokinetika cefoperazonu naopak se stupněm jaterní poruchy. 
 
Použití u dětí
Studie provedené u dětí neprokázaly žádné významné změny farmakokinetiky ani jedné ze složek 
přípravku Sulperazon ve  srovnání  s  hodnotami  zjištěnými  u  dospělých.  Průměrné hodnoty 
plazmatického poločasu se u dětských pacientů pohybují v rozmezí 0,91 - 1,42 hodin pro sulbaktam a 
1,44 - 1,88 hodin pro cefoperazon. 
 
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 
Použití v pediatrii
Cefoperazon vykazoval nežádoucí účinky na varlata mladých potkanů při všech testovaných dávkách. 
Podkožní podání 1,000 mg/kg na den (přibližně 16ti násobek průměrné lidské dávky pro dospělé) 
vedlo ke snížení hmotnosti varlat, zpožděnou spermatogenezu, snížené množství germinálních buněk a 
vakuolizaci Sertoliho buněk cytoplazmy. Závažnost poškození byla závislá na dávce. Menší dávky 
způsobovaly menší snížení počtu spermatocytů. Tento účinek nebyl pozorován u dospělých potkanů. 
Histologicky byla poškození plně reverzibilní kromě změn při nejvyšších dávkách. V těchto studiích 
však nebyly plně vyhodnocovány následné změny reprodukčních funkcí u potkanů. Není znám vztah 
mezi těmito nálezy u potkanů a jejich projekcí do oblasti humánní medicíny. 
 
Podkožní  podávání  přípravku Sulperazon (1:1)  novorozeným  potkanům  po  dobu  jednoho  měsíce 
snížilo testikulární hmotnost a zpomalilo dozrávání tubulů u skupiny zvířat, které byla podávána dávka 
300 +  300 mg/kg/den.  Vzhledem  k tomu, že ve stupni dozrávání testikulárních funkcí u mladistvých 
potkanů je velká individuální variabilita a protože i u kontrol byla nalezena ne zcela zralá varlata, je 
vztah ke sledovanému přípravku nejistý. Žádné podobné nálezy nebyly pozorovány u mladých psů při 
dávce více než 10x větší, než je průměrná dávka pro dospělé. 
 
6.  FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 
6.1 Seznam pomocných látek 
 
Žádné. 
 
6.2 Inkompatibility 
 
Počáteční ředění roztokem Ringer-laktátu nebo 2 % roztokem trimekainu není vhodné, neboť s těmito 
látkami je přípravek Sulperazon nekompatibilní. Nicméně je-li ve dvoustupňovém ředícím procesu 
užita  k  iniciálnímu  ředění  voda na  injekci,  vzniká kompatibilní  směs,  umožňující  další  ředění 
roztokem Ringer-laktátu tak, aby se dosáhlo koncentrace sulbaktamu  5 mg/ml. Podobně může být 
přípravek Sulperazon po  vhodném počátečním ředění vodou pro injekci dále ředěn i 2 %  roztokem 
trimekainu k dosažení výsledného roztoku obsahujícího až 125 mg cefoperazonu a 125 mg sulbaktamu 
na ml v 0,5 % roztoku trimekainu. 
 
Nelze přímo míchat roztoky přípravku Sulperazon a aminoglykosidových antibiotik, neboť mezi nimi 
existuje  fyzikální  inkompatibilita.  Pokud  je  nutná  kombinovaná  terapie  přípravkem Sulperazon a 
aminoglykosidy, lze ji zajistit sekvenční intermitentní intravenózní infuzí za předpokladu užití dvou 
různých infuzních setů a adekvátního proplachování intravenózní kanyly mezi podáváním obou látek. 
Doporučuje se rovněž aplikovat jednotlivé dávky přípravku Sulperazon v průběhu dne v takových 
obdobích, která jsou co nejvzdálenější od doby podání aminoglykosidů. 
 
 
 
Sulperazon dále není kompatibilní  s nikardipinem,  ondansteronem,  perfenazinem,  promethazinem, 
protaminem, vinorelbinem, filgrastimem, amifostinem. 
 
6.3 Doba použitelnosti 
 
roky. 
Chemická a fyzikální stabilita po  rekonstituci a následném naředění roztoky uvedenými v bodu 6.byla prokázána na dobu 24 hodin při teplotě do 25 °C. 
 
Z mikrobiologického hlediska  má být  přípravek  použit  okamžitě.  Není-li  použit  okamžitě,  doba  a 
podmínky  uchovávání  přípravku  po  rekonstituci  a  naředění  před  použitím  jsou v odpovědnosti 
uživatele a normálně by doba neměla být delší než 24 hodin pro 2 °C - 8 °C, pokud rekonstituce  a 
naředění neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek. 
 
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání 
 
Uchovávejte  při  teplotě  do 25 °C, injekční lahvičku  v krabičce,  aby  byl  přípravek  chráněn  před 
světlem. 
 
Podmínky  uchovávání  tohoto  léčivého  přípravku  po  jeho  rekonstituci  a  následném  naředění  jsou 
uvedeny v bodě 6.3. 
 
Roztoky vhodné k rekonstituci a ředění přípravku: 
- 5% vodný roztok glukózy 
- fyziologický roztok nebo  
- sterilní voda pro injekci 
Konečný roztok je čirý, prakticky prostý částic. 
 
6.5 Druh obalu a velikost balení 
 
Injekční lahvička z bezbarvého skla, pryžová zátka, hliníkové víčko, modrý plastový odtrhovací kryt, 
krabička. 
Velikost balení: 1 x 2 g 
 
7.  DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
Pfizer spol. s r.o., Stroupežnického 17, Praha, Česká republika 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 
 
15/300/96-C 
 
9.  DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
 
Datum první registrace: 5.6. Datum posledního prodloužení registrace: 17.6. 
10. DATUM REVIZE TEXTU 
 
11. 12.