Sunitinib xantis Dávkování a způsob podání
 
Léčba sunitinibem má být zahájena lékařem se zkušenostmi s podáváním protinádorových léčivých 
přípravků.  
 
Dávkování 
Doporučená dávka přípravku Sunitinib Xantis k léčbě GIST a MRCC je 50 mg jednou denně perorálně 
po dobu 4 po sobě následujících týdnů, dále následuje 2týdenní pauza (režim 4/2), která zakončuje celý 
6týdenní cyklus.  
 
Doporučená dávka přípravku Sunitinib Xantis k léčbě pNET je 37,5 mg jednou denně perorálně bez 
naplánovaného přerušení užívání.  
 
Úprava dávky  
 
Bezpečnost a snášenlivost 
Na základě individuální bezpečnosti a snášenlivosti se mohou při léčbě GIST a MRCC provádět úpravy 
dávky v přírůstcích po 12,5 mg. Denní dávka nemá překročit 75 mg ani nemá klesnout pod 25 mg.  
 
Na základě individuální bezpečnosti a snášenlivosti se mohou při léčbě pNET provádět úpravy dávky v 
přírůstcích po 12,5 mg. Maximální denní dávka podávaná v klinické studii fáze 3 zaměřené na pNET 
byla 50 mg.  
 
Na základě individuální bezpečnosti a snášenlivosti může být nezbytné přerušení dávkování.  
 
CYP3A4 inhibitory/induktory 
Je třeba se vyhnout současnému podání se silnými CYP3A4 induktory jako je rifampicin (viz body 4.a 4.5). Pokud to není možné, může být nutné při pečlivém sledování tolerance zvyšovat dávku 
3/33  
sunitinibu o přírůstky 12,5 mg (až na 87,5 mg na den při léčbě GIST a MRCC nebo 62,5 mg na den při 
léčbě pNET).  
 
Je třeba se vyhnout současnému podání se silnými CYP3A4 inhibitory, jako je ketokonazol (viz body 
4.4 a 4.5). Pokud to není možné, může být nutné při pečlivém sledování tolerance snížit dávku 
sunitinibu na denní minimum 37,5 mg při léčbě GIST a MRCC nebo na denní minimum 25 mg při 
léčbě pNET.  
 
Má se zvážit výběr alternativní současné medikace s žádným nebo minimálním potenciálem k indukci 
nebo inhibici CYP3A4. 
 
Zvláštní populace  
 
Pediatrická populace 
Bezpečnost a účinnost sunitinibu u osob do 18 let nebyla stanovena.  
 
V současnosti dostupné údaje jsou uvedeny v bodech 4.8, 5.1 a 5.2, ale na jejich základě nelze učinit 
žádná doporučení ohledně dávkování.  
 
Starší pacienti 
Přibližně jedna třetina pacientů účastnících se klinických studií se sunitinibem byla ve věku 65 let nebo 
starších. Mezi mladšími a staršími pacienty nebyly pozorovány významné rozdíly v bezpečnosti nebo 
účinnosti.  
 
Porucha funkce jater
Úprava počáteční dávky se nedoporučuje, pokud je sunitinib podáván pacientům s lehkou nebo středně 
těžkou poruchou funkce jater (stupeň A a B dle Childa-Pugha). U pacientů s těžkou poruchou funkce 
jater stupně C dle Childa-Pugha nebyly studie se sunitinibem prováděny, a proto jeho podání pacientům 
s těžkou poruchou funkce jater nelze doporučit (viz bod 5.2).  
 
Porucha funkce ledvin 
Pokud je sunitinib podáván pacientům s poruchou funkce ledvin (lehkou až těžkou) nebo pacientům na 
hemodialýze s poruchou ledvin v konečném stadiu (end-stage renal disease, ESRD) není úprava 
počáteční dávky nutná. Následná úprava dávky se musí zakládat na individuální bezpečnosti a 
snášenlivosti (viz bod 5.2).  
 
Způsob podání 
Sunitinib Xantis se podává perorálně, může, ale nemusí být užíván s jídlem.  
 
Pokud pacient zapomene užít dávku, nemá užít dávku dodatečně. Pacient má užít obvyklou 
předepsanou dávku následující den.