Syntroxine Užívání po expiraci, upozornění a varování

Před zahájením terapie hormony štítné žlázy nebo supresního testu štítné žlázy je nutno vyloučit výskyt
následujících poruch a onemocnění nebo tyto začít léčit: koronární insuficience, angina pectoris,
arterioskleróza, hypertenze, hypofyzární insuficience a adrenokortikální insuficience kvůli prevenci
akutní adrenální insuficience (viz bod 4.3). Rovněž je třeba před zahájením léčby vyloučit autonomii
štítné žlázy nebo zahájit její léčbu.

Při zahajování léčby levothyroxinem u pacientů s rizikem psychotických poruch se doporučuje použít nízkou
počáteční dávku levothyroxinu a na začátku léčby dávku pomalu zvyšovat. Lze doporučit sledování pacienta.
Pokud se vyskytnou známky psychotických poruch, je třeba zvážit úpravu dávky levothyroxinu.

U pacientů s koronární insuficiencí, srdečním selháním nebo tachykardií či arytmiemi je nutné zamezit i
relativně mírné hypertyreóze indukované léky. V těchto případech je nutná častá monitorace hladin
hormonů štítné žlázy.

U sekundární hypotyreózy je nutno před substituční léčbou zjistit příčinu. Pokud pacient trpí kompenzovanou
nedostatečností kůry nadledvin, v případě potřeby zajistěte vhodnou substituční léčbu.
Při podezření na autonomii štítné žlázy zajistěte test TRH nebo supresní test se scintigrafií.

Při podávání levothyroxinu pacientům s epilepsií v anamnéze je třeba postupovat opatrně. V souvislosti se
zahájením léčby levothyroxinem sodným byly ve vzácných případech hlášeny záchvaty, které mohou souviset
s účinkem hormonů štítné žlázy na záchvatový práh.

Při levothyroxinové terapii u postmenopauzálních žen s hypofunkcí štítné žlázy a zvýšeným rizikem
osteoporózy je nutné pečlivé sledování funkce štítné žlázy, aby nedošlo k nadměrné koncentraci
levothyroxinu v krvi.

Levothyroxin nesmí být podáván při metabolické hyperfunkci štítné žlázy, kromě podpůrné medikace při
tyreostatické léčbě hypertyreózy.


Hormony štítné žlázy by neměly být podávány k redukci hmotnosti. U pacientů s normální funkcí štítné žlázy
nepůsobí léčba levothyroxinem redukci hmotnosti. Vysoké dávky mohou způsobit závažné či dokonce život
ohrožující nežádoucí účinky. Levothyroxin ve vysokých dávkách by se neměl kombinovat s některými látkami
na redukci hmotnosti, např. sympatomimetickými aminy (viz bod 4. 9).

Je-li vyžadován přechod na jiný přípravek obsahující levothyroxin, je během přechodného období třeba
pečlivé monitorování, včetně klinického a laboratorního monitorování z důvodu možného rizika
nerovnováhy hormonů štítné žlázy. U některých pacientů může být nutná úprava dávky.
.



V případě společného užívání orlistatu a levothyroxinu může dojít k hypotyreóze a/nebo ke snížení kontroly
hypotyreózy (viz bod 4.5). Pacientům užívajícím levothyroxin je vhodné doporučit, aby se předtím, než začnou
či přestanou užívat orlistat nebo než změní léčbu orlistatem, poradili s lékařem, protože orlistat a levothyroxin
může být nutno užívat v různém čase a dávku levothyroxinu může být nutno upravit. Dále se doporučuje
kontrolovat u pacienta sérové hladiny hormonů.

Pokyny k diabetikům a pacientům užívajícím antikoagulancia viz bod 4.5.

Interference s laboratorním testem:
Biotin může interferovat s imunologickými testy štítné žlázy, které vycházejí z interakce biotin/streptavidin,
což vede buď k falešně sníženým, nebo falešně zvýšeným výsledkům testů. Riziko interference se zvyšuje s
vyššími dávkami biotinu.
Při interpretaci výsledků laboratorních testů je nutné vzít v úvahu možný vliv biotinu, zejména pokud je
pozorována nedostatečná koherence s klinickým obrazem.
U pacientů, kteří užívají přípravky obsahující biotin, má být personál laboratoře informován, pokud je
požadován test funkce štítné žlázy. Jsou-li k dispozici, mají být použity alternativní testy, které nejsou citlivé
na interferenci biotinu (viz bod 4.5).

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tobolce, to znamená, že je v
podstatě
„bez sodíku“.