PŘÍLOHA I 
 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
  
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
Vaborem 1 g/1 g prášek pro koncentrát pro infuzní roztok 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Jedna injekční lahvička obsahuje trihydrát meropenemu odpovídající 1 g meropenemu a 1 g 
vaborbaktamu. 
 
Po rekonstituci obsahuje 1 ml roztoku 50 mg meropenemu a 50 mg vaborbaktamu  
Pomocná látka se známým účinkem: 
 
Jedna injekční lahvička obsahuje přibližně 10,9 mmol sodíku 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. LÉKOVÁ FORMA  
 
Prášek pro koncentrát pro infuzní roztok 
Bílý až světle žlutý prášek. 
 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1 Terapeutické indikace 
 
Vaborem je indikován k léčbě následujících infekcí u dospělých • komplikované infekce močových cest • komplikované intraabdominální infekce • nozokomiální pneumonie  
Léčba pacientů s bakteriemií, která se objevuje v souvislosti s jakoukoliv výše uvedenou infekcí nebo 
existuje podezření na takovou souvislost. 
 
Přípravek Vaborem je také indikován k léčbě infekcí způsobených aerobními gramnegativními 
mikroorganismy u dospělých pacientů s omezenými terapeutickými možnostmi  
Je třeba vzít v úvahu oficiální doporučení týkající se vhodného použití antibakteriálních léků. 
 
4.2 Dávkování a způsob podání 
 
Přípravek Vaborem se má používat k léčbě infekcí způsobených gramnegativními organismy u dospělých 
pacientů s omezenými terapeutickými možnostmi pouze po konzultaci s lékařem s odpovídajícími 
zkušenostmi s léčbou infekčních chorob  
Dávkování 
Tabulka 1 ukazuje doporučenou intravenózní dávku pro pacienty s clearance kreatininu 
 
Tabulka 1:  Doporučená intravenózní dávka pro pacienty s clearance kreatininu 
⠀vaborbaktamFrekvence Trvání léčby 
Komplikovaná infekce 
močových cest včetně pyelonefritidy 
g/2 g 
 
Každých hodin 
hodiny 
g/2 g 
hodiny
g/2 ghodiny䈀nebo při podezření ze 
spojení s jakoukoliv 
infekcí uvedenou výše 
 
g/2 ghodinyInfekce vaerobních 
gramnegativních 
organizmů u pacientů 
s omezenými 
terapeutickými 
možnostmi 
 
 
g/2 ghodinyLéčba může pokračovat až 14 dnů  
 
Zvláštní populace 
 
Starší pacienti
Úprava dávky dle věku není nutná  
Porucha funkce ledvin 
Tabulka 2 ukazuje doporučené úpravy dávky pro pacienty s CrCl ≤39 ml/min.  
 
Meropenem a vaborbaktam se odstraňují hemodialýzou se mají podávat po dialýze. 
 
Tabulka 2:  Doporučené intravenózní dávky pro pacienty s CrCl ≤39 ml/minCrCl režimDávkovací interval Doba infuze 
20 až 39 1 g/1 g Každých 8 hodin 3 hodiny 
CrCl režimDávkovací interval Doba infuze
10 až 19 1 g/1 g Každých 12 hodin 3 hodiny 
Méně než 10 0,5 g/0,5 g Každých 12 hodin 3 hodiny
Dle výpočtu pomocí Cockcroft-Gaultova vzorce 
Viz tabulka 1, kde je uvedeno doporučené trvání léčby 
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater není nutná žádná úprava dávkování  
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost kombinace meropenemu/vaborbaktamu u dětí a dospívajících ve věku do 18 let 
nebyly dosud stanoveny. Nejsou dostupné žádné údaje.  
 
Způsob podání  
Intravenózní podání. 
 
Přípravek Vaborem se podává intravenózní infuzí po dobu 3 hodiny.  
 
Návod k rekonstituci a naředění tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6. 
 
4.3 Kontraindikace 
 
Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
 
Hypersenzitivita na jakékoliv karbapenemové antibiotikum. 
 
Závažná hypersenzitivita laktamového antibiotika 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Hypersenzitivní reakce  
U meropenemu anebo meropenemu s vaborbaktamem byly občas hlášeny závažné a někdy fatální 
hypersenzitivní reakce  
Pacienti, kteří mají v anamnéze hypersenzitivitu na karbapenemy, peniciliny nebo jiné beta-laktamové 
antibakteriální léky, mohou mít také hypersenzitivitu na meropenem/vaborbaktam. Před zahájením léčby 
přípravkem Vaborem je třeba se pozorně zeptat na předchozí hypersenzitivní reakce a betalaktamová 
antibiotika. 
 
Pokud se objeví závažné alergická reakce, je nutné léčbu přípravkem Vaborem okamžitě ukončit a musí 
být zahájena adekvátní urgentní opatření. U pacientů léčených meropenemem byly hlášeny závažné kožní 
nežádoucí účinky generalizovaná exantematózní pustulóza nasvědčující takovýmto účinkům, podávání meropenemu je třeba ihned ukončit a zvážit jinou možnost 
léčby. 
 
Záchvaty křečí 
Během léčby meropenemem byly hlášeny záchvaty křečí Pacienti se známým záchvatovitým onemocněním mají pokračovat v antikonvulzivní terapii. Pokud se u 
pacientů objeví fokální třes, myoklonus nebo křeče, je třeba provést neurologické vyšetření a zahájit 
antikonvulzivní terapii, pokud již nebyla zahájena. Pokud je to nutné, má se dávka 
meropenemu/vaborbaktamu upravit dle funkce ledvin meropenemem/vaborbaktamem ukončit  
Sledování funkce jater 
Během léčby kombinací meropenemu/vaborbaktamu se má důkladně sledovat funkce jater v důsledku 
rizika jaterní toxicity  
Pacienti s preexistujícími chorobami jater mají podstoupit monitorování funkce jater během léčby 
kombinací meropenemu/vaborbaktamu. Není nutná žádná úprava dávky  
Antiglobulinový test 
Během léčby kombinací meropenemu/vaborbaktamu se může vyvinout pozitivní přímý nebo nepřímý 
Coombsův test, jak bylo pozorováno u meropenemu 
Průjem vyvolaný bakterií Clostridium difficile 
U kombinace meropenemu/vaborbaktamu byly hlášeny případy průjmu spojeného s bakterií Clostridium 
difficile. Závažnost stavu se může lišit od mírného průjmu po fatální kolitidu a má se na něj myslet u 
pacientů, kteří se dostaví s průjmem během nebo po podání přípravku Vaborem zvážit ukončení terapie přípravkem Vaborem a podat specifickou léčbu infekce bakterií Clostridium 
difficile. Antiperistaltika se nemají podávat. 
 
Souběžné použití kyseliny valproové/natrium-valproátu/valpromidu  
 
Kazuistiky v literatuře ukazují, že souběžné podávání kabapenemů, včetně meropenemu, pacientům, kteří 
dostávají kyselinu valproovou  nebo heminatrium-valproát, může snižovat plazmatické hladiny kyseliny 
valproové na koncentrace pod terapeutickou hladinu jako výsledek této interakce, a tím zvyšovat riziko 
výskytu záchvatů křečí. Pokud je nezbytné podávání přípravku Vaborem, je třeba zvážit doplňkovou léčbu 
antikonvulzivy  
Omezení klinických údajů 
Komplikované intraabdominální infekce.  
Použití přípravku Vaborem k léčbě pacientů s komplikovanými intraabdominálními infekcemi je založeno 
na zkušenostech se samostatným meropenemem a farmakokinetických/farmakodynamických analýzách 
kombinace meropenemu/vaborbaktamu.  
 
Nozokomiální pneumonie včetně ventilátorové pneumonie.  
Použití přípravku Vaborem k léčbě pacientů s nozokomiální pneumonií, zahrnující ventilátorovou 
pneumonii, je založeno na zkušenostech se samostatným meropenemem a farmakokineticko-
farmakodynamických analýzách kombinace meropenemu/vaborbaktamu. 
 
Pacienti s omezenými terapeutickými možnostmi
Použití přípravku Vaborem pro léčbu pacientů s infekcemi v důsledku bakteriálních organismů, u nichž 
jsou jen omezené léčebné možnosti, je založeno na farmakokinetických/farmakodynamických analýzách 
pro meropenem/vaborbaktam a na omezených údajích z randomizované klinické studie, v níž bylo pacientů léčeno přípravkem Vaborem a 15 pacientů léčeno nejlepší dostupnou terapií pro infekce 
způsobené organismy rezistentními na karbapenem  
Spektrum aktivity meropenemu/vaborbaktamu 
Meropenem nemá účinnost proti meticilin-rezistentnímu Staphylococcus aureus Staphylococcus epidermidis nebo dodatečné antibakteriální látky se mají použít v případě, že je známo nebo existuje podezření, že se 
tyto patogeny podílejí na infekčním procesu.  
 
Inhibiční spektrum vaborbaktamu zahrnuje karbapenemázy třídy A C. Vaborbaktam neinhibuje karbapenemázy třídy D, jako je OXA-48 nebo metalo-β-laktamázy třídy B, 
jako jsou NDM a VIM  
Necitlivé organismy 
Použití kombinace meropenemu/vaborbaktamu může způsobit přerůstání necitlivých organismů, které si 
vyžádá přerušení léčby nebo jiná odpovídající opatření. 
  
Dieta s kontrolovaným příjmem sodíku 
Jedna injekční lahvička přípravku Vaborem obsahuje 250 mg sodíku, což odpovídá 12,5 % doporučeného 
maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.  
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Údaje in vitro naznačují potenciální indukci CYP1A2 vaborbaktamvaborbaktammetabolizovány CYP1A2 sirolimem, cyklosporinem, simvastatinem, omeprazolem, nifedipinem, chinidinem a ethinylestradiolema/nebo CYP2C digoxinemkoncentrací a aktivity současně podávaného léčiva. Proto mají být pacienti užívající takové léčivé 
přípravky sledováni s ohledem na možné klinické známky změněné terapeutické účinnosti. 
Meropenem a vaborbaktam jsou oba substráty OAT1 a OAT3, a proto probenecid kompetuje 
s meropenemem na úrovni aktivní tubulární sekrece, a tím inhibuje renální exkreci meropenemu a stejný 
mechanismus se může uplatňovat také u vaborbaktamu. Souběžné podávání probenecidu s přípravkem 
Vaborem se nedoporučuje, protože to může vést ke zvýšeným plazmatickým koncentracím meropenemu a 
vaborbaktamu. 
 
Souběžné podávání meropenemu a kyseliny valproové se spojuje se snížením koncentrací kyseliny 
valproové s následnou ztrátou kontroly záchvatů. Údaje ze studií in vitro a studií u zvířat naznačují, že 
karbapenemy mohou inhibovat hydrolýzu glukuronidového metabolitu kyseliny valproové na kyselinu valproovou, a tím snižovat sérové koncentrace kyseliny valproové. Proto se má podat 
doplňková antikonvulzivní terapie, pokud není možné se vyhnout souběžnému podávání kyseliny 
valproové spolu s kombinací meropenemu/vaborbaktamu  
Perorální antikoagulancia 
Souběžné podávání antibakteriálních léků s warfarinem může zvyšovat jeho antikoagulační účinek. 
Vyskytlo se mnoho zpráv o zvýšení antikoagulačních účinků perorálně podávaných antikoagulancií, 
zahrnujících warfarin, u pacientů, kteří souběžné dostávají antibakteriální látky. Riziko se může lišit dle 
probíhající infekce, věku a celkovém stavu pacienta, takže podíl antibiotika na zvýšení INR normalizovaný poměrs perorální antikoagulační látkou se doporučuje častěji monitorovat hodnotu INR. 
 
Kontraceptiva
Vaborem může snížit účinnost hormonální antikoncepce obsahující estrogen a/nebo progesteron. Ženám 
ve fertilním věku se doporučuje používat alternativní účinné antikoncepční metody během léčby 
přípravkem Vaborem a po dobu 28 dnů po ukončení léčby. 
 
 
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Těhotenství 
Údaje o podávání kombinace meropenemu/vaborbaktamu těhotným ženám jsou omezené přímé nebo nepřímé škodlivé účinky Podávání přípravku Vaborem v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje. 
 
Kojení 
Bylo hlášeno vylučování meropenemu do mateřského mléka. Není známo, zda je vaborbaktam vylučován 
do lidského mléka nebo mléka zvířat. Vzhledem k tomu, že není možné vyloučit riziko pro 
novorozence/kojence, je třeba kojení ukončit před zahájením léčby. 
 
Fertilita 
Účinky kombinace meropenemu/vaborbaktamu na fertilitu u člověka nebyly hodnoceny. Studie 
s meropenemem a vaborbaktamem provedené u zvířat neukazují škodlivé účinky z hlediska fertility bod 5.3 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Přípravek Vaborem má mírný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Během léčby samotným 
meropenemem byly hlášené záchvaty křečí, zejména u pacientů léčených antikonvulzivy Meropenem/vaborbaktam může způsobovat bolest hlavy, parestezie, letargii a závratě je třeba opatrnosti při řízení nebo obsluze strojů. 
 
4.8 Nežádoucí účinky 
 
Souhrn bezpečnostního profilu 
Nejčastější nežádoucí účinky, které se objevily u 322 pacientů se souhrnu studií fáze 3, byly bolesti hlavy 
 
Závažné nežádoucí účinky byly pozorovány u dvou pacientů zvýšení alkalické fosfatázy v krvi. U jednoho dalšího pacienta byla hlášena závažná nežádoucí reakce 
související s infuzí  
Tabulkový seznam nežádoucích účinků 
Následující nežádoucí účinky byly hlášené u meropenemu samotného anebo identifikovány během studií 
fáze 3 s přípravkem Vaborem. Níže uvedené nežádoucí účinky jsou klasifikovány podle frekvence 
výskytu a třídy orgánových systémů. Nežádoucí účinky uvedené v tabulce s frekvencí „není známo“ 
nebyly pozorovány u pacientů účastnících se studií s přípravkem Vaborem nebo meropenemem, ale byly 
hlášené pro samostatný meropenem po uvedení na trh. 
 
Frekvence výskytu jsou definovány takto: velmi časté dostupných údajů nelze určitklesající závažnosti.  
 
Tabulka 3:  Frekvence nežádoucích účinků dle třídy orgánových systémů  
Třída orgánových 
systémů 
Časté 
Méně časté
<1/100Vzácné 
<1/1000Není známo 
údajů nelze 
určitInfekce a infestace   . R O L W L G D bakterií 
Clostridium 
difficile  
 
Vulvovaginální 
kandidóza 
Orální kandidóza 
Poruchy krve a 
lymfatického 
systému
Trombocyt 
Neutropenie 
 
Eozinofilie 
Trombocytopenie  
 
Hemolytická 
anemie
Poruchy imunitního 
systému
 Anafyla歴 
Hypersenzitivita 
 
Poruchy 
metabolizmu a 
výživy
Hypokal 
Hypoglykemie 
Pokles chuti k 
Hyperkalemie 
HyperglykPsychiatrické 
poruchy 
 Insomnie 
 
Halucinace
 
 
 Delirium 
Poruchy nervového 
systému 
Bolest hlavy 
䰀 
Závratě 
Parestezie 
Konvulze Cévní poruchyTřída orgánových 
systémů
Časté 
Méně časté 
<1/100Vzácné 
<1/1000Není známo
údajů nelze 
určit  
Bolest cévního 
původu