Victoza Interakce

In vitro je u liraglutidu prokázán velmi nízký potenciál pro farmakokinetické interakce s jinými
léčivými látkami s vlivem na cytochrom P450 a vazbu na plasmatické proteiny.

Malé zpoždění ve vyprazdňování žaludku při používání liraglutidu může ovlivnit absorpci současně
podávaných perorálních léčivých přípravků. Studie interakcí neprokázaly žádné klinicky významné
zpoždění absorpce, a proto není vyžadována úprava dávky. Několik pacientů léčených liraglutidem
hlásilo nejméně jednu epizodu těžkého průjmu. Průjem může ovlivnit absorpci současně podávaných
perorálních léčivých přípravků.

Warfarin a další deriváty kumarinu

Nebyly provedeny žádné studie interakcí. Klinicky významné interakce s léčivými látkami se špatnou
rozpustností nebo s úzkým terapeutickým indexem, jako je warfarin, nemohou být vyloučeny. Po
zahájení léčby liraglutidem se u pacientů užívajících warfarin nebo další deriváty kumarinu
doporučuje častější monitorování INR
Paracetamol

Liraglutid neměnil celkovou expozici paracetamolu po podání 1 000 mg v jedné dávce. Hodnota Cmax
paracetamolu byla snížena o 31 % a střední hodnota tmax byla zpožděna na 15 min. Při současném
podávání paracetamolu není nutná žádná úprava dávkování.

Atorvastatin

Liraglutid neměnil celkovou expozici atorvastatinu v klinicky významné míře po podání 40 mg
atorvastatinu v jedné dávce. Proto při podávání s liraglutidem není nutná žádná úprava dávky
atorvastatinu. Při podávání s liraglutidem se hodnota Cmax atorvastatinu snížila o 38 % a střední
hodnota tmax se zpozdila z 1 hod na 3 hod.

Griseofulvin

Liraglutid neměnil celkovou expozici griseofulvinu po podání 500 mg griseofulvinu v jedné dávce.
Hodnota Cmax griseofulvinu byla zvýšena o 37 %, zatímco ke změně střední hodnoty tmax nedošlo.
Úprava dávky griseofulvinu a jiných látek s nízkou rozpustností a vysokou permeabilitou není nutná.

Di goxin

Podání 1 mg digoxinu v jedné dávce spolu s liraglutidem vedlo ke snížení AUC digoxinu o 16 %,
hodnota Cmax byla snížena o 31 %. Medián tmax digoxinu byl zpožděn z 1 hod na 1,5 hod. Na základě
těchto výsledků není nutná úprava dávky digoxinu.

Lisinopril

Podání 20 mg lisinoprilu v jedné dávce spolu s liraglutidem vedlo ke snížení AUC lisinoprilu o 15 %,
hodnota Cmax byla snížena o 27 %. Medián tmax lisinoprilu byl při podávání liraglutidu zpožděn z 6 hod
na 8 hod. Na základě těchto výsledků není nutná úprava dávky lisinoprilu.

Perorální antikoncepční přípravky

Po podání jednorázové dávky perorálního antikoncepčního přípravku snižoval liraglutid Cmax
ethinyloestradiolu a levonorgestrelu o 12 a 13 %. Hodnota tmax byla u obou látek při podání liraglutidu
zpožděna o 1,5 hod. Nedošlo k žádnému klinicky významnému účinku na celkovou expozici
ethinyloestradiolu ani levonorgestrelu. Předpokládá se proto, že antikoncepční účinek není při
současném podávání liraglutidu ovlivněn.

Inzulin

Při podání jednorázové dávky inzulinu detemir 0,5 j./kg s liraglutidem v dávce 1,8 mg pacientům
s diabetem 2. typu nebyly v rovnovážném stavu pozorovány žádné farmakokinetické nebo
farmakodynamické interakce mezi liraglutidem a inzulinem detemir.

Pediatrická populace

Interakční studie byly provedeny pouze u dospělých.