Ziprasidon aurobindo Interakce

Farmakokinetické a farmakodynamické studie mezi ziprasidonem a jinými léčivými přípravky, které
prodlužují QT interval, nebyly prováděny. Aditivní efekt ziprasidonu a těchto léků nemůže být
vyloučen, proto by ziprasidon neměl být současně podáván s léky prodlužujícími QT interval, jako jsou
antiarytmika tříd IA a III, oxid arsenitý, halofantrin, levacetylmethadol, mesoridazin, thioridazin,
pimozid, sparfloxacin, gatifloxacin, moxifloxacin, dolasetron mesylát, meflochin, sertindol nebo
cisaprid (viz bod 4.3).

Pediatrická populace
U dětí nebyly studie o interakci mezi ziprasidonem a jinými léčivými přípravky prováděny.

Léky ovlivňující CNS/alkohol
Vzhledem k primárním účinkům ziprasidonu je nezbytná opatrnost při jeho užití v kombinaci s jinými
léky s účinkem na centrální nervovou soustavu a alkoholem.

Vliv ziprasidonu na jiné léky
In vivo studie s dextromethorfanem neprokázala významnou inhibici CYP2D6 při plazmatických
koncentracích nižších o 50%, než které byly zjištěny po podání 40 mg ziprasidonu 2x denně. In vitro
data naznačují, že ziprasidon by mohl být mírným inhibitorem CYP2D6 a CYP3A4. Nicméně, je
z
nepravděpodobné, že by ziprasidon klinicky významně ovlivňoval farmakokinetiku léčivých přípravků
metabolizovaných izoformami cytochromu P450.

Perorální kontraceptiva - podání ziprasidonu nemělo za následek žádné významné změny
farmakokinetiky estrogenu (ethinylestradiolu, substrátu CYP3A4) nebo složek progesteronu.

Lithium - současné podávání ziprasidonu nemělo vliv na farmakokinetiku lithia. Vzhledem k tomu, že
jsou ziprasidon a lithium spojeny se změnami vedení vzruchů v srdečním svalu, může tato kombinace
zapříčinit riziko farmakodynamických interakcí včetně arytmií. V kontrolovaných klinických studiích
ale nevykazovala kombinace ziprasidonu s lithiem zvýšené klinické riziko, v porovnání s podáváním
lithia samotného.

Existují pouze omezené údaje o současné léčbě stabilizátorem nálady karbamazepinem.
Farmakokinetická interakce ziprasidonu s valproátem není pravděpodobná z důvodu neexistující
společné metabolické cesty obou látek. Ve studii s pacienty ukázalo souběžné podání ziprasidonu s
valproátem, že průměrné koncentrace valproátu byly v terapeutickém rozmezí, ve srovnání s případy,
kdy byl valproát podaný souběžně s placebem.

Vliv jiných léků na ziprasidon
Ketokonazol (400 mg/den), inhibitor CYP3A4, který rovněž inhibuje P-gp, zvýšil sérové koncentrace
ziprasidonu o < 40 %. Sérové koncentrace S-methyl-dihydroziprasidonu a ziprasidon-sulfoxidu byly při
očekávaném Tmax ziprasidonu zvýšeny o 55 % resp. o 8 %. Další prodloužení QTc nebylo pozorováno.
Změny ve farmakokinetice v důsledku současného podání se silnými inhibitory CYP3A4 se nezdají být
klinicky významné, není proto vyžadována úprava dávky. Údaje in vitro a ze studií na zvířatech ukazují,
že ziprasidon může být substrátem P-glykoproteinu (P-gp). In vivo relevance pro člověka není známa.
Vzhledem k tomu, že ziprasidon je substrát CYP3A4 a indukce CYP3A4 a P-gp je propojená, mohlo by
souběžné podání s induktory CYP3A4 a P-gp, jako je karbamazepin, rifampicin nebo třezalka
tečkovaná, způsobit snížení plazmatických koncentrací ziprasidonu.

Léčba karbamazepinem v dávce 200 mg 2x denně po dobu 21 dnů vedla ke snížení hladiny ziprasidonu
o přibližně 35%.

Antacida - opakované dávky antacid obsahujících aluminium a magnesium nebo cimetidin neměly
klinicky významný účinek na farmakokinetiku ziprasidonu u nasycených pacientů.

Serotonergní léčivé přípravky
Objevily se jednotlivé případy serotoninového syndromu, který se přechodně objevil při užívání
ziprasidonu v kombinaci s jinými serotonergními léčivými přípravky, jako jsou léky ze skupiny SSRI
(viz bod 4.8). Serotoninový syndrom je charakterizován zmateností, agitovaností, horečkou, pocením,
ataxií, hyperreflexií, myoklonem a průjmem.

Vazba na bílkoviny
Ziprasidon se silně váže na plazmatické proteiny. Vazba ziprasidonu na plazmatické proteiny in vitro
nebyla ovlivněna ani warfarinem ani propanololem, což jsou dva léky silně se vázající na plazmatické
proteiny, a ani ziprasidon neovlivňoval vazbu na plazmatické bílkoviny u těchto dvou přípravků. Z toho
důvodu je potenciál pro lékové interakce z důvodu vytěsňování nepravděpodobný.