Sp.zn. sukls 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 MONOSAN 20 mg tablety 
MONOSAN 40 mg tablety 
 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 Jedna tableta obsahuje isosorbidi mononitras 20 mg nebo 40 mg. 
Pomocná látka se známým účinkem: jedna tableta obsahuje monohydrát laktózy 75 mg nebo 150 mg. 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.   
3. LÉKOVÁ FORMA 
 Tableta. 
Bílé ploché tablety s půlicí rýhou. 
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.   
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 4.1 Terapeutické indikace 
 Profylaxe a dlouhodobá léčba algické formy ischemické choroby srdeční: stabilní angina pectoris, 
poinfarktová angina pectoris, variantní (Prinzmetalova) angina pectoris. 
Podpůrná léčba chronické srdeční insuficience  v kombinaci se srdečními glykosidy, diuretiky, ACE 
inhibitory a arteriálními vasodilatancii. 
Lék je určen dospělým a dospívajícím starším 15 let.  
4.2 Dávkování a způsob podání 
 DávkováníLéčba přípravkem Monosan má být zahajována nejnižší dávkou, která je v průběhu léčby podle potřeby 
zvyšována. 
Obvykle se užívá 2krát denně, ráno a odpoledne (např. v 8 a 15 hodin), 1 tableta s obsahem 20 mg nebo 
40 mg. K zamezení vzniku tolerance by druhá tableta neměla být užita později než za 8 hodin po první. 
U variantní anginy pectoris s častými nočními stenokardiemi je vhodnější podávat lék ráno a těsně před 
spaním.  
Způsob podáníTablety je třeba užívat po jídle nerozkousané a zapíjet dostatečným množstvím tekutiny.  
4.3 Kontraindikace 
 - Hypersenzitivita na léčivou látku, organické nitráty nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou 
v bodě 6.
1. - Akutní oběhové selhání (šok, hypotenzní kolapsové stavy). 
- Kardiogenní šok, pokud není zajištěn intraaortální kontrapulzací nebo pozitivně inotropními léky 
dostatečně vysoký levokomorový diastolický tlak. 
- Závažná hypotenze (systolický krevní tlak méně než 90 mmHg).  
- Současné užívání sildenafilu. 
Přípravek není určen k léčbě dětí a dospívajících do 15 let.  
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 Poměr rizika ku prospěchu léčby je třeba zvážit u pacientů se závažnou anémií, s těžkou poruchou 
funkce jater (nebezpečí vzniku methemoglobinémie), u nemocných s glaukomem (nebezpečí zvýšení 
nitroočního  tlaku),  u pacientů  s aortální  nebo  mitrální  stenózou,  konstriktivní  perikarditidou, 
tamponádou  perikardu  , u hypertrofické  obstrukční  kardiomyopatii,  u akutního  infarktu  myokardu 
s nízkými plnícími tlaky, u pacientů se sklonem k ortostatickým poruchám regulace oběhu, u pacientů 
s hypertyreózou, u zvýšeného nitrolebního tlaku. 
Isosorbid-mononitrát není vhodný k léčbě akutního záchvatu anginy pectoris a akutního srdečního 
infarktu. 
Monosan neovlivňuje hladinu cukru v krvi, mohou ho proto užívat i diabetici.  
Monosan obsahuje monohydrát laktózyPacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo 
malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.   
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 Antihypertenzní  účinek přípravku Monosan je  též  zesílen  při  současném  užívání  inhibitoru 
fosfodiesterázy typu 5 – sildenafilu, jeho podávání je proto kontraindikováno. 
Vazodilatační látky, látky blokující pomalé kalciové kanály, antihypertenziva, neuroleptika a tricyklická 
antidepresiva mohou zesilovat hypotenzní účinek přípravku. 
Současné podávání isosorbid-mononitrát a dihydroergotaminu může vést k vzestupu DHE hladiny a tím 
účinek na zvýšení krevního tlaku zesílit. 
Požívání alkoholu zvyšuje hypotenzní účinek.  
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 TěhotenstvíV průběhu těhotenství smí být Monosan podáván pouze ve zvlášť indikovaných případech, kdy je třeba 
pečlivě zvážit poměr rizika ku prospěchu léčby.  
KojeníNení známo, zda se isosorbid-mononitrát vylučuje do lidského mateřského mléka.  
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 Isosorbid-mononitrát může zejména na počátku léčby nepříznivě ovlivnit činnosti vyžadující zvýšenou 
pozornost (např. řízení motorových vozidel, ovládání strojů).  
4.8 Nežádoucí účinky 
 Nitráty podávané v terapeutických dávkách jsou bezpečné a dobře tolerované. 
Nežádoucí účinky jsou seřazeny podle orgánových systémů a četností: velmi časté ( 1/10), časté 
( 1/100 až  1/10), méně časté ( 1/1 000 až  1/100), vzácné ( 1/10 000 až  1/1 000), velmi vzácné 
( 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).  
Zejména na počátku léčby je nejčastějším nežádoucím účinkem bolest hlavy v důsledku vazodilatace 
meningeálních  cév.  K úlevě  lze použít mírné  analgetikum.  Cefalea  je  obvykle závislá  na  dávce a 
v průběhu několika dnů léčby mizí. Doporučuje se proto začít s podáváním menších dávek a po několika 
dnech je zvýšit na požadovanou úroveň. Současné požití alkoholu pravděpodobnost vzniku cefaley 
značně zvyšuje.  
Venodilatační účinek nitrátů může vyvolat ortostatickou hypotenzi, při současné nedostatečné srdeční 
frekvenci až synkopu. Také toto nebezpečí se značně zvyšuje při požití alkoholu. Výrazná vagotonie 
může ojediněle vést až ke vzniku úplné srdeční blokády nebo asystolii. Léčba synkopy vyvolané nitráty 
spočívá v podání atropinu či elevaci dolních končetin. 
Vzácně se popisuje suchost v ústech, nauzea, zčervenání kůže obličeje (flush), alergická kožní reakce, 
celková slabost, únava, při vzniku reflexní tachykardie exacerbace bolesti na hrudi nebo srdeční selhání.  
Hlášení podezření na nežádoucí účinkyHlášení podezření na nežádoucí  účinky  po  registraci  léčivého přípravku je  důležité.  Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: 
Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10; 
webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.  
4.9 Předávkování 
 Příznaky předávkováníPři terapii isosorbid-mononitrátem dochází k akutní otravě velmi vzácně. Přestože nitritový iont reaguje 
s hemoglobinem, jsou i po vysokých dávkách organických nitrátů plasmatické hladiny nitritových iontů 
příliš nízké na to, aby u dospělých způsobily významnější methemoglobinémii. Možnost intoxikace je 
reálná u dětí (jedná se převážně o náhodné požití tablet), u nichž působením střevních bakterií může 
dojít k přeměně nitrátových iontů na toxické ionty nitritové. 
Projevy předávkování: reflektorická tachykardie, pocit slabosti, závrať, obluzenost, nevolnost, zvracení, 
průjem, zrudnutí, bolesti hlavy, úzkost, ortostatická hypotenze, v těžkých případech cyanóza.  
Terapie předávkováníTerapie je symptomatická: elevace dolních končetin, inhalace O2,  v případě požití většího množství 
tablet výplach žaludku. Cyanóza způsobená methemoglobinémií se upravuje podáním methylenové 
modři v dávce 1 mg/kg tělesné hmotnosti pomalu i.v.   
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI  5.1 Farmakodynamické vlastnosti  
 Farmakoterapeutická  skupina: kardiaka, vazodilatancia používaná  u onemocnění  srdce, organické 
nitráty, ATC kód: C01DA14.  
Základní  farmakologickou  vlastností  všech  nitrátových  přípravků  je  relaxace  hladkých  svalových 
vláken,  zejména  hladké  svaloviny  cévní stěny,  a  následná  vazodilatace  periferních  žil,  tepen 
a koronárních artérií. Nitráty se působením volných SH-skupin glutathionu mění na nitrosothiol, z něhož 
se pak v endoteliích uvolňuje oxid dusnatý (NO), který je totožný s endoteliálním relaxačním faktorem 
(EDRF). Ten je přítomný v buňkách neporušeného cévního endotelu a stimuluje guanylátcyklázu. Tento 
enzym  vyvolává  produkci  cGMP,  který  snižuje  koncentraci  volného  kalcia  v cytosolu,  což  vede 
k vyvolání relaxace. 
Ve skleroticky změněné tepně je tvorba EDRF narušena. Nitráty tedy v podstatě dodávají EDRF, který 
chybí při koronárním onemocnění. 
Charakteristickou vlastností nitrátů a významným faktorem při terapii je tzv. nitrátová tolerance. Tímto 
pojmem se označuje rychlé snížení vazoaktivních a antianginózních účinků vznikající při déletrvajícím 
podávání nitrátů. 
Bylo zjištěno, že při kontinuální aplikaci nitrátů dochází obvykle během 24–48 hodin k podstatnému 
snížení  systémových  hemodynamických  účinků,  schopnosti  vazodilatace  koronárních  cév 
i antiagregačních vlastností nitrátů. K obnovení účinku dojde během 48 hodin po jejich vysazení. Četné 
studie prokázaly, že ke vzniku tolerance dochází u všech typů organických nitrátů, nezávisle na způsobu 
podání (s výjimkou sublinguální formy). Tolerance má zkřížený charakter, tj. vzniká na všechny druhy 
nitrátů současně, nezávisle na vyvolávajícím druhu. Po vyšších dávkách léků nastupuje tolerance dříve 
než po dávkách nízkých. Účinnost subliguálních nitrátů zůstává i při vzniklé toleranci zachována.  
Mechanismus  vzniku byl široce zkoumán, ale není úplně objasněn. Nejrozšířenějším vysvětlením je 
teorie sulfhydrylové deplece. Dlouhotrvající působení exogenního nitrátu vede v buňkách hladkého 
svalstva  k vyčerpání sulfhydrylových skupin nutných k biokonverzi nitrátu na S-nitrosothiol  a  oxid 
dusnatý,  a  to  způsobuje  pokles  aktivace  guanylátcyklázy  (GC)  s následným  snížením  koncentrace 
cGMP. Navzdory adekvátní koncentraci nitrátu se tak snižuje jeho vazoaktivní účinek. 
Naštěstí je mnohými studiemi potvrzeno, že přerušení působení nitrátu na 8–12 hodin může nitrátové 
toleranci zabránit, či ji zrušit, jestliže už vznikla. Do praxe se proto zavedlo intermitentní podávání léku. 
Obvykle je tzv. asymetrické (excentrické) dávkovací schéma, kdy se nitrát podává ráno a odpoledne, 
např. v 8 a 15 hodin. 
V některých studiích byla zjištěna vyšší frekvence epizod noční anginy pectoris a snížení snášenlivosti 
námahy  před  ranní  dávkou  (tzv.  efekt  nulté  hodiny).  Toto  pozorování  se  vysvětluje  fenoménem 
z vysazení (rebound f.), který je zapříčiněn zvýšeným vazomotorickým tonem koronárních cév po 
přerušení léčby. 
Intermitentní  léčba  nitráty  nemusí  být  striktně  dodržována  u všech  pacientů.  U některých  trvá 
antianginózní účinek i při kontinuální terapii. Tento rozpor mezi subjektivními a objektivními parametry 
ischemie není zatím objasněn. Při léčbě je též nutné u pacientů přihlédnout k individuálním rozdílům 
v rozložení  stenokardií  a  aktivit  během  dne.  V případě  potřeby  je  vhodná  kombinace  s jiným 
antianginózním  lékem  k pokrytí „beznitrátového“ období.  U variantní  anginy  pectoris  s častými 
nočními stenokardiemi je vhodnější podávat lék ráno a těsně před spaním. Nitráty také zasahují do 
systému tromboxan-prostacyklin tak, že snižují tvorbu tromboxanu ve prospěch prostacyklinu. Tím se 
snižuje agregace a adhezivita trombocytů. 
Isosorbid-mononitrát vyvolává dilataci tepen i žil. Dilatace žil i při nízkých dávkách je výraznější. Je to 
patrně způsobeno výrazně větší fixací léku v žilní stěně. To vede ke zvětšení periferního žilního poolu. 
Následují významné zmenšení praeloadu, pokles diastolického tlaku v levé komoře, a tím snížení napětí 
ve  stěně  srdečních  komor.  Spotřeba  kyslíku  se  sníží.  Pouze  větší  dávky  nitrátu  vedou  k poklesu 
systémového tepenného tlaku, zejména systolického. To vyvolává reflexní kompenzační mechanismy – 
tachykardii a vazokonstrikci ve splanchnické oblasti. Rozdílný tonus sympatiku a hladina cirkulujících 
katecholaminů mohou značně ovlivnit hemodynamický účinek nitrátů. 
Účinky  nitrátů  na  koronární  oběh  jsou  komplexní.  Přímým  působením  na  hladké  svaly  hlavních 
epikardiálních větví věnčitých tepen dochází k jejich dilataci. Tento účinek má zásadní význam pro 
odstranění  spasmu.  Avšak  tím,  že  nitráty  snižují  spotřebu  kyslíku  v srdečním  svalu,  zasahují  do 
autoregulace svalového metabolismu. Zvětšuje se rezistence arteriol a celkový přísun koronární krve do 
srdečního svalu se nemění nebo se dokonce sníží. 
Důležité však dále je, že nitráty umožňují redistribuci krve v koronárním řečišti ze zdravé oblasti do 
místa  ischemie.  Tato  redistribuce   vede   k lepšímu  prokrvení  především  primárně  postižených 
subendokardiálních oblastí myokardu a je zásadně závislá na snížení napětí ve stěně levé komory, tedy 
na systémovém účinku nitrátů na krevní oběh. 
Velkou  předností  nitrátů  v léčbě  anginy  pectoris  je  jejich  synergické  působení  s ostatními 
antianginózními léky, např. Ca-blokátory, betablokátory. To umožňuje jejich kombinované podávání 
a tím větší naději na výsledný terapeutický efekt.  
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 AbsorpceIsosorbid-mononitrát se po p.o. podání rychle vstřebává. Maximální plazmatické koncentrace dosahuje 
do  jedné  hodiny.  Při  prvním  průchodu  játry  nepodléhá  biotransformaci,  biologická  dostupnost  je 
prakticky 100 %. Látka se neváže na bílkoviny plazmy.  
DistribuceDistribuční objem je 0,62 l/kg tělesné hmotnosti, clearance je 115 ml/min.  
BiotransformaceIsosorbid-mononitrát je metabolizován v játrech na isosorbid a isosorbid-5-mononitrát-2-glukuronid. 
Oba metabolity jsou farmakologicky inaktivní. Biologický poločas je 4 až 5 hodin.  
EliminaceIsosorbid mononitrát je vylučován výhradně ve formě metabolitů renální cestou.  
Pouze 2 % isosorbid-mononitrátu jsou vylučovány v nezměněné formě.  
Farmakokinetika léku není ovlivněna srdeční, ledvinovou ani jaterní insuficiencí. 
Účinná hladina isosorbid-mononitrátu v krvi  je  okolo  100 ng/ml. Je prokázána úzká souvislost mezi 
koncentrací  léku  v plazmě  a  diastolickým  tlakem  v plicní  tepně,  středním  tlakem  v pravé  síni  a 
systémovým systolicko-diastolickým tlakem.  
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 Akutní toxicitaPo per os podání 10% suspenze isosorbid-mononitrátu v dávce od 1 500 do 3 500 mg/kg byla zjištěna 
LD50 u myší–samců 2  650 mg/kg a u myší–samic 2 510 mg/kg. U potkanů–samců LD50 = 1 690 mg/kg 
a u potkanů–samic LD50 = 2 100 mg/kg.  
Mutagenní účinekByl stanovován modifikovanou metodou podle Amese na histidin auxotrofních kmenů Salmonella 
typhimurium TA  97a,  TA  98  a  TA  100.  Z výsledků provedeného testu vyplývá, že nebyl nalezen 
mutagenní účinek isosorbid-mononitrátu. 
Mikronukleus test byl proveden metodou dle W. Schmida na bílých myších ICR obojího pohlaví po 
jednorázovém perorálním podání isosorbid-mononitrátu v dávkách 5,25 a 100 mg/kg tělesné hmotnosti. 
Testovaná látka nevyvolala zvýšení frekvence polychromatofilních erytrocytů s mikrojádry v kostní 
dřeni femurů myší, ve srovnání s negativní kontrolou, tj. aqua pro ing. Látku je tedy možno v daném 
systému považovat za nemutagenní.  
Embryotoxický účinekByl sledován na kuřecím zárodku v testech CHEST I a CHEST II. 
Embryotoxický  efekt isosorbid-mononitrátu nastupuje  v intervalu  dávek  1–10  mikrogramů,  kde 
překračuje hladinu účinků nespecifických faktorů pokusného uspořádání. Nejvyšší efekt má aplikace 
druhý den. Látka je tedy obecně cytotoxická.   
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 6.1 Seznam všech pomocných látek  
Monohydrát laktózy 
Mikrokrystalická celulózaKukuřičný škrob 
Mastek 
Magnesium-stearát 
6.2 Inkompatibility  
Neuplatňuje se.  
6.3 Doba použitelnosti  
let.  
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání  
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.   
6.5 Druh obalu a obsah balení  
PVC/Al blistr, krabička. 
Velikost balení: 30, 50 100 nebo 500 tablet.  
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.  
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním  
Žádné zvláštní požadavky.   
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 PRO.MED.CS Praha a.s., Telčská 377/1, Michle, 140 00 Praha 4, Česká republika   
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)  Monosan 20 mg tablety: 83/141/92-A/C 
Monosan 40 mg tablety: 83/141/92-B/C   
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE  Datum první registrace: 6. 2. Datum posledního prodloužení registrace: 29.6.  
10. DATUM REVIZE TEXTU  
29. 5.  
 1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK  
Jedna tableta obsahuje isosorbidi mononitras 40 mg.  
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK  
Obsahuje monohydrát laktózy. Další informace naleznete v příbalové informa