Anagrelide teva 
 
Shrnutí bezpečnostního profilu 
Bezpečnost anagrelidu byla zkoumána ve čtyřech otevřených klinických studiích. Ve třech 
studiích byla zkoumána bezpečnost na 942 pacientech, kterým byl podáván anagrelid v 
průměrné dávce 2 mg/den. V rámci těchto studií byl anagrelid podáván 22 pacientům po dobu 
až čtyř let.  
 
V pozdější studii byla zkoumána bezpečnost na 3660 pacientech, kterým byl podáván 
anagrelid v průměrné dávce 2 mg/den. V rámci této studie byl anagrelid podáván pacientům po dobu až pěti let.  
 
Mezi nejčastěji hlášené nežádoucí účinky související s anagrelidem patřily bolesti hlavy, které 
se vyskytovaly přibližně u 14 %, palpitace, které se vyskytovaly přibližně u 9 %, zadržování 
tekutin a nauzea – v obou případech s přibližně 6% výskytem, a průjem s 5% výskytem. Tyto 
nežádoucí účinky léku byly na základě farmakologie anagrelidu předpokládány (inhibice PDE 
III). Postupná titrace dávek může tyto účinky zmírnit (viz bod 4.2).  
 
Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Nežádoucí účinky vycházející z klinických studií, ze studií bezpečnosti po uvedení přípravku 
na trh a ze spontánních hlášení jsou uvedeny v tabulce níže. V rámci systémů orgánových tříd 
jsou seřazeny pod následujícími nadpisy: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥1/100 až < 1/10); méně 
časté (≥ 1/1 000 až < 1/1 00); vzácné (≥1/10 000 až < 1/10 00); velmi vzácné (< 1/10 000), 
není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky 
uvedeny v pořadí podle klesající závažnosti. 
 
Třídy orgánových 
systémů podle 
databáze 
MedDRA
Frekvence nežádoucích účinků
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné 
Není známo (z
dostupných údajů 
nelze určit) 
Poruchy krve a 
lymfatického 
systému
 Anémie Pancytopenie 
Trombocytopenie 
Hemoragie 
Ekchymóza 
  
Poruchy
metabolismu a 
výživy 
 Retence 
tekutin 
Edémy 
Pokles tělesné 
hmotnosti 
Zvýšení tělesné
hmotnosti 
 
Poruchy 
nervového 
systému 
Bolest 
hlavy
Závrať Deprese 
Amnézie 
Zmatenost 
Nespavost 
Parestézie
Hypestézie 
Nervozita 
Sucho v ústech 
Migréna 
Dysartrie
Somnolence 
Abnormální 
koordinace 
Mozkový infarkt*
Poruchy oka    Diplopie 
Abnormální vidění 
Poruchy ucha a 
labyrintu 
   Tinitus 
Srdeční poruchy  Tachykardie 
Palpitace 
Ventrikulární
tachykardie 
Městnavé srdeční 
selhání 
Fibrilace síní
Supraventrikulární 
tachykardie 
Arytmie 
Hypertense
Synkopa 
Infarkt myokardu 
Kardiomyopatie 
Kardiomegalie
Perikardiální 
výpotek 
Angina pectoris 
Posturální
hypotenze 
Vasodilatace 
Prinzmetalova 
angina 
Torsade de 
pointes
Respirační, 
hrudní a 
mediastinální 
poruchy
  Plicní hypertenze 
Pneumonie 
Pleurální výpotek 
Dušnost 
Epistaxe
Plicní infiltráty Intersticiální 
plicní 
onemocnění
včetně 
pneumonitidy a 
alergické 
alveolitidy 
Gastrointestinální 
poruchy 
 Průjem 
Zvracení
Bolest břicha 
Nauzea 
Flatulence 
Gastrointestinální
krvácení  
Pankreatitida 
Anorexie  
Dyspepsie  
Zácpa  
Poruchy
gastrointestinálního 
traktu 
Kolitida 
Gastritida 
Krvácení z dásní 
 
Poruchy jater a
žlučových cest 
  Zvýšení koncentrace 
jaterních enzymů 
 Hepatitida 
Poruchy kůže a 
podkožní tkáně 
 Vyrážka Alopecie 
Svědění
Odlišné zabarvení 
kůže 
Suchá kůže  
Třídy orgánových
systémů podle 
databáze 
MedDRA 
Frekvence nežádoucích účinků
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné 
Není známo (z
dostupných údajů 
nelze určit) 
Poruchy svalové 
a kosterní 
soustavy a 
pojivové tkáně
  Artralgie 
Myalgie 
Bolest zad 
  
Poruchy ledvin a 
močových cest
  Impotence Selhání ledvin 
Nokturie 
Tubulo-
intersticiální 
nefritida
Celkové poruchy 
a reakce v místě 
aplikace
 Únava Bolest na hrudi 
Horečka 
Zimnice 
Malátnost 
Slabost 
Onemocnění
podobné chřipce 
Bolest 
Astenie 
 
Vyšetření    Zvýšená hladina
kreatininu v krvi 
 
* Mozkový infarkt (viz bod 4.4 Riziko trombózy) 
 
Pediatrická populace 
48 pacientům ve věku 6 až 17 let (19 dětem a 29 dospívajícím) byl podáván anagrelid po 
dobu až 6,5 roku buď v klinických studiích, nebo jako součást registru pacientů (viz bod 5.1).  
Většina pozorovaných nežádoucích účinků je uvedena v souhrnu údajů o přípravku. Údaje o 
bezpečnosti jsou však omezené a neumožňují provést významné srovnání dospělých a 
pediatrických pacientů (viz bod 4.4). 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje 
to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické 
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: 
 
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek