Lamotrigin actavis 
 
Riziko spojené s  antiepileptiky obecně 
Ženám ve fertilním věku by měl podání doporučit specialista. V případě, že žena plánuje otěhotnět, je 
třeba  přehodnotit  potřebu  antiepileptické  léčby. U  žen  léčených  pro  epilepsii  je  třeba  se  vyhnout 
náhlému přerušení antiepileptické léčby, vzhledem k možnému výskytu křečí, které mohou mít závažné 
důsledky pro ženu a plod. Kdykoliv je to možné, má být preferována monoterapie, protože kombinovaná 
antiepileptická léčba může být spojena s vyšším rizikem výskytu vrozených malformací, než je tomu u 
monoterapie, v závislosti na dalších použitých antiepilepticích. 
 
Riziko spojené s užíváním lamotriginu 
 
Těhotenství 
Velké množství dat u těhotných žen,  které dostávaly lamotrigin v monoterapii v průběhu prvního 
trimestru  těhotenství (vice  než  8 700),  nenasvědčuje zásadnímu  zvýšení  rizika  závažných 
kongenitálních  malformací včetně rozštěpových  vad v  oblasti  úst. Studie  na  zvířatech  prokázaly 
vývojovou toxicitu (viz bod 5.3).  
 
Je-li léčba přípravkem Lamotrigin Actavis v období těhotenství považována za nezbytnou, doporučuje 
se podat nejnižší možnou terapeutickou dávku. 
 
Lamotrigin je slabým inhibitorem dihydrofolátreduktázy, a proto teoreticky může vést ke zvýšení rizika 
poškození embrya či plodu cestou snížení hladiny kyseliny listové. Při plánování těhotenství a v časném 
období těhotenství by mělo být zváženo podávání kyseliny listové. 
 
Fyziologické změny během těhotenství mohou ovlivnit hladiny lamotriginu a/nebo jeho léčebné účinky. 
V průběhu těhotenství bylo pozorováno snížení hladiny lamotriginu v plazmě s možným rizikem ztráty 
 kontroly epileptických záchvatů. Po porodu se hladiny lamotriginu mohou rychle zvýšit s rizikem 
výskytu na  dávce  závislých nežádoucích  účinků .  Sérové hladiny  lamotriginu by  proto měly  být 
sledovány před, v průběhu a po ukončení těhotenství a dále v krátkém období po porodu. Pokud je to 
nutné, dávka má být upravena tak, aby udržela sérové koncentrace lamotriginu na stejné úrovni jako 
před otěhotněním, nebo přizpůsobena klinické odpovědi. Navíc by po porodu měly být sledovány na 
dávce závislé nežádoucí účinky.  
 
Kojení 
Bylo hlášeno, že lamotrigin prochází do mateřského mléka ve velmi proměnlivých koncentracích, což 
má za následek celkovou hladinu lamotriginu u kojenců až do přibližně 50% matčiny koncentrace. Proto 
u některých kojených dětí mohou sérové koncentrace lamotriginu dosáhnout úrovní, při kterých lze 
očekávat farmakologické účinky.  
 
Potenciální přínos kojení by měl být zvážen vzhledem k potenciálnímu riziku nežádoucích účinků na 
kojence. Pokud se  žena během  léčby lamotriginem rozhodne  kojit,  kojenec  má  být sledován pro 
nežádoucí účinky jako jsou sedace, vyrážka a nízký přírůstek tělesné hmotnosti. 
 
Fertilita
V reprodukčních studiích u pokusných zvířat podávání lamotriginu nenarušilo fertilitu (viz bod 5.3).