Lamotrigin actavis 
 
Absorpce
Lamotrigin se rychle a beze zbytku vstřebává ze střeva a nepodléhá významné metabolizaci při prvním 
průchodu játry. Vrcholových plazmatických koncentrací dosahuje lamotrigin asi za 2,5  hodiny  po 
perorálním podání. Po jídle se doba nutná k dosažení maximálních koncentrací poněkud prodlouží, 
avšak rozsah vstřebávání není ovlivněn. 
Existuje značné kolísání v hodnotách maximálních koncentrací v ustáleném stavu mezi jednotlivými 
osobami, na druhé straně se však koncentrace u daného jednotlivce mění velmi vzácně. 
 
Distribuce
Na  plazmatické  bílkoviny  se  váže  přibližně  55  %  lamotriginu.  Je  velmi  nepravděpodobné,  že  by 
uvolnění z vazby na plazmatické  bílkoviny mohlo navodit toxické projevy.  
Distribuční objem představuje 0,92 až 1,22 l/kg. 
 
Biotransformace
UDP-glukuronyltransferázy byly identifikovány jako enzymy odpovědné za metabolizmus lamotriginu. 
 
Lamotrigin navozuje svůj vlastní metabolizmus v mírném na dávce závislém rozsahu. Neexistuje však 
důkaz o tom, že by lamotrigin ovlivňoval farmakokinetiku ostatních antiepileptik, a údaje svědčí o tom, 
že pravděpodobně nedochází k interakci mezi lamotriginem a přípravky metabolizovanými enzymy 
cytochromu P450.  
 
Eliminace
Clearance za ustáleného stavu představuje u zdravých dospělých 30 ml/min. Clearance lamotriginu je 
hlavně  metabolická  s  následným  vylučováním  glukuronidovaných  metabolitů  do  moči.  Méně  než  
10 % lamotriginu se vylučuje močí beze změny. Pouze asi 2 % metabolitů lamotriginu se vylučuje 
stolicí. Clearance a poločas rozpadu nezávisejí na dávce. Průměrný poločas eliminace u zdravého 
dospělého člověka je přibližně 33 hodin (v rozsahu 14 až 103 hodin). Ve studii jedinců s Gilbertovým 
syndromem se průměrná clearance snížila v porovnání s kontrolními osobami o 32 %, avšak hodnoty 
byly v rozmezí pozorovaném u obecné populace. 
 
 Poločas eliminace lamotriginu je do značné míry ovlivňován souběžnou léčbou. Průměrný poločas se 
při souběžném podávání lamotriginu a léčiv indukujících glukuronidaci, jakými jsou karbamazepin a 
fenytoin, snižuje přibližně na 14 hodin a při podávání lamotriginu pouze s valproátem se zvyšuje v 
průměru na 70 hodin (viz bod 4.2). 
 
Linearita
Farmakokinetika lamotriginu je lineární až do 450 mg, což byla nejvyšší jednorázová testovaná dávka. 
 
Zvláštní skupiny pacientů 
 
Pediatrická populace
Clearance  lamotriginu přepočtena  na  tělesnou  hmotnost je vyšší  u  dětí než u dospělých.  Nejvyšší 
hodnoty clearance je dosaženo u dětí mladších než 5 let.  
Poločas lamotriginu je obecně kratší u dětí než u dospělých, s průměrnou hodnotou přibližně 7 hodin, 
pokud se lamotrigin podává spolu s léčivy stimulujícími jaterní enzymy, jakými jsou karbamazepin a 
fenytoin. Při současném podávání pouze valproátu se u dětí poločas zvyšuje na 45 až 50 hodin (viz bod 
4.2). 
 
Kojenci ve věku 2 až 26 měsíců
U 143 pediatrických pacientů ve věku 2 až 26 měsíců, vážících 3 až 16 kg, byla clearance snížena ve 
srovnání se staršími dětmi se stejnou tělesnou váhou užívajícími podobné perorální dávky přepočtené 
na kg tělesné hmotnosti jako děti starší 2 let. Průměrný poločas vylučování byl odhadnut na 23 hodin u 
kojenců  mladších  než  26  měsíců  léčených  induktory  enzymů,  136  hodin  při  souběžném užívání 
s valproátem  a  38  hodin u  jedinců  léčených  bez  induktorů/inhibitorů  enzymů. Odlišnost perorální 
clearance mezi jednotlivci byla u skupiny dětských pacientů ve věku 2 až 26 měsíců vysoká (47 %). 
Předpokládané sérové koncentrace u dětí od 2 do 26 měsíců byly obecně ve stejném rozsahu, jako u 
starších dětí, ačkoliv je pravděpodobné, že vyšší hladiny Cmax budou pozorovány u některých dětí 
vážících méně než 10 kg.  
 
Starší pacienti
Výsledky farmakokinetických analýz mladších a starších pacientů s epilepsií, zařazených do stejných 
studií ukazují, že se clearance lamotriginu v klinicky významném rozsahu nezměnila. Po jednorázových 
dávkách klesla clearance o 12 % z 35 ml/min ve věkové skupině 20 let a na 31 ml/min ve věkové skupině 
70 let. Pokles po 48 týdenní léčbě byl 10 %, z 41 na 37 ml/min ve skupině mladších i starších pacientů. 
Farmakokinetika lamotriginu byla dále studována u 12 zdravých starších dobrovolníků po jednorázovém 
použití 150 mg lamotriginu. Průměrná clearance u starších pacientů (0,39 ml/min/kg) se pohybuje v 
rozsahu průměrných hodnot clearance (od 0,31 do 0,65 ml/min/kg) získaných z proběhlých devíti 
klinických studií na mladších pacientech po podání jednorázové dávky v rozmezí 30 až 450 mg. 
 
Pacienti s poruchou funkce ledvin
V jedné  studii  byla  12 dobrovolníkům  s  chronickou  renální  insuficiencí  a  dalším  šesti 
hemodialyzovaným pacientům podána jednorázová dávka 100 mg lamotriginu. Průměrná clearance byla 
0,42  ml/min/kg  (u  pacientů  s  chronickou  renální  insuficiencí),  0,33  ml/min/kg  (v  období  mezi 
hemodialýzami) a 1,57 ml/min/kg (během hemodialýzy) ve srovnání se zdravými dobrovolníky, kde 
byla  tato  hodnota 0,58  ml/min/kg.  Průměrný plazmatický poločas  byl  42,9  hodin  (u  pacientů  s 
chronickou  renální  insuficiencí),  57,4  hodin  (v  období  mezi  hemodialýzami)  a  13  hodin  (během 
hemodialýzy) ve srovnání se zdravými dobrovolníky, kde byla tato hodnota 26,2 hodin. Z celkového 
množství  lamotriginu  v  těle  bylo  v  průměru  20  %  (rozmezí  =  5,6  až  35,1) odstraněno během 
čtyřhodinové hemodialýzy. Úvodní dávka pro tyto pacienty by se měla řídit podle souběžně podávaných 
léků. U pacientů s významným snížením funkce  ledvin  by  pak mohly být účinné snížené udržovací 
dávky (viz body 4.2 a 4.4).  
 
Pacienti s poruchou funkce jater 
Byla  provedena farmakokinetická studie s jednorázovou dávkou lamotriginu u 24 pacientů s různým 
stupněm jaterního poškození a na 12 zdravých dobrovolnících sloužících jako kontrolní skupina. Střední 
 hodnota clearance lamotriginu byla 0,31 ml/min/kg ve skupině pacientů se stupněm jaterního poškození 
A; 0,24 ml/min/kg ve skupině pacientů se stupněm jaterního poškození B a 0,10 ml/min/kg ve skupině 
se  stupněm  jaterního  poškození  C  (podle  Childovy–Pughovy  klasifikace)  jaterního  poškození  ve 
srovnání s 0,34 ml/min/kg ve skupině zdravých dobrovolníků. Úvodní, vzestupné a udržovací dávky by 
obecně měly být snížené u pacientů se středně těžkým nebo těžkým poškozením jater (viz bod 4.2).