Medrol 
 
Farmakoterapeutická skupina: hormony (léčiva s hormonální aktivitou) 
ATC kód: HO2ABO 
Methylprednisolon patří do skupiny syntetických glukokortikoidů. 
 
Methylprednisolon je silný protizánětlivý steroid. Má větší protizánětlivý účinek než prednisolon a 
menší  tendenci vyvolávat retenci sodíku  a  tekutin.  Relativní účinek   methylprednisolonu  vůči 
hydrokortizonu je nejméně 4 ku1. 
 
FARMAKODYNAMIKA
Glukokortikoidy difundují buněčnou membránou a tvoří komplexy se specifickými cytoplazmatickými 
receptory. Tyto komplexy poté vstupují do buněčného jádra, vážou se na DNA (chromatin) a stimulují 
transkripci mRNA s následnou proteosyntézou řady enzymů, jejichž aktivita, jak se zdá, je v konečném 
důsledku zodpovědná za účinky glukokortikoidů po celkovém podání. Glukokortikoidy nemají důležitý 
vliv jen na zánětlivé a imunologické procesy; zasahují významně rovněž do metabolismu glycidů, 
bílkovin a tuků. Ovlivňují také kardiovaskulární systém, kosterní svalstvo a centrální nervový systém. 
 
Účinky na zánětlivé a imunologické procesy: 
Protizánětlivých, imunosupresivních a antialergických vlastností glukokortikoidů se využívá ve většině 
terapeutických indikací. Tyto vlastnosti jsou podkladem těchto následujících účinků: 
- redukce počtu imunoaktivních buněk v blízkosti zánětlivého ložiska, 
- omezení vazodilatace, 
- stabilizace membrán lysozomů, 
- inhibice fagocytózy, 
- snížení tvorby prostaglandinů a příbuzných látek. 
 
Dávka  4,4  mg methylprednisolon acetátu  (4  mg  methylprednisolonu)  má  stejný  glukokortikoidní 
(protizánětlivý) účinek jako 20 mg hydrokortizonu. Mineralokortikoidní účinky  methylprednisolonu 
jsou  minimální  (200  mg  methylprednisolonu  má  stejné  mineralokortikoidní  účinky  jako  1  mg 
dezoxykortikosteronu). 
 
Účinky na metabolismus glycidů a proteinů: 
Glukokortikoidy mají  katabolický účinek  na metabolismus  proteinů.  Uvolněné  aminokyseliny  jsou 
v játrech,  v procesu glukoneogeneze, přeměněny na glukózu a glykogen. Dochází k poklesu  resorpce 
glukózy v periferních tkáních, což může vést k hyperglykémii a glykosurii, zvláště u pacientů, kteří jsou 
náchylní k diabetu. 
 
Účinky na metabolismus tuků: 
Glukokortikoidy se vyznačují lipolytickou aktivitou, jež postihuje především tkáně končetin. Zároveň 
však vyvolávají i lipogenezi, jejíž projevy jsou nejzřetelnější v oblasti  hrudníku, krku a hlavy. Tyto 
účinky vedou ke změně rozložení tuku v organismu. 
 
Maximální farmakologická účinnost kortikosteroidů nastupuje s určitým zpožděním vůči maximálním 
hladinám  v plazmě,  což  naznačuje,  že  většina  účinků  látek  této  skupiny  je  zprostředkována  spíše 
ovlivněním aktivity enzymů, než přímým působením léku.