Medrol

během několika dnů či týdnů od začátku léčby. Většina účinků vymizí se snížením dávky nebo
s vysazením léku, nicméně v některých případech je zapotřebí specifická léčba. Psychologické
nežádoucí účinky byly hlášeny po vysazení kortikosteroidů, četnost není známa. V případě výskytu
psychologických symptomů by pacienti/ošetřovatelé měli vyhledat lékařskou pomoc, a to především při
podezření na depresivní stavy nálad nebo sebevražedné myšlenky. Pacienti/ošetřovatelé by měli být
připraveni na možnost výskytu psychiatrických poruch během léčby nebo okamžitě po snížení
dávky/vysazení systémových steroidů.

Nervový systém

Kortikosteroidy by měly být užívány s opatrností u pacientů se záchvatovitými onemocněními.

Kortikosteroidy by měly být užívány s opatrností u pacientů s myastenií gravis (viz prohlášení o
myopatii v části Muskuloskeletální poruchy).

Ačkoliv se v rámci kontrolovaných klinických studií ukázalo, že kortikosteroidy jsou účinné v urychlení
léčby akutní exacerbace roztroušené sklerózy, tyto studie neukazují, že kortikosteroidy ovlivňují
celkový výsledek nebo přirozenou anamnézu onemocnění. Studie ukazují, že k dosažení výrazného
účinku jsou potřeba relativně vysoké dávky kortikosteroidů (viz bod 4.2 Dávkování a způsob podání).

U pacientů užívajících kortikosteroidy, typicky při dlouhodobém podávání vysokých dávek, byly
hlášeny případy epidurální lipomatózy.

Oční poruchy

U systémového i lokálního použití kortikosteroidů může být hlášena porucha zraku. Pokud se u pacienta
objeví symptomy, jako je rozmazané vidění nebo jiné poruchy zraku, má být zváženo odeslání pacienta
k očnímu lékaři za účelem vyšetření možných příčin, mezi které patří katarakta, glaukom nebo vzácná
onemocnění, např. centrální serózní chorioretinopatie (CSCR), která byla hlášena po systémovém i
lokálním použití kortikosteroidů. Centrální serózní chorioretinopatie může vést k odchlípení sítnice.


Dlouhodobé užívání kortikosteroidů může způsobit vznik zadních subkapsulárních katarakt, nukleárních
katarakt (především u dětí), exoftalmu nebo zvýšení nitroočního tlaku, které může vyústit v glaukom s
možným poškozením zrakových nervů. U pacientů užívajících glukokortikoidy je zvýšené riziko
výskytu sekundárních plísňových a virových infekcí oka.

Kortikosteroidy by měly být používány s opatrností u pacientů trpících herpes simplex ophthalmicus
z důvodu možné perforace rohovky.

Srdeční poruchy

Nežádoucí účinky glukokortikoidů na kardiovaskulární systém, jako je dyslipidémie a hypertenze,
mohou léčené pacienty s existujícími kardiovaskulárními rizikovými faktory učinit ještě náchylnějšími
pro další kardiovaskulární onemocnění, pokud jsou tyto kortikoidy podávány ve vysokých dávkách a
dlouhodobě. Proto se u těchto pacientů doporučuje používat kortikosteroidy uváženě a doporučuje se
věnovat pozornost riziku změny a v případě potřeby dalšímu monitorování srdeční činnosti.
Nízké dávky a podávání obden mohou snížit výskyt komplikací u léčby kortikosteroidy.

Systémové kortikosteroidy by měly být v případech městnavého srdečního selhání užívány s opatrností
a pouze pokud je to nezbytně nutné.

Cévní poruchy

Při podávání kortikosteroidů byl hlášen výskyt trombózy, včetně venózní tromboembolie. Proto se
kortikosteroidy musí používat s opatrností u pacientů, kteří trpí tromboembolickými porucha mi
nebo k nim mohou mít predispo zici.

Kortikosteroidy by měly být používány s opatrností u pacientů s hypertenzí.

Gastrointestinální poruchy

Vysoké dávky kortikosteroidů mohou vyvolat akutní zánět slinivky břišní.

Neexistuje jednoznačný všeobecně přijímaný názor na to, zda jsou kortikosteroidy samy o sobě
zodpovědné za vznik peptických vředů během terapie. Nicméně je zřejmé, že podávání glukokortikoidů
může maskovat symptomy peptického vředu, takže jeho perforace a krvácení mohou proběhnout bez
výraznější bolestivosti. Léčba glukokortikoidy může maskovat zánět pobřišnice nebo jiné známky či
příznaky spojené s gastrointesinálními poruchami jako je perforace, obstrukce či zánět slinivky břišní.
V kombinaci s nesteroidními protizánětlivými léky (NSA) existuje zvýšené riziko rozvoje
gastrointestinálních vředů.

Kortikosteroidy je nutné podávat opatrně pacientům s nespecifickou ulcerózní kolitidou, pokud existuje
riziko perforace, abscesu nebo jiné pyogenní infekce, divertikulitidy, čerstvé střevní anastomózy či
aktivního nebo latentního peptického vředu.

Hepatobiliární poruchy

Byly hlášeny hepatobiliární poruchy, které byly ve většině případů po vysazení léčby reverzibilní. Proto
je vyžadováno příslušné sledování.


Muskuloskeletální poruchy

Po podání vysokých dávek kortikosteroidů byly hlášeny případy akutní myopatie. Nejčastěji se tyto
případy vyskytovaly u pacientů s poruchami nervosvalového přenosu (např. myasthenia gravis) nebo u
pacientů souběžně užívajících anticholinergika, jako například přípravky blokující nervosvalový přenos
(např. pankuronium). Tato forma akutní myopatie má generalizovanou formu, může postihovat oční a
dýchací svalstvo a může vyústit v kvadruparézu. Může dojít ke zvýšení hladiny kreatinkinázy. Po
vysazení kortikosteroidů může klinické zlepšení a zotavení vyžadovat týdny až roky.

Častým, avšak nepříliš často rozpoznaným nežádoucím účinkem, který doprovází dlouhodobé podávání
vysokých dávek glukokortikoidů, je osteoporóza.


Účinky na játra a žlučové cesty

Vzácně byly hlášeny poruchy jater a žlučových cest, které byly ve většině případů reverzibilní po
přerušení léčby. Proto je nutné pacienta vhodným způsobem sledovat.


Poruchy ledvin a močových cest

U pacientů se systémovou sklerózou je nutná obezřetnost z důvodů zvýšené incidence
sklerodermické renální krize pozorované u kortikoidů, včetně methylprednisolonu.


Kortikosteroidy by měly být používány s opatrností u pacientů s renální insuficiencí.

V případě renálního selhání není potřeba upravovat dávky. Methylprednisolon je hemodialyzovatelný.

Vyšetření

Průměrné a vysoké dávky hydrokortizonu nebo kortizonu mohou vyvolat vzestup krevního tlaku,
retenci solí a tekutin a zvýšené vylučování draslíku. Výskyt těchto účinků je méně pravděpodobný při
použití syntetických derivátů, pokud nejsou podávány ve vysokých dávkách. Může být zapotřebí
snížený přísun solí v potravě a náhrada draslíku. Všechny kortikosteroidy vedou ke zvýšenému
vylučování vápníku.

Poranění, otravy a procedurální komplikace

Systémové kortikosteroidy nejsou indikovány k léčbě traumatického poranění mozku, a proto by se u
těchto případů neměly rutinně používat. Výsledky multicentrické studie odhalily zvýšenou mortalitu za
týdny nebo 6 měsíců po zranění u pacientů, kterým byl podáván natrium-methylprednisolon-sukcinát
v porovnání s pacienty léčenými placebem. Nebyla stanovena příčinná souvislost s léčbou natrium-
methylprednisolon-sukcinátem.

Jiné

Výskyt komplikací léčby glukokortikoidy závisí na výši dávky a na době trvání léčby. V každém
individuálním případě je proto nutné zvážit poměr rizika a možného přínosu terapie, a to jak z hlediska
výše dávky a délky trvání terapie, tak z hlediska rozhodnutí o každodenním nebo intermitentním
podávání.

K léčbě by měly být použity nejnižší možné dávky kortikosteroidů, a pokud je možné dávku snížit,
snížení by mělo být postupné.

Očekává se, že souběžná léčba s inhibitory CYP3A, včetně léčivých přípravků obsahujících kobicistat,
zvyšuje riziko systémových nežádoucích účinků. Je nutné vyvarovat se používání této kombinace,
pokud přínos nepřeváží zvýšené riziko vzniku systémových nežádoucích účinků kortikosteroidů.
V takovém případě je třeba pacienty sledovat z hlediska systémových nežádoucích účinků
kortikosteroidů (viz bod 4.5).

Aspirin a nesteroidní protizánětlivá agens by měly být používány s opatrností, pokud jsou podávány
společně s kortikosteroidy.

Feochromocytomová krize, která může být fatální, byla hlášena po podání systémových kortikosteroidů.
Kortikosteroidy by se měly podávat pacientům s podezřením nebo identifikovaným feochromocytomem
pouze po zhodnocení přínosu a rizika.

Použití u dětí

U kojenců i starších dětí podstupujících dlouhodobou kortikosteriodovou léčbu je třeba pečlivě sledovat
růst a vývoj.

U dětí, které jsou dlouhodobě léčeny glukokortikoidy a každý den dostávají několik dílčích dávek, může
dojít ke zpomalení růstu. Použití tohoto dávkovacího schématu by proto mělo být omezeno pouze na
nejzávažnější indikace. Těmto nežádoucím účinkům lze obvykle předejít nebo je minimalizovat
podáním glukokortikoidů každý druhý den (Viz bod 4.2 Dávkování a způsob podání, léčba každý druhý
den).

Kojenci a děti dlouhodobě léčené kortikosteroidy jsou více ohroženy výskytem zvýšeného nitrolebního
tlaku.

Vysoké dávky kortikosteroidů mohou u dětí vyvolat zánět slinivky břišní.

Přípravek obsahuje monohydrát laktosy.
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, nedostatečností laktázy nebo
malabsorpcí glukózy by tento přípravek neměli užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Methylprednisolon je substrátem enzymu cytochrom P450 (CYP), kterým je také převážně
metabolizován.CYP3A4 je dominantní enzym nejpočetnější podskupiny CYP v játrech dospělého
člověka. Katalyzuje 6β-hydroxylaci steroidů, základní 1. fázi metabolismu endogenních i syntetických
kortikosteroidů. Mnohé jiné sloučeniny jsou také substráty CYP3A4. U některých z nich bylo
prokázáno (stejně jako u jiných léků), že mění metabolismus glukokortikoidů indukcí (zvýšenou
aktivizací) nebo inhibicí enzymu CYP3A4.

INHIBITORY CYP3A4 – léky, které inhibují aktivitu CYP3A4, obecně snižují hepatickou clearance a
zvyšují plazmatickou koncentraci léků, které jsou substráty CYP3A4, například methylprednisolon. Je
možné, že v přítomnosti inhibitorů CYP3A4, bude potřeba dávku methylprednisolonu titrovat, aby se
předešlo steroidní toxicitě.

INDUKTORY CYP3A4 – léky, které indukují aktivitu CYP3A4, obecně zvyšují hepatickou clearance,
což má za následek snížení plazmatické koncentrace léků, které jsou substráty pro CYP3A4. Současné
podávání může vyžadovat zvýšení dávky methylprednisolonu, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.

SUBSTRÁTY CYP3A4 – v přítomnosti dalšího substrátu CYP3A4 může být hepatická clearance
methylprednisolonu ovlivněna, což vyžaduje odpovídající úpravu dávek. Při současném užívání je více
pravděpodobný výskyt nežádoucích účinků spojených s užitím každého z léků samostatně.

ÚČINKY NEZÁVISLÉ NA CYP3A4 – další interakce a účinky, které se
vyskytujíu methylprednisolonu jsou popsány níže v tabulce 1.

Tabulka 1 - seznam a popis nejčastějších a/nebo klinicky významných lékových interakcí nebo účinků
methylprednisolonu.

Léková skupina nebo Typ -
LÉKU nebo LÁTKY
Interakce/Účinek
antibakteriální
ISONIAZID
INHIBITORCYP3A4. Dále existuje možný účinek
methylprednisolonu na zvýšení rychlosti acetylování a clearance
isoniazidu.
antibiotikum,
antituberkulotikum
RIFAMPIN
INDUKTOR CYP3Aantikoagulancia (perorální)

Vliv methylprednisolonu na perorální antikoagulancia je
variabilní. Bylo zaznamenáno jak zvýšení, tak snížení účinků
antikoagulancií při současném podání s kortikosteroidy. K udržení
požadovaného antikoagulačního účinku by měly být sledovány
koagulační parametry.
antikonvulzivum
KARBAMAZEPIN

INDUKTOR (a SUBSTRÁT) CYP3A4
antikonvulzivum
FENOBARBITAL
FENYTOIN

INDUKTORY CYP3Aanticholinergika
NEUROMUSKULÁRNÍ
BLOKÁTORY
Kortikosteroidy mohou ovlivňovat účinek anticholinergik.
1) Při současném podání vysokých dávek kortikosteroidů a
anticholinergik, jako například léků blokujících nervosvalový
přenos, byl hlášen rozvoj akutní myopatie (více informací viz bod
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití, Muskuloskeletální
poruchy.).
2) U pacientů užívajících kortikosteroidy byl hlášen antagonismus
účinku neuromuskulární blokády pankuronia a vekuronia. Tyto
vzájemné účinky mohou být očekávány u všech kompetitivních
neuromuskulárních blokátorů.
inhibitory cholinesterázy Steroidy mohou snížit účinek inhibitorů cholinesterázy u
myasthenia gravis.
antidiabetika Protože kortikosteroidy mohou zvýšit koncentrace glukózy v krvi,
může být nutné upravit dávkování antidiabetik.
antiemetikum
APREPITANT
FOSAPREPITANT

INHIBITORY (a SUBSTRÁT) CYP3Aantimykotika
ITRAKONAZOL
KETOKONAZOL

INHIBITORY (a SUBSTRÁT) CYP3AFarmakokinetické urychlovače
KOBICISTAT
INHIBITORY CYP3Aantivirotika
INHIBITORY HIV
PROTEÁZY

INHIBITORY (a SUBSTRÁTY) CYP3A4
1) Inhibitory proteázy, jako například indinavir a ritonavir, mohou
zvyšovat plazmatické koncentrace kortikosteroidů.
2) Kortikosteroidy mohou indukovat metabolismus inhibitorů HIV
proteázy s následkem snížení její plazmatické koncentrace.
Inhibitory aromatázy
AMINOGLUTETIMID
Adrenální suprese vyvolaná aminoglutetimidem může zhoršit
endokrinní změny vyvolané dlouhodobou léčbou glukokortikoidy.
Blokátor kalciového kanálu
DILTIAZEM

INHIBITOR (a SUBSTRÁT) CYP3Akontraceptiva (perorální)
ETHINYLESTRADIOL/
NORETHINDRON

INHIBITORY (a SUBSTRÁT) CYP3AGRAPEFRUITOVÝ DŽUS INHIBITOR CYP3A4
Imunosupresivum INHIBITOR (a SUBSTRÁT) CYP3ALéková skupina nebo Typ -
LÉKU nebo LÁTKY
Interakce/Účinek
CYKLOSPORIN

1) Při současném užívání cyklosporinu a methylprednisolonu se
uplatňuje vzájemná inhibice metabolismu CYP3A4, což může vést
ke zvýšení plazmatické koncentrace některého z léků nebo obou.
Je proto možné, že při současném podání se mohou s větší
pravděpodobností vyskytnout nežádoucí účinky spojené s užitím
každého z léků samostatně.
2) Při současném užití cyklosporinu a methylprednisolonu byl
hlášen výskyt křečí.
Imunosupresivum
CYKLOFOSFAMID
TAKROLIMUS

SUBSTRÁTY CYP3A4
makrolidová antibiotika
KLARITHROMYCIN
ERYTHROMYCIN

INHIBITORY (a SUBSTRÁTY) CYP3A4

makrolidové antibiotikum
TROLEANDOMYCIN INHIBITOR CYP3A4
NSA (nesteroidní protizánětlivé
léky)
ASPIRIN ve vysokých dávkách
(kyselina acetylsalicylová)
1) Při současném užívání kortikosteroidů s NSA může častěji
docházet k tvorbě vředů a gastrointestinálnímu krvácení.
2) Methylprednisolon může zvyšovat clearance aspirinu
podávaného ve vysokých dávkách, což může vést ke snížení
sérových hladin salicylátu. Vysazení methylprednisolonu může
vést ke zvýšení sérových hladin salicylátu a zvýšenému riziku
salicylátové toxicity.
Látky zvyšující vylučování
draslíku
Jsou-li kortikosteroidy podávány souběžně s látkami zvyšujícími
vylučování draslíku (například diuretiky), je třeba pacienty pečlivě
sledovat, zda se u nich nevyvine hypokalemie. Zvýšené riziko
hypokalemie existuje také u souběžného užívání kortikosteroidů
s amfotericinem B, xanteny nebo beta2 agonisty.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Fertilita
Studie na zvířatech prokázaly, že kortikosteroidy nepříznivě ovlivňují plodnost (viz bod 5.Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti). Avšak data z těchto studií nejsou dostatečná.

Těhotenství
V některých studiích provedených na zvířatech se prokázalo, že podávání vysokých dávek
kortikosteroidů během březosti může způsobit malformace plodu. Ačkoliv se nezdá, že by podání
kortikosteroidů těhotným ženám vedlo ke vzniku kongenitálních abnormalit, výsledky studií při léčbě
těhotných žen poškození plodu zcela nevylučují.

Protože nebyly provedeny adekvátní reprodukční studie s metylprednisolonem u lidí, měl by být tento
léčivý přípravek použit v těhotenství pouze po pečlivém posouzení poměru přínosu a rizika pro matku a
plod.

Některé kortikosteroidy rychle pronikají placentou. V jedné retrospektivní studii byl zjištěn častější
výskyt nižší porodní váhy u dětí narozených ženám užívajícím kortikosteroidy. Ukazuje se, že u lidí je
riziko nízké porodní váhy závislé na dávce a může být minimalizováno podáváním nižších dávek
kortikosteroidů. Přestože se neonatální adrenální insuficience u novorozenců vystavených
kortikosteroidům v děloze jeví vzácná, novorozenci narození matkám, které během těhotenství užívaly
značné dávky kortikosteroidů, by měli být pečlivě sledováni a vyšetřeni s ohledem na projevy
nedostatečnosti funkcí nadledvin.

Vliv kortikosteroidů na průběh porodu není znám.

U dětí narozených ženám léčených dlouhodobě kortikoidy během těhotenství byl pozorován šedý zákal.

Kojení
Kortikosteroidy se vylučují do mateřského mléka. Kortikosteroidy, které se dostávají do mateřského
mléka, mohou u kojených dětí zpomalit růst a zasahovat do tvorby endogenních glukokortikoidů. Tento
léčivý přípravek by se měl používat během kojení pouze po pečlivém posouzení poměru přínosu a
rizika pro matku a plod.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Účinky kortikosteroidů na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly systematicky hodnoceny. Při léčbě
kortikosteroidy se mohou vyskytnout nežádoucí účinky, například nevolnost, závrať, poruchy vidění a
únava. Pokud pacienti takové příznaky pocítí, neměli by řídit a obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Tabulka 2. Tabulka nežádoucích účinků
Třída orgánových systémů
(MedDRA v. 18.0)
Frekvence: není známo
(z dostupných údajů nelze určit)
Infekce a infestace Oportunní infekce, infekce, peritonitida#
Poruchy krve a lymfatického
systému
Leukocytóza
Poruchy imunitního systému Přecitlivělost na lék, anafylaktoidní reakce, anafylaktické reakce,
Endokrinní poruchy Cushingoidní syndrom, hypopituitarismus, steroidní abstinenční
syndrom
Poruchy metabolismu a
výživy
Metabolická acidóza, epidurální lipomatóza, retence sodíku,
retence tekutin, hypokalemická alkalóza, dyslipidemie, snížená
tolerance glukózy, zvýšená potřeba insulinu (nebo perorálních
hypoglykemických agens u diabetiků), lipomatóza, zvýšená chuť
k jídlu (která může vést k nárůstu tělesné hmotnosti)
Psychiatrické poruchy Afektivní poruchy (včetně depresivní nálady, euforické nálady,
citové lability, drogové závislosti, sebevražedných myšlenek),
psychotické poruchy (včetně mánie, bludů, halucinací,
schizofrenie), duševní poruchy, změny osobnosti, stavy
zmatenosti, úzkost,změny nálad, abnormální chování, insomnie,
podrážděnost
Poruchy nervového systému Zvýšený nitrolební tlak (s edémem papily [benigní intrakraniální
hypertenze]), záchvat, ztráta paměti, kognitivní poruchy, závratě,
bolest hlavy
Poruchy oka Chorioretinopatie, katarakta, glaukom, exoftalmus, rozmazané
vidění (viz také bod 4.4)
Poruchy ucha a labyrintu Vertigo
Srdeční poruchy Městnavé srdeční selhání (u disponovaných pacientů)
Cévní poruchy Trombóza, hypertenze, hypotenze, trombotické příhody
Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy
Plicní embolie, singultus
Poruchy jater a žlučových
cest
Zvýšené hodnoty jaterních enzymů

Tabulka 2. Tabulka nežádoucích účinků
Třída orgánových systémů
(MedDRA v. 18.0)
Frekvence: není známo
(z dostupných údajů nelze určit)
Gastrointestinální poruchy Žaludeční vředy (s možností perforace a krvácení peptického
vředu), perforace střev, žaludeční krvácení, pankreatitida,
ulcerózní zánět jícnu, esofagitida, nadýmání, bolest břicha,
průjem, dyspepsie, nevolnost
Poruchy kůže a podkožní
tkáně
Angioedém, hirsutismus, petechie, ekchymóza, atrofie kůže,
zarudnutí, zvýšená potivost, kožní strie, vyrážka, svědění,
kopřivka, akné
Poruchy svalové a kosterní
soustavy a pojivové tkáně
Svalová slabost, myalgie, myopatie, svalová atrofie, osteoporóza,
osteonekróza, patologická zlomenina, neuropatická artropatie,
artralgie, zpomalení růstu
Poruchy reprodukčního
systému a prsu
Nepravidelná menstruace
Celkové poruchy a reakce v
místě aplikace
Zhoršené hojení ran, periférní otok, únava, malátnost
Vyšetření Zvýšení nitroočního tlaku, snížení tolerance sacharidů, snížení
draslíku v krvi, zvýšení vápníku v moči, zvýšení močoviny
v krvi, potlačení reaktivity při kožních testech
Poranění, otravy a
procedurální komplikace
Kompresivní fraktura páteře, ruptura šlachy
† Peritonitida může být primárně projevenou známkou či příznakem gastrointestinální poruchy jako je perforace, obstrukce či
zánět slinivky břišní (viz bod 4.4).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek