Prokanazol 
Pro  léčbu  pediatrických  pacientů  itrakonazolem  jsou  k  dispozici  omezené  klinické  údaje. Použití 
itrakonazolu u dětí a dospívajících se nedoporučuje, pokud potenciální přínos nepřeváží potenciální 
rizika (viz bod 4.4). 
Profylaxe plísňových infekcí: Nejsou k dispozici žádné údaje týkající se účinnosti u dětí s neutropenií. 
Údaje o bezpečnosti podávání přípravku Prokanazol dětem v dávce 5 mg / kg denně rozdělené do dávek jsou omezené (viz bod 4.8). 
 
Starší pacienti
Jelikož jsou k dispozici omezené klinické údaje týkající se léčby starších pacientů itrakonazolem, starší 
pacienti mají být léčeni itrakonazolem jenom pokud přínos převáží potenciální rizika. Při výběru dávky 
pro staršího pacienta se obecně doporučuje zvážit častěji se vyskytující poškození jater, ledvin a srdce, 
komorbidity nebo jiná současně podávaná léčiva (viz bod 4.4). 
 
Porucha funkce jater
O perorálním užívání itrakonazolu pacienty s poruchou  funkce  jater  jsou  k dispozici omezené údaje. 
Užívání tohoto léku touto skupinou pacientů má být věnována zvýšená pozornost (viz bod 5.2). 
 
Porucha funkce ledvin
O perorálním užívání itrakonazolu pacienty s poruchou funkce ledvin jsou k dispozici omezené údaje. 
U některých pacientů s renální nedostatečností může být expozice itrakonazolu nižší a byla pozorována 
vysoká interindividuální variabilita (viz bod 5.2). Itrakonazol má být u těchto pacientů používán s 
opatrností.  Po  vyhodnocení  klinické  účinnosti  lze zvážit  úpravu  dávky  nebo  přechod  na  jiné 
antimykotikum. 
 
Způsob podání
Perorální podání. 
Pro dosažení optimální absorpce je nutné užívat Prokanazol bezprostředně po hlavních jídlech. Tobolky 
musí být spolknuty celé. 
 
4.3 Kontraindikace 
 
• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
• Současné užívání řady substrátů CYP3A4 je u itrakonazolu kontraindikováno (viz body 4.4 a 4.5). 
Zvýšené plazmatické koncentrace těchto léčivých přípravků způsobené současným užíváním s 
itrakonazolem mohou zvýšit nebo prodloužit terapeutické i nežádoucí účinky do takové míry, že 
může dojít k potenciálně závažné situaci. Například zvýšené plazmatické koncentrace jednoho z 
těchto léků mohou vést k prodloužení QT intervalu a ventrikulární tachyarytmii, včetně nástupu 
torsade de pointes, potenciálně život ohrožující arytmie (konkrétní příklady viz bod 4.5). 
Mezi tyto substráty patří: 
- analgetika; anestetika: námelové alkaloidy (např. dihydroergotamin, ergometrin, ergotamin 
a methylergometrin) 
- antibakteriální látky pro systémové použití; antimykobakteriální látky; antimykotika pro 
systémové použití: isavukonazol,  
- anthelmintika; antiprotozoika: halofantrin 
- antihistaminika pro systémové použití: astemizol, mizolastin, terfenadin 
- cytostatika: irinotekan 
- antitrombotika: dabigatran, tikagrelor 
- antivirotika  pro  systémovou  aplikaci:  ombitasvir,  paritaprevir,  ritonavir  (v kombinaci 
s dasabuvirem, nebo bez kombinace) 
- kardiovaskulární systém (léčiva ovlivňující renin-angiotenzinový systém; antihypertenziva; 
beta blokátory; blokátory kalciových kanálů; kardiaka; diuretika): aliskiren, dronedaron, 
nisoldipin,  bepridil,  eplerenon,  chinidin,  disopyramid,  ivabradin  ranolazin,  dofetilid, 
lerkanidipin, sildenafil (k léčbě plicní hypertenze) 
- gastrointestinální  látky,  včetně  antidiaroik, střevních  protizánětlivých  a  protiinfekčních 
léčiv;  antiemetik;  léčiv  proti  zácpě  a léčiv k terapii funkčních  poruch  trávicího  traktu: 
cisaprid, domperidon, naloxegol. 
- látky upravující hladinu lipidů: lovastatin, lomitapid, simvastatin. 
- psycholeptika   (antipsychotika,   anxiolytika,   hypnotika);   psychoanaleptika:   lurasidon, 
pimozid, sertindol, midazolam (perorální), kvetiapin, triazolam 
- urologika: avanafil, darifenacin, solifenacin (u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin 
nebo středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater), dapoxetin, fesoterodin (u pacientů se 
středně těžkou až těžkou poruchou funkce ledvin nebo jater), vardenafil (u pacientů starších 
75 let).  
- další léčivé látky: kolchicin (u pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce ledvin 
nebo  jater),  eliglustat  (u  pacientů,  kteří jsou  pomalými metabolizátory  (PM) substrátů 
CYP2D6; u  pacientů,  kteří jsou středně  metabolizujícími  (IM)  nebo  extenzivními 
metabolizátory  (EM)  substrátů  CYP2D6  a  užívají  silný  nebo  středně  silný  inhibitor 
CYP2D6). 
• Ventrikulární dysfunkce 
Pacientům  s  ventrikulární  dysfunkcí,  jako  je  dekompenzované  srdeční  selhání  nebo 
dekompenzované srdeční selhání v anamnéze, má být Prokanazol podáván pouze v případě život 
ohrožujících nebo velmi závažných infekcí (viz bod 4.4). 
• Těhotenství 
Prokanazol lze podávat pouze v případech život ohrožujících případů, kdy je přísně zhodnoceno riziko 
a přínos pro plod (viz bod 4.6). U žen v plodném věku léčených Prokanazolem je nezbytné zabránit 
těhotenství pomocí vhodných preventivních opatření až do další menstruace po ukončení léčby. 
 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Zkřížená hypersenzitivita
Informace  o zkřížené hypersenzitivitě mezi itrakonazolem a dalšími azolovými antimykotiky nejsou 
k dispozici.    Opatrnosti    je    zapotřebí  při  předepisování  přípravku  Prokanazol  pacientům 
s hypersenzitivitou k ostatním azolům. 
 
Účinky na srdce 
Ve  studii  s intravenózní formou itrakonazolu u zdravých dobrovolníků bylo pozorováno přechodné 
asymptomatické snížení ejekční frakce levé srdeční komory. Ejekční frakce se do aplikace další infuze 
normalizovala. Klinický význam tohoto nálezu pro perorální lékové formy není znám. 
U itrakonazolu byl prokázán negativní inotropní účinek a v souvislosti  s podáním itrakonazolu byly 
hlášeny případy kongestivního srdečního selhání. Srdeční selhání bylo častěji hlášeno při spontánních 
hlášeních u celkové denní dávky 400 mg než u nižších celkových denních dávek, což naznačuje, že 
riziko srdečního selhání se může s celkovou denní dávkou itrakonazolu zvyšovat. 
Prokanazol  má  být  užíván  u pacientů  s městnavým  srdečním  selháním  nebo  městnavým  srdečním 
selháním v anamnéze, pouze pokud prospěch léčby zřetelně převýší riziko. Při tomto individuálním 
posouzení prospěchu a rizika mají být zohledněny faktory, jako závažnost indikace, dávkovací režim 
(např. celková denní dávka) a individuální rizikové faktory s ohledem na rozvoj městnavého srdečního 
selhání. K těmto rizikovým faktorům patří srdeční onemocnění, jako např. ischemická choroba srdeční 
a chlopenní vady; závažné plicní onemocnění, jako např. chronická obstrukční plicní nemoc; renální 
selhání a další stavy provázené otoky. Tito pacienti mají být informováni o známkách a příznacích 
městnavého srdečního selhání, mají být léčeni s opatrností, v průběhu léčby mají být monitorovány 
známky a příznaky městnavého srdečního selhání, a pokud se tyto známky nebo příznaky během léčby 
objeví, Prokanazol má být vysazen. 
Blokátory kalciového kanálu mohou mít negativní inotropní účinky, které mohou být aditivní k účinkům 
itrakonazolu; itrakonazol může inhibovat metabolismus blokátorů kalciového kanálu. Z tohoto důvodu 
je zapotřebí opatrnosti při současném užívání itrakonazolu a blokátorů kalciového kanálu (viz bod 4.5) 
z důvodu zvýšeného rizika kongestivního srdeční selhání (CHF). 
 
Účinky na činnost jater 
V souvislosti s užíváním itrakonazolu se velmi vzácně vyskytly případy závažné hepatotoxicity, včetně 
fatálního akutního jaterního selhání. Většinu z těchto případů tvořili pacienti s předchozím jaterním 
onemocněním, kteří byli léčeni pro systémové indikace, vykazovali další závažná onemocnění a/nebo 
užívali jiné hepatotoxické léky. U některých pacientů nebyly patrné zřejmé rizikové faktory jaterního 
onemocnění. Některé z těchto případů byly pozorovány během prvního měsíce léčby, z toho některé 
v prvním týdnu. U pacientů léčených itrakonazolem má být zváženo monitorování jaterních funkcí. 
Pacienti mají být poučeni o tom, že mají bezodkladně hlásit svému lékaři známky a příznaky svědčící 
pro hepatitidu, k nimž patří anorexie, nauzea, zvracení, únava, bolest v břiše nebo tmavá moč. U těchto 
pacientů má být neprodleně ukončena léčba přípravkem Prokanazol a má být provedeno vyšetření 
jaterních testů.  
K dispozici jsou pouze omezené údaje o použití perorálního itrakonazolu u pacientů s poruchou funkce 
jater. Proto má být tento léčivý přípravek této skupině pacientů podáván s opatrností. Během užívání 
itrakonazolu  se  doporučuje  pacienty  s  jaterní  nedostatečností pečlivě  sledovat.  Při  rozhodování  o 
zahájení  léčby  jiným  léčivým  přípravkem,  který  je  metabolizován  prostřednictvím  CYP3A4,  se 
doporučuje vzít v úvahu prodloužený poločas eliminace itrakonazolu, který byl pozorován v klinické 
studii s jednorázovými perorálními dávkami itrakonazolu u pacientů s cirhózou. 
U pacientů se zvýšenými hodnotami jaterních enzymů nebo při aktivním jaterním onemocnění nebo po 
předchozích projevech hepatotoxicity jiných léků má být léčba zahájena pouze tehdy, pokud očekávaný 
přínos převýší možná rizika jaterního poškození. V těchto případech je nutné monitorování jaterních 
enzymů. 
 
Snížená acidita žaludku
Při poklesu žaludeční acidity se zhoršuje absorpce itrakonazolu z tobolek. Pacientům, kteří jsou léčeni 
současně léky neutralizujícími žaludeční kyselost (např. hydroxidem hlinitým), je nezbytné podávat tyto 
léky nejdříve za 2 hodiny po užití přípravku Prokanazol. U pacientů trpících achlorhydrií, jako je tomu 
u některých pacientů s AIDS a pacientů užívajících supresory žaludeční sekrece (např. H2-antagonisty, 
inhibitory  protonové  pumpy),  lze  doporučit  užívání  přípravku  Prokanazol  společně  s kolou  nebo 
obdobným nápojem. Je nutné sledovat antimykotickou aktivitu a dávku itrakonazolu podle potřeby 
zvyšovat (viz bod 4.5). 
 
Pediatrická populace
K dispozici je pouze omezené množství klinických údajů týkajících se použití itrakonazolu u pediatrické 
populace. Pediatričtí pacienti mají Prokanazol užívat pouze tehdy, pokud prospěch léčby převýší možná 
rizika. 
 
Použití u starších osob
K dispozici je pouze omezené množství klinických údajů týkajících se použití itrakonazolu u starších 
osob. Tito pacienti mají Prokanazol užívat pouze tehdy, pokud prospěch léčby převýší možná rizika. 
Při stanovení dávky pro staršího pacienta se obecně doporučuje zvážit častěji se vyskytující poruchy 
funkce jater, ledvin a srdce, komorbidity nebo jiná současně podávaná léčiva. 
 
Porucha funkce jater
O perorálním užívání itrakonazolu pacienty s poruchou  funkce  jater  jsou  k dispozici omezené údaje. 
Užívání tohoto léku touto skupinou pacientů má být věnována zvýšená pozornost (viz bod 5.2). 
 
Porucha funkce ledvin
O perorálním užívání itrakonazolu pacienty s poruchou funkce ledvin jsou k dispozici omezené údaje.  
U některých pacientů s renální nedostatečností může být expozice itrakonazolu nižší. Byla pozorována 
vysoká interindividuální variabilita, když tito pacienti užívali itrakonazol ve formě tobolek (viz bod 5.2). 
Proto má být itrakonazol této skupině pacientů podáván s opatrností. Po vyhodnocení klinické účinnosti 
lze zvážit úpravu dávky nebo přechod na jiné antimykotikum. 
 
Ztráta sluchu
U pacientů léčených itrakonazolem byla hlášena přechodná nebo trvalá ztráta sluchu. Některá z těchto 
hlášení zahrnovala současné podávání chinidinu, který je kontraindikován (viz body 4.3 a 4.5). Ztráta 
sluchu se většinou vrátí k normálu po ukončení léčby, ale u některých pacientů může přetrvávat. 
 
Pacienti s poruchou imunity
U některých imunodeficitních pacientů (např. s neutropenií, s AIDS nebo po transplantacích orgánů) 
může být po perorálním podání snížena biologická dostupnost přípravku Prokanazol. 
 
Pacienti s život bezprostředně ohrožujícími systémovými mykózami 
Vzhledem k farmakokinetickým vlastnostem (viz bod 5.2) se nedoporučuje zahájit léčbu přípravkem 
Prokanazol u pacientů s život bezprostředně ohrožujícími systémovými mykózami. 
 
Pacienti s AIDS
U pacientů  s AIDS  léčených  pro  systémové  mykózy,  jako  jsou  sporotrichózy,  blastomykózy, 
histoplazmózy nebo kryptokokózy (meningeální a nemeningeální), a u kterých hrozí riziko relapsu, má 
ošetřující lékař posoudit potřebu udržovací léčby. 
 
Neuropatie
Při rozvoji neuropatie, kterou by bylo možno přisoudit účinku itrakonazolu, má být léčba ukončena. 
 
Zkřížená rezistence
U systémové  kandidózy,  je-li  podezření  na  kmeny  rodu  Candida  rezistentní  na  flukonazol,  nelze 
předpokládat, že tyto jsou citlivé k itrakonazolu,  proto se  jejich  citlivost má před zahájením léčby 
itrakonazolem testovat. 
 
Potenciál k interakcím 
Současné  podávání  některých  léčivých  přípravků  s  itrakonazolem  může ovlivnit účinnost  nebo 
bezpečnost itrakonazolu a/nebo současně podávaného léčivého přípravku. Například současné podávání 
itrakonazolu  s léčivými látkami  indukujícími enzym CYP3A4  (rifampicin,  rifabutin, fenobarbital, 
fenytoin,  karbamazepin,  Hypericum  perforatum)  může  vést  k  subterapeutickým  plazmatickým 
koncentracím itrakonazolu a tím k selhání léčby. Kromě toho může současné podávání itrakonazolu s 
některými substráty CYP3A4 způsobit zvýšení plazmatické koncentrace tohoto léčivého přípravku a 
závažné a/nebo potenciálně život ohrožující nežádoucí účinky, jako je prodloužení QT intervalu a 
ventrikulární tachyarytmii, včetně nástupu torsade de pointes, potenciálně život ohrožující arytmie. 
Další informace týkající se závažných nebo život ohrožujících nežádoucích účinků, které se mohou 
objevit při zvýšené plazmatické koncentraci současně podávaných léčivých přípravků, je třeba vyhledat 
v Souhrnu  údajů  o  přípravku  příslušného léčivého přípravku.  Léčivé přípravky,  které  jsou 
kontraindikovány, které se nedoporučují nebo u kterých se doporučuje opatrnost při použití v kombinaci 
s itrakonazolem, jsou uvedeny v bodě 4.3 a 4.5. 
 
Sacharóza 
Prokanazol  obsahuje  sacharózu.  Pacienti  se  vzácnými  dědičnými  problémy s  intolerancí  fruktózy, 
malabsorpcí glukózy a galaktózy nebo se sacharázo-izomaltázovou deficiencí nemají tento přípravek 
užívat.