Velaxin 
 
Farmakoterapeutická skupina: Psychoanaleptika, antidepresiva, jiná antidepresiva 
ATC kód: N06AX16. 
 
Mechanismus účinku 
Mechanismus antidepresivního účinku venlafaxinu u lidí je spojen s potenciací aktivity neurotransmiterů 
v centrální nervové soustavě. Předklinické studie ukázaly, že venlafaxin a jeho nejvýznamnější metabolit 
O-desmetylvenlafaxin (ODV) jsou inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu. Venlafaxin 
také  slabě  inhibuje  vychytávání  dopaminu.  Venlafaxin  a  jeho  aktivní metabolit  po  akutním  podání 
(jednotlivá dávka) i po chronickém podávání redukují ß-adrenergní odpověď. Venlafaxin a ODV jsou si 
velmi podobné v celkovém účinku na zpětné vychytávání neurotransmiterů a ve vazbě na receptory. 
Venlafaxin nemá prakticky žádnou afinitu k muskarinovým, cholinergním, H1-histaminergním ani k αadrenergním receptorům mozku potkanů in vitro. Farmakologické účinky na tyto receptory se mohou 
vztahovat k různým  nežádoucím  účinkům,  pozorovaným  u  léčivých  přípravků  s obsahem  jiných 
antidepresiv, např. jako anticholinergní, sedativní a kardiovaskulární nežádoucí účinky. 
Venlafaxin nemá žádný inhibiční účinek na monoaminooxidázu (MAO). 
V in vitro studiích bylo  zjištěno,  že  venlafaxin  nemá  prakticky  žádnou  afinitu  k opiátovým  ani 
benzodiazepinovým receptorům. 
 
Klinická účinnost a bezpečnost 
 
Velká depresivní porucha
Účinnost venlafaxinu s okamžitým uvolňováním při léčbě depresivních epizod byla prokázána v pěti 
randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných krátkodobých studiích, trvajících od 4 do 
týdnů  s dávkami  až  375 mg/den.  Účinnost  venlafaxinu  s prodlouženým uvolňováním  při  léčbě 
depresivních epizod byla stanovena ve dvou placebem kontrolovaných krátkodobých studiích, trvajících a 12 týdnů, s dávkami v rozmezí od 75 do 225 mg/den. 
V jedné dlouhodobé studii byli dospělí ambulantní pacienti, kteří reagovali v průběhu 8týdenní otevřené 
studie na podávání venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním (75, 150 nebo 225 mg), randomizováni, aby 
pokračovali se stejným dávkováním venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním nebo placeba po dobu až 
26 týdnů a byl u nich sledován relaps. 
Účinnost venlafaxinu v prevenci rekurentních depresivních epizod byla hodnocena po dobu 12 měsíců ve 
druhé dlouhodobé, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii u dospělých ambulantních pacientů 
s rekurentními depresivními epizodami, kteří v poslední epizodě deprese odpovídali na léčbu venlafaxinem 
(100 až 200 mg/den podle schématu 2x denně). 
 
Generalizovaná úzkostná porucha
Účinnost tobolek venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním v léčbě  generalizované  úzkostné  poruchy 
(GAD) byla stanovena ve dvou 8týdenních placebem kontrolovaných studiích s fixní dávkou (75 až 
225 mg/den) a v jedné 6měsíční placebem kontrolované studii s fixní dávkou (37,5, 75 a 150 mg/den) u 
dospělých ambulantních pacientů. 
Zatímco zde byly důkazy o vyšší účinnosti nad placebem u dávky 37,5 mg/den, tato dávka nebyla stejně 
účinná jako vyšší dávky.  
Strana 15 (celkem 18) 
 
Sociální úzkostná porucha 
Účinnost  tobolek  venlafaxinu  s prodlouženým  uvolňováním  v léčbě  sociální  úzkostné  poruchy  byla 
stanovena ve čtyřech dvojitě zaslepených, multicentrických, placebem kontrolovaných 12týdenních studiích 
s paralelními  skupinami s flexibilními  dávkami  a  v jedné  dvojitě  zaslepené,  placebem  kontrolované 
6měsíční  studii  s paralelními  skupinami  a  s fixními/flexibilními  dávkami  u  dospělých  ambulantních 
pacientů. Pacienti dostávali dávky v rozmezí od 75 do 225 mg/den. V 6měsíční studii nebyla prokázána 
vyšší účinnost ve skupině léčené dávkami 150 až 225 mg/den v porovnání se skupinou léčenou dávkou 
75 mg/den. 
 
Panická porucha
Účinnost tobolek venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním v léčbě panické poruchy byla stanovena ve 
dvou dvojitě zaslepených 12týdenních, multicentrických, placebem kontrolovaných studiích u dospělých 
ambulantních pacientů s panickou poruchou s agorafobií nebo bez agorafobie. Iniciální dávka ve studii 
s panickou poruchou byla 37,5 mg/den po dobu 7 dnů. Pacienti poté dostávali fixní dávku 75 až 150 mg/den 
v jedné studii a 75 až 225 mg/den ve druhé studii. 
Účinnost  byla také stanovena v jedné  dlouhodobé, dvojitě  zaslepené,  placebem  kontrolované  studii 
s paralelní  skupinou,  sledující  dlouhodobou  bezpečnost,  účinnost  a  prevenci relapsů  u  dospělých 
ambulantních pacientů, kteří reagovali na otevřenou terapii. Pacienti pokračovali v užívání stejné dávky 
venlafaxinu, jakou užívali na konci otevřené fáze studie (75, 150 nebo 225 mg). 
 
Elektrofyziologie srdce
Ve specializované detailní studii QTc intervalu prováděné u zdravých dobrovolníků se supraterapeutickými 
dávkami 450 mg venlafaxinu denně (dávkované jako 225 mg, dvakrát denně) nebylo pozorováno klinicky 
významné prodloužení QT intervalu. Nicméně, v postmarketingovém sledování byly nahlášeny případy 
prodloužení QTc/TdP a ventrikulární arytmie, a to zejména při předávkování nebo u pacientů s jinými 
rizikovými faktory pro prodloužení QTc/TdP (viz body 4.4, 4.8, a 4.9).