Velaxin 
 
Venlafaxin  je  rozsáhle  metabolizován,  převážně  na  aktivní  metabolit  O-desmethylvenlafaxin (ODV). 
Střední zdánlivý poločas vylučování ±SD z plazmy je pro venlafaxin 5±2 hodiny a pro ODV 11±2 hodiny. 
Při perorálním podávání denní dávky rozdělené do několika jednotlivých dávek se dosáhne rovnovážného 
stavu hladiny venlafaxinu a ODV do 3 dnů. V rozmezí dávek od 75 do 450 mg/den má venlafaxin a ODV 
lineární kinetiku.  
 
Absorpce 
Po jednotlivé perorální dávce je nejméně  92 % venlafaxinu s okamžitým uvolňováním absorbováno. 
Vzhledem  k metabolismu  venlafaxinu  v předsystémové  oblasti  je  absolutní  biologická  dostupnost 
venlafaxinu 40 % až 45 %. Po podání venlafaxinu s okamžitým uvolňováním se dosáhne maximální 
plazmatické  koncentrace venlafaxinu do 2 hodin a ODV do 3 hodin. Po podání tobolek venlafaxinu 
s prodlouženým uvolňováním se dosáhne maximální plazmatické koncentrace venlafaxinu do 5,5 hodin a 
ODV do 9 hodin. Pokud se podají stejné denní dávky venlafaxinu ve formě tablet s okamžitým uvolňováním 
nebo jako tobolky s prodlouženým uvolňováním, tobolky s prodlouženým uvolňováním mají pomalejší 
absorpci,  ale  stejný  rozsah  absorpce  jako  tablety  s okamžitým  uvolňováním.  Potrava neovlivňuje 
biologickou dostupnost venlafaxinu ani ODV.  
 
Distribuce
V terapeutických koncentracích jsou venlafaxin a ODV minimálně vázány na plazmatické bílkoviny (27 % 
a 30 %). Po intravenózním podání je distribuční objem venlafaxinu v ustáleném stavu 4,4±1,6 l/kg. 
 
Biotransformace 
Venlafaxin prochází rozsáhlou metabolickou přeměnu v játrech. Studie in vitro a in vivo prokázaly, že 
Strana 16 (celkem 18)
venlafaxin je biotransformován na svůj hlavní metabolit ODV prostřednictvím CYP2D6. Studie in vitro a 
in vivo prokázaly,  že  venlafaxin  je  metabolizován  na  svůj vedlejší,  méně  účinný  metabolit N-
desmethylvenlafaxin prostřednictvím CYP3A4. Studie in vitro ukazují, že venlafaxin je slabým inhibitorem 
CYP2D6. Venlafaxin neinhibuje CYP1A2, CYP2C9 ani CYP3A4.  
 
Eliminace 
Venlafaxin a jeho metabolity jsou vylučovány převážně ledvinami. Přibližně 87 % dávky venlafaxinu se 
vyloučí močí do 48hodin, a to jako nezměněný venlafaxin (5 %), nekonjugovaný ODV (29 %), konjugovaný 
ODV (26 %) nebo jako další vedlejší neúčinné metabolity (27 %). Střední plazmatická clearance ± SD 
venlafaxinu je 1,3±0,6 l/hod/kg a ODV je 0,4±0,2 l/hod/kg. 
 
Zvláštní skupiny pacientů 
Věk a pohlaví
Věk ani pohlaví pacienta nemají podstatný vliv na farmakokinetiku venlafaxinu ani ODV. 
 
Silní/slabí metabolizátoři CYP2DSlabí metabolizátoři CYP2D6 mají vyšší plazmatické koncentrace venlafaxinu, než silní metabolizátoři. 
Protože však celková expozice (AUC) venlafaxinu a ODV je u pomalých a rychlých metabolizátorů 
podobná, není třeba dvou rozdílných dávkovacích režimů pro tyto dvě skupiny. 
 
Porucha funkce jater
Pacienti s klasifikací Child-Pugh A (lehká jaterní porucha funkce jater) a Child-Pugh B (středně těžká 
porucha funkce jater) měli prodloužený poločas vylučování venlafaxinu a ODV v porovnání se zdravými 
osobami. Po perorálním podání byla clearance venlafaxinu a ODV snížena. Byl pozorován vysoký stupeň 
individuální variability. U pacientů s těžkou poruchou funkce jater jsou k dispozici pouze omezené údaje 
(viz bod 4.2). 
 
Porucha funkce ledvin
U dialyzovaných pacientů měl venlafaxin v porovnání se zdravými osobami asi o 180 % prodloužený 
poločas vylučování a asi o 57 % sníženou clearance, zatímco poločas vylučování ODV byl prodloužený asi 
o 142 % a clearance byla snížena asi o 56 %. U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin a u pacientů 
vyžadujících hemodialýzu je nutné dávku upravit (viz bod 4.2).