Bramitob

Ve studiích toxicity při podávání opakovaných dávek jsou cílovými orgány toxického působení ledviny a
vnitřní ucho (vestibulární a kochleární aparát). Obecně jsou známky a příznaky nefrotoxicity a ototoxicity
pozorovány při vyšších systémových koncentracích tobramycinu, než které jsou dosahovány při inhalaci
doporučených klinických dávek.
V preklinických studiích prolongované inhalační podávání tobramycinu po dobu 28 po sobě jdoucích dnů
vyvolalo mírné, nespecifické a plně reverzibilní (po skončení terapie) známky iritace v respiračním traktu
a známky renálního poškození po podání nejvyšších dávek.

Nebyly provedeny žádné studie reprodukční toxicity tobramycinu podávaného v inhalační formě, studie
provedené u zvířat však zjistily, že podkožní podání dávek 100 mg/kg denně u potkanů nebyly
teratogenní. U králíků subkutánní podání dávek 20-40 mg/kg vykázalo maternální toxicitu a potraty, ale
bez známek teratogenních účinků.
Vezmeme-li v úvahu data u zvířat, riziko toxicity (ototoxicity) v prenatálním období nemůže být
vyloučeno.
Nebylo zjištěno, že by tobramycin byl genotoxický.