Plasmalyte roztok

Předávkování nebo příliš rychlá infuze mohou vést k přetížení oběhu vodou a sodíkem s rizikem
vzniku otoků, zejména v případě poruchy vylučování sodíku ledvinami. V tomto případě může
být nutná extrarenální dialýza.
Nadměrné podávání draslíku může vést k rozvoji hyperkalémie, zejména u pacientů s poruchou
funkce ledvin. Mezi symptomy patří parestézie končetin, svalová slabost, paralýza, srdeční
arytmie, srdeční blokáda, srdeční zástava a zmatenost. Léčba hyperkalémie zahrnuje podání
vápníku, inzulínu (s glukózou), bikarbonátu sodného, iontoměničových pryskyřic nebo dialýzu.
Nadměrné parenterální podávání magneziových solí vede k rozvoji hypermagnezémie; k
významným příznakům hypermagnezémie patří ztráta hlubokých šlachových reflexů a
respirační deprese; oba příznaky jsou způsobeny neuromuskulární blokádou. Mezi další
symptomy hypermagnezémie patří: nevolnost, zvracení, zrudnutí kůže, žízeň, hypotenze
způsobená periferní vazodilatací, ospalost, zmatenost, svalová slabost, bradykardie, kóma a
srdeční zástava. Pacient se supraletální hypermagnezémií byl úspěšně léčen pomocí podpůrného
dýchání, intravenózně podávaného chloridu vápenatého a forsírované diurézy s infuzemi
manitolu.
Nadměrné podávání chloridových solí může způsobit ztrátu bikarbonátu s acidifikujícím
účinkem.
Nadměrné podání sloučenin typu acetátu sodného a glukonátu sodného, které jsou
metabolizovány na bikarbonát, může způsobit hypokalémii a metabolickou alkalózu, a to
zejména u pacientů s poruchou funkce ledvin. K symptomům patří: změny nálady, únava,
dušnost, svalová slabost a nepravidelný srdeční rytmus. Zejména u hypokalemických pacientů
se může rozvinout svalová hypertonicita, záškuby a tetanie. Léčba metabolické alkalózy
související s předávkováním bikarbonátem spočívá zejména v odpovídající korekci bilance
tekutin a elektrolytové rovnováhy.
Pokud předávkování souvisí s léčivými přípravky aplikovanými do roztoku, budou známky a
příznaky předávkování infuzí záviset na povaze přidané látky. V případě náhodného
předávkování infuzí má být léčba přerušena a je třeba sledovat, zda se u pacienta nevyskytnou
příznaky spojené s podáním léčivého přípravku. V případě potřeby je třeba provést odpovídající
symptomatická a podpůrná opatření.