sp.zn. sukls 
 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 Furolin 50 mg tvrdé tobolky 
Furolin 100 mg tvrdé tobolky 
 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 Furolin 50 mg: Jedna tvrdá tobolka obsahuje 50 mg makrokrystalického nitrofurantoinu. 
Furolin 100 mg: Jedna tvrdá tobolka obsahuje 100 mg makrokrystalického nitrofurantoinu.  
Pomocná látka se známým účinkem:  
Furolin 50 mg: jedna tvrdá tobolka obsahuje 98,32 mg laktosy. 
Furolin 100 mg: jedna tvrdá tobolka obsahuje 196,65 mg laktosy.  
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.   
3. LÉKOVÁ FORMA 
 Tvrdá tobolka 
Furolin 50 mg: tvrdá želatinová tobolka o délce přibližně 16 mm a průměru přibližně 6 mm, se žlutým 
víčkem a bílým tělem, obsahující žlutý prášek 
Furolin 100 mg: tvrdá želatinová tobolka o délce přibližně 19 mm a průměru přibližně 7 mm, se 
žlutým víčkem a žlutým tělem, obsahující žlutý prášek  
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 4.1 Terapeutické indikace 
Přípravek Furolin je indikován - u dospělých, dospívajících a dětí od 7 let k léčbě akutních nekomplikovaných infekcí dolních 
močových cest způsobených citlivými kmeny (viz bod 5.1), 
-  u dospívajících a dospělých k profylaxi recidivujících nekomplikovaných infekcí dolních 
močových cest.   
Je třeba se řídit oficiálními pokyny ohledně správného používání antibakteriálních přípravků.  
4.2 Dávkování a způsob podání 
 Dávkování 
 
Dospělí a dospívající Akutní nekomplikované infekce dolních močových cest: 200 mg - 400 mg /den ve 3-4 dávkách (tj. 
každých 8 nebo 6 hodin) po dobu 3-5 dní.  
Dlouhodobá profylaxe recidivujících nekomplikovaných infekcí dolních močových cest: 50-100 mg 
večer před spaním.  
Pediatrická populace
Akutní nekomplikované infekce dolních močových cest: 
Děti od 7 let do 12 let s tělesnou hmotností vyšší než 29 kg:  
Tělesná hmotnost 29 až 42 kg: 4x denně 50 mg (po 6 hodinách) 
Tělesná hmotnost nad 42 kg: 4x denně 50 mg nebo 3x denně 100 mg (po 6 nebo 8 hodinách) 
Délka léčby: 3-5 dní  
Přípravek není indikován pro děti s  tělesnou hmotností nižší než 29 kg.  
Starší pacientiPokud není přítomen stupeň poruchy funkce ledvin, při kterém je nitrofurantoin kontraindikován (viz 
bod 4.3), má být použita normální dávka pro dospělé. Viz opatření a rizika pro starší pacienty spojená 
s dlouhodobou léčbou (viz bod 4.8).  
Porucha funkce ledvinNitrofurantoin je kontraindikován u pacientů s poruchou funkce ledvin s eGFR nižší než 45 ml/min 
(viz body 4.3).  
Způsob podáníPerorální podání. Užívá se nejlépe s jídlem, mlékem nebo jogurtem, aby se optimalizovala biologická 
dostupnost a gastrointestinální snášenlivost.  
4.3 Kontraindikace 
 • Hypersenzitivita na léčivou látku, ostatní nitrofurany nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou 
v bodě 6.1; 
• porucha funkce ledvin s eGFR nižší než 45 ml/min; 
• deficit glukoso-6-fosfát dehydrogenázy (viz bod 4.4); 
• akutní porfyrie  
• U dětí do tří měsíců věku a u těhotných žen v termínu porodu (během porodu a při porodu) je 
nitrofurantoin kontraindikován z důvodu teoretické možnosti hemolytické anémie u plodu 
nebo u novorozence v důsledku nezralých erytrocytových enzymových systémů.  
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 Protože již existující stavy mohou maskovat nežádoucí účinky na plíce a játra, má být nitrofurantoin 
používán s opatrností u pacientů s onemocněním plic, poruchou funkce jater, neurologickými 
poruchami a alergickou diatézou.  
Vyskytla se periferní neuropatie a náchylnost k periferní neuropatii, která se může stát závažnou nebo 
ireverzibilní a může být život ohrožující. Proto má být léčba přerušena při prvních známkách 
nervového postižení (parestezie).  
Nitrofurantoin má být používán s opatrností u pacientů s anemií, diabetem mellitem, elektrolytovou 
dysbalancí, nedostatkem vitaminu B (zejména folátu) a výrazně oslabujícími onemocněními.  
U pacientů léčených nitrofurantoinem byly pozorovány akutní, subakutní a chronické plicní reakce. 
Dojde-li k těmto reakcím, má být okamžitě přerušeno podávání nitrofurantoinu.  
Chronické plicní reakce (včetně plicní fibrózy a difuzní intersticiální pneumonitidy) se mohou 
rozvinout nevyzpytatelně a mohou se vyskytnout často u starších pacientů. Vyžaduje se pečlivé 
sledování stavu plic u pacientů, kteří jsou léčeni dlouhodobě (zejména u starších pacientů).  
Hepatotoxicita Vzácně dochází k jaterním reakcím, včetně hepatitidy, autoimunitní hepatitidy, cholestatické 
žloutenky, chronické aktivní hepatitidy a nekrózy jater. Byla hlášena i úmrtí. Nástup chronické 
hepatitidy může být pozvolný, pacienti mají být pravidelně monitorováni ve smyslu změn 
biochemických testů, které mohou poškození jater indikovat. Pokud dojde k výskytu hepatitidy, je 
třeba ihned ukončit používání léčiva a přijmout příslušná opatření.  
Po užití nitrofurantoinu může být moč zbarvena žlutě nebo hnědě.   
Pacienti užívající nitrofurantoin jsou náchylní k falešně pozitivnímu nálezu glukosy v moči (pokud 
jsou testováni na redukční látky).  
U pacientů s podezřením na deficit glukoso-6-fosfát dehydrogenázy má být podávání nitrofurantoinu 
přerušeno při jakýchkoli známkách hemolýzy.  
Gastrointestinální reakce lze minimalizovat užitím léku s jídlem nebo mlékem nebo úpravou dávky.  
Pokud se objeví jinak neobjasněné plicní, jaterní, hematologické nebo neurologické syndromy, léčba 
nitrofurantoinem se má přerušit.  
Nitrofurantoin nemá být používán dlouhodobě, s výjimkou případů, kdy neexistuje léčebná alternativa 
(viz bod 
5.3.). 
 
Tento léčivý přípravek obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy 
s intolerancí galaktosy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají 
tento přípravek užívat. 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
- Snížená absorpce při současném užití s antacidy (na bázi hořečnaté nebo hlinité soli) a 
metoklopramidem. 
- Snížená renální exkrece nitrofurantoinu při současném užití s probenecidem a sulfinpyrazonem. 
- Snížená antibakteriální aktivita při současném užití s inhibitory karboanhydrázy a při alkalizaci 
moči. 
- Antibakteriální antagonismus s chinolonovými antiinfektivy. 
- Interference s některými testy na glukosu v moči (viz bod 4.4). 
- Protože nitrofurantoin patří do skupiny antibakteriálních látek, bude inaktivovat perorální tyfovou 
vakcínu. 
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Těhotenství 
Nitrofurantoin se ve velkém rozsahu klinicky používá od roku 1952 a jeho podávání těhotným ženám 
bylo dobře zdokumentováno.  
Některé studie na zvířatech prokázaly embryotoxické účinky (viz bod 5.3). Výsledky studií 
hodnotících vztah mezi podáním nitrofurantoinu a vrozenými vadami jsou protichůdné.  
Lék má být používán podle potřeby pro konkrétní indikaci, pouze po pečlivém posouzení. 
Nitrofurantoin je kontraindikován u těhotných žen během porodu, protože existuje riziko hemolýzy 
u novorozenců (viz bod 4.3). 
 
Kojení
Hladiny nitrofurantoinu v mateřském mléce jsou obvykle velmi nízké, pouze v jedné studii byly 
hladiny vyšší, když byl nitrofurantoin podáván s jídlem s vysokým obsahem tuku (kojené děti tak 
dostaly s mateřským mlékem přibližně 6 % mateřské dávky po přepočtu na tělesnou hmotnost). 
Existuje potenciální riziko hemolýzy vyvolané nitrofurantoinem během prvních 8 dnů po narození 
u donošených novorozenců (s delší dobou u předčasně narozených novorozenců) a u kojenců 
s nedostatkem G6PD. 
Nitrofurantoin lze během kojení s opatrností používat  (nejlépe ne s jídlem s vysokým obsahem tuku), 
ale u kojených dětí je třeba sledovat výskyt průjmu, což je možné riziko. Nitrofurantoin se však nemá 
podávat kojícím matkám velmi malých novorozenců (u donošených novorozenců během prvního 
týdne života) a kojených dětí s nedostatkem G6PD v jakémkoli věku. 
 
Fertilita
Studie na zvířatech prokázaly toxicitu pro reprodukční orgány u samců a samic hlodavců (viz bod 
5.3). 
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Furolin má vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Může způsobovat závratě a ospalost a 
pacient nemá řídit ani obsluhovat stroje, pokud je takto ovlivněn. 
 
4.8 Nežádoucí účinky 
 
Níže je uveden seznam nežádoucích účinků v tabulce: 
 
Nežádoucí účinky jsou uvedeny podle tříd orgánových systémů a následujících frekvencí: 
velmi časté (≥1/10)  
časté (≥1/100 až <1/10)  
méně časté (≥1/1 000 až <1/100)  
vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000) 
není známo (z dostupných údajů nelze určit) 
 
Třídy orgánových systémů Frekvence Nežádoucí účinky
Poruchy krve a 
lymfatického systému
Vzácné Aplastická anémiea. agranulocytóza, eozinofilie, 
leukopenie, granulocytopenie, hemolytická 
anémie/hemolytická anémie v důsledku deficitu 
G6PD, trombocytopenie, megaloblastická anémie
Poruchy imunitního 
systému
Vzácné Exfoliativní dermatitida a erythema multiforme,
Stevensův-Johnsonův syndrom
Není známo Alergické kožní reakce projevující se jako
makulopapulární erytém nebo ekzémové vyrážky, 
kopřivka, vyrážka, angioneurotický edém, kožní 
vaskulitida. 
Lupus-like syndromc
Léková horečka, bolest kloubů, pankreatitida,
anafylaxe a sialoadenitida. 
Psychiatrické poruchy Vzácné Deprese, euforie, zmatenost, psychotické reakce. 
Poruchy nervového systému Vzácné Nystagmus, astenie, bolest hlavy, ospalost. 
Periferní neuropatie (včetně optické neuritidy,
senzorického nebo motorického postižení), která se 
může stát závažnou nebo ireverzibilníd 
Není známo Benigní intrakraniální hypertenze. 
Respirační, hrudní a 
mediastinální poruchy
Vzácné Chronické plicní reakcee
Není známo Akutní plicní reakce
Gastrointestinální poruchy Méně časté Zvracení, bolest břicha a průjem 
Není známo Nauzea, anorexie. 
Poruchy jater a žlučových 
cest
Vzácné Jaterní reakce včetně cholestatické žloutenky a
aktivní chronické hepatitidyb 
Není známo Autoimunitní hepatitida 
Poruchy kůže a podkožní
tkáně 
Není známo Přechodná alopecie 
 
Poruchy ledvin a močových
cest 
Není známo Intersticiální nefritida
a. Hladiny v krvi byly obvykle normalizovány ukončením léčby. 
b. Cholestatická žloutenka je obvykle spojena s krátkodobou léčbou (obvykle až 2 týdny). 
Chronická aktivní hepatitida, která občas vede k jaterní nekróze, je obvykle spojena 
s dlouhodobou léčbou (obvykle po 6 měsících), projevy jsou plíživé. Léčba má být přerušena 
při prvních známkách hepatotoxicity. 
c. Souvisí s plicními reakcemi na nitrofurantoin. 
d. Léčba musí být přerušena při prvních známkách neurologických příznaků. 
e. Chronické plicní reakce se vzácně vyskytují u pacientů, kteří dostávali léčbu nepřetržitě po dobu 
měsíců nebo déle, a častěji se vyskytují u starších pacientů. Plicní reakce jsou někdy spojeny 
se změnami EKG. Mírné příznaky, jako je horečka, zimnice, kašel nebo dušnost, mohou být 
významné. Kolaps a cyanóza byly hlášeny zřídka. Zdá se, že závažnost chronických plicních 
reakcí a jejich stálost jsou spojeny s délkou léčby po nástupu prvních klinických příznaků. Je 
důležité tyto příznaky rozpoznat co nejdříve. Funkce plic může být trvale poškozena i po 
ukončení léčby. 
f. Akutní plicní reakce se obvykle objevují během prvního týdne léčby a jsou reverzibilní po 
ukončení léčby. Akutní plicní reakce se obvykle projevují horečkou, zimnicí, kašlem, bolestí na 
hrudi, dušností, plicní infiltrací s konsolidací nebo pleurálním výtokem na rentgenu hrudníku a 
eozinofilií. Při subakutních plicních reakcích se horečka a eozinofilie vyskytují méně často než 
v akutní formě.  
 
Různé
Stejně jako u jiných antimikrobiálních látek se mohou vyskytnout sekundární infekce houbami nebo 
rezistentními organismy, jako jsou pseudomonády. Ty však zůstávají omezeny na močový trakt, 
protože inhibice normální bakteriální flóry se nikde jinde v těle neobjeví. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 
100 41 Praha 10, webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek. 
 
4.9 Předávkování 
 
Symptomy
Známky a příznaky předávkování zahrnují podráždění žaludku, nauzeu a zvracení. 
 
Léčba
Není známo žádné specifické antidotum. Nitrofurantoin však může být v případě nutnosti 
hemodialyzován. Standardní léčba zahrnuje v případě nedávného požití vyvolání zvracení nebo 
výplach žaludku. Doporučuje se sledovat celkový krevní obraz, funkce jater a plicní funkce. Pro 
podporu vylučování léčiva močí má být udržován vysoký příjem tekutin. 
 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
 
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 
Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, nitrofuranové deriváty; 
ATC kód: J01XE 
Mechanismus účinku
Makrokrystaly nitrofurantoinu, stabilní chemoterapeutické látky, patří mezi antiinfektivaodvozená od 
nitrofuranu a používají se jako antibakteriální látky při infekcích močových cest. Přípravek Furolin je 
účinný proti mnoha patogenním mikroorganismůmv močovém traktu. Baktericidní účinek je založen na 
interferenci  s enzymatickými systémy  bakteriía  na interferenci  se syntézou buněčné  stěny,  což 
minimalizuje vývoj rezistentních kmenů. Antibakteriální spektrum přípravku Furolin in vitro zahrnuje 
mimo  jiné: Escherichia   coli, Enterococcus (např. Streptococcus   faecalis), Citrobacter,   kmeny 
Klebsiella Enterobacter, Staphylococcus (např. S. aureus - S. saprophyticus - S. epidermidis). In vivo je 
většina  močových  patogenů nanitrofurantoinové  makrokrystaly citlivá.  Většina  kmenů Proteus a 
Serratia je  rezistentní.  Některé  kmeny  skupiny Enterobacter-Kiebsiella jsou  rezistentní.  Kmeny 
Pseudomonas jsou rovněž rezistentní. 
 
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 
Absorpce
Makrokrystaly nitrofurantoinu mají dobře definovanou velikost krystalů. Tato vlastnost má za 
následek pomalejší uvolňování účinné látky. Zaručená absorpce zůstává dostatečná, což vede k lepší 
žaludeční toleranci. K absorpci dochází hlavně v horní části gastrointestinálního traktu a v případě 
užívání při jídle je téměř kompletní. Jídlo zvyšuje biologickou dostupnost nitrofurantoinu.  
 
Distribuce 
Kvůli jeho rychlé eliminaci jsou hladiny nitrofurantoinu v krvi zvláště nízké, obvykle 1-2 μ/ml. Asi 
50 % nitrofurantoinu v krvi je vázáno na plazmatické proteiny. Cirkulace nitrofurantoinu v ledvinách 
pomocí trojitého transportního systému - glomerulární filtrace, tubulární exkrece a reabsorpce - vede 
k významným koncentracím této látky v renální tkáni a renální lymfě. Tyto koncentrace 
nitrofurantoinu jsou několikrát vyšší než hladiny v krvi. 
Nitrofurantoin prochází fetoplacentární bariérou a stopy nitrofuranů se mohou nacházet v mateřském 
mléce. 
 
Biotransformace 
Nitrofurantoin je částečně metabolizován v játrech.  
 
Eliminace
Sérový poločas nitrofurantoinu je 20-30 minut. Průměrné vylučování nezměněné molekuly močí 
představuje přibližně 35-38 % perorální dávky. Vylučování močí zajišťuje přiměřené koncentrace 
léčiva v moči v rozmezí od 125 do 150 μ/ml po jednorázové perorální dávce 100 mg makrokrystalů 
nitrofurantoinu až po více než 350 μg/ml po dávkách 4 x 100 mg za den (baktericidní pro většinu 
patogenních bakterií v močovém traktu). V případě poruchy funkce ledvin může dojít k hromadění 
přípravku v krvi se zvýšenou toxicitou a sníženou účinností (viz bod 4.3 Kontraindikace). Vynikající 
rozpustnost nitrofurantoinu v moči při pH 3,6 až 7,3 zabraňuje krystalizaci. Nitrofurantoin je 
aktivnější v kyselé moči. 
 
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 Studie na zvířatech ukázaly, že podávání nitrofurantoinu způsobuje degenerativní změny ve 
vaječnících a varlatech hlodavců v dávkách nižších než klinických (převedeno na jednotku plochy 
těla). U hlodavců se ukázalo, že podávání nitrofurantoinu během březosti je pro embryo toxické, 
včetně snížené životaschopnosti a růstu. 
Nitrofurantoin má mutagenní vlastnosti in vitro a in vivo. 
Údaje o dlouhodobé karcinogenitě u potkanů a myší prokázaly ovariální nádory u samic a méně 
výrazný účinek u samců na kosti a ledviny. Tyto nádory se považují za související s léčbou. Klinický 
význam těchto pozorování není znám. Nitrofurantoin proto nemá být používán dlouhodobě, 
s výjimkou případů, kdy neexistuje léčebná alternativa.   
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 6.1 Seznam pomocných látek  
Obsah tobolky: 
monohydrát laktosy 
kukuřičný škrob  
mastek  
Tělo tobolky: 
želatina 
žlutý oxid železitý (E 172) (pouze 100 mg) 
oxid titaničitý (E 171)  
Víčko tobolky: 
žlutý oxid železitý (E 172)  
oxid titaničitý (E 171) 
želatina  
6.2 Inkompatibility  
Neuplatňuje se 
6.3 Doba použitelnosti  
roky  
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání  
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.  
6.5 Druh obalu a obsah balení  
PVC/Al blistrVelikost balení: 30 tobolek  
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.  
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku   
Žádné zvláštní požadavky  
 
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 AV Medical CZ s.r.o., Dobronická 1257, 148 00 Praha 4 - Kunratice, Česká republika   
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ REGISTRAČNÍ ČÍSLA  
42/149/19-C 
42/150/19-C  
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE  
Datum první registrace: 18. 
1.   10. DATUM REVIZE TEXTU  
13. 10. 
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK  
Jedna tvrdá tobolka obsahuje 50 mg makrokrystalického nitrofurantoinu.