sp. zn.sukls 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 IMODIUM  
tvrdé tobolky 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 Jedna tobolka obsahuje loperamidi hydrochloridum 2 mg.  
Pomocná látka se známým účinkem: jedna tvrdá tobolka obsahuje 127 mg monohydrátu 
laktosy (viz bod 4.4).  
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.   
3. LÉKOVÁ FORMA 
 Tvrdá tobolka 
Tvrdé neprůhledné želatinové tobolky, vrchní část zelené barvy, spodní část tmavošedé 
barvy, obsahující bílý prášek.   
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 4.1 Terapeutické indikace 
 Léčivý přípravek IMODIUM je určen k symptomatické léčbě akutního a chronického průjmu. U 
pacientů s ileostomií jej lze použít k redukci počtu stolic, objemu stolice a úpravě její hustoty.  
4.2 Dávkování a způsob podání 
 Dávkování 
Dospělí, dospívající (od 12 let) a děti od 6 let 
Akutní průjem: počáteční dávka činí dvě tobolky (4 mg) pro dospělé a dospívající a jedna tobolka 
(2 mg) pro děti, následuje jedna tobolka (2 mg) po každé další řídké stolici.  
Chronický průjem: počáteční dávka činí dvě tobolky (4 mg) denně pro dospělé a dospívající a jedna 
tobolka (2 mg) denně pro děti; tato počáteční dávka by měla být upravována až do dosažení 1-tuhých stolic denně, čehož je obvykle docíleno udržovací dávkou 1-6 tobolek (2 mg - 12 mg) denně.  
Pacienti s ileostomií: počáteční dávka činí dvě tobolky (4 mg) denně pro dospělé a dospívající a 
jedna tobolka (2 mg) denně pro děti; tato počáteční dávka by měla být upravována až do dosažení 1-tuhých stolic denně, čehož je obvykle docíleno udržovací dávkou 1-6 tobolek (2 – 12 mg) denně.  
Maximální dávka pro akutní a chronický průjem a u pacientů s ileostomií je 8 tobolek (16 mg) 
denně pro dospělé, u dětí a dospívajících je zapotřebí určovat dávku ve vztahu k tělesné 
hmotnosti (3 tobolky/20 kg), avšak nelze překročit 8 tobolek denně.    
Tělesná hmotnost dítěte Nejvyšší počet tobolek léčivéhov kilogramech (kg) přípravku IMODIUM za den 
  od 20 kg nikdy více než 3 tobolky 
od 27 kg nikdy více než 4 tobolky 
od 34 kg nikdy více než 5 tobolek 
od 40 kg nikdy více než 6 tobolek 
od 47 kg nikdy více než 7 tobolek 
od 54 kg nikdy více než 8 tobolek    
Pediatrická populace 
Léčivý přípravek IMODIUM není určen pro děti do dvou let.   
Starší pacientiÚprava dávkování u starších pacientů není zapotřebí.  
Pacienti s poruchou funkce ledvin Úprava dávkování u pacientů s poruchou funkce ledvin není zapotřebí.  
Pacienti s poruchou funkce jater Třebaže farmakokinetické údaje u pacientů s poruchou funkce jater nejsou k dispozici, je u těchto 
pacientů zapotřebí užívat léčivý přípravek IMODIUM s opatrností vzhledem ke sníženému 
metabolizmu prvního průchodu játry (viz bod 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití). 
 Způsob podání 
Tobolky je zapotřebí zapíjet.  
4.3 Kontraindikace 
 Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.  
Loperamid se nesmí podávat dětem do 2 let.  
Loperamid se nesmí užívat jako primární léčba:  
o u pacientů s akutní dyzenterií (charakterizovanou přítomností krve ve stolici a vysokou 
horečkou), 
o u pacientů s akutní ulcerózní kolitidou,  
o u pacientů s bakteriální enterokolitidou způsobenou invazivními organizmy, k nimž patří např.  
Salmonella, Shigella a Campylobacter,o u pacientů s pseudomembranózní kolitidou v souvislosti s léčbou širokospektrými antibiotiky.  
Loperamid se nesmí užívat obecně tam, kde by útlum peristaltiky mohl vést k možnému riziku 
závažných následků, k nimž patří ileus, megakolon a toxický megakolon.  
Léčbu léčivým přípravkem IMODIUM je nutno okamžitě ukončit, když se objeví obstipace, 
abdominální distenze nebo ileus.  
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 Léčba průjmu léčivým přípravkem IMODIUM je pouze symptomatická. Kdykoli lze 
diagnostikovat etiologii, měla by být v případě potřeby zahájena specifická léčba.     
U pacientů trpících průjmem, zejména u dětí, může dojít k úbytku tekutin a elektrolytů. V těchto 
případech je nejvýznamnějším opatřením patřičná náhrada tekutin a elektrolytů.  
Nenastane-li u akutního průjmu klinické zlepšení do 48 hodin, má být podávání léčivého 
přípravku IMODIUM ukončeno a pacientovi doporučeno vyhledat lékaře.  
U pacientů s AIDS, u nichž je průjem léčen léčivým přípravkem IMODIUM, by měla být léčba 
ukončena při prvních příznacích abdominální distenze. U pacientů s AIDS a infekční kolitidou 
způsobenou virovými i bakteriálními patogeny, kteří byli léčeni loperamid-hydrochloridem, se 
vyskytla izolovaná hlášení zácpy se zvýšeným rizikem toxického megakolonu.  
Třebaže farmakokinetické údaje u pacientů s jaterním poškozením nejsou k dispozici, je u těchto 
pacientů zapotřebí užívat léčivý přípravek IMODIUM s opatrností vzhledem ke sníženému 
metabolizmu prvního průchodu játry. Léčivý přípravek IMODIUM musí být užíván s opatrností u 
pacientů s poruchou funkce jater, která může znamenat relativní předávkování vedoucí k intoxikaci 
CNS.  
V souvislosti s předávkováním byly hlášeny srdeční příhody včetně prodloužení QT intervalu a 
torsade de pointes. Některé případy měly fatální následky (viz bod 4.9). Pacienti by neměli 
překročit doporučenou dávku a/nebo doporučenou délku léčby.  
Pediatrická populace
Přípravek IMODIUM je určen pro děti od 6 let.  
Léčivý přípravek obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s 
intolerancí galaktosy, vrozeným nedostatkem laktasy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy, by 
tento léčivý přípravek neměli užívat.  
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 Neklinická data prokázala, že loperamid je substrátem P-glykoproteinu.  
Současné užívání loperamidu (jednotlivé dávky 16 mg) s chinidinem nebo ritonavirem, patřícím k 
inhibitorům P-glykoproteinu, způsobuje 2 až 3 násobné zvýšení plazmatických hladin loperamidu. 
Klinický význam těchto farmakokinetických interakcí s inhibitory P-glykoproteinu při 
doporučeném dávkování loperamidu není znám.  
Současné užívání loperamidu (jednotlivé dávky 4 mg) a itrakonazolu, inhibitoru CYP3A4 a P-
glykoproteinu, způsobuje 3 až 4 násobné zvýšení plazmatických koncentrací loperamidu. Inhibitor 
CYP2C8 gemfibrozil zvyšuje ve stejné studii loperamid přibližně dvojnásobně. Kombinace 
itrakonazolu a gemfibrozilu způsobuje 4 násobné zvýšení vrcholových plazmatických hladin 
loperamidu a 13 násobné zvýšení celkové plazmatické expozice. Tato zvýšení nesouvisela s účinkem 
na centrální nervový systém (CNS), měřeno psychomotorickými testy (např. subjektivní ospalosti a 
testem Digit Symbol Substitution Test).  
Současné užívání loperamidu (jednotlivé dávky 16 mg) a ketokonazolu, inhibitoru CYP3A4 a P-
glykoproteinu, způsobuje 5 násobné zvýšení plazmatických koncentrací loperamidu. Toto zvýšení 
nesouviselo se zvýšeným farmakodynamickým účinkem měřeným pupilometrií.  
Současná léčba perorálním desmopresinem způsobila 3 násobné zvýšení plazmatických hladin 
desmopresinu, pravděpodobně vzhledem ke snížené gastrointestinální motilitě.  
Lze očekávat, že léky se stejnými farmakologickými vlastnostmi mohou zvyšovat účinek 
loperamidu, a že léky, které zrychlují gastrointestinální pasáž, mohou účinek snižovat.      
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 Těhotenství Ačkoli  nejsou  žádné  náznaky,  že  by  loperamid  vykazoval  teratogenní  nebo  embryotoxické 
vlastnosti, před podáváním loperamidu v průběhu těhotenství mají být zváženy očekávané léčebné 
přínosy proti možným nebezpečím, zejména v prvním trimestru.  
Užívání tohoto léčivého přípravku v těhotenství se nedoporučuje. Těhotným ženám je zapotřebí 
doporučit konzultaci s lékařem týkající se vhodné léčby.  
Kojení Malá množství loperamidu se mohou objevit v lidském mateřském mléce. Užívání léčivého 
přípravku IMODIUM v období kojení se nedoporučuje. Kojícím ženám je zapotřebí doporučit 
konzultaci s lékařem týkající se vhodné léčby.  
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 Při léčbě příznaků průjmu léčivým přípravkem IMODIUM se může dostavit únava, závratě nebo 
ospalost. Při řízení vozidel nebo obsluze strojů se proto doporučuje zvýšená opatrnost.  
4.8 Nežádoucí účinky 
 Dospělí a dospívající ≥ 12 let 
Bezpečnost loperamid-hydrochloridu byla hodnocena u 3 076 dospělých a dospívajících ve věku ≥ let, kteří se účastnili 31 kontrolovaných a nekontrolovaných klinických studií s loperamid-
hydrochloridem při léčbě průjmu. Z těchto se 26 studií týkalo akutního průjmu (N = 2755) a 5 studií 
se týkalo chronického průjmu (N = 321).  
Nejčastěji hlášené (tj. s incidencí ≥ 1 %) nežádoucí účinky v klinických studiích 
s loperamid-hydrochloridem u akutního průjmu: zácpa (2,7 %), plynatost (1,7 %) bolesti hlavy (1,2 %)  
a nauzea (1,1 %). V klinických studiích u chronického průjmu byly nejčastěji hlášené (tj. s incidencí ≥ %) nežádoucí účinky: plynatost (2,8 %), zácpa (2,2 %), nauzea (1,2 %) a závratě (1,2 %).  
Tabulka níže uvádí nežádoucí účinky hlášené při užívání loperamid-hydrochloridu v klinických 
studiích (u akutního i chronického průjmu) nebo sledování po uvedení léčivého přípravku na trh.  
Četnosti výskytu jsou řazeny dle této konvenční klasifikace: velmi časté (≥ 1/10), časté  
(≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), 
velmi vzácné (< 1/10 000).  
Frekvence nežádoucích účinků hlášených při užívání loperamid-hydrochloridu v 
klinických studiích u dospělých a dospívajících starších 12 let  
  Indikace 
Třída orgánových systémů    akutní průjem  chronický průjem   (N = 2 755)  (N = 321) 
Poruchy nervového systému    
   bolest hlavy časté  méně časté 
    závratě méně časté  časté 
    Gastrointestinální poruchy    
    zácpa, nauzea, flatulence časté  časté 
    abdominální bolest, méně časté  méně časté 
abdominální diskomfort, sucho    
v ústech      
  Indikace 
Třída orgánových systémů    akutní průjem  chronický průjem   (N = 2 755)  (N = 321) 
bolest v nadbřišku, zvracení méně časté   
    dyspepsie   méně časté 
    abdominální distenze vzácné   
    Poruchy kůže a podkožní tkáně   
    vyrážka méně časté        
Údaje týkající se nežádoucích účinků loperamid-hydrochloridu po jeho uvedení na trh  
Při postupu pro stanovení nežádoucích účinků loperamidu po uvedení léčivého přípravku na trh 
nebylo rozlišováno mezi indikacemi na chronický nebo akutní průjem nebo mezi dospělými a 
dětmi; proto nežádoucí účinky níže uvedené představují kombinaci indikací a předmětných 
populací. Nežádoucí účinky loperamidu zjištěné po uvedení léčivého přípravku na trh jsou uvedeny 
níže podle třídy orgánových systémů a preferované terminologie (PT) dle lékařského slovníku pro 
regulační aktivity (MedDRA):  
Poruchy imunitního systému: reakce z přecitlivělosti, anafylaktická reakce (včetně 
anafylaktického šoku) a anafylaktoidní reakce.  
Poruchy nervového systému: somnolence, ztráta vědomí, stupor, snížená úroveň vědomí, hypertonie 
a poruchy koordinace.  
Poruchy oka: mióza.  
Gastrointestinální poruchy: ileus (včetně paralytického ileu), megakolon (včetně 
toxického megakolonu) a glosodynie.  
Poruchy kůže a podkožní tkáně: bulózní erupce (včetně Stevens-Johnsonova syndromu, 
toxické epidermální nekrolýzy a multiformního erytému), angioedém, kopřivka a pruritus.  
Poruchy ledvin a močových cest: retence moči.  
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace: únava.  
Údaje týkající se nežádoucích účinků v klinických studiích loperamid-hydrochloridu v pediatrické 
populaci  
Pediatrická populace 
Bezpečnost loperamid-hydrochloridu byla hodnocena u 607 pacientů ve věku 10 dní až 13 let, 
kteří se zúčastnili ve 13 kontrolovaných a nekontrolovaných klinických studiích s loperamid-
hydrochloridem při léčbě akutního průjmu. Nežádoucí účinky loperamid-hydrochloridu byly u 
této populace všeobecně podobné těm, které se vyskytovaly v klinických studiích s loperamid-
hydrochloridem u dospělých, dětí ve věku 12 let a dospívajících starších 12 let.  
Hlášení podezření na nežádoucí účinky Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby 
hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 
100 41 Praha 10, webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.        
4.9 Předávkování 
 Příznaky V případě předávkování (včetně relativního předávkování způsobeného jaterní dysfunkcí) se 
mohou objevit útlum CNS (stupor, poruchy koordinace, ospalost, mióza, svalová hypertonie a 
dechový útlum), retence moči a ileus. Děti mohou být citlivější k účinkům na CNS než dospělí.  
U jedinců, kteří požili nadměrné dávky loperamidu HCl, byly pozorovány srdeční příhody, jako 
je prodloužení QT intervalu, torsade de pointes, závažné komorové arytmie, srdeční zástava a 
synkopa (viz bod 4.4). Rovněž byly hlášeny případy úmrtí.  
Léčba Pokud se objeví příznaky předávkování, může být podán naloxon jako antidotum. Vzhledem ke 
skutečnosti, že délka působení loperamidu přesahuje účinek naloxonu (což může činit 1-3 hodiny), 
může nastat potřeba opakovaného podání naloxonu. Pacient má být proto nejméně 48 hodin 
pečlivě monitorován, aby mohl být včas rozpoznán případný útlum CNS.   
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI  
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 Farmakoterapeutická skupina: antidiaroika, antipropulsiva, loperamid, ATC kód: A07 DA 
Mechanismus účinku Loperamid se váže na opioidní receptory ve stěně střevní. Následně inhibuje uvolňování acetylcholinu  
a prostaglandinů, čímž zklidňuje propulzní peristaltiku a prodlužuje dobu střevní pasáže. Loperamid 
zvyšuje tonus análního sfinkteru, a snižuje tak inkontinenci a nutkání na stolici.  
Vzhledem k vysoké afinitě loperamidu ke stěně střevní a vysokému stupni biotransformace při prvním 
průchodu játry (first-pass metabolism) loperamid téměř neprostupuje do systémové cirkulace.  
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 Absorpce Loperamid se snadno vstřebává ze střeva, ale je téměř úplně vychytáván játry, kde je 
metabolizován, konjugován a vylučován žlučí.  
Distribuce Studie distribuce u laboratorních potkanů vykazují vysokou afinitu loperamidu ke střevní stěně 
s přednostní vazbou na receptory longitudinální svalové vrstvy.  
Eliminace Eliminace probíhá převážně oxidativní N-demetylací, která je hlavní cestou odbourávání loperamidu. 
Biologický poločas loperamidu představuje u člověka přibližně 11 hodin s rozmezím 9-14 hodin. 
Vylučování nezměněného loperamidu a metabolitů se děje převážně stolicí.  
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 Toxikologické studie loperamidu u psů v denních dávkách až do 5 mg/kg/den (30násobek 
nejvyšší denní dávky pro člověka „Maximum Human Use Level“ (MHUL)) a 40 mg/kg/den  
(240-násobek MHUL) po 12 měsíců a u laboratorních potkanů po18 měsíců neprokázaly jiný 
toxický účinek než snížení přírůstků hmotnosti a snížení přijímání potravy. „No Toxic Effect 
Levels“ (NTEL) činily v těchto studiích 1,25 mg/kg/den (8násobek MHUL) u psů a  
10 mg/kg/den (60-násobek MHUL) u laboratorních potkanů.  
Výsledky prováděných studií in vivo a in vitro prokázaly, že loperamid není genotoxický.  
Nebyl prokázán kancerogenní potenciál. Ve studiích zaměřených na reprodukci u laboratorních 
potkanů byla ve velmi vysokých dávkách loperamidu (40 mg/kg/den - 240násobek MHUL) shledána 
narušená fertilita a fetální přežití v souvislosti s maternální toxicitou. Nižší dávky nevykázaly žádný 
účinek na maternální nebo fetální zdraví a neovlivnily peri- a postnatální vývoj.  
Preklinické účinky byly pozorovány pouze v dávkách, které znamenaly značné navýšení nejvyšších 
dávek u člověka a jejich význam pro klinické použití je malý.  
Z neklinického in vitro a in vivo hodnocení loperamidu nevyplývají v rámci jeho terapeuticky 
relevantního rozsahu koncentrací ani v souvislosti s podstatnými násobky tohoto rozsahu (až 
47násobně) žádné významné srdeční elektrofyziologické účinky. Avšak při extrémně vysokých 
koncentracích v souvislosti s předávkováním (viz bod 4.4) má loperamid srdeční 
elektrofyziologické účinky, které spočívají v inhibici proudění draslíku (hERG- human Ether–a-go-
go Related Gene) a sodíku a rozvoji arytmií.   
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 6.1 Seznam pomocných látek  
Monohydrát laktosy, kukuřičný škrob, mastek, magnesium-stearát.  
Vrchní část tobolky: želatina, oxid titaničitý (E171), indigokarmín (E132), žlutý oxid železitý (E172) 
Spodní část tobolky: želatina, oxid titaničitý (E171), indigokarmín (E132),  žlutý oxid železitý 
(E172), černý inkoust   
6.2 Inkompatibility  
Neuplatňuje se.  
6.3 Doba použitelnosti  
let  
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání  
Uchovávejte při teplotě do 30 ºC.  
6.5 Druh obalu a obsah balení  
Blistr (bezbarvý průhledný PVC /Al), krabička.  
Velikost balení: 20 tvrdých tobolek.  
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.  
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním  
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními 
požadavky.   
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 Johnson & Johnson, Lda.  
Lagoas Park, Edifício 9,  
2740-262 - Porto Salvo,Portugalsko 
Souběžný dovozce: 
Pharmedex s.r.o., Lisabonská 799/8, Vysočany, 190 00 Praha 9, Česká republika    
 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO  
49/071/92-S/C/PI/  
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE  
Datum první registrace: 29. 1. 2014 / 30. 1.   
10. DATUM REVIZE TEXTU  
1. 6.                                                        1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK  
Jedna tvrdá tobolka obsahuje loperamidi hydrochloridum 2 mg.    
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK  
Přípravek obsahuje monohydrát laktózy.