KLACID - souhrn údajů a příbalový leták

sp.zn. sukls
Souhrn údajů o přípravku

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Klacid 125 mg/5 ml granule pro perorální suspenzi

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Clarithromycinum 25 mg v 1 ml připravené suspenze (125 mg/5 ml).
Pomocné látky se známým účinkem: jeden ml suspenze obsahuje 549,66 mg sacharosy.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Granule pro perorální suspenzi
Popis přípravku: bílý až téměř bílý granulát

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Klacid 125 mg/5 ml je indikován k léčbě infekcí vyvolaných mikroorganismy citlivými k tomuto
přípravku u dětí od 6 měsíců do 12 let věku.

Mezi hlavní indikace patří:

• infekce horních cest dýchacích (např. streptokoková faryngitida)
• infekce dolních cest dýchacích (např. bronchitida, pneumonie) (viz informace o citlivosti
možných původců v bodech 4.4 a 5.1)
• akutní otitis media
• infekce kůže a měkkých tkání (např. folikulitida, celulitida, erysipel) (viz informace o citlivosti
možných původců v bodech 4.4 a 5.1)
• diseminované nebo lokalizované mykobakteriální infekce vyvolané Mycobacterium
avium nebo Mycobacterium intracellulare. Lokalizované infekce vyvolané Mycobacterium
chelonae, Mycobacterium fortuitum nebo Mycobacterium kansasii.

Je třeba vzít v úvahu oficiální doporučení pro vhodné používání antibiotik.

4.2 Dávkování a způsob podání

Děti do 12 let
Doporučená dávka klarithromycinu pro kojence a děti od 6 měsíců do 12 let je 7,5 mg/kg dvakrát denně
s maximem až 500 mg dvakrát denně kromě mykobakteriálních infekcí. Obvyklá délka léčby je 5 až
10 dní v závislosti na druhu patogenního agens a závažnosti choroby. Připravená suspenze se může
podávat nezávisle na jídle a společně s mlékem.

Následující tabulka slouží jako návod pro stanovení dávkování u dětí v závislosti na tělesné hmotnosti:


Tělesná hmotnost
(kg)
Množství
suspenze (ml)
Odpovídá
klarithromycinu (mg)
Odpovídá denní dávce
klarithromycinu (mg)
- 11 2,5 62,5 12 - 19 5 125 20 - 29 7,5 187,5 30 - 40 10 250
Dětem s tělesnou hmotností pod 8 kg se dávka určí na základě hmotnosti (přibližně 7,5 mg/kg dvakrát
denně).

Dávkování u pacientů s poruchou funkce ledvin
U dětí s clearance kreatininu pod 30 ml/min/ 1,73 m2 je nutno dávku klarithromycinu snížit na polovinu
standardní dávky. Lék se u těchto pacientů nemá podávat déle než 14 dní.

Dávkování u pacientů s mykobakteriálními infekcemi
Doporučená počáteční dávka klarithromycinu u dětí s lokalizovanou nebo disseminovanou
mykobakteriální infekcí (M. avium, M. intracellulare, M. chelonae, M. fortuitum, M. kansasii) je 7,5 až
15 mg/kg 2x denně. Maximální dávka nemá přesáhnout 500 mg 2x denně.
Léčbou klarithromycinem je nutno pokračovat tak dlouho, dokud se neprojeví klinický účinek léčby.
Výhodná je i kombinace s jinými antimykobakteriálními léčivými přípravky.

Klinické studie byly u dětí ve věku od 6 měsíců do 12 let provedeny s použitím perorální suspenze
klarithromycinu. Použití tabletové či intravenózní formy klarithromycinu nebylo u dětí do 12 let věku
studováno. Rovněž není k dispozici dostatek dat pro použití intravenózní formy klarithromycinu u dětí
a dospívajících do 18 let. Děti ve věku do 12 let mají užívat formu pediatrické suspenze klarithromycinu
(granule pro perorální suspenzi).
Pro děti mladší 6 měsíců není k dispozici dostatek klinických zkušeností (viz také bod

5.3. Klinické
zkušenosti u pacientů s jinou než mykobakteriální infekcí).

Návod k použití přípravku viz bod 6.6.

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na makrolidová antibiotika, léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku
přípravku uvedenou v bodě 6.1.
• Současné podávání klarithromycinu a jakéhokoliv následujícího léku je kontraindikováno:
astemizol, cisaprid, domperidon, pimozid, terfenadin, jelikož to může vést k prodloužení QT
intervalu a srdečním arytmiím, včetně komorové tachykardie, fibrilace komor a arytmií typu
torsade de pointes (viz bod 4.5).
• Současné podávání klarithromycinu a tikagreloru nebo ranolazinu je kontraindikované.
• Současné podávání klarithromycinu a námelových alkaloidů (např. ergotaminu nebo
dihydroergotaminu) je kontraindikováno, neboť může dojít k ergotaminové toxicitě (viz bod
4.5).
• Perorálně podávaný midazolam spolu s klarithromycinem je kontraindikován (viz bod 4.5).
• Současné podávání klarithromycinu a lomitapidu je kontraindikováno (viz bod 4.5).
• Klarithromycin nesmí být podáván pacientům s výskytem prodloužení QT intervalu (vrozené
nebo dokumentované získané prodloužení QT intervalu) nebo komorových arytmií, včetně
torsade de pointes v anamnéze (viz body 4.4 a 4.5).
• Klarithromycin nesmí být podáván současně s inhibitory HMG-CoA reduktázy (statiny, tedy
lovastatinem či simvastatinem), které podléhají rozsáhlé metabolizaci CYP3A4, z důvodu
zvýšeného rizika vzniku myopatie, včetně rhabdomyolýzy (viz bod 4.4).
• Klarithromycin nesmí být podáván pacientům s poruchami elektrolytové rovnováhy
(hypokalemie nebo hypomagnesemie, kvůli riziku prodloužení QT intervalu).
• Klarithromycin nesmí být podáván pacientům, kteří trpí závažným selháním jater a současně
postižením funkce ledvin.

• Stejně jako u jiných silných inhibitorů CYP3A4, klarithromycin nesmí být podáván u pacientů
užívajících kolchicin (viz body 4.4 a 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Klarithromycin nemá být bez pečlivého zvážení přínosu a rizik předepisován těhotným ženám, a to
hlavně v prvním trimestru (viz bod 4.6).

Porucha funkce ledvin
Opatrnosti je zapotřebí u pacientů těžkou poruchou funkce ledvin (viz bod 4.2).

Porucha funkce jater
Klarithromycin je metabolizován převážně játry. Zvýšená pozornost má být věnována podání přípravku
pacientům se zhoršenou funkcí jater. Opatrnosti je také třeba u pacientů se středně závažným až
závažným postižením ledvin (viz body 4.2 a 5.2).
U pacientů užívajících klarithromycin byly hlášeny případy jaterní dysfunkce, včetně zvýšení jaterních
enzymů, hepatocelulární a/nebo cholestatické hepatitidy (se žloutenkou nebo bez ní). Toto postižení
jater může být závažné a je obvykle reverzibilní. Byly hlášeny případy fatálního selhání jater. Je možné,
že někteří z těchto pacientů měli preexistující onemocnění jater nebo užívali jiné hepatotoxické léčivé
přípravky. Pacienty je třeba poučit, aby ihned ukončili léčbu a ohlásili svému lékaři, pokud se u nich
vyskytnou jakékoliv známky či příznaky rozvoje onemocnění jater, jako je anorexie, žloutenka, tmavě
zbarvená moč, pruritus nebo bolesti břicha.

Kolchicin
Byly zaznamenány postmarketingové zprávy týkající se toxicity kolchicinu při současném užívání
klarithromycinu a kolchicinu, zvláště u starších pacientů. Některé z těchto případů se vyskytly
u pacientů s renální insuficiencí. U několika z těchto pacientů byly hlášeny i případy úmrtí (viz bod 4.5;
kolchicin). Současné podávání klarithromycinu a kolchicinu je kontraindikované (viz bod 4.3). Užití
kolchicinu je kontraindikováno u pacientů se závažnou renální nebo hepatální insuficiencí, kteří
současně užívají inhibitory P-glykoproteinů nebo silné inhibitory CYP3A4.

Zkřížená rezistence a zkřížená hypersenzitivita s jinými antibiotiky
Je nutné dávat pozor na možnost zkřížené rezistence mezi klarithromycinem a ostatními makrolidy a
také linkomycinem a klindamycinem.
Opatrnosti je zapotřebí při současném podávání klarithromycinu a triazolobenzodiazepinů, jako je
triazolam a intravenózně nebo orálně podávaný midazolam. Perorálně podávaný midazolam je
kontraindikován (viz bod 4.5).
Užití jakékoliv antimikrobiální léčby, jako např. klarithromycin, k léčbě infekce způsobené H. pylori,
může vést k selekci mikroorganismů rezistentních na léčbu.

Pokud lékař uvažuje o použití přípravku Klacid 125 mg/5 ml u pacientů v postpubertálním věku, má
pečlivě zvážit přínosy a rizika při podezření na těhotenství nebo při jeho potvrzení (viz bod 4.6).
Pseudomembranózní kolitida byla popsána po užívání téměř všech antimikrobiálních přípravků včetně
makrolidových antibiotik; její závažnost může kolísat od mírné formy až po život ohrožující. Průjem,
jehož původcem je Clostridioides difficile (C. difficile associated diarrhea, CDAD), byl hlášen při
užívání prakticky všech antibakteriálních léčiv včetně klarithromycinu; jeho závažnost se může
pohybovat v rozmezí od mírného průjmu až po fatální kolitidu. Léčba antimikrobiálními léčivy
pozměňuje normální střevní flóru, což může vést k přemnožení C. difficile. Na možnost CDAD je třeba
myslet u všech pacientů, u nichž se vyskytl průjem následně po užívání antibiotik. Anamnézu je potřeba
odebírat velmi pečlivě, protože případy výskytu CDAD byly hlášeny i po dvou měsících po užívání
antibiotik. Z tohoto důvodu je třeba zvážit přerušení léčby klarithromycinem bez ohledu na jeho
indikaci. Je třeba provést mikrobiální vyšetření a zahájit vhodnou léčbu. Je zapotřebí vyhnout se léčivům
zpomalujícím peristaltiku.

Dlouhodobé užívání může, stejně jako u ostatních antibiotik, vést ke kolonizaci se zvýšeným množstvím
rezistentních bakterií a mykóz. Pokud se objeví superinfekce, je nutné zajistit vhodnou léčbu.

Kardiovaskulární příhody
Při léčbě makrolidy, včetně klarithromycinu, bylo pozorováno prodloužení srdeční repolarizace a QT
intervalu, kde hrozí riziko vzniku srdeční arytmie a torsade de pointes (viz bod 4.8). Protože následující
situace mohou vést ke zvýšenému riziku komorových arytmií (včetně torsade de pointes), má být
klarithromycin podáván s opatrností u následujících pacientů:

• U pacientů s ischemickou chorobou srdeční, závažnou kardiální insuficiencí, poruchami
vedení vzruchu nebo klinicky relevantní bradykardií.
• U pacientů s poruchami elektrolytové rovnováhy jako je hypomagnesemie nebo hypokalemie
(viz bod 4.3).
• U pacientů současně užívajících jiná léčiva, která mohou prodloužení QT intervalu vyvolávat
(viz bod 4.5).
• Současné podávání klarithromycinu s astemizolem, cisapridem, domperidonem, pimozidem a
terfenadinem je kontraindikováno (viz bod 4.3).
• Klarithromycin nesmí být podáván pacientům s vrozenou či prokázanou získanou prolongací
QT intervalu nebo komorovými arytmiemi v anamnéze (viz bod 4.3).

Epidemiologické studie zkoumající riziko nežádoucích kardiovaskulárních dopadů při užívání
makrolidů poskytují variabilní výsledky. Z některých observačních studií však vyplývá vzácné
krátkodobé riziko arytmie, infarktu myokardu a kardiovaskulární mortality spojené s makrolidy, včetně
klarithromycinu. Tato zjištění je třeba vzít při předepisování klarithromycinu v úvahu stejně jako jeho
léčebné přínosy.

Pneumonie
S ohledem na výskyt rezistentních kmenů Streptococcus penumoniae k makrolidovým antibiotikům je
důležité, aby byly při předepisování klarithromycinu k léčbě komunitní pneumonie provedeny testy
citlivosti. U nozokomiálních pneumonií má být klarithromycin používán pouze v kombinaci s dalšími
vhodnými antibiotiky.

Infekce kůže a měkkých tkání mírné až střední závažnosti
Tyto infekce jsou nejčastěji způsobeny bakteriemi Staphylococcus aureus a Streptococcus pyogenes,
z nichž oba původci mohou být rezistentní k makrolidům. Z tohoto důvodu je důležité provést vždy test
citlivosti. V případech, kdy nemohou být užita beta-laktamová antibiotika (např. alergie), mají být léky
první volby jiná antibiotika, jako např. klindamycin. V současné době se předpokládá, že makrolidy
hrají roli pouze u některých infekcí kůže a měkkých tkání, jako jsou infekce způsobené bakterií
Corynebacterium minutissimum, acne vulgaris a u erysipelu v situacích, kdy není možná léčba
penicilinem.

V případě závažných akutních hypersenzitivních reakcí, jako jsou anafylaxe, závažné kožní nežádoucí
účinky (např. akutní generalizovaná exantematózní pustulóza, Stevens-Johnsonův syndrom, toxická
epidermální nekrolýza a léková reakce s eozinofilií a systémovými příznaky, je třeba léčbu
klarithromycinem okamžitě přerušit a bezodkladně zahájit odpovídající léčbu.

Opatrnosti je zapotřebí, pokud je klarithromycin užíván s léčivy, která indukují enzymy cytochromu
CYP3A4 (viz bod 4.5).

Opatrnosti je zapotřebí při současném podávání klarithromycinu a ostatních ototoxických látek,
především aminoglykosidů. V průběhu a po ukončení léčby má být prováděno monitorování
vestibulárních funkcí a sluchu.

Inhibitory HMG-CoA reduktázy (statiny)

Současné užití klarithromycinu spolu s lovastatinem či simvastatinem je kontraindikováno (viz bod
4.3). Opatrnost si vyžaduje podávání klarithromycinu s ostatními statiny. Hlášení o rhabdomyolýze byla
zaznamenána u pacientů užívajících klarithromycin současně se statiny. Pacienti by měli být
monitorováni kvůli příznakům myopatie. V situacích, kdy se použití klarithromycinu se statiny nelze
vyhnout, doporučuje se užít nejnižší možnou dávku statinu. Použití statinu, který není závislý na
metabolismu CYP3A (např. fluvastatinu) je možné zvážit (viz bod 4.5).

Perorální hypoglykemika/inzulin
Současné podávání klarithromycinu a perorálních hypoglykemizujících přípravků (jako jsou deriváty
sulfonylurey) a/nebo inzulinu může vést k významné hypoglykemii. Doporučuje se pečlivé sledování
glykemie (viz bod 4.5).

Perorální antikoagulancia
Spontánní hlášení z postmarketingového období naznačují, že současné užívání klarithromycinu a
perorálních antikoagulancií může účinky perorálních antikoagulancií zvyšovat. Existuje riziko závažné
hemoragie a významného prodloužení INR a protrombinového času, pokud je klarithromycin podáván
současně s warfarinem. Pokud pacienti užívají současně klarithromycin a perorální antikoagulancia, je
zapotřebí u nich pravidelně monitorovat INR a protrombinový čas.
Při současném podávání klarithromycinu a přímo působících perorálních antikoagulancií, jako jsou
dabigatran, rivaroxaban a apixaban, je zejména u pacientů s vysokým rizikem krvácení (viz bod 4.5)
zapotřebí zvýšená opatrnost.

Pomocné látky
Tento léčivý přípravek obsahuje sacharózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí
fruktózy, malabsorpcí glukózy a galaktózy nebo sacharázo-izomaltázové deficienci nemají tento
přípravek užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Užití následujících léčivých přípravků je přísně kontraindikováno z důvodu možných závažných
lékových interakcí:

Astemizol, cisaprid, domperidon, pimozid a terfenadin
Při současném užívání klarithromycinu a cisapridu dochází ke zvýšení hladiny cisapridu, což může vést
k prodloužení intervalu QT a srdečním arytmiím včetně tachykardie komor, fibrilace komor a torsade
de pointes. Podobné účinky byly pozorovány při současném užívání klarithromycinu a pimozidu (viz
bod 4.3).

Terfenadin
Makrolidy ovlivňují metabolismus terfenadinu; výsledkem jsou zvýšené hladiny této látky, což může
být příležitostně spojeno s poruchami srdečního rytmu, jako je prodloužení QT intervalu, tachykardie
komor, fibrilace komor a torsade de pointes (viz bod 4.3). Ve studii se 14 zdravými dobrovolníky vedlo
současné podávání klarithromycinu a terfenadinu k dvojnásobnému až trojnásobnému vzestupu sérové
hladiny kyselého metabolitu terfenadinu a k prodloužení intervalu QT bez klinicky zjistitelného účinku.
Podobné účinky byly pozorovány při současném podání astemizolu a jiných makrolidových antibiotik.

Chinidin, disopyramid
Po zavedení přípravku do praxe se při současném užívání klarithromycinu a chinidinu nebo
disopyramidu vyskytly torsades de pointes. Během léčby klarithromycinem mají být monitorovány
sérové hladiny těchto léků.

Ergotamin/dihydroergotamin
Postmarketingové zprávy ukazují, že současné podávání klarithromycinu s ergotaminem nebo
dihydroergotaminem bylo spojeno s akutní námelovou toxicitou charakterizovanou vazospasmem,

ischemií končetin a jiných tkání, včetně centrálního nervového systému. Současné užití klarithromycinu
a těchto léčivých přípravků je kontraindikováno (viz bod 4.3).

Perorálně podávaný midazolam
Při současném podávání midazolamu s tabletami klarithromycinu (500 mg dvakrát denně), AUC
midazolamu se zvýšil 7krát po jeho perorálním podání. Současné perorální podání midazolamu a
klarithromycinu je kontraindikováno (viz bod 4.3).

Inhibitory HMG-CoA reduktázy (statiny)
Současné užití klarithromycinu spolu s lovastatinem nebo simvastatinem je kontraindikováno (viz bod
4.3), protože tyto statiny podléhají rozsáhlé metabolizaci CYP3A4 a současná léčba klarithromycinem
zvyšuje jejich plasmatickou koncentraci, která zvyšuje riziko myopatie, včetně rhabdomyolýzy. Hlášení
o rhabdomyolýze byla zaznamenána u pacientů užívajících klarithromycin současně s těmito statiny.
Pokud se nelze vyhnout léčbě klarithromycinem, musí být léčba lovastatinem nebo simvastatinem
přerušena po dobu užívání klarithromycinu.

Při předepisování klarithromycinu se statiny je třeba dbát opatrnosti. V situacích, kdy se použití
klarithromycinu se statiny nelze vyhnout, doporučuje se užít nejnižší možnou dávku statinu. Je možné
zvážit užití statinu, který není závislý na metabolismu CYP3A (např. fluvastatin). Pacienti by měli být
monitorováni kvůli příznakům myopatie.

Lomitapid
Současné podávání klarithromycinu a lomitapidu je kontraindikováno kvůli možnému výraznému
zvýšení hladin aminotransferáz (viz bod 4.3).

Vliv jiných léčivých přípravků na klarithromycin

Léčiva, která indukují CYP3A (např. rifampicin, fenytoin, karbamazepin, fenobarbital, třezalka
tečkovaná), mohou indukovat také metabolismus klarithromycinu. To může vést ke vzniku
subterapeutických hladin klarithromycinu, a tím i k jeho nižší účinnosti. Kromě toho může být potřeba
sledovat plasmatické hladiny induktoru CYP3A, protože později mohou být tyto zvýšeny v důsledku
inhibice CYP3A klarithromycinem (viz také odpovídající souhrn údajů o přípravku daného podávaného
induktoru CYP3A). Současné užívání rifabutinu a klarithromycinu vedlo k vzestupu hladiny rifabutinu
a následnému poklesu sérových hladin klarithromycinu a dále ke zvýšení rizika uveitidy.

O následujících léčivých přípravcích je známo nebo se předpokládá, že ovlivňují koncentrace
klarithromycinu v cirkulaci; může být proto zapotřebí upravit dávky klarithromycinu nebo zvážit léčbu
jinými přípravky.

Efavirenz, nevirapin, rifampicin, rifabutin a rifapentin
Silné induktory metabolismu systému cytochromu P450, jako je efavirenz, nevirapin, rifampicin,
rifabutin a rifapentin, mohou urychlovat metabolismus klarithromycinu a tím snižovat plasmatické
hladiny klarithromycinu, kdežto hladiny 14-OH-klarithromycinu, tedy metabolitu, který je také
mikrobiologicky aktivní, zvyšují. Jelikož mikrobiologické účinky klarithromycinu a 14-OH-
klarithromycinu se u různých druhů bakterií liší, může být zamýšlený terapeutický efekt při současném
užívání klarithromycinu a induktorů enzymů oslaben.

Etravirin
Etravirin může snižovat expozici klarithromycinu, avšak koncentrace aktivního metabolitu, 14-OH-
klarithromycinu, jsou zvýšeny. Jelikož 14-OH-klarithromycin vykazuje sníženou aktivitu vůči
Mycobacterium avium complex (MAC), může se to projevit na celkové účinnosti klarithromycinu vůči
tomuto patogenu; z tohoto důvodu je při léčbě MAC vhodné zvážit nasazení jiného antibiotika.


Flukonazol
Současné podávání flukonazolu v dávce 200 mg denně a klarithromycinu v dávce 500 mg dvakrát denně
21 zdravým dobrovolníkům vedlo ke zvýšení průměrných minimálních koncentrací (Cmin)
klarithromycinu v ustáleném stavu o 33 % a plochy pod křivkou (AUC) o 18 %. Koncentrace aktivního
metabolitu 14-OH-klarithromycinu v ustáleném stavu nebyly při současnému užívání s flukonazolem
signifikantně ovlivněny. Není nutná úprava dávek klarithromycinu.

Ritonavir
Farmakokinetická studie ukázala, že současné podávání 200 mg ritonaviru každých 8 hodin a 500 mg
klarithromycinu každých 12 hodin vedlo k výrazné inhibici metabolismu klarithromycinu. Současné
podání ritonaviru vedlo ke zvýšení hodnoty Cmax klarithromycinu o 31 %, Cmin o 182 % a AUC o 77 %.
Byla zjištěna prakticky úplná inhibice 14-OH-klarithromycinu. Díky širokému rozsahu terapeutických
dávek klarithromycinu není třeba u pacientů s normální funkcí ledvin dávku klarithromycinu snižovat.
U pacientů s poruchou funkce ledvin však mají být provedeny následující úpravy: u pacientů s CLCR
30-60 ml/min má být dávka klarithromycinu snížena o 50 % a u pacientů s CLCR<30 ml/min o 75 %.
Dávky klarithromycinu přesahující 1 g/den nemají být podávány současně s ritonavirem.

Podobnou úpravu dávkování je třeba zvážit u pacientů s poškozením renálních funkcí, kteří užívají
ritonavir k posílení farmakokinetického účinku jiných HIV proteázových inhibitorů včetně atazanaviru
a sachinaviru (viz bod níže, Obousměrné lékové interakce).

Účinek klarithromycinu na jiné léčivé přípravky

Interakce zprostředkované CYP3A
Současné užívání klarithromycinu, o němž je známo, že inhibuje CYP3A, a léků metabolizovaných
primárně přes CYP3A, může být spojeno se zvýšením sérových koncentrací těchto léků, což může vést
ke zvýšení nebo prodloužení terapeutického účinku nebo nežádoucích účinků současně užívaného
léčiva. Klarithromycin má tedy být užíván s opatrností u pacientů léčených jinými léčivými přípravky,
jež jsou známými substráty enzymu CYP3A, obzvláště pokud má tento substrát úzké bezpečnostní
hranice (jako např. karbamazepin) a/nebo je tímto enzymem extenzivně metabolizován. U pacientů
užívajících současně klarithromycin lze zvážit úpravu dávek a pokud je to možné i pečlivě sledovat
sérové koncentrace léčiv primárně metabolizovaných prostřednictvím CYP3A.

O následujících léčivých přípravcích je známo nebo se předpokládá, že se metabolizují přes CYP3A
izoenzym: alfentanil, alprazolam, astemizol, bromokriptin, cilostazol, cisaprid, cyklosporin,
disopyramid, domperidon, chinidin, karbamazepin, lovastatin, methylprednisolon, midazolam,
námelové alkaloidy, ibrutinib, omeprazol, pimozid, rifabutin, sildenafil, simvastatin, sirolimus,
takrolimus, terfenadin, triazolam, vinblastin a perorální antikoagulancia (např. warfarin, rivaroxaban,
apixaban viz bod 4.4) a atypická antipsychotika (např. kvetiapin).
Podobný mechanismus prostřednictvím jiného izoenzymu cytochromového systému P450 se uplatňuje
u fenytoinu, theofylinu a valproátu.

Antiarytmika
Po zavedení přípravku do praxe se vyskytly při současném užívání klarithromycinu a chinidinu nebo
disopyramidu arytmie typu torsade de pointes. Při současném užívání klarithromycinu s těmito
přípravky je třeba kontrolovat elektrokardiogram kvůli možnému prodloužení QTc intervalu. Během
léčby klarithromycinem mají být monitorovány sérové hladiny těchto léků.

Byly hlášeny postmarketingové případy hypoglykémie při současném podávání klarithromycinu a
disopyramidu. Proto hladiny glukózy v krvi by měly být monitorovány při současném podávání
klarithromycinu a disopyramidu.


Perorální hypoglykemika / inzulin
U určitých hypoglykemik, jako je nateglinid a repaglinid, může dojít k inhibici enzymu CYP3A
klarithromycinem, což může vést k hypoglykemii, pokud jsou tato léčiva užívána současně. Doporučuje
se pečlivé monitorování glykemie.

Omeprazol
Klarithromycin (v dávce 500 mg každých 8 hodin) byl podáván v kombinaci s omeprazolem (40 mg
denně) zdravým dospělým jedincům. Plasmatické koncentrace omeprazolu v ustáleném stavu byly v
důsledku současného užití klarithromycinu zvýšeny (Cmax byla zvýšena o 30 %, AUC0-24 o 89 % a
t1/2 o 34 %). Průměrná hodnota žaludečního pH v průběhu 24 hodin byla 5,2 v případě, kdy byl
omeprazol užíván samostatně a 5,7, pokud byl užíván současně s klarithromycinem.

Sildenafil, tadalafil a vardenafil
Každý z těchto inhibitorů fosfodiesterázy je metabolizován alespoň zčásti prostřednictvím CYP3A a
CYP3A může být při současném užívání klarithromycinu inhibován. Současné užívání klarithromycinu
se sildenafilem, tadalafilem nebo vardenafilem může pravděpodobně vést ke zvýšené expozici
inhibitorům fosfodiesterázy. Při současném užívání těchto léčiv spolu s klarithromycinem je potřeba
zvážit snížení dávek sildenafilu, tadalafilu a vardenafilu.

Theofylin, karbamazepin
Výsledky klinických studií ukazují, že dochází k mírnému, avšak statisticky významnému (p0,05)
zvýšení hladin cirkulujícího theofylinu nebo karbamazepinu, pokud byl jeden nebo oba léky podávány
současně s klarithromycinem. Lze zvážit snížení dávek.

Tolterodin
Metabolismus tolterodinu probíhá primárně cestou 2D6 isoformy cytochromu P450 (CYP2D6).
Nicméně u části populace, jíž CYP2D6 chybí, probíhá metabolismus, jak bylo zjištěno, prostřednictvím
CYP3A. U této části populace vede inhibice CYP3A k signifikantně vyšším sérovým koncentracím
tolterodinu. U populace pomalých CYP2D6 metabolizátorů může být při užívání inhibitorů CYP3A,
jako je klarithromycin, nutné snížení dávek tolterodinu.

Triazolobenzodiazepiny (jako je alprazolam, midazolam, triazolam)
Pokud byl midazolam užíván současně s klarithromycinem v tabletách (500 mg dvakrát denně), byly
AUC midazolamu zvýšeny 2,7krát po intravenózním podání midazolamu a 7krát po jeho perorálním
podání. Je třeba vyhnout se současnému užívání perorálně podaného midazolamu a klarithromycinu.
Pokud je intravenózně užívaný midazolam podán současně s klarithromycinem, je třeba důsledně
sledovat odezvu pacienta, aby bylo možno upravit dávku léčiva. Při podání midazolamu cestou
vstřebání ústní sliznicí (bukálně), kdy látka obchází presystémovou eliminaci, bude interakce spíše
podobná interakci při intravenózním podání midazolamu než při perorálním podání. Stejná doporučení
lze také aplikovat na jiné benzodiazepiny, které jsou metabolizovány prostřednictvím CYP3A, včetně
triazolamu a alprazolamu. U benzodiazepinů, jejichž eliminace není závislá na CYP3A (temazepam,
nitrazepam, lorazepam), je klinicky významná interakce s klarithromycinem nepravděpodobná.

Byly hlášeny postmarketingové případy lékových interakcí a účinků na centrální nervový systém (CNS)
(jako např. somnolence a zmatenost) při současném užívání klarithromycinu a triazolamu. Doporučuje
se sledovat pacienty z důvodu zvýšeného výskytu farmakologických účinků na CNS.

Jiné lékové interakce

Přímo působící perorální antikoagulancia (DOAC)
Přímo působící perorální antikoagulancium dabigatran je substrát efluxního transportéru P-gp.
Rivaroxaban a apixaban jsou metabolizovány prostřednictvím CYP3A4 a také jsou substráty P-gp. Při
současném podávání klarithromycinu a těchto látek je zejména u pacientů s vysokým rizikem krvácení
(viz bod 4.4) zapotřebí zvýšená opatrnost.


Aminoglykosidy
Při současném užívání klarithromycinu s jinými ototoxickými léčivy, zejména s aminoglykosidy je
nutná opatrnost (viz bod 4.4).

Kolchicin
Kolchicin je substrátem jednak pro CYP3A a současně i pro membránový efluxní transportér
P-glykoprotein (Pgp). Klarithromycin a jiné makrolidy jsou známými inhibitory CYP3A a Pgp. Jestliže
jsou klarithromycin a kolchicin užívány společně, může inhibice CYP3A a Pgp vést ke zvýšené expozici
kolchicinu. Současné podávání klarithromycinu a kolchicinu je kontraindikováno (viz body 4.3 a 4.4).

Digoxin
Předpokládá se, že digoxin je substrátem efluxního transportéru P-glykoproteinu (Pgp). Klarithromycin
je známým inhibitorem Pgp. Pokud jsou klarithromycin a digoxin užívány společně, inhibice Pgp
klarithromycinem může vést ke zvýšené expozici digoxinu. Zvýšené sérové koncentrace digoxinu u
pacientů, užívajících současně klarithromycin a digoxin, byly také hlášeny z postmarketingového
sledování. U některých pacientů se vyskytly klinické známky svědčící pro toxicitu digoxinu, včetně
potenciálně fatálních arytmií. Pokud pacienti užívají současně klarithromycin a digoxin, mají být sérové
koncentrace digoxinu pečlivě kontrolovány.

Zidovudin
Interakční klinické studie klarithromycinu s řízeným uvolňováním a zidovudinu nebyly zatím
provedeny. Pokud je nutné současné užívání klarithromycinu a zidovudinu, je vhodné podávat
klarithromycin s okamžitým uvolňováním.
Současné perorální podávání klarithromycinu s okamžitým uvolňováním a zidovudinu dospělým
osobám infikovaným virem HIV může mít za následek snížení koncentrací zidovudinu v ustáleném
stavu. Protože se zdá, že klarithromycin interferuje s absorpcí současně podaného perorálního
zidovudinu, lze této interakci zpravidla zabránit rovnoměrným rozložením dávek klarithromycinu a
zidovudinu tak, aby mezi oběma léčivy vznikl 4hodinový odstup. Zdá se, že tato interakce se podle
všeho neobjevuje u dětí s infekcí HIV, jimž je podáván klarithromycin v suspenzi spolu se zidovudinem
nebo dideoxyinozinem. Tato interakce je také nepravděpodobná, pokud je klarithromycin podán v
intravenózní infuzi.

Fenytoin a valproát
Zprávy o interakcích mezi inhibitory CYP3A, včetně klarithromycinu, s léčivy, která se metabolizují
cestou CYP3A, včetně fenytoinu a valproátu, se objevily ve spontánních hlášeních i v literatuře.
Doporučuje se vyšetřit sérové hladiny těchto léčiv, pokud jsou podávána současně s klarithromycinem.
Bylo hlášeno zvýšení sérových hladin.

Obousměrné lékové interakce

Atazanavir
Oba léčivé přípravky, jak klarithromycin, tak atazanavir, jsou substráty a inhibitory CYP3A a byla u
nich prokázána obousměrná léková interakce. Současné užívání klarithromycinu (500 mg denně) spolu
s atazanavirem (400 mg jednou denně) vedlo k 2násobnému vzestupu expozice klarithromycinu a 70%
poklesu expozice 14-OH-klarithromycinu, spolu s 28% vzestupem AUC atazanaviru. Z důvodu
rozsáhlé terapeutické šíře klarithromycinu nemusí být u pacientů s normální renální funkcí potřeba
dávky klarithromycinu upravit. U pacientů s mírným poškozením renálních funkcí (clearance kreatininu
30 až 60 ml/min) mají být dávky klarithromycinu sníženy o 50 %. U pacientů s clearance kreatininu
<30 ml/min mají být dávky klarithromycinu sníženy o 75 % a užita vhodná forma klarithromycinu.
Klarithromycin v dávkách vyšších než 1000 mg za den nesmí být spolu s inhibitory proteázy užíván.

Blokátory kalciových kanálů
Při současném užívání klarithromycinu a blokátorů kalciových kanálů metabolizovaných CYP3A(např. verapamil, amlodipin, diltiazem) je nutná opatrnost vzhledem k riziku hypotenze. Plazmatické
koncentrace klarithromycinu stejně jako blokátorů kalciových kanálů se mohou zvýšit v důsledku

vzájemného působení. Hypotenze, bradyarytmie a laktátová acidóza byly pozorovány u pacientů
užívajících současně klarithromycin a verapamil.

Itrakonazol
Obě léčiva, jak klarithromycin, tak itrakonazol, jsou substráty a inhibitory CYP3A, což vede
k obousměrné lékové interakci. Klarithromycin může zvyšovat plasmatické hladiny itrakonazolu,
zatímco itrakonazol může zvyšovat plasmatické hladiny klarithromycinu. Pacienti užívající současně
itrakonazol a klarithromycin mají být sledováni z hlediska výskytu známek zvýšeného nebo
prodlouženého farmakologického účinku.

Sachinavir
Obě léčiva, jak klarithromycin, tak sachinavir, jsou substráty a inhibitory CYP3A, což vede
k obousměrné lékové interakci. Současné užívání klarihromycinu (500 mg 2x denně) a sachinaviru
(měkké želatinové tobolky, 1200 mg 3x denně) vedlo u 12 zdravých dobrovolníků k tomu, že
v ustáleném stavu byly hodnoty AUC o 177 % a Cmax o 187 % vyšší než ty, které se vyskytují při
samostatném užití sachinaviru. Hodnoty AUC a Cmax klarithromycinu byly přibližně o 40 % vyšší než
ty při samostatném užití klarithromycinu. Pokud jsou tyto léčivé přípravky užívány po omezenou dobu
a ve studovaných dávkách a formách, není nutná úprava dávek. Výsledky lékových interakčních studií
při užití měkkých želatinových tobolek nemusí odpovídat účinkům, které se vyskytují při užití tvrdých
želatinových tobolek sachinaviru. Výsledky z lékových interakčních studií provedených se
sachinavirem užívaným samostatně nemusí být shodné s účinky, které se vyskytovaly při léčbě
kombinací sachinaviru/ritonaviru. Pokud je sachinavir užíván spolu s ritonavirem, je třeba zvážit možný
vliv ritonaviru na klarithromycin (viz bod 4.5).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Bezpečnost užívání klarithromycinu během těhotenství dosud nebyla stanovena.
Na základě rozdílných výsledků získaných ze studií na zvířatech a zkušeností u člověka nelze možnost
nežádoucích účinků na embryofetální vývoj vyloučit. Některé observační studie hodnotící expozici
klarithromycinu během prvního a druhého trimestru uvádějí zvýšené riziko spontánního potratu ve
srovnání se situací, kdy ve stejném období nebyla podávána žádná antibiotika nebo byla podávána jiná
antibiotika. Dostupné epidemiologické údaje o riziku závažných vrozených vad po podávání makrolidů
včetně klarithromycinu během těhotenství poskytují protichůdné výsledky.

Z tohoto důvodu je třeba před užitím klarithromycinu v těhotenství pečlivě zvážit přínosy a možná
rizika.

Kojení
Bezpečnost klarithromycinu pro kojence při užití během kojení nebyla stanovena. Klarithromycin se
vylučuje do lidského mateřského mléka v malém množství. Odhaduje se, že dítě, které je výhradně
kojeno, dostane přibližně 1,7 % mateřské dávky klarithromycinu (v přepočtu na kg tělesné hmotnosti).

Fertilita
Studie fertility u potkanů neprokázaly žádný škodlivý vliv (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Údaje hodnotící účinky na schopnost obsluhovat stroje nejsou k dispozici. Pacienti musí před řízením
vozidel nebo obsluhou strojů zvážit možnost závratí, točení hlavy, stavu zmatenosti a dezorientace,
které se mohou během léčby objevit.

4.8 Nežádoucí účinky

Vlastnosti pediatrické formy klarithromycinu ve vztahu k bezpečnosti přípravku jsou obdobné jako u 250 mg tablet užívaných u dospělých pacientů.


a. Souhrnný bezpečnostní profil
Většina hlášených nežádoucích účinků se týkala gastrointestinálního systému, např. průjem, zvracení,
bolesti břicha, dyspepsie a nauzea. Tyto nežádoucí účinky jsou většinou nezávažné a jsou v souladu se
známým bezpečnostním profilem makrolidových antibiotik (viz část b bodu 4.8). Ostatní nežádoucí
účinky zahrnovaly zejména bolesti hlavy, pachuť v ústech a přechodné zvýšení jaterních enzymů.
V klinických studiích nebyl pozorován žádný signifikantní rozdíl mezi incidencí těchto nežádoucích
účinků mezi pacienty s nebo bez přítomné mykobakteriální infekce.

b. Souhrnná tabulka nežádoucích účinků

Následující tabulka zobrazuje nežádoucí účinky hlášené z provedených klinických studií a
z postmarketingu při užívání klarithromycinu ve formě tablet s okamžitým uvolňováním, granulí pro
přípravu perorální suspenze, prášku pro přípravu infuzního roztoku, tablet s prodlouženým uvolňováním
a tablet s řízeným uvolňováním.

Nežádoucí účinky, jejichž výskyt je v souvislosti s klarithromycinem přinejmenším možný, jsou
rozděleny dle následující frekvence výskytu: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté
(≥1/1000 až <1/100) a není známo (z dostupných údajů nelze určit).
V každé skupině frekvencí jsou nežádoucí účinky členěny dle klesající závažnosti, pokud bylo
závažnost možno zhodnotit.

Třídy
orgánových
systémů
Velmi časté
(≥1/10)
Časté (≥až <1/10)
Méně časté (≥až <1/100)
Není známo (z
dostupných údajů
nelze určit)*
Infekce a
infestace
Celulitida1, kandidóza,
gastroenteritida2,
infekce3, vaginální
infekce
Pseudomembranózní
kolitida, erysipel
Poruchy krve a
lymfatického
systému
Leukopenie,
neutropenie4,
trombocytemie3,
eosinofilieAgranulocytóza,
trombocytopenie
Poruchy
imunitního
systému
Anafylaktoidní
reakce1,
hypersenzitivita
Anafylaktická reakce,
angioedém
Poruchy
metabolismu a
výživy
Anorexie, snížení
chuti k jídlu

Psychiatrické
poruchy
Insomnie Úzkost, nervozita3, Psychotické poruchy,
stav zmatenosti,
depersonalizace,
deprese, desorientace,
halucinace, abnormální
sny, mánie
Poruchy
nervového
systému
Dysgeuzie,
bolest hlavy
Ztráta vědomí1,
dyskineze1, závratě,
somnolence6, třes
Křeče, ztráta chuti,
parosmie, anosmie,
parestézie
Poruchy ucha a
labyrintu
Vertigo, poruchy
sluchu, tinitus
Ztráta sluchu
Srdeční poruchy Srdeční zástava1,
síňové fibrilace1,
prodloužení QT na
EKG7, extrasystoly1,
palpitace
Torsade de pointes7,
komorová
tachykardie7,
ventrikulární fibrilace

Třídy
orgánových
systémů
Velmi časté
(≥1/10)
Časté (≥až <1/10)
Méně časté (≥až <1/100)
Není známo (z
dostupných údajů
nelze určit)*
Cévní poruchy Vazodilatace1 KrváceníRespirační,
hrudní a
mediastinální
poruchy
Astma1, epistaxe2,
plicní embolie
Gastrointestinální
poruchy
Průjem9,
zvracení,
dyspepsie,
nauzea, bolesti
břicha
Ezofagitida1,
gastroesofageální
refluxní choroba2,
gastritida, proktalgie2,
stomatitida, glositida,
distenze břicha4,
zácpa, sucho v ústech,
říhání, flatulence
Akutní pankreatitida,
změny zbarvení
jazyka, změny
zbarvení zubů
Poruchy jater a
žlučových cest
Abnormální
jaterní testy
Cholestáza4,
hepatitida4, zvýšení
ALT, zvýšení AST,
zvýšení GMTSelhání jater11,
hepatocelulární
žloutenka
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Rash,
hyperhidróza
Bulózní dermatitida1,
pruritus, urtikarie,
makulo-papulární
exantémAkutní generalizovaná
exantematózní
pustulóza, Stevens-
Johnsonův syndrom5,
toxická epidermální
nekrolýza5, léková
reakce s eosinofilií a
systémovými příznaky
(DRESS), akné
Poruchy svalové
a kosterní
soustavy a
pojivové tkáně
Svalové spazmy3,
muskuloskeletální
ztuhlost1, myalgie2
Rhabdomyolýza2,12,
myopatie,
Poruchy ledvin a
močových cest
Zvýšení kreatininu
v krvi1, zvýšení urey v
krviRenální selhání,
intersticiální nefritida
Celkové poruchy
a reakce v místě
aplikace
Flebitida
v místě
injekčního
vpichuBolesti v místě
injekčního
vpichu1, zánět
v místě
injekčního
vpichu1
Malátnost4, pyrexie3,
astenie, bolesti na
hrudi4, mrazení4,
únava
Vyšetření Abnormální poměr
albuminu ku
globulinu1, zvýšení
alkalické fosfatázy
v krvi4, zvýšení
laktátdehydrogenázy v
krvi
Zvýšení INR8,
prodloužení
protrombinového
času8, změny barvy
moči
*Jelikož jsou tyto účinky hlášeny spontánně z populace o neznámé velikosti, není vždy možné
spolehlivě určit jejich frekvenci nebo zjistit příčinný vztah k užitému léku. Odhadovaná pacientská
expozice klarithromycinu je vyšší než 1 bilion dní užívání.
Nežádoucí účinky hlášené pouze u přípravku ve formě prášku pro koncentrát pro infuzní roztok
Nežádoucí účinky hlášené pouze u přípravku ve formě tablet s prodlouženým uvolňováním

Nežádoucí účinky hlášené pouze u přípravku ve formě perorální suspenze
Nežádoucí účinky hlášené pouze u přípravku ve formě tablet s okamžitým uvolňováním
5, 7,9,10další informace viz oddíl a)
6, 8,11, 12 viz oddíl c)

c. Popis vybraných nežádoucích účinků

Flebitida v místě injekčního vpichu, bolesti v místě injekčního vpichu, bolesti cévy v místě vpichu
injekce a zánět v místě injekčního vpichu se týkají injekční formy klarithromycinu.

V některých případech rhabdomyolýzy byl klarithromycin užíván současně s dalšími léčivými
přípravky spojovanými s rhabdomyolýzou (jako jsou statiny, fibráty, kolchicin nebo alopurinol (viz
body 4.3 a 4.4)).

Z období postmarketingu byly hlášeny lékové interakce s účinky na centrální nervový systém (např.
somnolence a zmatenost), které se objevily při společném užívání klarithromycinu a triazolamu.
Z tohoto důvodu je u pacientů vhodné sledovat možné účinky na CNS (viz bod 4.5).

Byly zjištěny vzácné případy výskytu tablet s prodlouženým uvolňováním klarithromycinu ve stolici,
z nichž mnoho se vyskytlo u pacientů s anatomickými nebo funkčními gastrointestinálními poruchami,
které způsobují zkrácení doby průchodu trávicím ústrojím (včetně ileostomie či kolostomie).
V některých případech se rezidua tablet objevila ve stolici při průjmu. Doporučuje se, aby pacienti, kteří
objeví rezidua tablet ve stolici a nejeví známky zlepšení stavu, byli převedeni na jinou formu
klarithromycinu (např. suspenzi), nebo jiné antibiotikum.

Psychotické reakce a afektivní poruchy byly hlášeny u pacientů užívající makrolidová antibiotika,
včetně klarithromycinu. V případě, že se u pacienta vyskytnou tyto reakce, léčba klarithromycinem
musí být ukončena a je potřeba pacienta řádně monitorovat. Opatrnosti při užívání klarithromycinu je
zapotřebí v případě, kdy pacient má psychotické poruchy již v anamnéze.

Zvláštní skupiny pacientů: Nežádoucí účinky u imunokompromitovaných pacientů (viz bod e).

d. Pediatričtí pacienti

U dětí ve věku od 6 měsíců do 12 let byly provedeny klinické studie s užitím perorální suspenze
klarithromycinu. Z tohoto důvodu by děti do 12 let věku měly užívat klarithromycin ve formě perorální
suspenze.

Předpokládá se, že frekvence, typ a závažnost nežádoucích účinků u dětí jsou stejné, jako u dospělé
populace.

e. Jiné zvláštní skupiny pacientů

Imunokompromitovaní pacienti

U pacientů s AIDS a jiných imunokompromitovaných pacientů léčených z důvodu mykobakteriálních
infekcí vyššími dávkami klarithromycinu po dlouhé časové období bylo často obtížné odlišit nežádoucí
účinky spojené s užitím klarithromycinu od známek působení viru lidské imunodeficience (HIV) nebo
interkurentního onemocnění.

Nejčastějšími nežádoucími účinky, hlášenými u dospělých pacientů, léčených celkovými denními
dávkami klarithromycinu od 1000 mg do 2000 mg, byly: nauzea, zvracení, změny chuti, bolesti břicha,
průjem, exantém, flatulence, bolesti hlavy, zácpa, poruchy sluchu, zvýšení aspartátaminotransferázy
(AST) v séru a zvýšení alaninaminotransferázy (ALT) v séru. Dále byly v nízké frekvenci hlášeny i

nežádoucí účinky zahrnující dyspnoe, insomnii a sucho v ústech. Incidence byly srovnatelné jak u
pacientů léčených dávkou 1000 mg, tak u pacientů léčených dávkou 2000 mg, byly však 3 - 4krát vyšší
u těch pacientů, kteří byli léčeni dávkou 4000 mg.

U těchto imunokompromitovaných pacientů bylo hodnocení laboratorních hodnot provedeno tak, že
byly analyzovány ty hodnoty, které u daného testu překračovaly běžný rozsah abnormálních hodnot (tj.
extrémně vysoké nebo naopak nízké limity). Na základě těchto kritérií mělo cca 2 – 3 % pacientů
léčených klarithromycinem v dávkách 1000 mg nebo 2000 mg výrazně abnormální hladiny AST a ALT
a abnormálně nízký počet leukocytů a trombocytů. Nižší procento pacientů v těchto dvou skupinách
mělo také zvýšené hladiny močovinového dusíku v krvi (BUN). Lehce vyšší incidence abnormálních
hodnot byla pozorována u pacientů užívajících dávku 4000 mg, a to ve všech parametrech, s výjimkou
počtu leukocytů.

Dětští pacienti s postižením imunity
U pacientů s AIDS a u jiných imunokompromitovaných pacientů, kteří jsou dlouhodobě léčeni
vysokými dávkami klarithromycinu z důvodu mykobakteriální infekce, je často obtížné odlišit
nežádoucí účinky, které možná souvisejí s podáváním klarithromycinu, od základních známek
onemocnění HIV nebo současně probíhajícího onemocnění.
Suspenzí klarithromycinu byl léčen jen velmi malý počet dětských pacientů s AIDS, kteří měli
mykobakteriální infekci. K nejčastěji uváděným nežádoucím účinkům, po vyloučení těch účinků, které
souvisely se stavem pacienta, patřily: tinitus, hluchota, zvracení, nausea, bolesti břicha, vyrážka s
purpurou, pankreatitida a zvýšení amyláz. Zhodnocení laboratorních nálezů u těchto pacientů bylo
prováděno jen při zjištění výrazných abnormalit, tj. extrémně vysokých nebo nízkých hladinách.
Na základě těchto kriterií byl u jednoho dětského pacienta léčeného dávkou klarithromycinu nižší než
15 mg/kg/den zjištěn extrémně vysoký celkový bilirubin. Z pacientů léčených klarithromycinem v
dávce od 15 do 25 mg/kg/den byly pouze u jednoho pacienta zjištěny výrazně abnormální hodnoty ALT,
urey a výrazné snížení počtu krevních destiček. U žádného z pacientů, kteří dostávali nejvyšší dávky
klarithromycinu ( 25 mg/kg/den), nebyly zjištěny významné změny v těchto laboratorních nálezech.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování

Symptomy
Po požití velkého množství klarithromycinu lze na základě údajů očekávat gastrointestinální obtíže.
V 1 případě u pacienta s bipolární poruchou v anamnéze se projevily po požití 8 g klarithromycinu
známky psychické alterace, paranoidního chování, hypokalemie a hypoxemie.

Léčba
Nežádoucí reakce provázející předávkování se mají léčit rychlým odstraněním nevstřebaného léku a
podpůrnými opatřeními. U klarithromycinu stejně jako u ostatních makrolidů nelze počítat s výrazným
ovlivněním hladiny v séru hemodialýzou nebo peritoneální dialýzou.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, makrolidy
ATC kód: J01FAKlarithromycin je makrolidové antibiotikum získané substitucí hydroxylové skupiny skupinou CH3O
na 6. pozici laktonového kruhu erythromycinu. Přesně vzato je klarithromycin 6-O-metyl erythromycin
A.

Mikrobiologie
Antibakteriální účinek klarithromycinu je zprostředkován vazbou na ribozomální 50S podjednotky
citlivých bakterií a inhibuje jejich proteosyntézu. Studie prokázaly, že klarithromycin má také
mukolytický efekt.
Klarithromycin vykazuje mimořádnou účinnost in vitro jak proti standardním kmenům bakterií, tak
proti klinickým izolátům. Je vysoce účinný proti širokému spektru aerobních a anaerobních
grampozitivních i gramnegativních mikroorganismů. Minimální inhibiční koncentrace (MIC)
klarithromycinu jsou obecně o jedno log2 ředění účinnější než MIC erythromycinu.

Z výsledků in vitro vyšetření vyplývá, že klarithromycin má vynikající účinek proti Legionella
pneumophila, Mycoplasma pneumonie a Helicobacter (Campylobacter) pylori. Údaje získané in vitro
a in vivo rovněž ukazují, že toto antibiotikum je účinné proti klinicky významným druhům
mykobakterií. Údaje získané in vitro ukazují, že enterobakterie, Pseudomonas sp. a ostatní
gramnegativní laktózu nefermentující tyčinky nejsou citlivé na klarithromycin.
Bylo prokázáno, že klarithromycin je účinný vůči většině kmenů níže uvedených mikroorganismů jak
in vitro, tak při léčbě klinických infekcí popsaných v bodě 4.1:

Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Staphylococcus aureus, Streptococcus pneumoniae, Streptococcus pyogenes, Listeria monocytogenes

Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Haemophilus influenzae, Haemophilus parainfluenzae, Moraxella catarrhalis, Neisseria gonorrhoeae,
Legionella pneumophila

Jiné mikroorganismy
Mycoplasma pneumoniae, Chlamydia trachomatis, Chlamydia pneumoniae (TWAR), Ureaplasma
urealyticum

Mykobakterie
Mycobacterium leprae, Mycobacterium kansasii, Mycobacterium chelonae, Mycobacterium fortuitum,
Mycobacterium avium komplex (MAC), který zahrnuje: Mycobacterium avium, Mycobacterium
intracellulare

Produkce -laktamázy by neměla mít vliv na aktivitu klarithromycinu.
Poznámka: Většina stafylokokových kmenů rezistentních na meticilin a oxacilin je rezistentní i na
klarithromycin.

Helicobacter
Helicobacter pylori
H. pylori byl izolován ze vzorků před terapií odebraných 104 pacientům a byla stanovena hodnota MIC
klarithromycinu před terapií. U čtyř pacientů byly zjištěny rezistentní kmeny, u dvou středně citlivé
kmeny a 98 pacientů mělo kmeny citlivé na klarithromycin.
Klinický význam následujících údajů získaných in vitro není znám. Účinnost klarithromycinu byla
prokázána in vitro proti většině kmenů níže uvedených mikroorganismů; bezpečnost a účinnost
klarithromycinu v léčbě klinických infekcí způsobených těmito mikroorganismy však doposud nebyla
stanovena v adekvátních a dobře kontrolovaných klinických studiích.


Klinický význam následujících údajů získaných in vitro není znám. Účinnost klarithromycinu byla
prokázána in vitro proti většině kmenů níže uvedených mikroorganismů; bezpečnost a účinnost
klarithromycinu v léčbě klinických infekcí způsobených těmito mikroorganismy však doposud nebyla
stanovena v adekvátních a dobře kontrolovaných klinických studiích.

Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Streptococcus agalactiae
Streptokoky (skupiny C, F, G)
Streptokoky viridující

Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Bordetella pertussis
Pasteurella multocida

Anaerobní grampozitivní mikroorganismy
Clostridium perfringens
Peptococcus niger
Propionibacterium acnes

Anaerobní gramnegativní mikroorganismy
Bacteroides melaninogenicus

Spirochety
Borrelia burgdorferi
Treponema pallidum

Kampylobakter
Campylobacter jejuni

Hlavní metabolit klarithromycinu vznikající v organismu člověka a dalších primátů je mikrobiologicky
aktivní 14(R)-hydroxy-klarithromycin (14-OH-klarithromycin). U většiny mikroorganismů je tento
metabolit stejně nebo 1 až 2krát méně účinný než výchozí sloučenina, ale v případě H. influenzae má
účinek dvojnásobně vyšší. Výchozí sloučenina a 14-OH metabolit vykazují aditivní nebo synergické
působení na H. influenzae in vitro a in vivo v závislosti na bakteriálním kmeni.

V řadě modelových experimentálních infekcí u zvířat bylo zjištěno, že klarithromycin je 2 až 10x
účinnější než erytromycin. Bylo například prokázáno, že je účinnější než erytromycin v případě
systémové infekce myší, subkutánního abscesu u myší a infekcí respiračního traktu myší způsobených
S. pneumoniae, S. aureus, S. pyogenes a H. influenzae. Tento jev byl ještě výraznější u morčat s infekcí
Legionelou, intraperitoneální dávka 1,6 mg/kg/den klarithromycinu byla účinnější než 50 mg/kg/den
erythromycinu.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Počáteční údaje o farmakokinetice byly získány na základě studií prováděných s tabletovou formou
klarithromycinu. Tyto studie ukázaly, že klarithromycin se snadno a rychle vstřebává
z gastrointestinálního traktu, přičemž absolutní biologická dostupnost 250mg tablety klarithromycinu
dosahuje hodnoty přibližně 50 %. Jak nástup absorpce, tak tvorba antibakteriálně aktivního 14-OH
metabolitu klarithromycinu byly jen mírně oddáleny jídlem. Rozsah biologické dostupnosti
klarithromycinu však nebyl ovlivněn jeho podáním po jídle.

Distribuce, biotransformace a eliminace
In vitro

In vitro studie ukázaly, že při koncentracích 0,45-4,5 g/ml se průměrně 70% klarithromycinu váže na
proteiny v lidské plazmě.

Normální jedinci
Biologická dostupnost a farmakokinetika suspenze klarithromycinu byla zkoumána u dospělých jedinců
a dětských pacientů. Ve studii s jednorázovým podáním suspenze dospělým jedincům byla ve srovnání
s tabletovou formou celková biologická dostupnost klarithromycinové suspenze stejná nebo o něco
vyšší (při stejném dávkování 250 mg). Stejně jako u tablet vede současné podání suspenze s jídlem k
mírnému oddálení nástupu absorpce, což ale neovlivní biologickou dostupnost klarithromycinu. Při
srovnání suspenze a tablet byly hodnoty Cmax, AUC a T1/2 po podání suspenze spolu s jídlem 0,95 g
/ml, 6,5 g hod/ml a 3,7 hod. a po podání tablet 250 mg nalačno 1,1 g /ml, 6,3 g hod/ml a 3,3 hod.

Výsledky studií ukazují, že při opakovaném podání klarithromycinové suspenze dospělým jedincům v
dávce 250 mg každých 12 hodin bylo dosaženo téměř ustálených hladin po páté dávce.
Farmakokinetické ukazatele po páté dávce klarithromycinu suspenze byly následující: Cmax 1,98 g/ml,
AUC 11,5 g hod/ml, Tmax 2,8 hod. a T1/2 3,2 hod. pro klarithromycin a odpovídající hodnoty pro
14-OH-klarithromycin byly 0,67; 5,33; 2,9 a 4,9.

Po perorálním podání klarithromycinu zdravým jedincům nalačno byl dosažen vrchol plasmatických
hladin za dvě hodiny. Při dávkování 250 mg 2krát denně po 12 hodinách bylo dosaženo vrcholu ustálené
sérové koncentrace klarithromycinu během 2 až 3 dnů v hodnotách přibližně 1 g /ml. Odpovídající
vrchol plazmatických hladin po podání dávky 500 mg po 12 hodinách byly 2 až 3 g/ml.
Při dávkování 250mg tablet po 12 hod. byl eliminační poločas 3 až 4 hod., při dávkování 500 mg po
12 hod. stoupl poločas na 5 až 7 hod. Hlavní metabolit 14-OH-klarithromycin dosáhl při dávkování
250 mg klarithromycinu po 12 hod. vrchol ustálené koncentrace v hodnotě 0,6 g/ml s poločasem 5 až
hod. Při dávkování 500 mg po 12 hod. byl vrchol ustálené koncentrace o něco vyšší (do 1 g/ml) a
eliminační poločas okolo 7 hodin. U obou dávek bylo dosaženo ustálené koncentrace během 2 až 3 dnů.
Při perorálním dávkování klarithromycinu 250 mg po 12 hod. je přibližně 20% vyloučeno močí v
nezměněné formě. Při dávkování 500 mg po 12 hod. je vyloučeno močí přibližně 30% nezměněné
výchozí látky. Renální clearance klarithromycinu je však relativně nezávislá na velikosti dávky a blíží
se normálním hodnotám glomerulární filtrace. Hlavní metabolit zjištěný v moči je 14-OH-
klarithromycin, který činí dalších 10 až 15% při dávkování buď 250 mg nebo 500 mg podávaných po
12 hodinách.

Pacienti
Klarithromycin a jeho 14-OH metabolit se snadno distribuují do tělesných tkání a tekutin. Koncentrace
v tkáních jsou obvykle několikanásobkem sérových koncentrací. Příklady tkáňových a sérových
koncentrací jsou uvedeny v následující tabulce:

Koncentrace při dávce 250 mg po 12 hod.

Typ tkáně tkáň (g/g) sérum (g/ml)
Tonsily 1,6 0,Plíce 8,8 1,
U dětských pacientů léčených perorálně vykazoval klarithromycin dobrou biologickou dostupnost i
farmakokinetické parametry, které odpovídaly předcházejícím výsledkům u dospělých osob užívajících
suspenzi klarithromycinu. Výsledky vykazují u dětí na rychlou a rozsáhlou absorpci, a kromě
nepatrného zpoždění nástupu absorpce se zdá, že jídlo neovlivňuje významněji biologickou dostupnost
a farmakokinetické parametry klarithromycinu. Ustálený stav farmakokinetických parametrů dosažený
po 9. dávce pátý den léčby byl pro klarithromycin následující: Cmax 4,60 g/ml, AUC 15,7 g hod/ml a
Tmax 2,8 hod; odpovídající hodnoty pro 14-OH metabolit byly: 1,64 g/ml, 6,69 g hod/ml a 2,7 hod.
Eliminační poločas byl odhadován přibližně na 2,2 hod pro výchozí látku a 4,3 hod. pro její metabolit.

Výsledky jiné studie poskytují informaci o penetraci klarithromycinu do středoušní tekutiny u pacientů
s otitis media. Asi za 2,5 hod. po podání 5. dávky (při dávkování 7,5 mg/kg dvakrát denně) byla
průměrná koncentrace klarithromycinu ve středoušní tekutině 2,53 g/g a 14-OH metabolitu 1,27 g/g.
Koncentrace výchozí látky i jejího metabolitu byla obecně 2x vyšší než odpovídající koncentrace v séru.

Porucha funkce jater
Mezi ustálenými plazmatickými hladinami klarithromycinu u osob s poruchou funkce jater a
normálních jedinců nebyly pozorovány významné rozdíly. Naproti tomu koncentrace 14-OH metabolitu
byly u osob s poruchou jaterní funkce nižší. Snížení tvorby 14-OH metabolitu bylo částečně způsobeno
zvýšením renální clearance klarithromycinu u osob s jaterní poruchou ve srovnání se zdravými jedinci.

Porucha funkce ledvin
Farmakokinetika klarithromycinu byla také změněna u osob s poruchou funkce ledvin, které dostávaly
opakované perorální dávky 500 mg klarithromycinu. Plazmatické hladiny, poločas, hodnoty Cmax, Cmin
klarithromycinu i 14-OH-metabolitu byly vyšší a AUC byla větší u osob s renální poruchou ve srovnání
s normálními jedinci. Rozsah rozdílů v těchto parametrech závisel na stupni poruchy renální funkce
čím těžší byla porucha, tím významnější byl rozdíl. (Viz bod 4.2)

Starší pacienti
Byla provedena srovnávací studie, ve které byl hodnocen a porovnáván farmakokinetický profil
opakovaných perorálních 500 mg dávek klarithromycinu s okamžitým uvolňováním u starších zdravých
mužů a žen a u zdravých mladých dospělých mužů a žen. Ve skupině starších osob byly cirkulující
plazmatické hladiny vyšší a eliminace pomalejší, než tomu bylo u skupiny mladších osob, a to jak
u výchozí látky, tak i u jejího 14-OH metabolitu. Nebyl však zjištěn žádný rozdíl mezi oběma skupinami
při korelaci renální clearance s clearancí kreatininu. Na základě těchto výsledků lze odvodit závěr, že
chování klarithromycinu je ovlivněno funkcí ledvin, a ne věkem jako takovým.

Pacienti s mykobakteriálními infekcemi
Plazmatické koncentrace klarithromycinu a jeho 14-OH metabolitu v ustáleném stavu, zjišťované po
podávání klarithromycinu pacientům s infekcí HIV (tablety dospělým a granulární suspenze dětem)
byly podobné hodnotám pozorovaným u zdravých osob. Při vyšších dávkách, které si může vyžádat
léčba mykobakteriálních infekcí, mohou být však hodnoty klarithromycinu mnohem vyšší než
koncentrace pozorované při obvyklých dávkách.
U dětí s infekcí HIV, které dostávaly klarithromycin v dávce 15-30 mg/kg/den ve dvou dílčích dávkách,
se hodnoty Cmax klarithromycinu v rovnovážném stavu pohybovaly v rozmezí 8-20 g/ml. Avšak
hodnoty Cmax vysoké až 23 g/ml byly zjišťovány u dětských pacientů infikovaných HIV, kteří dostávali
dávky klaritromycinové suspenze 30 mg/kg/den ve dvou dílčích dávkách. Při těchto vyšších dávkách se
eliminační poločasy, ve srovnání s eliminačními poločasy u zdravých osob s normálními dávkami,
zdály být prodloužené. Vyšší plazmatické koncentrace a delší eliminační poločasy zjišťované při těchto
dávkách jsou ve shodě se známou nelineární farmakokinetikou klarithromycinu.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Studie akutní a subchronické perorální toxicity
Hodnoty akutní perorální LD50 pro suspenzi klarithromycinu podávanou třídenním myším, byly
1290 mg/kg u samců a 1230 mg/kg u samic. Hodnoty LD50 u třídenních potkanů byly u samců
1330 mg/kg a u samic 1270 mg/kg. Pro srovnání, LD50 perorálně podaného klarithromycinu je asi
2700 mg/kg u dospělých myší a asi 3000 mg/kg u dospělých potkanů. Tyto výsledky jsou v souladu
s výsledky u ostatních antibiotik penicilinové skupiny, cefalosporinové skupiny a makrolidové skupiny,
kdy LD50 je obecně nižší u mláďat než u dospělých zvířat.

U myší i potkanů byla několik dní po podání léku snížena tělesná hmotnost nebo potlačen její růst a
bylo potlačeno savé chování a spontánní pohyby. Pitva uhynulých zvířat prokázala tmavě červené plíce
u myší a asi u 25 % potkanů. U potkanů léčených klarithromycinem suspenze v dávce 2197 mg/kg nebo
vyšší byla rovněž pozorovaná červenohnědá látka ve střevech, pravděpodobně po krvácení. Úhyn těchto

zvířat byl zřejmě způsoben zeslábnutím na podkladě potlačeného savého chování nebo krvácení do
střev.
Potkanům před odstavením (věk 5 dní) byl podáván klarithromycin suspenze po dobu 2 týdnů v dávkách
0, 15, 55 a 200 mg/kg/den. U zvířat ze skupiny s dávkou 200 mg/kg/den bylo zjištěno snížené přibývání
na váze, snížení průměrné hodnoty hemoglobinu a hematokritu a zvýšená průměrná hmotnost ledvin
v porovnání se zvířaty v kontrolní skupině. V souvislosti s léčbou byla u zvířat v této léčebné skupině
rovněž zjištěna minimální až mírná multifokální vakuolární degenerace epitelu intrahepatálních
žlučovodů a zvýšený výskyt nefritických lézí. Dávka s „netoxickým účinkem“ v této studii byla mg/kg/den.

Studie perorální toxicity byla provedena u nezralých potkanů, kterým byla podávána suspenze
klarithromycinu po dobu 6 týdnů v denních dávkách 0, 15, 30 a 150 mg báze/kg/den. Žádné zvíře
neuhynulo a jediným pozorovaným klinickým příznakem byla nadměrná salivace u některých zvířat při
nejvyšší dávce, a to za jednu až dvě hodiny po jejím podání v posledních třech týdnech léčby. Potkani,
kterým byla podávána dávka 150 mg/kg, měla nižší tělesnou hmotnost v prvních třech týdnech a
v porovnání s kontrolami byl u nich zjištěn pokles průměrných hladin albuminu a zvýšená průměrná
hmotnost jater.
Nebyly zjištěny žádné hrubé ani mikroskopické histopatologické změny související s léčbou. Dávka
150 mg/kg/den vyvolala mírnou toxicitu u léčených potkanů a za dávku „bez účinku“ se považovala
dávka 50 mg/kg/den.
Mláďata psů bíglů ve stáří 3 týdnů byla léčena 4 týdny perorálně denními dávkami 0, 30, 100 nebo mg/kg klarithromycinu, po kterých následovalo čtyřtýdenní období zotavení. Žádné zvíře neuhynulo a
nebyly pozorovány žádné změny celkového stavu zvířat. Pitva nezjistila žádné abnormality. Při
histologickém vyšetření byla při světelné mikroskopii pozorována tuková depozita v centrilobulárních
hepatocytech a buněčná infiltrace portálních oblastí. Při elektronové mikroskopii byl pozorován vzestup
tukových kapének v hepatocytech ve skupině s dávkou 300 mg/kg. U štěňat psů bíglů byla za toxickou
dávku považována dávka vyšší než 300 mg/kg a za „dávku bez účinku“ byla zvolena dávka 100 mg/kg.

Fertilita, reprodukce a teratogenita
Studie fertility a reprodukce prokázaly, že denní dávky 150 – 160 mg/kg/den podávané samcům a
samicím potkanů nezpůsobily žádné nežádoucí účinky na cyklus říje, fertilitu, vrh, počet a
životaschopnost potomků. Ve dvou studiích teratogenity u potkanů kmene Wistar (p.o.) a Sprague-
Dawley (p.o. a i.v.), v jedné studii u novozélandských bílých králíků a u opic (makak jávský) nebyly
prokázány žádné teratogenní účinky klarithromycinu. Pouze v jedné další studii na potkanech rodu
Sprague-Dowley při podobném dávkování a podmínkách pokusů se se statisticky nevýznamnou četností
(přibližně 6%) vyskytly kardiovaskulární anomálie. Tyto anomálie byly zřejmě projevem spontánní
exprese genetických změn v kolonii. Ve dvou studiích u myší se rovněž prokázala proměnlivá incidence
rozštěpu patra (3 – 30 %) po dávkách 70x vyšších, než je horní rozmezí obvyklé klinické dávky u lidí
(500 mg 2x denně), rozštěpy se však nevyskytovaly u dávek 35x vyšších, než je maximální denní
klinická dávka u lidí, což ukazuje na maternální a fetální toxicitu, nikoliv však na teratogenitu.

Bylo prokázáno, že klarithromycin vyvolává u opic ztrátu plodů, pokud byl podáván v dávce přibližně
10x vyšší, než je horní rozmezí obvyklé klinické dávky u lidí (500 mg dvakrát denně). Tato ztráta začala
již od 20. dne gestace. Tento efekt se přičítá maternální toxicitě léku při velmi vysokých dávkách. Další
studie u březích opic při podávání dávek přibližně 2,5 – 5x vyšších, než je maximální přípustná denní
dávka 500 mg dvakrát denně, nevedly k mimořádnému riziku pro zárodek.

Dominantní letální test u myší, kterým byl podáván klarithromycin v dávce 1000 mg/kg/den (přibližně
70x více, než je maximální klinická denní dávka u lidí 500 mg dvakrát denně), byl jednoznačně
negativní pro jakoukoliv mutagenní aktivitu a ve studii segmentu I u potkanů léčených dávkou až
500 mg/kg/den (přibližně 35x více, než je maximální klinická denní dávka u lidí) po dobu 80 dní nebyl
zjištěn žádný důkaz funkčního zhoršení samčí fertility dané dlouhodobým vystavením těmto velmi
vysokým dávkám klarithromycinu.


Mutagenita
Byly provedeny studie k vyhodnocení mutagenního potenciálu klarithromycinu, a to s použitím
neaktivovaných a aktivovaných testovacích systémů jaterních mikrozomů potkanů (Amesův test).
Výsledky těchto studií nepodaly žádný důkaz mutagenního potenciálu při koncentraci léku
25 g/Petriho misku nebo nižších. Při koncentraci 50 g byl lék toxický u všech testovaných kmenů.

Klinické zkušenosti u pacientů s jinou než mykobakteriální infekcí
V klinických studiích bylo prokázáno, že klarithromycin je při dávkování 7,5 mg/kg dvakrát denně
bezpečný a účinný při léčbě dětských pacientů trpících infekcemi, vyžadujícími perorální antibiotickou
léčbu. Ve studiích bylo zahrnuto 1200 dětí ve věku od 6 měsíců do 12 let s diagnózou otitis media,
faryngitis, kožní infekce a infekce dolních dýchacích cest.
V těchto studiích klarithromycin v dávce 7,5 mg/kg dvakrát denně vykazoval srovnatelnou klinickou i
bakteriologickou účinnost s penicilinem V, amoxicilinem, amoxicilin/klavulanátem, erytromycin
etylsukcinátem, cefaklorem a cefadroxilem.

Klinické zkušenosti u pacientů s mykobakteriálními infekcemi
Výsledky klinické studie u dětských pacientů (někteří byli HIV pozitivní) s mykobakteriálními
infekcemi ukazují, že léčba samotným klarithromycinem nebo v kombinaci se zidovudinem nebo
dideoxyinosinem je účinná a bezpečná. Suspenze klarithromycinu byla podávána 2x denně v dávkách
7,5, 15 a 30 mg/kg.
Při podávání klarithromycinu společně s antiretrovirálními léčivými látkami byly prokázány některé
statisticky významné změny ve farmakokinetických ukazatelích. Tyto změny však byly malé a
pravděpodobně bez klinického významu. Klarithromycin byl v dávce do 30 mg/kg dobře tolerován.
Klarithromycin byl účinný také v léčbě diseminovaných infekcí vyvolaných M. avium komplex u dětí
s AIDS a u některých pacientů bylo možno prokázat účinnost léčby i déle než po roce.


6. FARMACEUTICKÉ INFORMACE

6.1 Seznam pomocných látek

Karbomer 934 P, povidon K 90, ftalát hypromelózy, panenský ricinový olej, koloidní bezvodý oxid
křemičitý, sacharóza, xanthanová klovatina, ovocné aroma (hlavní složky: přírodní aromatické látky,
sodná sůl oktenylsukcinylškrobu E 1450, maltodextrin, sacharóza), kalium-sorbát, kyselina citronová,
oxid titaničitý (E171), maltodextrin.

6.2 Inkompatibility

Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto tento léčivý přípravek nesmí být mísen s žádnými
dalšími léčivými přípravky.

6.3 Doba použitelnosti

42 měsíců

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

HDPE lahvička se šroubovacím polypropylenovým uzávěrem, dávkovací stříkačka, krabička.

Velikost balení: granulát pro přípravu 60 ml a 100 ml suspenze.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.


6.6 Návod k použití přípravku, zacházení s ním (a k jeho likvidaci)

Příprava suspenze
Velikost balení 60 ml: Do lahvičky s granulemi se přidá 31 ml vody a důkladně se protřepe, až se
veškeré granule rozvolní a vznikne bílá až téměř bílá suspenze (drobné pevné částice rozptýlené v
kapalině).
Velikost balení 100 ml: Do lahvičky s granulemi se přidá 52 ml vody a důkladně se protřepe, až se
veškeré granule rozvolní a vznikne bílá až téměř bílá suspenze (drobné pevné částice rozptýlené v
kapalině).

Koncentrace suspenze po rekonstituci je 125 mg/5 ml.

Připravenou suspenzi lze používat 14 dní, je-li uchovávána při teplotě do 30 C.

Na vzhled přípravku může mít vliv doba trvání rekonstituce. Pro získání homogenní suspenze musí být
bezprostředně před každým použitím přípravek dobře protřepán. Po několika protřepáních má mít
přípravek homogenní vzhled.

Klarithromycin je v přípravku přítomen jako potažené granule. Potažení granulí zabraňuje uvolnění
hořké chuti. Proto mají být pacienti poučeni, aby nežvýkali či nekousali potažené granule; rozkousnutí
a rozlomení granule může způsobit hořkou chuť.

Použití dávkovací stříkačky
1. Zatlačte stříkačku pevně do hrdla lahvičky.
2. Obsah lahvičky pečlivě protřepejte.
3. K naplnění dávkovací stříkačky otočte lahvičku dnem vzhůru a vytahováním pístu natáhněte do
stříkačky požadované množství suspenze podle značení na stříkačce.
4. Otočte lahvičku dnem dolů a vyjměte dávkovací stříkačku z hrdla lahvičky.
5. Konec dávkovací stříkačky vložte do úst dítěte a jemným tlakem na píst vpravte suspenzi do úst
dítěte.
Po použití opět lahvičku pečlivě uzavřete. Dávkovací stříkačku omyjte teplou vodou a nechte
vyschnout. Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Do 28. 2. Mylan IRE Healthcare Limited
Unit 35/36, Grange Parade
Baldoyle Industrial Estate
Dublin 13, Irsko

Od 1. 3. Viatris Healthcare Limited
Damastown Industrial Park
Mulhuddart, Dublin Dublin, Irsko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

15/634/94-C



9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 18. 5. Datum posledního prodloužení registrace: 20. 7.

10. DATUM REVIZE TEXTU

26. 11.