RISPERIDON FARMAX - souhrn údajů a příbalový leták

Sp.zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Risperidon Farmax 1 mg potahované tablety
Risperidon Farmax 2 mg potahované tablety
Risperidon Farmax 3 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Risperidon Farmax 1 mg potahované tablety: Jedna potahovaná tableta obsahuje risperidonum 1 mg.
Risperidon Farmax 2 mg potahované tablety: Jedna potahovaná tableta obsahuje risperidonum 2 mg.
Risperidon Farmax 3 mg potahované tablety: Jedna potahovaná tableta obsahuje risperidonum 3 mg.

Pomocná látka/Pomocné látky se známým účinkem:
Jedna 1mg potahovaná tableta obsahuje 47,50 mg laktosy a 0,08 mg sodíku.
Jedna 2mg potahovaná tableta obsahuje 95,00 mg laktosy, 0,024 mg oranžové žluti (E110) a 0,16 mg
sodíku.
Jedna 3mg potahovaná tableta obsahuje 142,50 mg laktosy, 0,17 mg chinolinové žluti (E104) a 0,mg sodíku.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety.

Přípravek Risperidon Farmax 1 mg potahované tablety jsou bílé, bikonvexní, oválné potahované
tablety s půlicí rýhou na jedné straně.
Přípravek Risperidon Farmax 2 mg potahované tablety jsou světle oranžové, bikonvexní, oválné
potahované tablety s půlicí rýhou na jedné straně.
Přípravek Risperidon Farmax 3 mg potahované tablety jsou světle žluté, bikonvexní, oválné
potahované tablety s půlicí rýhou na jedné straně.

Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Risperidon Farmax je indikován k léčbě schizofrenie.

Risperidon Farmax je indikován k léčbě středně těžkých až těžkých manických epizod
provázejících bipolární poruchy.

Risperidon Farmax je indikován ke krátkodobé léčbě (do 6 týdnů) přetrvávající agrese u pacientů se
středně těžkou až těžkou Alzheimerovou demencí, kteří neodpovídají na nefarmakologické
postupy a u kterých hrozí riziko sebepoškození nebo poškození ostatních.

Risperidon Farmax je indikován ke krátkodobé symptomatické léčbě (až do 6 týdnů) přetrvávající
agrese při poruchách chování u dětí od 5 let věku a dospívajících s podprůměrnými
intelektuálními funkcemi nebo mentální retardací diagnostikovanými na základě kritérií DSM-IV,

u kterých závažnost agresivity nebo jiné formy disruptivního chování vyžadují farmakologickou
léčbu.
Farmakologická léčba má být součástí rozsáhlého léčebného programu, který zahrne i
psychosociální a vzdělávací intervence. Doporučuje se, aby byl risperidon předepsán specialistou
v dětské neurologii a psychiatrem pro děti a dospívající nebo lékařem, který je dobře seznámen
s léčbou poruch chování u dětí a dospívajících.

4.2 Dávkování a způsob podání

K dosažení síly 0,5 mg nebo 0,25 mg musí být použit jiný přípravek.

Dávkování

Schizofrenie

Dospělí
Risperidon Farmax je možno užívat jednou nebo dvakrát denně.

Léčba se zahajuje dávkou 2 mg risperidonu denně. Druhý den je možno dávku zvýšit na 4 mg.
Tuto dávku lze ponechat nezměněnou nebo ji v případě potřeby dále individuálně upravovat. Pro
většinu pacientů činí optimální denní dávka 4 až 6 mg. U některých pacientů může být vhodná
pomalejší titrační fáze a nižší úvodní dávka a udržovací dávka.

Dávky nad 10 mg denně již neprokázaly vyšší účinnost ve srovnání s nižšími dávkami a mohou
vést ke zvýšenému výskytu extrapyramidových symptomů. Bezpečnost dávek nad 16 mg denně
nebyla hodnocena, a proto se tyto dávky nedoporučují.

Starší pacienti
Léčba se zahajuje doporučenou dávkou 0,5 mg dvakrát denně. Toto dávkování lze individuálně
přizpůsobovat zvyšováním o 0,5 mg dvakrát denně na 1 až 2 mg dvakrát denně.

Pediatrická populace

Risperidon se nedoporučuje k používání u dětí do 18 let věku se schizofrenií vzhledem k nedostatku
údajů o účinnosti.

Manické epizody u bipolární poruchy

Dospělí
Risperidon Farmax by měl být užíván jednou denně, s počáteční dávkou 2 mg risperidonu. Tuto dávku
lze v případě potřeby individuálně upravovat zvyšováním o 1 mg denně, avšak ne častěji než ve
24hodinových intervalech. Risperidon může být podáván ve flexibilních dávkách v rozmezí od 1 do mg denně tak, aby u každého pacienta byla optimalizována úroveň účinnosti a snášenlivosti. Denní
dávky nad 6 mg risperidonu nebyly u pacientů s manickými epizodami hodnoceny.

Jako u každé symptomatické léčby je zapotřebí pokračování léčby přípravkem Risperidon Farmax
průběžně hodnotit a posuzovat.

Starší pacienti
Doporučená úvodní dávka je 0,5 mg dvakrát denně. Tuto dávku lze individuálně upravovat o 0,5 mg
dvakrát denně do 1 až 2 mg dvakrát denně. Vzhledem k tomu, že klinické zkušenosti s podáváním
starším pacientům jsou omezené, je nutno věnovat tomuto podávání zvýšenou pozornost.

Pediatrická populace

Risperidon se nedoporučuje k používání u dětí do 18 let s bipolární mánií vzhledem k nedostatku
klinických údajů o účinnosti.


Přetrvávající agrese u pacientů se středně těžkou až těžkou Alzheimerovou demencí

Úvodní doporučená dávka činí 0,25 mg dvakrát denně. Toto dávkování může být individuálně
upravováno zvyšováním o 0,25 mg dvakrát denně, ale ne častěji než obden. Optimální dávka je pro
většinu pacientů 0,5 mg dvakrát denně. Pro některé pacienty však může být vhodnější dávkování až do
mg dvakrát denně.

U pacientů s přetrvávající agresí u Alzheimerovy demence se Risperidon Farmax nemá podávat déle
než 6 týdnů. Během léčby je zapotřebí pacienty často a pravidelně hodnotit a posuzovat nutnost další
léčby.

Poruchy chování

Děti a dospívající ve věku od 5 do 18 let
U pacientů ≥50 kg činí úvodní doporučená dávka 0,5 mg jednou denně. Tato dávka může být v
případě potřeby individuálně upravována zvyšováním o 0,5 mg jednou denně, ne častěji než obden.
Optimální dávka pro většinu pacientů představuje 1 mg jednou denně. Pro některé pacienty však může
být vhodná dávka od 0,5 mg jednou denně, zatímco pro jiné 1,5 mg jednou denně. U pacientů <50 kg
činí úvodní doporučená dávka 0,25 mg jednou denně. Tato dávka může být v případě potřeby
individuálně upravována zvyšováním o 0,25 mg jednou denně, ne častěji než obden. Optimální dávka
pro většinu pacientů představuje 0,5 mg jednou denně. Pro některé pacienty však může být vhodná
dávka od 0,25 mg jednou denně, zatímco pro jiné 0,75 mg jednou denně.

Jako u každé symptomatické léčby je zapotřebí pokračování léčby přípravkem Risperidon Farmax
průběžně hodnotit a posuzovat nutnost další léčby.

Risperidon Farmax se nedoporučuje u dětí mladších než 5 let, protože u dětí do 5 let, které trpí touto
poruchou, nejsou s podáváním risperidonu žádné zkušenosti.

Porucha funkce ledvin a jater

Pacienti s poruchou funkce ledvin vykazují nižší schopnost eliminovat účinnou antipsychotickou
složku než dospělí s normální funkcí ledvin. Pacienti s poruchou funkce jater vykazují zvýšené
plazmatické koncentrace volné frakce risperidonu.

Nezávisle na indikaci by měly být u pacientů s poruchou funkce ledvin nebo jater sníženy úvodní a
následné dávky na polovinu a zpomalena titrace dávky.

Risperidon Farmax by měl být u těchto skupin pacientů užíván s opatrností.


Způsob podání

Risperidon Farmax je určen k perorálnímu podání. Potrava neovlivňuje absorpci přípravku Risperidon
Farmax.

Pro ukončení léčby se doporučuje postupné snižování dávky. Po náhlém vysazení vysokých dávek
antipsychotických léčivých přípravků byly velmi vzácně popsány abstinenční příznaky, které
zahrnovaly nauzeu, zvracení, pocení a nespavost (viz bod 4.8). Může se také vyskytnout návrat
psychotických příznaků a bylo hlášeno nebezpečí mimovolních pohybů (jako akatizie, dystonie a
dyskineze).

Převádění z léčby ostatními antipsychotiky.
V lékařsky odůvodněných případech se doporučuje předchozí medikaci postupně snižovat a současně
zavádět léčbu přípravkem Risperidon Farmax. Pacienty dosud léčené depotními antipsychotiky lze v

lékařsky odůvodněných případech převádět na Risperidon Farmax namísto příští plánované injekce.
Nutnost pokračování zavedené medikace antiparkinsoniky je zapotřebí průběžně opakovaně
posuzovat.

4.3 Kontraindikace

Hypersensitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku uvedenou
v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Starší pacienti s demencí

Zvýšení mortality u starších osob s demencí

V meta-analýze 17 kontrolovaných klinických studií atypických antipsychotik, včetně risperidonu, u
starších pacientů s demencí léčených atypickými antipsychotiky byla ve srovnání s placebem
zvýšena mortalita. V klinických studiích kontrolovaných placebem s perorálním risperidonem byla v
této populaci incidence mortality 4,0 % u pacientů léčených risperidonem ve srovnání s 3,1 % u
skupiny léčené placebem. Poměr odds ratio (95% interval spolehlivosti) byl 1,21 (0,7, 2,1).
Průměrný věk (rozmezí) pacientů, kteří zemřeli, byl 86 let (rozmezí 67 - 100). Údaje ze dvou
velkých observačních studií ukázaly, že u starších osob s demencí léčených klasickými
antipsychotiky je nepatrně zvýšené riziko úmrtí ve srovnání s osobami, které léčeny nejsou.
Neexistují dostatečné údaje, aby bylo možno přesně určit zvýšení tohoto rizika; příčina tohoto rizika
není známa. Do jaké míry lze nálezy zvýšené úmrtnosti v observačních studiích spojit s
antipsychotiky oproti některým charakteristikám pacientů není jasné.

Současné užívání furosemidu

V placebem kontrolovaných klinických studiích s risperidonem u starších pacientů s demencí byla
mortalita ve skupině s furosemidem a risperidonem vyšší (7,3 %; průměrný věk 89 let, rozpětí 75 -
97) než při léčbě samotným risperidonem (3,1 %; průměrný věk 84 let, rozpětí 70 - 96) nebo
samotným furosemidem (4,1 %; průměrný věk 80 let, rozpětí 67 - 90). Zvýšená mortalita pacientů
léčených furosemidem spolu s risperidonem byla pozorována ve dvou ze čtyř klinických studií.
Současné užívání risperidonu s dalšími diuretiky (hlavně thiazidovými diuretiky užívanými v nízké
dávce) nebylo s podobnými nálezy spojeno.

Patofyziologický mechanismus k vysvětlení tohoto jevu není znám a žádná konzistentní příčina
úmrtí nebyla zjištěna. Přesto však je zapotřebí věnovat této kombinaci nebo současnému podávání
dalších silných diuretik zvýšenou pozornost a před zahájením léčby touto kombinací posoudit riziko
a prospěch. Incidence mortality u pacientů užívajících současně s risperidonem jiná diuretika nebyla
zvýšena. Nezávisle na léčbě byla obecným rizikovým faktorem mortality dehydratace, a je proto
zapotřebí jí u starších pacientů s demencí zamezit.

Cerebrovaskulární nežádoucí příhody (CVAE)

V randomizovaných placebem kontrolovaných klinických studiích u pacientů s demencí léčených
některými atypickými antipsychotiky bylo pozorováno přibližně trojnásobně zvýšené riziko
cerebrovaskulárních nežádoucích příhod. Souhrnné údaje získané ze šesti placebem kontrolovaných
studií s rispridonem u převážně starších pacientů (> 65 let) s demencí ukazují, že cerebrovaskulární
nežádoucí účinky (závažné i nezávažné, kombinované) se vyskytly u 3,3 % (33/1 009) pacientů
léčených risperidonem a u 1,2 % (8/712) pacientů, kteří užívali placebo. Poměr odds ratio činil (při
95% intervalu spolehlivosti) 2,96 (1,34, 7,50). Mechanismus tohoto zvýšeného rizika není znám.

Zvýšené riziko nelze vyloučit ani pro jiná antipsychotika nebo další populace pacientů. U pacientů s
rizikovými faktory cerebrovaskulárních příhod je nutno Risperidon Farmax používat s opatrností.

Riziko CVAE bylo významně zvýšeno u pacientů s demencí smíšeného nebo vaskulárního typu ve
srovnání s Alzheimerovou demencí. Proto by pacienti s jinými typy demence než Alzheimerova
neměli být léčeni risperidonem.

Lékař by měl posoudit rizika a přínosy použití přípravku Risperidon Farmax u starších pacientů s
demencí a vzít v úvahu rizikové faktory cévní mozkové příhody u konkrétního pacienta.
Pacient/osoba poskytující péči by měli být upozorněni, aby neprodleně hlásili známky a příznaky
možných cerebrovaskulárních příhod, jako je náhlá slabost nebo necitlivost ve tváři, horních nebo
dolních končetinách a obtíže s řečí nebo poruchy vidění. V takovém případě by měly být neprodleně
posouzeny všechny léčebné možnosti, včetně vysazení risperidonu.

Risperidon Farmax je možno u přetrvávající agrese u pacientů se středně těžkou až těžkou
Alzheimerovou demencí použít pouze krátkodobě jako náhrada nefarmakologických přístupů, které
měly pouze omezenou nebo žádnou účinnost a existuje-li potenciální riziko sebepoškození nebo
poškození ostatních.

Pacienty je nutno opakovaně kontrolovat a nutnost léčby opakovaně přehodnocovat.

Ortostatická hypotenze

Vzhledem k blokádě alfa-aktivity způsobené risperidonem může docházet k (ortostatické) hypotenzi,
zvláště během počáteční titrační fáze. Po uvedení přípravku na trh byla pozorována klinicky
významná hypotenze při současném podávání risperidonu a antihypertenziv. Risperidon Farmax by
měl být podáván s opatrností pacientům se známým kardiovaskulárním onemocněním (např. při
srdečním selhání, infarktu myokardu, poruchách vedení vzruchu, dehydrataci, hypovolémii nebo
cerebrovaskulárním onemocnění); zde je zapotřebí dávky postupně titrovat dle doporučení (viz bod
4.2). Pokud se v průběhu léčby vyskytne hypotenze, mělo by být zváženo snížení dávky.

Leukopenie, neutropenie a agranulocytóza

U antipsychotik, včetně risperidonu, byly hlášeny případy leukopenie, neutropenie a agranulocytózy.
Agranulocytóza byla během postmarketingového sledování hlášena velmi vzácně (< 1/10 pacientů).
Pacienti s anamnézou klinicky významného nízkého počtu bílých krvinek nebo leukopenie/
neutropenie vyvolané léčivými přípravky mají být během počátečních měsíců léčby monitorováni a
při prvních známkách klinicky významného poklesu počtu bílých krvinek při nepřítomnosti jeho
jiných možných příčin zvážit ukončení léčby přípravkem Risperidon Farmax.
U pacientů s klinicky významnou neutropenií je nutno důkladně monitorovat horečku nebo jiné
příznaky infekce a pokud se takové příznaky objeví, okamžitě je léčit. U pacientů s těžkou
neutropenií (absolutní počet neutrofilů < 1 x 109/l) je nutno léčbu přípravkem Risperidon Farmax
ukončit a sledovat počet bílých krvinek do návratu k normálu.

Tardivní dyskineze / Extrapyramidové příznaky (TD/EPS)

Léčba přípravky s antagonistickým účinkem na dopaminové receptory je spojena s rizikem rozvoje
tardivní dyskineze charakterizované rytmickými mimovolními pohyby, především svalů jazyka
a/nebo obličeje. Nástup extrapyramidových příznaků je rizikovým faktorem pro tardivní dyskinezi.
Pokud se objeví příznaky tardivní dyskineze, mělo by být zváženo vysazení všech antipsychotik.

Neuroleptický maligní syndrom (NMS)

Při léčbě antipsychotiky byl rovněž popsán neuroleptický maligní syndrom projevující se
hypertermií, svalovou rigiditou, autonomní instabilitou, poruchami vědomí a zvýšenými

plazmatickými hladinami kreatinfosfokinázy. K dalším příznakům může patřit myoglobinurie
(rhabdomyolýza) a akutní ledvinové selhání. Při výskytu uvedených příznaků je nutné vysadit
všechna antipsychotika, včetně přípravku Risperidon Farmax.

Parkinsonova choroba a demence s Lewyho tělísky

Při předepisování antipsychotik, včetně přípravku Risperidon Farmax, pacientům trpícím
Parkinsonovou chorobou nebo demencí s Lewyho tělísky (DLB) by měli lékaři posoudit poměr
rizika a prospěchu. Parkinsonova choroba se s risperidonem může zhoršit. U obou skupin může být
zvýšené riziko neuroleptického maligního syndromu a zvýšená citlivost k antipsychotikům; tito
pacienti byli vyloučeni z klinických studií. K projevům této zvýšené citlivosti může patřit zmatenost,
otupělost, posturální nestabilita s častými pády doprovázející extrapyramidové příznaky.

Hyperglykemie a diabetes mellitus

V průběhu léčby risperidonem byly hlášeny hyperglykemie, diabetes mellitus a zhoršení již
existujícího diabetu. V některých případech byl hlášen předchozí přírůstek tělesné hmotnosti, což
může být predisponující faktor. Spojení s ketoacidózou bylo hlášeno velmi vzácně a spojení s
diabetickým komatem vzácně. Doporučuje se příslušné klinické monitorování v souladu s užívanými
doporučeními pro antipsychotika. U pacientů léčených jakýmkoli atypickým antipsychotikem, včetně
přípravku Risperidon Farmax, je nutno monitorovat příznaky hyperglykemie (jako jsou polydipsie,
polyurie, polyfagie a slabost) a pacienty s diabetes mellitus je nutno pravidelně monitorovat pro
možnost zhoršení schopnosti regulace hladiny glukosy.

Zvýšení tělesné hmotnosti

Při užívání risperidonu bylo hlášeno významné zvýšení tělesné hmotnosti. Tělesnou hmotnost je
nutno pravidelně kontrolovat.

Hyperprolaktinemie

Hyperprolaktinemie je častý nežádoucí účinek během léčby risperidonem. Je doporučeno stanovit
hladinu prolaktinu v plazmě u pacientů s prokázanými nežádoucími účinky spojených s prolaktinem
(např. gynekomastie, menstruační poruchy, anovulace, poruchy fertility, snížení libida, poruchy
erekce a galaktorea).
Studie na tkáňových kulturách ukazují, že buněčný růst v lidských nádorech prsu může být
stimulován prolaktinem. Ačkoli dosud nebyla v klinických a epidemiologických studiích prokázána
přímá souvislost s podáváním antipsychotik, u pacientů s příslušnou anamnézou je nutno postupovat
opatrně. U pacientů s existující hyperprolaktinemií a u pacientů s tumory s možnou závislostí na
prolaktinu je nutno Risperidon Farmax používat s opatrností.

Prodloužení QT

Prodloužení QT intervalu bylo po uvedení přípravku na trh hlášeno velmi vzácně. Jako u jiných
antipsychotik je nutno při předepisování risperidonu postupovat opatrně u pacientů se známým
kardiovaskulárním onemocněním, prodloužením QT intervalu v rodinné anamnéze, při bradykardii
nebo poruchách elektrolytové rovnováhy (hypokalemie, hypomagnesemie), protože risperidon může
při současném užívání s přípravky, které prodlužují QT interval, zvýšit riziko arytmogenního účinku.

Křeče

Risperidon Farmax je nutno používat opatrně u pacientů s epileptickými záchvaty v anamnéze nebo
u jiných stavů, které potenciálně snižují práh pro vznik záchvatů.

Priapismus


Během léčby přípravkem Risperidon Farmax se může objevit priapismus vzhledem k blokádě alfa-
adrenergního účinku risperidonem.

Regulace tělesné teploty

Antipsychotikům je přisuzováno narušení schopnosti těla snižovat tělesnou teplotu tělesného jádra.
Pacientům, u kterých dojde k okolnostem přispívajícím ke zvýšení teploty tělesného jádra, např.
intenzivní cvičení, vystavení extrémním teplotám, současné léčbě přípravky s anticholinergní
aktivitou nebo dehydrataci, je při předepisováni přípravku Risperidon Farmax nutno věnovat
příslušnou péči.


Antiemetický účinek

V předklinických studiích s risperidonem byl pozorován antiemetický účinek. Pokud se tento účinek
vyskytne u lidí, může maskovat příznaky a projevy předávkování některými léčivými přípravky nebo
stavy, jako je střevní neprůchodnost, Reyův syndrom a mozkový nádor.

Pacienti s poruchou funkce ledvin a jater

Pacienti s poruchou funkce ledvin mají oproti dospělým s normální funkcí ledvin sníženou schopnost
eliminovat účinnou antipsychotickou frakci. Pacienti s poruchou funkce jater vykazují zvýšené
plazmatické koncentrace volné frakce risperidonu (viz bod 4.2).

Žilní tromboembolismus

V souvislosti s užíváním antipsychotik se vyskytly případy žilního tromboembolismu (VTE).
Vzhledem k tomu, že u pacientů léčených antipsychotiky jsou často přítomny získané rizikové
faktory VTE, měly by být před i během léčby přípravkem Risperidon Farmax tyto rizikové faktory
rozpoznány a následně by měla být uplatněna preventivní opatření.

Peroperační syndrom plovoucí duhovky

U pacientů léčených přípravky s alfa1a-adrenergním antagonistickým účinkem, včetně risperidonu
(viz bod 4.8), byl během operací katarakty pozorován peroperační syndrom plovoucí duhovky
(Intaroperative floppy iris syndrome = IFIS).

IFIS může zvýšit riziko očních komplikací v průběhu a po operaci. Před operací by měl být oční
chirurg informován o užívání přípravků s alfa1a-adrenergním antagonistickým účinkem v
současnosti anebo v minulosti. Potenciální přínos ukončení léčby alfa1- blokátorem před operací
katarakty nebyl stanoven a musí být porovnán s rizikem ukončení léčby antipsychotiky.

Pediatrická populace

Před předepsáním risperidonu dítěti nebo dospívajícímu s poruchou chování je nutno pečlivě
zhodnotit fyzikální a sociální příčiny agresivního chování jako je bolest nebo nepatřičné požadavky
okolí.

Sedativní účinek risperidonu je nutno u této populace důkladně monitorovat vzhledem k možnému
vlivu na schopnost učit se. Změna doby podávání risperidonu může u dětí a dospívajících zmírnit
vliv sedace na pozornost.

Risperidon byl spojován se středními přírůstky tělesné hmotnosti a body mass indexu (BMI). U
pacientů se doporučuje před zahájením léčby změřit tělesnou hmotnost a dále ji pravidelně sledovat.
Změny tělesné výšky v dlouhodobé otevřené rozšířené studii byly v rámci očekávaných norem

příslušných věku. Dlouhodobý vliv risperidonu na sexuální zrání a tělesnou výšku nebyl dostatečně
zkoumán.

Vzhledem k potenciálnímu vlivu dlouhodobé hyperprolaktinemie na růst a sexuální zrání u dětí a
dospívajících je nutno zvážit pravidelné klinické posouzení endokrinologického stavu, včetně
stanovení tělesné výšky, hmotnosti, sexuální zralosti, monitorování menstruace a jiných účinků
potenciálně spojených s prolaktinem.

Výsledky z malé postmarketingové observační studie ukázaly, že jedinci ve věkovém rozmezí 8 –
16 let, kteří užívali risperidon, byli v průměru přibližně o 3,0 až 4,8 cm vyšší než ti, kteří užívali
jinou atypickou antipsychotickou léčbu. Tato studie nebyla dostatečná ke stanovení, zda měla
expozice risperidonu nějaký vliv na konečnou tělesnou výšku v dospělosti, nebo zda byl výsledek
způsoben přímým účinkem risperidonu na růst kostí, nebo účinkem základního onemocnění na růst
kostí nebo důsledek efektivnější kontroly základního onemocnění s následným vzestupem lineárního
růstu.

Během léčby risperidonem je nutno provádět pravidelná vyšetření extrapyramidových symptomů a
jiných poruch hybnosti.

Specifická doporučení pro dávkování u dětí a dospívajících jsou uvedena v bodu 4.2.


Pomocné látky
Potahované tablety obsahují laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí
galaktosy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento
přípravek užívat.

Přípravek Risperidon Farmax 2 mg potahované tablety obsahuje oranžovou žluť (E110). Může
způsobit alergické reakce.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Interakce související s farmakodynamikou

Přípravky prodlužující QT interval
Stejně jako u jiných antipsychotik je nutná opatrnost při předepisování risperidonu spolu s léčivými
přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval, jako jsou antiarytmika (např. chinidin,
disopyramid, prokainamid, propafenon, amiodaron, sotalol), tricyklickými antidepresivy (např.
amitriptylin), tetracyklickými antidepresivy (např. maprotilin), některými antihistaminiky, jinými
antipsychotiky, některými antimalariky (např. chinin a meflochin) a přípravky způsobujícími poruchu
elektrolytové rovnováhy (hypokalemii, hypomagnesemii), bradykardii nebo přípravky, které inhibují
metabolismus risperidonu v játrech. Tento seznam je orientační, nikoli úplný.

Centrálně účinkující přípravky a alkohol Risperidon je nutno používat opatrně v kombinaci s dalšími
centrálně účinkujícími látkami včetně alkoholu, opioidů, antihistaminik a benzodiazepinů vzhledem ke
zvýšenému riziku sedace.

Levodopa a agonisté dopaminu

Risperidon Farmax může zeslabit účinek levodopy a jiných agonistů dopaminu. Je-li tato kombinace
nutná, zejména v konečném stadiu Parkinsonovy choroby, je nutno předepsat nejnižší účinnou dávku
obou přípravků.

Antihypertenziva


V postmarketingovém období byla při současném používání risperidonu a antihypertenziv pozorována
klinicky významná hypotenze.

Paliperidon

Současné užívání perorálního přípravku Risperidon Farmax s paliperidonem se nedoporučuje, protože
paliperidon je účinným metabolitem risperidonu a jejich kombinace může vést ke zvýšené expozici
antipsychotické frakce.

Interakce související s farmakokinetikou

Potrava neovlivňuje absorpci přípravku Risperidone Farmax.

Risperidon je metabolizován převážně prostřednictvím CYP2D6 a v menší míře prostřednictvím
CYP3A4. Jak risperidon, tak i jeho aktivní metabolit 9-hydroxy-risperidon jsou substráty P-
glykoproteinu (P-gp). Látky, které ovlivňují aktivitu CYP2D6 nebo silné inhibitory nebo induktory
aktivity CYP3A4 a/nebo P-gp mohou mít účinek na farmakokinetiku účinné antipsychotické frakce
risperidonu.

Silné inhibitory CYP2D6

Současné podávání risperidonu se silným inhibitorem CYP2D6 může zvýšit plazmatické koncentrace
risperidonu, ale méně už koncentrace účinné antipsychotické frakce. Vyšší dávky silného inhibitoru
CYP2D6 mohou zvýšit koncentraci účinné antipsychotické frakce risperidonu (např. paroxetin, viz
níže). Předpokládá se, že jiné inhibitory CYP2D6, jako je chinidin, mohou mít vliv na plazmatické
koncentrace risperidonu podobným způsobem. Při zahájení či ukončení léčby a současném užívání
paroxetinu, chinidinu nebo jiného silného inhibitoru CYP2D6, zvláště při vyšších dávkách, má lékař
přehodnotit dávkování přípravku Risperidone Farmax.

Inhibitory CYP3A4 a/nebo P-glykoproteinu

Současné užívání risperidonu spolu se silnými inhibitory CYP3A4 a/nebo inhibitory P-gp může
podstatně zvýšit plazmatické koncentrace účinné antipsychotické frakce risperidonu. Pokud je
zahájena nebo ukončena léčba současně užívaným itrakonazolem a/nebo jiným silným inhibitorem
CYP3A4 a/nebo P-gp, má lékař přehodnotit dávkování přípravku Risperidone Farmax.

Induktory CYP3A4 a/nebo P-glykoproteinu

Současné užívání risperidonu spolu se silnými induktory CYP3A4 a/nebo induktory P-gp může snížit
plazmatické koncentrace účinné antipsychotické frakce risperidonu. Pokud je zahájena nebo ukončena
léčba současně užívaným karbamazepinem a/nebo jiným silným induktorem CYP3A4 a/nebo P-gp,
má lékař přehodnotit dávkování přípravku Risperidone Farmax. Účinky induktorů CYP3A4 se
projevují v závislosti na čase a může trvat nejméně 2 týdny od zahájení léčby do dosažení
maximálního účinku. Naopak při ukončení léčby může trvat nejméně 2 týdny, než indukce CYP3Apoklesne.

Léky s vysokou vazbou na proteiny

Pokud je risperidon užíván spolu s přípravky s vysokou vazbou na proteiny, není klinicky relevantní
vytlačení z vazby na plazmatické bílkoviny ani u jednoho z léků. Při současném podávání těchto
přípravků je třeba nahlédnou do informací o přípravku pro informace o způsobu metabolismu a možné
potřebě úpravy dávkování.

Pediatrická populace

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých. Relevance výsledků z těchto studií u pediatrické
populace není známá.

Současné užívání psychostimulantů (např. methylfenidátu) spolu s risperidonem u dětí a dospívajících
neovlivnilo farmakokinetiku a účinnost risperidonu.

Příklady

Příklady přípravků, které se mohou potenciálně ovlivňovat, nebo u kterých nebyly prokázány
interakce s risperidonem jsou uvedeny níže:

Vliv jiných léčivých přípravků na farmakokinetiku risperidonu

Antibakteriální látky
• Erythromycin, mírný inhibitor CYP3A4 a inhibitor P-gp nemění farmakokinetiku risperidonu a
účinné antipsychotické frakce.
• Rifampicin, silný induktor CYP3A4 a induktor P-gp snižuje plazmatické koncentrace účinné
antipsychotické frakce.

Anticholinesterázy
• Donepezil a galantamin, oba substráty CYP2D6 a CYP3A4, nevykazují klinicky významný účinek
na farmakokinetiku risperidonu ani účinné antipsychotické frakce.

Antiepileptika
• Karbamazepin, silný induktor CYP3A4 a induktor P-gp prokazatelně snižuje plazmatické
koncentrace účinné antipsychotické frakce risperidonu. Podobné účinky mohou být pozorovány např.
u fenytoinu a fenobarbitalu, které také indukují jaterní enzym CYP3A4, stejně jako P-glykoprotein.
• Topiramát mírně snižuje biologickou dostupnost risperidonu, nikoli však účinné antipsychotické
frakce. Proto není pravděpodobné, že by tato interakce měla klinický význam.

Antimykotika
• Itrakonazol, silný inhibitor CYP3A4 a inhibitor P-gp, v dávce 200 mg/den zvyšuje plazmatické
koncentrace účinné psychotické frakce přibližně o 70 % při dávce risperidonu 2 až 8 mg/den.
• Ketokonazol, silný inhibitor CYP3A4 a inhibitor P-gp, v dávce 200 mg/den zvyšuje plazmatické
koncentrace risperidonu a snižuje plazmatické koncentrace 9- hydroxyrisperidonu.

Antipsychotika
• Fenothiaziny mohou zvyšovat plazmatické koncentrace risperidonu, nikoli však účinné
antipsychotické frakce.

Antivirotika
• Inhibitory proteázy: nejsou dostupné údaje z oficiálního hodnocení, nicméně vzhledem k tomu, že
ritonavir je silným inhibitorem CYP3A4 a slabým inhibitorem CYP2D6, mohou ritonavir a
ritonavirem zesílené inhibitory proteázy zvýšit koncentrace účinné antipsychotické frakce risperidonu.

Betablokátory
• Některé betablokátory mohou zvyšovat plazmatické koncentrace risperidonu, nikoli však účinné
antipsychotické frakce.

Blokátory kalciových kanálů
• Verapamil, mírný inhibitor CYP3A4 a inhibitor P-gp, zvyšuje plazmatické koncentrace risperidonu a
účinné antipsychotické frakce.

Gastrointestinální přípravky
• Antagonisté H2-receptorů: cimetidin a ranitidin, oba slabé inhibitory CYP2D6 a CYP3A4, zvyšují

biologickou dostupnost risperidonu, pouze minimálně však zvyšují dostupnost účinné antipsychotické
frakce.

SSRI a tricyklická antidepresiva
• Fluoxetin, silný inhibitor CYP2D6, zvyšuje plazmatické koncentrace risperidonu, ale méně už účinné
antipsychotické frakce.
• Paroxetin, silný inhibitor CYP2D6, zvyšuje plazmatické koncentrace risperidonu, ale při dávce do mg/den už méně koncentrace účinné antipsychotické frakce. Vyšší dávky paroxetinu však mohou
zvýšit plazmatickou koncentraci i u účinné antipsychotické frakce.
• Tricyklická antidepresiva mohou zvyšovat plazmatické koncentrace risperidonu, ale nikoli účinné
antipsychotické frakce. Amitriptylin neovlivňuje farmakokinetiku risperidonu ani účinné
antipsychotické frakce.
• Sertralin, slabý inhibitor CYP2D6, a fluvoxamin, slabý inhibitor CYP3A4, v dávce až do mg/den nejsou spojovány s klinicky významnými změnami v koncentracích účinné antipsychotické
frakce risperidonu. Nicméně denní dávky sertralinu nebo fluvoxaminu vyšší než 100 mg mohou zvýšit
koncentrace účinné antipsychotické frakce risperidonu.

Účinky risperidonu na farmakokinetiku ostatních přípravků

Antiepileptika
• Risperidon neprokázal klinicky významný účinek na farmakokinetiku valproátu nebo topiramátu.

Antipsychotika
• Aripiprazol, substrát CYP2D6 a CYP3A4: risperidon v tabletách nebo injekcích neovlivňuje
farmakokinetiku aripiprazolu a jeho aktivního metabolitu dehydroaripiprazolu.

Digitalisové glykosidy
• Risperidon neprokázal klinicky významný účinek na farmakokinetiku digoxinu.

Lithium
• Risperidon neprokázal klinicky významný účinek na farmakokinetiku lithia.

Současné užívání risperidonu s furosemidem
• Viz informace v bodě 4.4 týkající se zvýšené úmrtnosti starších pacientů s demencí, užívajících
současně furosemid.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Adekvátní údaje o podávání risperidonu těhotným ženám nejsou k dispozici.
Risperidon nebyl ve studiích na zvířatech teratogenní, ale byly pozorovány jiné typy reprodukční
toxicity (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka není známo.

U novorozenců, kteří byli během třetího trimestru těhotenství vystaveni vlivu antipsychotik (včetně
přípravku Risperidon Farmax), existuje riziko nežádoucích účinků včetně extrapyramidových příznaků
a/nebo příznaků z vysazení. Tyto příznaky se mohou lišit v délce trvání i v závažnosti. Byly hlášeny
případy agitovanosti, hypertonie, hypotonie, tremoru, somnolence, respirační tísně nebo poruch příjmu
potravy. Proto by novorozenci měli být pečlivě monitorováni.

Risperidon Farmax by neměl být během těhotenství podáván, pokud to není nezbytně nutné. Je-li
nutné přerušení léčby během těhotenství, nesmí se léčba ukončit náhle.

Kojení
Ve studiích na zvířatech byl risperidon i 9-hydroxy-risperidon vylučován do mléka. Bylo prokázáno,
že se risperidon a 9-hydroxy-risperidon vylučují v malém množství také do lidského mateřského
mléka. O nežádoucích účincích na kojené děti nejsou dostupné údaje. Výhody kojení by proto měly

být posouzeny oproti potenciálnímu riziku pro dítě.

Fertilita
Podobně jako další léčivé přípravky, které antagonizují dopaminové D2 receptory, zvyšuje Risperidon
Farmax hladinu prolaktinu. Hyperprolaktinemie může potlačovat hypothalamický GnRH, což vede ke
snížení sekrece gonadotropinu hypofýzou. To může dále inhibovat reprodukční funkce u žen i mužů
narušením gonadální steroidogeneze.

V předklinických studiích nebyly pozorovány relevantní účinky.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Risperidon Farmax má malý nebo středně významný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje
vzhledem k jeho potenciálním účinkům na nervový systém a na zrak (viz bod 4.8). Proto by pacienti
měli být upozorněni, aby neřídili nebo neobsluhovali stroje, dokud nebude známa jejich individuální
vnímavost.

4.8 Nežádoucí účinky

Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky (výskyt ≥10 %) jsou: Parkinsonismus, sedace/somnolence,
bolest hlavy a nespavost.
Nežádoucí účinky, jevící se jako závislé na dávce, zahrnují parkinsonismus a akatizii.

Dále jsou uvedeny všechny nežádoucí účinky hlášené z klinických studií a postmarketingového
sledování. Používána je následující terminologie a frekvence: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <
1/10), méně časté (≥1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥1/10 000 až < 1/1 000) a velmi vzácné (< 1/10 000)

V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Třídy
orgánových
systémů
Nežádoucí účinky
Četnost
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Velmi
vzácné
Infekce a
infestace
pneumonie,
bronchitida,
infekce horních
cest dýchacích,
sinusitida,
infekce
močových cest,
infekce ucha,
chřipka
infekce dýchacích
cest, cystitida, infekce
oka, tonsilitida,
onychomykóza,
celulitida,
lokalizovaná infekce,
virová infekce,
akarodermatitida
infekce
Poruchy
krve
a
neutropenie, snížení
počtu bílých krvinek,
trombocytopenie,
agranulocytózac

lymfatického
systému
anemie, snížení
hematokritu, zvýšení
počtu eozinofilů
Poruchy
imunitního
systému
hypersensitivita anafylaktická
reakcec

Endokrinní
poruchy
hyperprolaktine
miea
nepřiměřená
sekrece
antidiuretického
hormonu,
přítomnost
glukosy v moči

Poruchy
metabolismu
a výživy
zvýšení tělesné
hmotnosti,
zvýšení chuti k
jídlu, snížení
chuti k jídlu
diabetes mellitusb,
hyperglykemie,
polydipsie, snížení
tělesné hmotnosti,
anorexie, zvýšení
hladiny cholesterolu v
krvi
otrava vodouc,
hypoglykemie,
hyperinsulinemi
ec, zvýšení
hladin
triglyceridů v
krvi
diabetická
ketoacidó
za
Psychiatrick
é poruchy
nespavostd porucha spánku,
agitovanost,
deprese, úzkost
mánie, stav
zmatenosti, snížení
libida, nervozita,
noční můry
otupělost,
anorgasmie

Poruchy
nervového
systému
sedace/somnolen
ce,
parkinsonismusd,
bolest hlavy
akatizied,
dystonied, závrať,
dyskinezed,
tremor
tardivní dyskineze,
cerebrální ischemie,
neodpovídání na
podněty, ztráta
vědomí, konvulzed,
synkopa,
psychomotorická
hyperaktivita, porucha
rovnováhy,
abnormální
koordinace, posturální
závrať, porucha
pozornosti, dysartrie,
dysgeuzie, hypestezie,
parestezie
neuroleptický
maligní
syndrom,
cerebrovaskulár
ní porucha,
diabetické
koma, titubace
hlavy

Poruchy oka rozmazané
vidění,
konjunktivitida
fotofobie, suché oko,
zvýšená tvorba slz,
oční hyperemie
glaukom,
porucha
hybnosti očí,
protáčení očí,
tvorba krust na
okraji víček,
syndrom
plovoucí
duhovky
(peroperační)c


Poruchy
ucha a
labyrintu
vertigo, tinitus, bolest
ucha

Srdeční
poruchy
tachykardie fibrilace síní,
atrioventrikulární
blokáda, poruchy
vedení vzruchu,
prodloužení QT na
EKG, bradykardie,
abnormální EKG,
palpitace
sinusová
arytmie

Cévní
poruchy
hypertenze hypotenze,
ortostatická
hypotenze, návaly
plicní embolie,
žilní trombóza

Respirační,
hrudní a
mediastináln
í poruchy
dyspnoe,
faryngolaryngeál
ní bolest, kašel,
epistaxe,
kongesce nosní
sliznice
aspirační pneumonie,
plicní kongesce,
kongesce dýchacích
cest, abnormální
zvuky na plicích
(chůpky), chropy,
dysfonie, respirační
onemocnění
syndrom
spánkové
apnoe,
hyperventilace

Gastro-
intestinální
poruchy
bolest břicha,
břišní
diskomfort,
zvracení, nauzea,
zácpa, průjem,
dyspepsie, sucho
v ústech, bolest
zubů
inkontinence stolice,
fekalom,
gastroenteritida,
dysfagie, flatulence
pankreatitida,
obstrukce střev,
otok jazyka,
cheilitida
ileus


Poruchy
kůže a
podkožní
tkáně
vyrážka, erytém kopřivka, svědění,
alopecie,
hyperkeratóza, ekzém,
suchá kůže, změna
zbarvení kůže, akné,
seboroická
dermatitida, poruchy
kůže, kožní léze
poléková
vyrážka, lupy
angioedé
m
Poruchy
svalové a
kosterní
soustavy a
pojivové
tkáně
svalové spasmy,
muskuloskeletáln
í bolest, bolest
zad, artralgie
zvýšení hladiny
kreatin-fosfokinázy v
krvi, abnormální
držení těla, ztuhlost
kloubů, otok kloubů,
svalová slabost, bolest
krční páteře
rhabdomyolýza
Poruchy
ledvin a
močových
inkontinence
moči
polakisurie, retence
moči, dysurie


cest
Stavy
spojené s
těhotenstvím
,
šestinedělím
a
perinatálním
obdobím
syndrom z
vysazení léku u
novorozencůc

Poruchy
reprodukční
ho systému a
prsu
erektilní dysfunkce,
porucha ejakulace,
amenorea, porucha
menstruaced,
gynekomastie,
galaktorea, sexuální
dysfunkce, bolest
prsů, nepříjemný pocit
v prsou, vaginální
výtok
priapismusc,
opoždění
menstruace,
zduření prsů,
zvětšení prsů,
sekrece z prsů

Celkové
poruchy a
reakce v
místě
aplikace
otokd, pyrexie,
bolest na hrudi,
astenie, únava,
bolest
otok obličeje,
zimnice, zvýšení
tělesné teploty,
abnormální chůze,
žízeň, nepříjemný
pocit na hrudi,
malátnost, abnormální
pocit, diskomfort
hypotermie,
snížení tělesné
teploty, chlad
končetin,
syndrom z
vysazení léku,
induracec

Poruchy
jater a
žlučových
cest
zvýšení hladin
jaterních transamináz,
zvýšení hladiny
gamaglutamyltransfer
ázy, zvýšení hodnot
jaterních enzymů
žloutenka
Poranění,
otravy a
procedurální
komplikace
pád bolest spojená se
zákrokem

a Hyperprolaktinemie může v některých případech vést ke gynekomastii, menstruačním potížím, amenoree,
galaktoree.
b V placebem kontrolovaných studiích byl diabetes mellitus hlášen u 0,18 % risperidonem léčených pacientů ve
srovnání s 0,11 % ve skupině s placebem. Celkový výskyt ze všech klinických studií byl u pacientů léčených
risperidonem 0,43 %.
c Nebylo pozorováno v klinických studiích s risperidonem, ale po uvedení risperidonu na trh.
d Může se vyskytnout extrapyramidová porucha: Parkinsonismus (hypersekrece slin, muskuloskeletální ztuhlost,
parkinsonismus, slinění, rigidita „ozubeného kola“, bradykineze, hypokineze, maskovitý obličej (ztuhlost
obličejových svalů), svalové napětí, akineze, ztuhlost šíje, svalová ztuhlost, parkinsonská chůze a abnormální
glabelární reflex, parkinsonský klidový třes), akatizie (akatizie, neklid, hyperkineze a syndrom neklidných
nohou), třes, dyskineze (dyskineze, svalové záškuby, choreoatetóza, atetóza a myoklonus), dystonie.
Dystonie zahrnuje dystonii, hypertonii, tortikolis, mimovolní svalové kontrakce, svalové kontrakce,
blefarospasmus, okulogyrickou krizi, paralýzu jazyka, faciální spasmus, laryngospasmus, myotonii, opistotonus,
orofaryngeální spasmus, pleurototonus, spasmus jazyka a trismus. Je nutno si uvědomit, že bylo zahrnuto širší

spektrum příznaků, které nemusejí mít nutně extrapyramidový původ. Insomnie zahrnuje iniciální insomnii,
střední insomnii; Konvulze zahrnují konvulze typu grand mal; menstruační poruchy zahrnují nepravidelnou
menstruaci, oligomenoreu; edém zahrnuje celkový edém, periferní edém, důlkový edém.

Nežádoucí účinky pozorované u lékových forem obsahujících paliperidon
Paliperidon je účinným metabolitem risperidonu, proto jsoue profily nežádoucích účinků obou látek
(včetně jak perorálních perorálních, tak injekčních lékových forem) relevantní. K výše uvedeným
nežádoucím účinkům byly při užívání přípravků s paliperidonem navíc pozorovány následující
nežádoucí účinky, které lze očekávat také u přípravku Risperidon Farmax.

Srdeční poruchy: Syndrom posturální ortostatické tachykardie

Účinky třídy
Podobně jako u jiných antipsychotik byly po uvedení na trh hlášeny velmi vzácné případy prodloužení
QT intervalu. Další účinky na srdce spojené s touto skupinou přípravků hlášené u antipsychotik, která
prodlužují QT interval, zahrnují ventrikulární arytmii, ventrikulární fibrilaci, ventrikulární tachykardii,
náhlé úmrtí, zástavu srdce a torsade de pointes.

Žilní tromboembolismus
V souvislosti s antipsychotiky byly hlášeny případy žilního tromboembolismu, včetně případů plicní
embolie a hluboké žilní trombózy (četnost není známa).

Nárůst tělesné hmotnosti
Podíl pacientů se schizofrenií léčených risperidonem a placebem, kteří dosáhli nárůstu tělesné
hmotnosti ≥7 %, byl porovnán v souhrnné analýze 6 – 8týdenních placebem kontrolovaných
klinických studií; závěrem byl statisticky významně větší nárůst tělesné hmotnosti u pacientů léčených
risperidonem (18 %) oproti placebu (9 %).
V souhrnné analýze 3týdenních placebem kontrolovaných studií u dospělých pacientů s akutní mánií
byl výskyt nárůstu tělesné hmotnosti ≥7 % v cílovém parametru srovnatelný u skupiny s risperidonem
(2,5 %) a u skupiny s placebem (2,4 %) a byl mírně vyšší u skupiny s aktivní kontrolou (3,5 %).

V populaci dětí a dospívajících s poruchami chování a jinými disruptivními poruchami chování byl v
dlouhodobých klinických studiích střední nárůst tělesné hmotnosti 7,3 kg po 12 měsících léčby.
Očekávaný nárůst tělesné hmotnosti normálních dětí mezi 5 – 12 lety je 3 až 5 kg za rok. Mezi 12 - rokem věku je nárůst tělesné hmotnosti 3 až 5 kg za rok zachován u dívek, zatímco u chlapců je
přibližně 5 kg za rok.

Další informace u zvláštních populací

Nežádoucí účinky, které byly hlášeny s vyšším výskytem u starších pacientů s demencí nebo
pediatrických pacientů než u dospělé populace, jsou uvedeny níže:

Starší pacienti s demencí
Frekvence transitorních ischemických atak a cerebrovaskulárních příhod hlášených jako nežádoucí
účinky v klinických studiích u starších pacientů s demencí byla 1,4 %, resp. 1,5 %. Dále byly s
frekvencí ≥5 % a s nejméně dvojnásobnou frekvencí než u dospělé populace hlášeny u starších
pacientů s demencí tyto nežádoucí účinky: infekce močových cest, periferní otok, letargie a kašel.

Pediatrická populace

Obecně platí, že se u dětí dají předpokládat podobné nežádoucí účinky jako u dospělých. U
pediatrických pacientů (5 až 17 let) byly s frekvencí ≥5 % a s nejméně dvojnásobnou frekvencí než v
klinických studiích u dospělé populace hlášeny tyto nežádoucí účinky: somnolence/sedace, únava,
bolest hlavy, zvýšení chuti k jídlu, zvracení, infekce horních cest dýchacích, kongesce nosní sliznice,
bolest břicha, závrať, kašel, pyrexie, tremor, průjem a enuréza.
Vliv dlouhodobé léčby risperidonem na sexuální zralost a tělesnou výšku nebyl dostatečně hodnocen
(viz bod 4.4, podbod

Pediatrická populace).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky
Všeobecně se jedná o příznaky vyplývající z vystupňování známých farmakologických účinků
risperidonu. Patří k nim ospalost a sedace, tachykardie a hypotenze a extrapyramidové symptomy.
Při předávkování byly hlášeny případy prodloužení QT intervalu a konvulzí. Torsade de pointes byly
hlášeny v souvislosti s kombinovaným předávkováním risperidonem a paroxetinem.

V případě akutního předávkování je zapotřebí zjistit, zda se nejedná o současné předávkování více
přípravky.

Léčba
Je nutné udržovat průchodnost dýchacích cest a zajistit adekvátní okysličení a ventilaci. Je možno
zvážit rovněž výplach žaludku (po intubaci, je-li pacient v bezvědomí) a podání živočišného uhlí
společně s laxativem, pokud byl příjem léčivého přípravku méně než před jednou hodinou. Okamžitě
je nutno zahájit monitorování kardiovaskulárních funkcí a udržovat je kontinuálně s cílem detekce
možných arytmií.

Specifické antidotum risperidonu není známo, proto je zapotřebí zahájit podpůrnou léčbu. Hypotenzi a
cirkulační kolaps je nutno léčit adekvátním způsobem - intravenózním podáním tekutin a/nebo
sympatomimetiky. Při závažných extrapyramidových příznacích by měla být podávána
anticholinergika. Pacient by měl být podroben pečlivému lékařskému dohledu a monitorován až do
normalizace stavu.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Jiná antipsychotika, ATC kód: N05AX
Mechanismus účinku
Risperidon je selektivní monoaminergní antagonista s jedinečnými vlastnostmi. Vyznačuje se vysokou
afinitou k serotoninergním 5-HT2 a dopaminergním D2 receptorům. Risperidon se rovněž váže na
alfa1-adrenergní receptory a s nižší afinitou na H1-histaminové a alfa2-adrenergní receptory.
Risperidon nemá afinitu k cholinergním receptorům. Ačkoliv je risperidon velmi silným Dantagonistou, s čímž souvisí jeho terapeutický účinek na pozitivní příznaky schizofrenie, ve srovnání s
klasickými antipsychotiky způsobuje nižší útlum motorické aktivity a méně často navozuje katalepsii.
Vyvážený centrální serotoninový a dopaminový antagonismus může snižovat pohotovost k
nežádoucím extrapyramidovým účinkům a současně rozšiřovat terapeutickou účinnost na negativní a
afektivní symptomy schizofrenie.

Farmakodynamické účinky

Klinická účinnost


Schizofrenie
Účinnost risperidonu v krátkodobé léčbě schizofrenie byla stanovena ve čtyřech studiích s trváním až 8 týdnů, do kterých bylo zahrnuto více než 2 500 pacientů, kteří splňovali kritéria DSM-IV pro
schizofrenii. V 6týdenní placebem kontrolované studii, která zahrnovala titraci risperidonu v dávkách
až do 10 mg/den podávaných dvakrát denně, byl risperidon superiorní vůči placebu v celkovém skŕe
na škále Brief Psychiatric Rating Scale (BPRS). V 8týdenní placebem kontrolované klinické studii
zahrnující 4 fixní dávky risperidonu (2, 6, 10 a 16 mg/den podávaných dvakrát denně), byly všechny
čtyři skupiny s risperidonem superiorní vůči placebu v celkovém skóre na škále Positive and Negative
Syndrome Scale (PANSS). V 8týdenní studii porovnávající dávky, která zahrnovala pět fixních dávek
risperidonu (1, 4, 8, 12 a 16 mg/den podávaných dvakrát denně), byly skupiny se 4, 8 a 16 mg
risperidonu za den superiorní vůči skupině s 1 mg risperidonu v celkovém skóre na škále PANSS. Ve
4týdenní placebem kontrolované studii porovnávající dávky, která zahrnovala dvě fixní dávky
risperidonu (4 a 8 mg/den podávaných jednou denně), byly skupiny s oběma dávkami risperidonu
superiorní vůči placebu v několika kritériích PANSS, včetně celkového PANSS a hodnocení odpovědi
(> 20% snížení celkového skóre PANSS). V dlouhodobém hodnocení byli dospělí ambulantní pacienti
splňující kritéria DSM-IV pro schizofrenii a klinicky stabilizovaní po nejméně 4 týdny na
antipsychotické léčbě randomizováni do skupiny s risperidonem 2 až 8 mg/den nebo haloperidolem na
pozorování relapsu po dobu 1 až 2 let. Během srovnávaného období byla doba do relapsu u pacientů
léčených risperidonem signifikantně delší než u pacientů s haloperidolem.

Manické epizody u bipolární poruchy
Účinnost monoterapie risperidonem u akutní léčby manických epizod spojených s bipolárními
poruchami I byla prokázána ve třech dvojitě slepých placebem kontrolovaných studiích s monoterapií
u přibližně 820 pacientů, kteří trpěli bipolární poruchou I, založeno na kritériích DSM-IV. Ve třech
studiích byl risperidon v dávce 1 až 6 mg/den (počáteční dávka 3 mg ve dvou studiích a 2 mg v jedné
studii) významně superiorní vůči placebu podle předem stanoveného primárního cílového parametru,
tj. změny od původního stavu v celkovém skóre Young Mania Rating Scale (YMRS) ve 3. týdnu.
Sekundární výstupy prokazující účinnost byly konzistentní s primárním výstupem. Procento pacientů s
poklesem ≥50 % celkového skóre YMRS od počátečního stavu do hodnocení po 3. týdnu bylo
signifikantně vyšší u risperidonu než u placeba. Jedna z těchto studií zahrnovala i větev s
haloperidolem a 9týdenní dvojitě zaslepenou udržovací fázi. Účinnost byla zachována po celé
9týdenní sledované období. Změna celkového YMRS od výchozího stavu se stále zlepšovala a ve 12.
týdnu byla srovnatelná pro risperidon a haloperidol.
Účinnost risperidonu jako přídatné léčby k stabilizátorům nálady při léčbě akutní mánie byla doložena
v jedné ze dvou 3týdenních dvojitě zaslepených studií u přibližně 300 pacientů, kteří splňovali kritéria
DSM-IV pro bipolární poruchu I. V jedné 3týdenní studii byl risperidon podáván v dávce 1 až mg/den (počáteční dávka 2 mg/den) spolu s lithiem nebo valproátem; kombinace s risperidonem byla
superiorní vůči samotnému lithiu nebo valproátu v předem stanoveném primárním cílovém parametru,
tj. změně od výchozího stavu v celkovém skóre YMRS ve 3. týdnu. Ve druhé 3týdenní studii nebyl
risperidon v dávce 1 až 6 mg/den (počáteční dávka 2 mg/den) kombinovaný s lithiem, valproátem
nebo karbamazepinem superiorní v redukci celkového skóre YMRS než lithium, valproát nebo
karbamazepin v monoterapii. Možným zdůvodněním selhání této studie byla indukce clearance
risperidonu a 9-hydroxy-risperidonu karbamazepinem, která vedla k subterapeutickým hladinám
risperidonu a 9-hydroxy-risperidonu. Po vyloučení skupiny s karbamazepinem v dodatečné analýze,
byl risperidon podaný spolu s lithiem nebo valproátem superiorní ve snížení celkového skóre YMRS
vůči samotnému lithiu nebo valproátu.

Přetrvávající agrese při demenci
Účinnost risperidonu při léčbě behaviorálních a psychologických symptomů deprese (Behavioural and
Psychological Symptoms of Dementia = BPSD), které zahrnují poruchy chování jako je agresivita,
agitovanost, psychóza, poruchy aktivity a afektivity, byla prokázána ve třech dvojitě zaslepených
placebem kontrolovaných studiích u 1 150 starších pacientů se středně těžkou nebo těžkou demencí.
Jedna studie byla s fixními dávkami risperidonu 0,5, 1 a 2 mg/den. Dvě studie byly s proměnlivými
dávkami, kde byly skupiny s dávkou risperidonu v rozmezí 0,5 až 4 mg/den, resp. 0,5 až 2 mg/den. U
risperidonu se prokázala statisticky významná a klinicky důležitá účinnost při léčbě agrese a méně

konsistentní účinnost při léčbě agitovanosti a psychózy u starších pacientů s demencí (měřeno pomocí
Behavioural Pathology in Alzheimer’s Disease Rating Scale [BEHAVE-AD] a Cohen Mansfield
Agitation Inventory [CMAI]). Léčebný účinek risperidonu nebyl závislý na skóre Mini-Mental State
Examination (MMSE) (a tím na závažnosti demence), na sedativních vlastnostech risperidonu, na
přítomnosti nebo absenci psychózy a na typu demence, Alzheimerova typu, vaskulární nebo smíšené
(viz také bod 4.4).

Pediatrická populace

Porucha chování
Účinnost risperidonu v krátkodobé léčbě disruptivního chování (DBD) byla prokázána ve dvou dvojitě
zaslepených placebem kontrolovaných studiích u přibližně 240 pacientů ve věku 5 až 12 let s
diagnózou DBD podle DSM-IV a hraničními intelektuálními funkcemi nebo mírnou až středně těžkou
mentální retardací/poruchou učení. Ve dvou studiích byl risperidon v dávce 0,02 až 0,06 mg/kg/den
superiorní vůči placebu v předem stanoveném cílovém parametru, tj. změně oproti výchozímu stavu u
podstupnice problematického chování v Nisonger-Child Behaviour Rating Form (N-CBRF) v 6.
týdnu.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Risperidon je metabolizován na 9-hydroxy-risperidon, který má podobnou farmakologickou účinnost
jako risperidon (viz Biotransformace a eliminace).


Absorpce
Risperidon je po perorálním podání úplně vstřebán, vrcholových plazmatických koncentrací dosahuje
během 1 až 2 hodin. Absolutní biologická dostupnost risperidonu po perorálním podání je 70 % (CV
= 25 %). Relativní perorální biologická dostupnost risperidonu z tablet je 94 % (CV = 10 %) ve
srovnání s roztokem. Absorpce není ovlivněna potravou a risperidon tak lze užívat s jídlem nebo bez
jídla. Rovnovážného stavu je u většiny pacientů dosaženo během 1 dne. Rovnovážného stavu hydroxy-risperidonu je dosaženo během 4 – 5 dní po podání.

Distribuce
Risperidon je rychle distribuován. Distribuční objem činí 1 – 2 l/kg. V plazmě se risperidon váže na
albumin a kyselý alfa1- glykoprotein. Podíl risperidonu vázaného na plazmatické proteiny
představuje 90 %, u 9-hydroxy-risperidonu 77 %.

Biotransformace a eliminace
Risperidon je metabolizován cytochromem CYP2D6 na 9-hydroxy-risperidon, jehož farmakologický
účinek je podobný risperidonu. Risperidon a 9-hydroxy-risperidon tvoří účinnou antipsychotickou
frakci. CYP2D6 je předmětem genetického polymorfismu. Rychlí CYP2D metabolizátoři přeměňují
risperidon na 9-hydroxy-risperidon rychle, zatímco pomalí CYP2D metabolizátoři jej přeměňují
mnohem pomaleji. Ačkoli rychlí metabolizátoři mají nižší hladinu risperidonu a vyšší hladinu hydroxy-risperidonu než pomalí metabolizátoři, farmakokinetika kombinace risperidonu a hydroxy-risperidonu (tj. aktivní antipsychotické frakce) po jednorázovém a opakovaném podání je
obdobná jak u rychlých, tak i pomalých metabolizátorů CYP2D6.

Další cestou metabolizace risperidonu je N-dealkylace. In vitro studie na lidských jaterních
mikrozomech ukázaly, že risperidon v klinicky významných koncentracích neinhibuje podstatně
metabolismus látek metabolizovaných isoenzymy cytochromu P450 včetně CYP1A2, CYP2A6,
CYP2C8/9/10, CYP2D6, CYP2E1, CYP3A4 a CYP3A5. Jeden týden po podání je 70 % dávky
vyloučeno močí a 14 % stolicí. V moči představují risperidon a 9-hydroxy-risperidon 35 – 45 %
dávky. Zbývající podíl tvoří neaktivní metabolity. Po perorálním podání psychotickým pacientům je
risperidon eliminován s poločasem přibližně 3 hodiny. Eliminační poločas 9-hydroxy-risperidonu a
aktivní antipsychotické frakce činí 24 hodin.


Linearita/nelinearita
Koncentrace risperidonu v plazmě jsou v rámci terapeutického rozmezí odpovídající dávce.

Starší pacienti, porucha funkce jater a ledvin
Studie s jednorázovým podáním prokázala u starších pacientů v průměru o 43 % vyšší plazmatické
koncentrace účinné antipsychotické frakce, o 38 % delší poločas a snížení clearance účinné
antipsychotické frakce o 30 %. U pacientů s ledvinovou insuficiencí bylo pozorováno zvýšení
koncentrací účinné antipsychotické frakce a snížení clearance účinné antipsychotické frakce o
průměrně 60 %. U pacientů s jaterní insuficiencí byly plazmatické koncentrace risperidonu normální,
ale průměrná volná plazmatická frakce risperidonu byla zvýšena přibližně o 35 %.

Pediatrická populace

Farmakokinetika risperidonu, 9-hydroxy-risperidonu a účinné antipsychotické frakce je u dětí
obdobná jako u dospělých.

Pohlaví, rasa a kouření
Analýza farmakokinetiky u populace neprokázala žádný významný vliv pohlaví, rasy nebo kouření
na farmakokinetiku risperidonu nebo účinné antipsychotické frakce.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Ve studiích (sub)chronické toxicity, kdy bylo dávkování zahájeno u pohlavně nezralých
laboratorních potkanů a psů, byly v závislosti na dávce shledány účinky na samčí a samičí pohlavní
ústrojí a mléčné žlázy. Tyto účinky souvisely se zvýšenou hladinou prolaktinu způsobenou blokádou
dopaminového D2 receptoru risperidonem. Studie na tkáňových kulturách dále naznačují, že by
buněčný růst v lidských tumorech prsu mohl být stimulován prolaktinem. Risperidon nebyl
teratogenní u potkanů a králíků. V reprodukčních studiích s risperidonem u potkanů byly pozorovány
nežádoucí účinky na páření a na porodní hmotnost a přežití mláďat. U potkanů byla intrauterinní
expozice risperidonu spojena s kognitivním deficitem v dospělosti. Další antagonisté dopaminu měli
při podání březím zvířatům negativní vliv na učení a motorický vývoj mláďat. Ve studiích toxicity u
mláďat potkanů byly pozorovány vyšší mortalita mláďat a zpožďování fyzického vývoje. Ve
40týdenní studii u štěňat bylo zpožděno pohlavní zrání. Růst dlouhých kostí nebyl dotčen u psů při
3,6násobku maximální humánní expozice pro dospívající (1,5 mg/den) na základě posouzení AUC;
účinek na dlouhé kosti a pohlavní zrání byly pozorovány při 15násobku maximální humánní
expozice pro dospívající.

Risperidon nebyl genotoxický podle celé řady testů. Ve studiích kancerogenity u perorálního podání
risperidonu potkanům a myším byl pozorován nárůst adenomu hypofýzy (myši), endokrinního
adenomu slinivky (potkani) a adenomu mléčné žlázy (oba druhy). Tyto nádory mohou být spojeny s
prodlouženým antagonismem dopaminu D2 a hyperprolaktinemií. Význam nálezů těchto nádorů u
hlodavců pro člověka není znám. In vitro a in vivo modely na zvířatech ukazují, že vysoké dávky
risperidonu mohou způsobit prodloužení QT intervalu, což bylo spojováno s teoreticky zvýšeným
rizikem torsade de pointes u pacientů.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek
Potahované tablety:

Jádro tablety:
monohydrát laktosy
kukuřičný škrob
mikrokrystalická celulosa (Avicel PH 101)

granulovaná mikrokrystalická celulosa (Avicel PH 102)
hypromelosa natrium-lauryl-sulfát
koloidní bezvodý oxid křemičitý
magnesium-stearát

Potah tablety:
hypromelosa 2910/5
hypromelosa 2910/15
propylenglykol
oxid titaničitý
mastek
oranžová žluť (E110) (pouze 2mg tablety)
chinolinová žluť (E104) (pouze 3mg tablety)


6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30 °C.

6.5 Druh obalu a velikost balení

Přípravek Risperidon Farmax je dostupný v PVC/LDPE/PVDC//Al blistrech.
Velikost balení 20 a 60 tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.


6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Neuraxpharm Bohemia s.r.o.
náměstí Republiky 110 00 Praha 1 - Nové Město
Česká republika



8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

1mg: 68/036/15-C
mg: 68/037/15-C
mg: 68/038/15-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

21. 1. 2015/31. 10.
10. DATUM REVIZE TEXTU

5. 6.