Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Adorma 10 mg potahované tablety


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje: 10 mg zolpidemi tartras, což odpovídá zolpidemum 8,038 mg.

Pomocné látky se známým účinkem: jedna tableta obsahuje 47,55 mg monohydrátu laktózy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta
Bílé kulaté bikonvexní potahované tablety s půlicí rýhou na jedné straně.

Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Zolpidem je indikován ke krátkodobé léčbě nespavosti u dospělých v případech, kdy je nespavost
vysilující nebo vede k těžkému rozrušení pacienta.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Trvání léčby má být co nejkratší. Obecně trvá několik dní až dva týdny s maximem čtyři týdny včetně
postupného snižování dávky.
Snižování dávky se má upravovat individuálně.
V určitých případech může být nutné prodloužení podávání přes maximální délku trvání léčby. Pokud se
tak stane, nemělo by k němu dojít bez přehodnocení stavu pacienta.

Dospělí:
Dávku je nutno užít najednou a neužívat další během téže noci.
Doporučená denní dávka pro dospělé je 10 mg a užívá se bezprostředně před spaním. Je třeba podávat
nejnižší účinnou denní dávku zolpidemu a maximální denní dávka nesmí překročit 10 mg.

Starší lidé:
U starších nebo nemocných pacientů, kteří mohou být obzvlášť citliví na účinky zolpidem tartrátu, se
proto doporučuje dávka 5 mg. Doporučené dávky se nemají překračovat.

Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater, kteří nemetabolizují léčivý přípravek tak rychle jako normální
jedinci, se doporučuje dávka 5 mg. Tato dávka se může zvýšit na 10 mg pouze v případě, že je klinická
odpověď nedostatečná a léčivý přípravek je dobře tolerován. Zolpidem se nesmí použít u pacientů
s těžkou poruchou funkce jater, protože to může přispět k vzniku encefalopatie (viz bod 4.3).

Celková dávka zolpidem tartrátu nemá převyšovat 10 mg u jednoho pacienta.

Pediatrická populace
Vzhledem k nedostatku dat, která by podpořila užití v této věkové skupině, se zolpidem nedoporučuje
podávat dětem a dospívajícím do 18 let. Dostupné výsledky placebem kontrolovaných studií jsou
uvedeny v bodě 5.1.

Způsob podání
Perorální podání.
Léčivý přípravek se má užít těsně před ulehnutím k spánku a zapít.

4.3 Kontraindikace

• Přecitlivělost na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
• Myasthenia gravis.
• Těžká respirační deprese.
• Obstrukční spánková apnoe.
• Těžká porucha funkce jater.
• Z důvodu nedostatku údajů nesmí být zolpidem předepsán dětem nebo pacientům s psychotickým
onemocněním.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Obecně
Pokud je to možné, je třeba identifikovat příčinu insomnie. Před předpisem hypnotika je třeba léčit
základní faktory. Pokud insomnie neodezní po 7 – 14 dnech léčby, mohlo by to znamenat přítomnost
primární psychiatrické nebo psychické poruchy, kterou je třeba vyšetřit.

Všeobecné informace týkající se účinků zaznamenaných po podání benzodiazepinů nebo jiných hypnotik,
které je třeba zohlednit předepisujícím lékařem, jsou uvedeny níže.

Porucha psychomotorických funkcí v následující den
Tak jako i jiná sedativa/hypnotika má zolpidem tartrát sedativní účinek na CNS. Riziko poruchy
psychomotorických funkcí, včetně zhoršené schopnosti řízení, je v následující den vyšší, pokud:
- je zolpidem užit méně než 8 hodin před provozováním aktivit vyžadujících duševní bdělost (viz
bod 4.7);
- je užitá dávka vyšší než doporučená;
- je zolpidem kombinován s jinými přípravky tlumícími činnost CNS, přípravky zvyšujícími
hladinu zolpidemu v krvi, alkoholem nebo drogami (viz bod 4.5).
Dávku zolpidemu je nutno užít najednou bezprostředně před spaním a během téže noci neužívat další.

Tolerance
Určitá ztráta hypnotického účinku krátkodobých benzodiazepinů a přípravků na bázi benzodiazepinů se
může vyvinout po opakovaném použití po dobu několika týdnů.

Závislost
Použití benzodiazepinů nebo přípravků na bázi benzodiazepinů může vést k rozvoji fyzické a
psychologické závislosti na těchto přípravcích. Riziko závislosti se zvyšuje s dávkou a trváním léčby a
také je vyšší u pacientů s psychiatrickými poruchami v anamnéze a/nebo zneužíváním alkoholu, léků
nebo drog v anamnéze.

Tito pacienti mají být při užívání hypnotik pod důkladným dohledem.

Jakmile dojde k rozvoji fyzické závislosti, bude náhlé ukončení léčby doprovázeno příznaky z vysazení.
Ty mohou být vyjádřeny jako bolesti hlavy nebo svalové bolesti, extrémní úzkost a napětí, neklid,
zmatenost a podrážděnost. V těžkých případech se mohou objevit následující příznaky: derealizace,
depersonalizace, hyperakuze, tupost a brnění končetin, hypersenzitivita na světlo, hluk nebo fyzický
kontakt, halucinace nebo epileptické záchvaty.

Rebound insomnie
Přechodný syndrom, kdy příznaky, které vedly k léčbě benzodiazepiny nebo léky na jejich bázi, se vrací
ve zvýrazněné formě a mohou se objevit při vysazení hypnotického léčivého přípravku. Tento syndrom
může být doprovázen dalšími reakcemi, mezi něž patří změny nálady, úzkost a neklid.

Je důležité, aby si byl pacient vědom možnosti vzniku rebound fenoménu, a tím minimalizoval úzkost
z takových příznaků, pokud by se měly objevit po ukončení podávání léčivého přípravku.

Existují známky, že v případě benzodiazepinů a benzodiazepinových léků s krátkým trváním účinku se
mohou manifestovat příznaky z vysazení během dávkovacího intervalu, zejména pokud je dávka vysoká.

Vzhledem k tomu, že riziko příznaků z vysazení (rebound fenomén) se pravděpodobněji vyvine po
náhlém přerušení léčby, doporučuje se snižovat dávku postupně.

Amnézie
Benzodiazepiny nebo benzodiazepinům podobné léky mohou vyvolat anterográdní amnézii. Stav se
obvykle objevuje několik hodin po požití produktu.
Aby se snížilo toto riziko, je třeba zajistit, aby pacienti mohli spát bez přerušení 8 hodin (viz bod 4.8).

Psychiatrické a „paradoxní“ reakce
Při užívání benzodiazepinů nebo benzodiazepinům podobných léků se mohou objevovat reakce, jako je
neklid, agitace, podrážděnost, agresivita, bludy, vztek, noční můry, halucinace, psychózy,
somnambulismus, nevhodné chování, zvýšená nespavost a další nežádoucí behaviorální účinky. Pokud
k tomu dojde, užívání přípravku je třeba zastavit. Tyto reakce se s vyšší pravděpodobností vyskytují u
starších osob.

Somnambulismus a související chování
U pacientů, kteří užívali zolpidem a nebyli zcela probuzeni, byla hlášena náměsíčnost a s ní související
chování, jako je „řízení vozidla při spánku“, příprava a konzumace jídla, telefonování nebo soulož. Riziko
výskytu takového chování se zvyšuje při užití zolpidemu s alkoholem a dalšími látkami tlumícími CNS,
stejně jako při užití zolpidemu v dávkách převyšujících maximální doporučenou dávku. V případě
výskytu takového chování (například řízení vozidla při spánku), se důrazně doporučuje ukončit
podávání zolpidemu vzhledem k riziku pro pacienta i pro jiné osoby (viz bod 4.5 a bod 4.8).

Těžká zranění
Z důvodu jeho farmakologických vlastností může zolpidem způsobit ospalost a snížit úroveň pozornosti,
což může vést k pádům a následně k těžkým zraněním.

Zvláštní skupiny pacientů
Starší nebo oslabení pacienti mají dostávat nižší dávku: viz doporučená dávka (bod 4.2).
V důsledku myorelaxačního účinku existuje riziko pádů a následně zlomenin kyčle, zejména u starších
pacientů, když v noci vstanou.

Pacienti s renální insuficiencí (viz bod 5.2)
I když není úprava dávky nezbytná, je třeba opatrnosti.

Pacienti s chronickou respirační insuficiencí
Při předepisování zolpidem tartrátu je třeba opatrnosti, protože bylo prokázáno, že benzodiazepiny
narušují dýchání. Také je třeba zohlednit, že úzkost nebo neklid byly popisovány jako příznak
dekompenzované respirační insuficience.

Pacienti s výrazně zhoršenou funkcí jater
Benzodiazepiny a benzodiazepinové léky nejsou indikovány pro léčbu pacientů s těžkou poruchou funkce
jater, protože mohou vyvolávat encefalopatii (viz body 4.2, 4.3 a 4.8).

Použití u pacientů s psychotickým onemocněním
Benzodiazepiny a přípravky podobné benzodiazepinům nejsou doporučené jako primární léčba.

Použití u deprese
Tak jako u ostatních sedativ/hypnotik i zolpidem tartrát má být podáván s opatrností pacientům s příznaky
deprese. Mohou být přítomné suicidální tendence. Vzhledem k možnosti záměrného předávkování
pacientem se má těmto pacientům vydávat nejmenší možné balení léčivého přípravku. Při užívání
zolpidem tartrátu se může odhalit dříve existující deprese. Vzhledem k tomu, že nespavost může být
příznakem deprese, je třeba u pacienta znovu posoudit, zda nespavost přetrvává.

Níže jsou uvedeny obecné informace o účincích pozorovaných po podání benzodoazepinů nebo jiných
hypnotických přípravků, které mají být zohledněny předepisujícím lékařem.

Riziko plynoucí ze současného užívání s opioidy:
Současné užívání zolpidemu a opioidů může vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a úmrtí. Vzhledem
k těmto rizikům je současné předepisování sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné léky, jako
je zolpidem, spolu s opioidy vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní možnosti léčby.
V případě rozhodnutí předepsat zolpidem současně s opioidy, je nutné předepsat nejnižší účinnou dávku
na nejkratší možnou dobu léčby (viz také obecné doporučení dávkování v bodě 4.2).
Pacienty je nutné pečlivě sledovat, kvůli možným známkám příznaků respirační deprese a sedace. V této
souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich pečovatele, aby o těchto symptomech
věděli (viz bod 4.5).

Použití u pacientů se zneužíváním léků nebo alkoholu v anamnéze:
Benzodiazepiny a přípravky podobné benzodiazepinům se mají podávat s extrémní opatrností u pacientů
se zneužíváním alkoholu nebo léků v anamnéze. Tito pacienti mají být pod důkladným dohledem při
užívání zolpidem tartrátu nebo jakéhokoli jiného hypnotika, protože jsou vystaveni riziku návyku a
psychologické závislosti.

Tento léčivý přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí
galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek
užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Souběžné užívání s alkoholem se nedoporučuje. Sedativní účinek může být zvýšený, pokud se produkt
používá v kombinaci s alkoholem. To může ovlivnit schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

Zohledněte

Kombinace s přípravky tlumícími činnost CNS

Ke zvýraznění centrálního tlumivého účinku může dojít v případě souběžného užívání s antipsychotiky
(neuroleptiky), hypnotiky, anxiolytiky/sedativy, antidepresivy, narkotickými analgetiky, antiepileptiky,
anestetiky a sedativními antihistaminiky.
Užívání zolpidemu s těmito léky může proto zvýšit ospalost a poruchu psychomotorických funkcí
v následující den, včetně zhoršené schopnosti řízení (viz bod 4.4 a bod 4.7). U pacientů užívajících
zolpidem v kombinaci s antidepresivy včetně bupropionu, desipraminu, fluoxetinu, sertralinu a
venlafaxinu byly také hlášeny ojedinělé případy zrakových halucinací.

Současné podávání fluvoxaminu může zvýšit hladinu zolpidemu v krvi, proto se tato kombinace
nedoporučuje.

V případě narkotických analgetik může dojít k vystupňování euforie, která může vést ke zvýšení
psychologické závislosti.

Opioidy:
Současné užívání sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné léky jako je zolpidem, spolu s
opioidy zvyšuje riziko sedace, respirační deprese, kómatu a smrti v důsledku aditivního tlumivého účinku
na CNS. Je nutné omezit dávku a délku trvání jejich současného užívání (viz bod 4.4).

Inhibitory a induktory CYPSloučeniny, které inhibují určité jaterní enzymy (zejména cytochrom P450), mohou zvýšit aktivitu
benzodiazepinů a benzodiazepinům podobných látek.

Současné podávání ciprofloxacinu může zvýšit hladinu zolpidemu v krvi, proto se tato kombinace
nedoporučuje.

Zolpidem tartrát je metabolizován některými enzymy ze skupiny cytochromu P450. Hlavním enzymem je
CYP3A4 s přispěním CYP1A2. Sloučeniny, které inhibují jaterní enzymy, zejména CYP3A4 (např.
azolová antimykotika, makrolidová antibiotika a grepová šťáva) mohou zvyšovat plazmatické
koncentrace a zesilovat účinnost zolpidem tartrátu. Farmakodynamický účinek zolpidem tartrátu se
snižuje, jestliže se podává s induktorem CYP3A4, jako je rifampicin a třezalka tečkovaná. Rifampicin
indukuje metabolizmus zolpidem tartrátu, což vede k přibližně 60% snížení maximálních plazmatických
koncentrací a případně snížené účinnosti. Podobné účinky lze očekávat také u jiných silných induktorů
enzymů cytochromu P450 (např. karbamazepinu a fenytoinu). Ukázalo se, že třezalka tečkovaná má
farmakokinetickou interakci se zolpidemem. Průměrné hodnoty Cmax a AUC byly sníženy (o 33,7 %
a o 30 % v uvedeném pořadí) u zolpidemu podaného s třezalkou tečkovanou ve srovnání se zolpidemem
podaným samostatně. Současné podání třezalky tečkované může snížit hladinu zolpidemu v krvi,
současné používání se nedoporučuje.

Nicméně pokud je zolpidem tartrát podáván s itrakonazolem (inhibitor CYP3A4), farmakokinetické a
farmakodynamické účinky nejsou výrazněji odlišné. Klinický význam těchto nálezů není znám.

Souběžné podávání zolpidem tartrátu s ketokonazolem (200 mg dvakrát denně), což je potentní inhibitor
CYP3A4, prodloužilo biologický poločas zolpidem tartrátu, zvýšilo celkovou AUC a snížilo zjevnou
perorální clearance při porovnání zolpidem tartrátu s placebem. Celková AUC pro zolpidem tartrát byla
snížená středně, pokud se podával s ketokonazolem, zvýšila se 1,83 krát při porovnání se samotným
zolpidem tartrátem. Rutinní úprava dávky zolpidem tartrátu není považována za nezbytnou, ale pacienty
je třeba upozornit, že použití zolpidem tartrátu s ketokonazolem může zvýšit sedativní účinky.

Vzhledem k tomu, že CYP3A4 hraje důležitou roli v metabolismu zolpidem tartrátu, je potřeba zvážit
možné interakce s léčivy, která jsou substráty nebo induktory CYP3A4.

Další léky
Při kombinaci zolpidemu s warfarinem, digoxinem, ranitidinem, nebyly pozorovány žádné významné
farmakokinetické interakce.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Nejsou k dispozici dostatečné údaje, které by umožnily zhodnotit bezpečnost zolpidem tartrátu během
těhotenství.

I když studie u zvířat neukázaly žádné teratogenní nebo embryotoxické účinky, bezpečnost v těhotenství
nebyla u člověka stanovena.

Stejně jako u všech léčiv, je třeba se vyhnout užívání zolpidem tartrátu během těhotenství, zejména
během prvního trimestru.

Pokud je přípravek předepsán ženě v plodném věku, je třeba ji upozornit na to, aby kontaktovala svého
lékaře s ohledem na přerušení podávání přípravku, pokud má v plánu otěhotnět anebo pokud má
podezření na těhotenství.

Pokud je z přesvědčivých zdravotních důvodů zolpidem tartrát podáván během pozdní fáze těhotenství
nebo během porodu, je možné v důsledku farmakologického účinku produktu očekávat účinky na
novorozence, jako je hypotermie, hypotonie a středně závažná respirační deprese. Byly hlášeny případy
těžké neonatální respirační deprese, pokud byl zolpidem tartrát na konci těhotenství použit v kombinaci s
jinými látkami tlumícími CNS.

U novorozenců matek, které užívaly benzodiazepiny nebo benzodiazepinové léky během pozdních stádií
těhotenství, se mohou vyvinout příznaky z vysazení v postnatálním období jako důsledek fyzické
závislosti.

Kojení
Zolpidem tartrát přechází do mateřského mléka v minimálních množstvích. Zolpidem tartrát se proto
nemá používat během kojení, protože účinky u novorozence nebyly hodnoceny.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Adorma má výrazný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.

Řidiče vozidel a obsluhu strojů je nutno varovat, že přípravek, stejně jako ostatní hypnotika, může ráno
po užití způsobovat ospalost, delší reakční čas, závratě, spavost, rozmazané/dvojité vidění, snížení
pozornosti a narušení schopnosti řídit vozidla (viz bod 4.8). Ke snížení tohoto rizika se po užívání
zolpidemu doporučuje nejméně 8 hodin odpočinku před řízením vozidel, obsluhou strojů či prací ve
výškách.

Po podávání samotného zolpidemu v terapeutických dávkách došlo v minulosti k narušení schopnosti
řízení a k „řízení ve spánku“.

Toto riziko se dále zvyšuje při kombinaci zolpidemu s alkoholem a dalšími léky tlumícími činnost CNS
(viz bod 4.4 a 4.5). Pacienti mají být upozorněni, aby při užívání zolpidemu nekonzumovali alkohol a
neužívali jiné psychoaktivní látky.

4.8 Nežádoucí účinky

Následující údaje o frekvenci jsou základem pro hodnocení nežádoucích účinků:
Velmi časté ( 1/10)
Časté ( 1/100 až < 1/10)

Méně časté ( 1/1 000 až < 1/100)
Vzácné ( 1/10 000 to < 1/1 000)
Velmi vzácné (< 1/10 000)

Neznámé (četnost není možné odhadnout z dostupných údajů).

Existují důkazy dávkové závislosti nežádoucích účinků v souvislosti s použitím přípravku zolpidem
tartrátu, zejména pro určité účinky na CNS a gastrointestinální trakt.

Tyto účinky se zdají být v souvislosti s individuální citlivostí a objevují se častěji během hodiny po užití
léčivého přípravku, pokud pacient neulehne ke spánku nebo okamžitě neusne (viz bod 4.2). Také se
vyskytují častěji u starších pacientů.

Poruchy imunitního systému
Neznámé: angioneurotický edém

Psychiatrické poruchy
Časté: halucinace, agitovanost, noční můry, deprese (viz bod 4.4).
Méně časté: zmatenost, podrážděnost, neklid, agrese, somnambulismus (viz bod 4.4), euforická nálada.
Vzácné: poruchy libida.
Velmi vzácné: bludy, závislost (po ukončení léčby se mohou objevit abstinenční příznaky nebo opětovné
obnovení příznaků).
Neznámé: zlost, psychóza, abnormální chování.
Většina těchto psychiatrických nežádoucích účinků souvisí s paradoxními reakcemi.

Poruchy nervového systému:
Časté: somnolence, bolest hlavy, závrať, zhoršení nespavosti, kognitivní poruchy jako anterográdní
amnézie (amnestické účinky mohou být spojeny s nevhodným chováním).
Méně časté: parestézie, třes, narušení pozornosti, poruchy řeči.
Vzácné: snížená úroveň vědomí.

Poruchy oka
Méně časté: diplopie, rozmazané vidění.
Velmi vzácné: porucha zraku.

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Velmi vzácné: respirační deprese (viz bod 4.4).

Gastrointestinální poruchy:
Časté: průjem, nauzea, zvracení, bolest břicha.

Poruchy jater a žlučových cest
Méně časté: zvýšení jaterních enzymů.
Vzácné: hepatocelulární, cholestatické nebo smíšené poškození jater (viz body 4.2, 4.3 a 4.4).

Poruchy metabolismu a výživy
Méně časté: porucha chuti k jídlu.

Poruchy kůže a podkožní tkáně
Méně časté: vyrážka, svědění, hyperhidróza.
Vzácné: kopřivka.

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Časté: bolest zad.
Méně časté: myalgie, svalové křeče, svalová slabost.

Infekce a infestace
Časté: infekce horních cest dýchacích, infekce dolních cest dýchacích.

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Časté: únava.
Vzácné: poruchy chůze, pády (zejména u starších pacientů, a pokud nebyl zolpidem užit dle doporučení o
užívání) (viz bod 4.4).
Není známo: léková tolerance.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha 10

webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Známky a příznaky
Ve zprávách o předávkování samotným zolpidem tartrátem nebo jinými látkami tlumícími CNS (včetně
alkoholu) se vyskytly poruchy vědomí od somnolence po lehké kóma a závažnější symptomy, včetně
hlášení fatálních důsledků. Kromě poruch zraku se může objevit dystonie, ataxie a paradoxní reakce
(neklid, halucinace).

Jedinci se zcela zotavili z předávkování dávkami až 400 mg zolpidem tartrátu, 40násobku doporučené
dávky.

Léčba
Je třeba poskytnout všeobecnou symptomatickou a podpůrnou léčbu. Dle potřeby je třeba provést
okamžitou laváž žaludku. Dle potřeby je třeba podat intravenózní tekutiny. Pokud se stav nezlepší
výplachem žaludku, je třeba podat živočišné uhlí k redukci vstřebávání. Je třeba v případě potřeby
monitorovat respirační a kardiovaskulární funkce. Sedativní léky je třeba vysadit, i když dojde k excitaci.

Pokud se vyskytnou závažné příznaky, je vhodné podat flumazenil. Bylo hlášeno, že flumazenil má
eliminační poločas asi 40 až 80 minut. Pacienti mají být kvůli tomuto krátkému trvání účinku pozorně
sledováni; mohou být nutné další dávky flumazenilu. Podávání flumazenilu však může přispět k vzniku
neurologických příznaků (křeče).

Při léčbě předávkování jakýmkoliv léčivým přípravkem je třeba mít na paměti, že mohlo být požito více
léčivých přípravků najednou. V důsledku vysokého distribučního objemu a vazbě zolpidem tartrátu na
proteiny nejsou účinnými opatřeními hemodialýza ani forsírovaná diuréza. Hemodialyzační studie u
pacientů s renálním selháním, kteří dostávali terapeutické dávky, ukázaly, že zolpidem tartrát není možné
odstranit dialýzou.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: hypnotika a sedativa, léčiva podobná benzodiazepinům, ATC kód: N05C
F02

Zolpidem tartrát je imidazopyridin, který se přednostně váže na podjednotku receptoru omega-1 (také
známý jako benzodiazepinová-1 podjednotka), která odpovídá receptorům GABA-A obsahujícím
podjednotku alfa-1, zatímco benzodiazepiny se neselektivně váží na podjednotku jak omega-1 tak i
omega-2. Modulace chloridového aniontového kanálu přes tento receptor vede ke specifickým sedativním
účinkům projevujícím se při podání zolpidem tartrátu. Proti těmto účinkům působí benzodiazepinový
antagonista flumazenil.

U zvířat: Selektivní vazba zolpidem tartrátu na receptory omega-1 může vysvětlit prakticky úplnou
absenci myorelaxačních a antikonvulzivních účinků hypnotických dávek u zvířat, které se obvykle
projevují u benzodiazepinů, které nejsou selektivní pro místa omega-1.

U člověka: zolpidem tartrát snižuje latenci spánku a počet probuzení a prodlužuje dobu spánku a jeho
kvalitu. Tyto účinky jsou spojeny s charakteristickým profilem EEG, který se liší od profilu
benzodiazepinů. Ve studiích, které měřily procentní podíl času stráveného v každém spánkovém stupni,
se obecně ukázalo, že zolpidem tartrát zachovává fáze spánku. Při doporučené dávce nemá zolpidem
tartrát žádný vliv na dobu paradoxního spánku (REM). Zachování hlubokého spánku (fáze 3 a 4 – pomalé
spánkové vlny) lze vysvětlit selektivní vazbou zolpidem tartrátu na omega-1. Všechny identifikované
účinky zolpidem tartrátu lze zvrátit podáním benzodiazepinového antagonisty flumazenilu.

Randomizované studie přinesly pouze přesvědčivé důkazy o účinnosti 10 mg zolpidemu.
V randomizované dvojitě zaslepené studii u 462 zdravých dobrovolníků mladšího či středního věku s
přechodnou nespavostí se při podání 10 mg zolpidemu snížil průměrný čas do usnutí o 10 minut oproti
placebu, u 5 mg zolpidemu to byly 3 minuty.

V randomizované dvojitě zaslepené studii u 114 pacientů mladšího či středního věku s chronickou
nespavostí byl průměrný čas do usnutí při podání 10 mg zolpidemu o 30 minut kratší než u placeba, u
mg zolpidemu to bylo 15 minut.

U některých pacientů může být účinná i nižší dávka 5 mg.

Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost zolpidemu nebyla u dětí mladších 18 let stanovena. V randomizované, placebem
kontrolované studii u 201 dětí ve věku 6 - 17 let s nespavostí spojenou s poruchou pozornosti s
hyperaktivitou (ADHD) se neprokázala účinnost zolpidemu 0,25 mg/kg/den (s maximální dávkou mg/den) v porovnání s placebem. Nejčastěji se vyskytující nežádoucí účinky pozorované u zolpidemu
oproti placebu zahrnovaly psychiatrické a nervové poruchy – závratě (23,5 % versus 1,5 %), bolest hlavy
(12,5 % versus 9,2 %) a halucinace (7,4 % versus 0 %) (viz body 4.2).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Zolpidem má rychlou absorpci a nástup hypnotického účinku.
Biologická dostupnost je 70 % po perorálním podání. Vykazuje lineární kinetiku v terapeutickém
dávkovém rozmezí. Terapeutická plazmatická hladina je mezi 80 a 200 ng/ml. Vrcholová plazmatická
koncentrace je dosažena mezi 0,5 až 3 hodinami po podání.

Distribuce
Distribuční objem u dospělých je 0,54 ± 0,02 l/kg a snižuje se na 0,34 ± 0,05 l/kg u výrazně starších osob.

Rozsah vazby na proteiny je 92,5 % ± 0,1 %. Metabolismus prvního průchodu játry je přibližně 35 %. U
opakovaného podání bylo prokázáno, že nemodifikuje vazbu na proteiny, což znamená nepřítomnost
kompetice mezi zolpidem tartrátem a jeho metabolity na vazebná místa.

Metabolismus
Zolpidem tartrát se metabolizuje prostřednictvím několika enzymů cytochromu P450 v játrech, přičemž
hlavním enzymem je CYP3A4 s přispěním CYP1A2. Vzhledem k tomu, že CYP3A4 hraje důležitou roli
v metabolismu zolpidem tartrátu, mají být zvažovány možné interakce s léčivy, které jsou substráty nebo
induktory CYP3A4.

Eliminace
Poločas eliminace je krátký s průměrnou dobou 2,4 hodiny (± 0,2 hod) a trváním účinku až 6 hodin.
Všechny metabolity jsou farmakologicky neaktivní a jsou eliminovány močí (56 %) a stolicí (37 %).

Ve studiích bylo prokázáno, že zolpidem tartrát nelze odstranit dialýzou.

Další zvláštní populace
U pacientů s renální insuficiencí je pozorováno střední snížení clearance (bez ohledu na možnou dialýzu).
Další farmakokinetické parametry nejsou ovlivněny.

U starších pacientů a pacientů s poruchou jater jsou koncentrace v plazmě zvýšeny.

U starších pacientů byla pozorována snížená clearance. U skupiny pacientů ve věku 81 – 95 let se
maximální plazmatická koncentrace zvýšila o asi 80 % bez významné změny poločasu eliminace.

U pacientů s jaterní cirhózou bylo pozorováno 5násobné zvýšení AUC a 3násobné zvýšení biologického
poločasu.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity
po opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu, reprodukční a
vývojové toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.

Retardace fetálního vývoje a fetotoxické účinky u potkanů a králíků byly pozorovány pouze při dávkách
výrazně vyšších, než je maximální dávka u člověka. Nevyskytly se žádné známky teratogenního
potenciálu.

Plodnost:
V reprodukční studii u potkanů se nevyskytl účinek na fertilitu u samců nebo samic po denních
perorálních dávkách 4 až 100 mg báze/kg nebo 5 až 130 násobku doporučené dávky u člověka v mg/m

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Monohydrát laktózy
Mikrokrystalická celulóza

Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)
Hypromelóza

Magnesium-stearát
Potahová soustava Y-1-7000 bílá, obsahující:
Hypromelóza
Makrogol Oxid titaničitý E

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

let

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky pro uchovávání. Uchovávejte v
původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Potahované tablety jsou balené v průhledných protlačovacích PVC/Al blistrech.
Velikost balení je 10, 20 a 100 tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

ALKALOID-INT d.o.o.
Šlandrova ulica 4
1231 Ljubljana - Črnuče
Slovinsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

57/090/12-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 01. 02. Datum prodloužení registrace: 14. 04.
10. DATUM REVIZE TEXTU

09. 10.
Ostatní nejvíce nakupují
 
Skladem | Doprava od 79 Kč
499 Kč
 
Skladem | Doprava od 79 Kč
275 Kč
 
Skladem | Doprava od 79 Kč
1 290 Kč
 
Skladem | Doprava od 79 Kč
125 Kč
 
Skladem | Doprava od 79 Kč
619 Kč
 
 
Skladem | Doprava od 79 Kč
269 Kč
 
Skladem | Doprava od 79 Kč
229 Kč
 
Skladem | Doprava od 79 Kč
229 Kč
 
Skladem | Doprava od 79 Kč
99 Kč
 
Skladem | Doprava od 79 Kč
99 Kč

O projektu

Volně dostupný nekomerční projekt za účelem laického srovnání léčiv na úrovni interakcí, vedlejších účinků, stejně jako cen léčiv a jejich a alternativ

Více informací

  • Worldwide Drugs Aggregator projects
  • Email:
  • Eshop