sp. zn. sukls
Souhrn údajů o přípravku

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Brufen 20 mg/ml sirup


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden ml sirupu obsahuje 20 mg ibuprofenu.

Pomocné látky se známým účinkem: jeden ml sirupu obsahuje 660 mg sacharosy, 100 mg sorbitolu
70%
(E420), oranžovou žluť (E110), methylparaben (E218), propylparaben (E216) a 2,5 mg natrium
benzoátu.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Sirup
Popis přípravku: sirupovitá suspenze oranžové barvy a pomerančové vůně.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Brufen ve formě sirupu je indikován u dětí k léčbě horečnatých stavů vyvolaných virovými a
bakteriálními infekcemi (chřipky, zánětů průdušek, mandlí, hltanu, vedlejších nosních dutin nebo
zánětu středouší). Je rovněž indikován ke krátkodobé symptomatické léčbě bolestí svalů a kloubů,
které provázejí chřipková onemocnění, k symptomatické léčbě poranění měkkých tkání, například
podvrtnutí kloubů a natažení svalů a k léčbě dalších bolestivých stavů (např. bolestivá menstruace,
bolesti zubů, zad, pooperační bolesti, bolesti hlavy včetně migrény).
Brufen se užívá dále k symptomatické léčbě juvenilní idiopatické artritidy, revmatoidní artritidy
včetně Stillovy nemoci, ankylozující spondylitidy a jiných séronegativních spondylartritid a
osteoartrózy.

Vzhledem k lékové formě je určen především k léčbě dětí a kojenců od 3 měsíců věku.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Pouze pro krátkodobé perorální užití.

Výskyt nežádoucích účinků lze minimalizovat podáváním nejnižší účinné dávky po nejkratší dobu
nutnou k potlačení příznaků onemocnění (viz bod 4.4).

Více než 400 mg ibuprofenu jednorázově nemá lepší analgetický účinek.

Dávkování ibuprofenu závisí na věku a tělesné hmotnosti pacienta.

Pediatrická populace do 12 let
Obvyklá denní dávka ibuprofenu je 20-30 mg/kg tělesné hmotnosti. Doporučené dávkování podle
hmotnosti dítěte u akutních bolestivých stavů a horečky:

Hmotnost dítěte (kg) Dávkování
(množství suspenze v ml)
děti od 6 kg do 9 kg 2,5 ml po 8 hodinách
děti od 10 kg do 15 kg 5 ml po 8 hodinách
děti od 16 kg do 24 kg 7,5 ml po 8 hodinách
děti od 25 kg do 30 kg 10 ml po 8 hodinách*

*U dětí do 12 let nebo s hmotností menší než 30 kg by se neměla překročit celková denní dávka
500 mg ibuprofenu (25 ml suspenze).

Nesmí se podat dětem mladším 3 měsíců nebo dětem s tělesnou hmotností menší než 5 kg.

U kojenců ve věku 3-5 měsíců je třeba vyhledat lékaře okamžitě při zhoršení symptomů onemocnění
nebo do 24 hodin, pokud symptomy přetrvávají.

Pokud je u dětí od 6 měsíců a u dospívajících (věkové rozmezí: ≥12 až <18 let) nutné podávat tento
léčivý přípravek déle než 3 dny nebo pokud se zhorší symptomy onemocnění, je třeba vyhledat lékaře.

U juvenilní idiopatické artritidy se užívá dávka vyšší, celkově do 40 mg/kg tělesné hmotnosti denně,
rozdělená do 3-4 jednotlivých dávek.

Dospělí a dospívající od 12 let
Dospělým osobám a dospívajícím od 12 let věku jsou určeny tablety. Nemocní mající potíže
s polykáním mohou užívat Brufen ve formě sirupu.
Doporučená denní dávka u akutních bolestivých stavů a horečky je 200-400 mg ibuprofenu
jednorázově nebo 3-4x denně s intervalem mezi jednotlivými dávkami 4-6 hodin. Maximální denní
dávka je 1200 mg ibuprofenu.
Pokud je u dospívajících nutné podávat tento léčivý přípravek déle než 3 dny nebo pokud se zhorší
symptomy onemocnění, je třeba vyhledat lékaře.
U revmatických chorob se doporučená denní dávka ibuprofenu pohybuje v rozsahu 1200-2400 mg
v rozdělených 3-4 dávkách. Celková denní dávka 2400 mg by neměla být překročena.

Starší populace
Nesteroidní antirevmatika (NSAID) je třeba u starších pacientů používat s obzvláštní opatrností,
protože u těchto pacientů existuje vyšší pravděpodobnost vzniku nežádoucích účinků (viz body 4.4 a
4.8). Pokud je léčba považována za nezbytnou, má být podávána nejnižší dávka po nejkratší dobu
nutnou ke zlepšení symptomů onemocnění. Během léčby NSAID musí být pacient pravidelně
monitorován kvůli možnosti gastrointestinálnímu krvácení. U pacientů s omezenou funkcí ledvin nebo
jater se musí dávkování stanovit individuálně.

Porucha funkce ledvin
U pacientů s mírnou až střední poruchou funkce ledvin není zapotřebí úprava dávkování (pacienti
s těžkou renální insuficiencí viz bod. 4.3).

Porucha funkce jater
U pacientů s mírnou až střední poruchou funkce jater není zapotřebí úprava dávkování (pacienti
s těžkou poruchou funkce jater viz bod. 4.3).

Způsob podání
K odměření dávky slouží přiložená odměrná lžička nebo stříkačka. Při užití přípravku Brufen ve formě
sirupu se mohou vyskytnout přechodné pocity pálení v ústech nebo krku, proto je třeba jej před
použitím dobře protřepat.

4.3 Kontraindikace
• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
• Anamnesticky gastrointestinální krvácení nebo perforace ve vztahu k předchozí léčbě
nesteroidními antirevmatiky
• Aktivní nebo anamnesticky rekurentní peptický vřed nebo hemoragie (dvě nebo více epizod
prokázané ulcerace nebo krvácení) v trávicím traktu
• Stavy se zvýšenou tendencí ke krvácení nebo aktivní krvácení
• Pacienti s již prokázanými hypersenzitivními reakcemi (např. astma, rýma, angioedém nebo
kopřivka) jako odpověď na léčbu kyselinou acetylsalicylovou nebo jinými nesteroidními
antirevmatiky
• Pacienti trpící závažným srdečním selháním
• Pacienti trpící závažným selháním jater
• Pacienti trpící závažným selháním ledvin (glomerulární filtrace nižší než 30 ml/min)
• Výrazná dehydratace (způsobená zvracením, průjmem nebo nedostatečným příjmem tekutin)
• 3. trimestr gravidity

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Obecná upozornění
Nežádoucí účinky lze minimalizovat podáváním nejmenší účinné dávky po co nejkratší dobu nutnou
k léčbě příznaků (viz bod 4.2 a Gastrointestinální a kardiovaskulární poruchy uvedené níže).

Maskování symptomů základního infekčního onemocnění
Stejně jako u jiných nesteroidních antirevmatik i podávání ibuprofenu může maskovat projevy
infekčního onemocnění. Podávání Brufenu proto může vést k opožděnému zahájení vhodné léčby
infekčního onemocnění a tím ke zhoršení průběhu infekce. Tato skutečnost byla pozorována u
bakteriální komunitní pneumonie a bakteriálních komplikací varicelly. Když se Brufen podává ke
zmírnění horečky nebo bolesti související s infekčním onemocněním, doporučuje se sledovat průběh
infekce. V prostředí mimo nemocnici se má pacient poradit s lékařem, jestliže symptomy onemocnění
přetrvávají nebo se zhoršují.

Při delším užívání jakýchkoli léků proti bolesti se může objevit bolest hlavy, která nemůže být léčena
podáváním vyšších dávek léčivého přípravku.

Konzumace alkoholu je třeba se vyvarovat, jelikož může zesílit nežádoucí účinky nesteroidních
antirevmatik, především těch, které postihují trávicí ústrojí a centrální nervový systém.

Ibuprofen by neměl být podáván společně s jinými nesteroidními antirevmatiky včetně selektivních
inhibitorů cyklooxygenázy, kvůli jejich možnému aditivnímu účinku (viz bod 4.5).

Ibuprofen může dočasně inhibovat funkci krevních destiček (agregaci trombocytů).

Zvýšená opatrnost je nutná u pacientů s poruchou funkce ledvin, jater nebo srdce, protože užívání léků
ze skupiny nesteroidních antirevmatik může vést ke zhoršení těchto funkcí.

Starší pacienti
U starších pacientů je zvýšený výskyt nežádoucích účinků, zejména gastrointestinálního krvácení
a perforací, které mohou být fatální (viz bod 4.8).

Kardiovaskulární účinky
Před začátkem léčby u pacientů s anamnézou hypertenze a/nebo srdečního selhání je zapotřebí
opatrnost (konzultace s lékařem nebo lékárníkem), protože v souvislosti s léčbou nesteroidními
antirevmatiky byla hlášena retence tekutin a edémy.

Klinické studie a epidemiologické údaje poukazují na to, že užívání ibuprofenu, obzvláště ve
vysokých dávkách (2400 mg denně), může být při dlouhodobé léčbě spojeno s mírným zvýšením
rizika arteriálních trombotických příhod (jako například infarktu myokardu nebo cévní mozkové
příhody). Epidemiologické studie nepoukazují na zvýšené riziko infarktu myokardu při podávání
nízkých dávek ibuprofenu (tj. do 1200 mg denně).

Podávání ibuprofenu je třeba pečlivě zvážit u pacientů s nekontrolovanou hypertenzí, městnavým
srdečním selháním, rozvinutou ischemickou chorobou srdeční, onemocněním periferních cév a/nebo
cerebrovaskulárním onemocněním. Podobně je před zahájením dlouhodobé léčby ibuprofenem potřeba
zvážit stav u pacientů s rizikovými faktory vzniku kardiovaskulárních příhod (např. hypertenze,
hyperlipidemie, diabetes mellitus a kouření).

Gastrointestinální krvácení, ulcerace a perforace:
Gastrointestinální krvácení, ulcerace nebo perforace, které mohou být fatální, byly hlášeny u všech
nesteroidních antirevmatik kdykoli během léčby, s varujícími příznaky ale i bez nich, i bez předchozí
anamnézy závažných gastrointestinálních příhod.
Riziko gastrointestinálního krvácení, ulcerací nebo perforací stoupá se zvyšující se dávkou přípravku,
u pacientů s anamnézou peptického vředu, zejména pokud byl komplikován krvácením nebo perforací
(viz bod 4.3), a u starších osob. Tito pacienti by měli zahajovat léčbu nejnižší možnou dávkou.
U pacientů se zvýšeným rizikem nežádoucích účinků, mezi něž patří i pacienti dlouhodobě léčení
acetylsalicylovou kyselinou v antiagregačních dávkách nebo jinými léky zvyšujícími gastrointestinální
riziko (viz dále a bod 4.5), je vhodné zvážit současné podávání protektivních látek (např. misoprostol
nebo inhibitory protonové pumpy).
Pacienti s anamnézou gastrointestinální toxicity, obzvláště ve starším věku, musí být poučeni, aby
včas hlásili všechny neobvyklé gastrointestinální příznaky (zejména gastrointestinální krvácení),
především na počátku léčby.
Obzvláštní opatrnost je doporučována u pacientů užívajících konkomitantní léčbu, která by mohla
zvyšovat riziko ulcerací nebo krvácení (např. perorálně podané kortikosteroidy, antikoagulancia jako
warfarin, SSRI nebo antiagregancia jako kyselina acetylsalicylová, viz bod 4.5).
Pokud se během léčby ibuprofenem objeví gastrointestinální vředy nebo krvácení, musí být léčba
ukončena.
Nesteroidní antirevmatika musí být podávána s opatrností pacientům s anamnézou gastrointestinálního
onemocnění (například ulcerózní kolitidou nebo Crohnovou chorobou), jelikož existuje riziko zhoršení
těchto onemocnění (viz bod 4.8).

Respirační poruchy:
Zvýšená opatrnost je třeba u pacientů trpících bronchiálním astmatem nebo s výskytem astmatu
v anamnéze, protože u nich může ibuprofen vyvolat bronchospasmus.

Renální účinky
Zvláště u dehydratovaných dětí, dospívajících a u starší populace existuje riziko poruchy funkce
ledvin.

Obecně lze konstatovat, že časté užívání léků proti bolesti, zvláště pokud jde o kombinování několika
různých léčivých látek proti bolesti, může vést k trvalému poškození ledvin s rizikem jejich selhání
(analgetická nefropatie). Riziko takového poškození se zvyšuje při fyzické námaze, která je
doprovázena ztrátou soli a dehydratací. Proto je potřeba se během léčby fyzické námaze vyhýbat.

Opatrnost je vyžadována u pacientů s hypertenzí a/ nebo srdečním selháním, protože může dojít
ke zhoršení funkce ledvin (viz bod 4.3. a 4.8).

Závažné kožní reakce
Velmi vzácně byly ve vztahu k léčbě nesteroidními antirevmatiky hlášeny závažné kožní reakce,
z nichž některé byly fatální, včetně exfoliativní dermatitidy, Stevensova-Johnsonova syndromu a
toxické epidermální nekrolýzy (viz bod 4.8). Těmito reakcemi jsou nejvíce ohroženi pacienti na
počátku léčby, začátek reakce se nejčastěji objevuje během prvního měsíce léčby. V souvislosti s
přípravky obsahujícími ibuprofen byl hlášen výskyt akutní generalizované exantematózní pustulózy.
Léčba ibuprofenem musí být ukončena při prvních známkách výskytu vyrážky, slizničních lézí nebo
jakýchkoli jiných příznaků hypersenzitivity.
Ve výjimečných případech mohou být příčinou závažných infekčních komplikací pokožky a měkkých
tkání plané neštovice. V současné době nelze možný negativní účinek nesteroidních protizánětlivých
látek (NSAID) při zhoršení těchto infekcí vyloučit. Proto se doporučuje ibuprofen během onemocnění
planými neštovicemi neužívat.

Systémový lupus erythematodes a smíšené onemocnění pojivové tkáně
Opatrnosti je zapotřebí u pacientů trpících systémovým lupus erythematodes a smíšeným
onemocněním pojivové tkáně, protože zde existuje zvýšené riziko vzniku aseptické meningitidy (viz
bod 4.8 a níže v textu)

Alergické reakce
Závažné akutní hypersenzitivní reakce (například anafylaktický šok) bývají hlášeny vzácně. Při
prvních známkách výskytu jakékoli hypersenzitivní reakce po užití/podání ibuprofenu se léčba musí
ukončit. Opatření nutná z lékařského hlediska musí být zahájena odborným personálem v souladu s
existujícími symptomy.
Opatrnosti je zapotřebí u těch pacientů, u kterých se projevila hypersenzitivní nebo alergická reakce na
jiné látky. U nich by užití ibuprofenu mohlo představovat zvýšené riziko vzniku další hypersenzitivní
reakce.
Zvýšené riziko alergické reakce existuje i u pacientů, kteří trpí sennou rýmou, nosními polypy nebo
chronickou obstrukční plicní nemocí. Takové reakce se mohou projevovat jako astmatické záchvaty
(tzv. analgetické astma), Quinckeho edém nebo kopřivka.

Informace o pomocných látkách

Sacharóza
Tento přípravek obsahuje 3 g sacharózy v 5 ml sirupu. Toto je nutno vzít v úvahu u pacientů
s cukrovkou. Může být škodlivý pro zuby.
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktózy, malabsorpcí glukózy a galaktózy
nebo sacharázo-izomaltázovou deficiencí nemají tento přípravek užívat.

Sorbitol
Tento léčivý přípravek obsahuje 500 mg sorbitolu v 5 ml sirupu. Je nutno vzít v úvahu aditivní účinek
současně podávaných přípravků s obsahem sorbitolu (nebo fruktózy) a příjem sorbitolu (nebo
fruktózy) potravou.
Obsah sorbitolu v léčivých přípravcích pro perorální podání může ovlivnit biologickou dostupnost
jiných současně podávaných léčivých přípravků užívaných perorálně.
Pacienti s hereditární intolerancí fruktózy (HIF) nemají tento léčivý přípravek užívat.
Sorbitol může způsobit zažívací obtíže a mít mírný projímavý účinek.

Natrium-benzoát
Tento léčivý přípravek obsahuje 12,5 mg natrium-benzoátu v 5 ml sirupu. Benzoát může zesílit
žloutenku u novorozenců (do 4 týdnů věku). Zvýšení hladiny bilirubinu v krvi po jeho uvolnění z
albuminu může zesílit novorozenecký ikterus, který se může vyvinout do kernikteru (ložiska
nekonjugovaného bilirubinu v mozkové tkáni).

Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“

Přípravek obsahuje methylparaben (E218), propylparaben (E216) a oranžovou žluť (E110). Tyto
pomocné látky mohou způsobit alergické reakce (pravděpodobně zpožděné).

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Při současném podání následujících léků se vyskytly u některých pacientů interakce:

Současné podání
s ibuprofenem:
Možné účinky:
Diuretika, ACE inhibitory, beta
blokátory a antagonisté
receptoru angiotensinu II
Nesteroidní antirevmatika mohou snižovat účinek těchto léků.
Diuretika mohou zvýšit riziko nefrotoxicity nesteroidních
antirevmatik. U některých pacientů se sníženou funkcí ledvin (např. u
dehydratovaných pacientů nebo starších pacientů se sníženou funkcí
ledvin) může souběžné užívání ACE inhibitoru, beta-blokátoru nebo
antagonisty angiotenzinu II a látek, které inhibují cyklooxygenázu,
vést k dalšímu zhoršování funkce ledvin, včetně případného akutního
selhání ledvin, které je obvykle reverzibilní. Při podávání této
kombinace je proto zapotřebí dbát zvýšené opatrnosti, zvláště u
starších lidí.
Pacienti by měli být dobře hydratovaní a je třeba zvážit sledování
parametrů funkce ledvin na počátku kombinované terapie a dále v
pravidelných intervalech.
Srdeční glykosidy Nesteroidní antirevmatika mohou zhoršit srdeční selhávání,
redukovat glomerulární filtraci a zvyšovat plazmatické hladiny
srdečních glykosidů (např. digoxin).
Lithium Současné užívání ibuprofenu a přípravků obsahujících lithium může
mít za následek zvýšení hladiny lithia v séru.
Fenytoin Nesteroidní antirevmatika mohou zpomalovat eliminaci fenytoinu.
Methotrexát Nesteroidní antirevmatika mohou inhibovat tubulární sekreci
methotrexátu a snižovat clearance methotrexátu.
Cyklosporin Zvýšené riziko nefrotoxicity při podávání s nesteroidními
antirevmatiky.
Mifepriston Snížená účinnost léčivých přípravků se teoreticky může vyskytnout
z důvodu antiprostaglandinových účinků nesteroidních antiflogistik
včetně kyseliny acetylsalicylové. Omezené údaje naznačují, že i
pokud je nesteroidní antiflogistikum užito ve stejný den jako
prostaglandin, nemá negativní vliv na působení mifepristonu či
prostaglandinů na dozrávání děložního hrdla nebo děložní
kontraktilitu a nesnižuje klinickou účinnost léčivy vyvolaného
ukončení těhotenství.
Kortikosteroidy Ibuprofen by měl být užíván s opatrností v kombinaci
s kortikosteroidy, protože může dojít ke zvýšení rizika výskytu
nežádoucích účinků, zejména v gastrointestinálním traktu
(gastrointestinální ulcerace a krvácení) (viz bod 4.3 a bod 4.4).
Antikoagulancia Nesteroidní antirevmatika mohou zesílit účinky antikoagulancií, jako
je například warfarin (viz bod 4.4).
Současné podání
s ibuprofenem:
Možné účinky:
Kyselina acetylsalicylová Podobně jako u ostatních nesteroidních antirevmatik není doporučeno
současné podávání ibuprofenu a přípravků obsahujících kyselinu
acetylsalicylovou pro možnost vzniku závažnějších nežádoucích
účinků. Experimentální údaje poukazují na to, že ibuprofen může
inhibovat účinek nízkých dávek kyseliny acetylsalicylové na agregaci
trombocytů, jsou-li tato léčiva užívána souběžně. Tyto údaje však
mají svá omezení a nejistota ohledně extrapolace dat z ex vivo
experimentů na klinické podmínky znamená, že nelze tvořit pevné
závěry ohledně pravidelného užívání ibuprofenu. Při příležitostném
užívání ibuprofenu se nepředpokládá žádný klinicky významný
účinek (viz bod 5.1).
Deriváty sulfonylmočoviny Nesteroidní antirevmatika mohou potencovat účinky léčiv s obsahem
sulfonylmočoviny. Byly hlášeny vzácné případy hypoglykémie u
pacientů léčených deriváty sulfonylmočoviny, kteří užívali ibuprofen.
Antiuratika (probenecid,
sulfinpyrazon)
Nesteroidní antirevmatika mohou snížit účinek antiuratik.
Zidovudin Zvýšení rizika hematologické toxicity, pokud jsou nesteroidní
antirevmatika užívána současně se zidovudinem. Existují údaje
svědčící o zvýšení rizika vzniku hemartróz a hematomů u HIV
pozitivních hemofiliků léčených současně zidovudinem a
ibuprofenem.
Další nesteroidní antirevmatika
včetně salicylátů a selektivních
inhibitorů cyklooxygenázy-Je třeba se vyhnout současnému užívání ibuprofenu s jinými
nesteroidními antirevmatiky, včetně selektivních inhibitorů Cox-2,
z důvodu zesílení jejich účinků (viz bod 4.4).
Aminoglykosidy Nesteroidní antirevmatika mohou snižovat vylučování
aminoglykosidů.
Cholestyramin Současné podávání ibuprofenu a cholestyraminu může snižovat
absorpci ibuprofenu v gastrointestinálním traktu. Klinický význam
tohoto účinku však není znám.
Takrolimus Jsou-li oba léčivé přípravky podávány současně, zvyšuje to riziko
nefrotoxicity.
Antiagregancia a selektivní
inhibitory zpětného vychytávání
serotoninu (SSRI)
Zvýšené riziko gastrointestinálního krvácení (viz bod 4.4).
Rostlinné extrakty Extrakty z jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba) mohou při
společném užívání s nesteroidními antirevmatiky zvyšovat riziko
krvácení.
Chinolonová antibiotika Z údajů při použití u zvířat vyplývá, že nesteroidní antirevmatika
mohou zvyšovat riziko vzniku křečí způsobených chinolonovými
antibiotiky. U pacientů užívajících nesteroidní antirevmatika a
chinolony může dojít ke zvýšení rizika vzniku křečí.
Inhibitory CYP2C9 Současné podávání ibuprofenu s inhibitory CYP2C9 může zvýšit
citlivost k ibuprofenu (je substrátem CYP2C9). Ve studii
s vorikonazolem a flukonazolem (inhibitor CYP2C9) byla
pozorována zvýšená expozice S(+)-ibuprofenu o přibližně 80 až %. Pokud jsou současně podávány silné inhibitory CYP2C9 a
ibuprofen, je třeba zvážit snížení dávek ibuprofenu, a to zejména
pokud jsou podávány vysoké dávky ibuprofenu spolu
s vorikonazolem nebo flukonazolem.


4.6 Těhotenství a kojení

Fertilita
Existují důkazy, že léčiva inhibující cyklooxygenázu/ syntézu prostaglandinů mohou způsobit poruchu
ženské plodnosti ovlivněním ovulace. Tento účinek je reverzibilní po ukončení léčby.

Těhotenství
Inhibice syntézy prostaglandinů může mít nežádoucí vliv na těhotenství a fetální/embryonální vývoj.
Data z epidemiologických studií naznačují zvýšené riziko potratů a srdečních malformací po užívání
inhibitorů syntézy prostaglandinů v počátku těhotenství. Absolutní riziko kardiovaskulárních
malformací se zvýšilo z méně než 1 % na přibližně 1,5 %. Předpokládá se, že se riziko zvyšuje s
dávkou a trváním terapie. U zvířat se prokázalo, že podání inhibitorů syntézy prostaglandinů vede k
zvýšení preimplantačních a postimplantačních ztrát a k fetální/embryonální letalitě. Navíc byla hlášena
zvýšená incidence různých malformací včetně kardiovaskulárních po podání inhibitorů syntézy
prostaglandinů zvířatům v průběhu organogenetické periody.

Od 20. týdne těhotenství může užívání ibuprofenu způsobit oligohydramnion v důsledku poruchy
funkce ledvin u plodu. K tomu může dojít krátce po zahájení léčby a po jejím ukončení tento stav
obvykle odezní. Kromě toho byly po léčbě ve druhém trimestru hlášeny případy konstrikce ductus
arteriosus, z nichž většina po ukončení léčby odezněla. Z těchto důvodů nemá být v průběhu prvního a
druhého trimestru ibuprofen podáván, pokud to není zcela nezbytné.

Pokud je ibuprofen podáván ženám, které chtějí otěhotnět nebo v prvním a druhém trimestru
těhotenství, musí být dávka co nejnižší a doba léčby co nejkratší. Při podávání ibuprofenu po dobu
několika dnů od 20. gestačního týdne je třeba zvážit předporodní monitorování z důvodu možného
výskytu oligohydramnia a konstrikce ductus arteriosus. V případě nálezu oligohydramnia nebo
konstrikce ductus arteriosus má být podávání ibuprofenu ukončeno.

Během třetího trimestru těhotenství všechny inhibitory syntézy prostaglandinů mohou vystavovat
plod:
- kardiopulmonální toxicitě (předčasná konstrikce/uzávěr ductus arteriosus a pulmonální
hypertense)
- renální dysfunkci (viz výše), která může progredovat v renální selhání s oligohydramniem

matku a novorozence na konci těhotenství:
- potenciálnímu prodloužení krvácení
- inhibici děložních kontrakcí vedoucí k opoždění nebo prodloužení průběhu porodu

Proto je ibuprofen kontraindikován ve třetím trimestru těhotenství.

Porod
Podávání ibuprofenu není během porodu doporučeno. Začátek porodu může být zpožděn a trvání
prodlouženo s větší tendencí ke krvácení jak u matky, tak u dítěte.

Kojení
Ibuprofen a jeho metabolity přestupují do mateřského mléka pouze v extrémně nízkých koncentracích
(0,0008 % dávky podané matce). Vzhledem k tomu, že množství ibuprofenu v mateřském mléce je
minimální, jeho eliminační poločas krátký a dosud nebyly zjištěny nežádoucí účinky u kojených dětí,
je ibuprofen považován za lék první volby k léčbě bolesti a příznaků zánětu u kojících matek, zejména
při krátkodobém použití. Bezpečnost při dlouhodobém podávání nebyla stanovena.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

U některých pacientů užívajících ibuprofen se mohou objevit závratě, točení hlavy, zrakové změny a
jiné poruchy centrálního nervového systému (CNS). Vzhledem k tomu, že se mohou objevit tyto
nežádoucí účinky, neměli by pacienti vykonávat činnosti, jako je řízení vozidla nebo obsluha strojů,
pokud si nejsou jisti, že léčba ibuprofenem nemá vliv na jejich schopnost tyto aktivity vykonávat.
V kombinaci s alkoholem toto doporučení platí ještě ve vyšší míře.

4.8 Nežádoucí účinky

Nejčastěji pozorované nežádoucí účinky jsou gastrointestinální. Objevit se mohou peptické vředy,
perforace nebo gastrointestinální krvácení, někdy fatální, a to zejména u starších osob. Po podání
přípravku byla hlášena nevolnost, zvracení, průjem, flatulence, zácpa, dyspepsie, abdominální bolesti,
meléna, hemateméza, ulcerózní stomatitida a exacerbace ulcerózní kolitidy a Crohnovy choroby (viz
bod 4.4). Méně často byla pozorována gastritida.

Poruchy imunitního systému
Po užití ibuprofenu byly hlášeny hypersenzitivní reakce. Tyto mohou zahrnovat (a) nespecifické
alergické reakce a anafylaxi, (b) reakce dýchací soustavy, včetně astmatu, zhoršení astmatu,
bronchospasmus nebo dyspnoe, nebo (c) různé kožní poruchy, včetně vyrážek různých typů, svědění,
kopřivky, purpury, angioedému a, velmi vzácně, erythema multiforme, bulózní dermatitidy (včetně
Stevensova-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy).

Infekce a infestace
Byla popsána exacerbace zánětů souvisejících s infekcí virem herpes varicellae (např. vznik
nekrotizující fasciitidy) v časové koincidenci s užíváním ibuprofenu. Pokud se objeví příznaky infekce
nebo se zhorší během užívání ibuprofenu, pacientovi se doporučuje okamžitě se poradit s lékařem.

Poruchy kůže a podkožní tkáně
Ve výjimečných případech se mohou objevit závažné kožní infekce a během infekce varicelou se
mohou objevit komplikace postihující měkké tkáně (viz také „Infekce a infestace“ a bod 4.4).

Srdeční a cévní poruchy
Klinické studie a epidemiologické údaje poukazují na to, že podávání ibuprofenu (zejména ve
vysokých dávkách 2400 mg denně) a při dlouhodobé léčbě, může být spojeno s mírně zvýšeným
rizikem arteriálních trombotických příhod (například infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda,
viz bod 4.4).

Zde uvádíme všechny nežádoucí příhody, které přinejmenším mohou souviset s ibuprofenem, a to dle
četnosti výskytu a tříd orgánových systémů podle MedDRA. Nežádoucí účinky byly zařazeny do
kategorií četnosti výskytu následovně: velmi časté (1/10), časté (1/100 až <1/10), méně časté
(1/1,000 až <1/100), vzácné (1/10,000 až <1/1,000), velmi vzácné (<1/10,000) a není známo
(z dostupných údajů nelze určit).

Třídy orgánových
systémů
Nežádoucí účinky Frekvence
Infekce a infestace rýma méně časté
aseptická meningitida vzácné
Gastrointestinální
poruchy
nauzea, zvracení, průjem, zácpa, flatulence, dyspepsie,
bolesti břicha, meléna, hematemeza, gastrointestinální
krvácení

časté
gastritida, duodenální vřed, gastrický vřed, ulcerace v
ústech, gastrointestinální perforace

méně časté
pankreatitida velmi vzácné
exacerbace kolitidy a Crohnovy choroby není známo
Poruchy jater a žlučových
cest
hepatitida, žloutenka, porucha jaterních funkcí méně časté
selhání jater velmi vzácné
Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy
astma, bronchospasmus, dyspnoe méně časté
Poruchy ledvin a
močových cest
nefrotoxicita v různých formách např. tubulointersticiální
nefritida, nefrotický syndrom a selhání ledvin
méně časté
papilární nekróza (především u dlouhodobého užívání) velmi vzácné
Poruchy krve a
lymfatického systému
trombocytopenie, neutropenie, agranulocytóza, aplastická
anemie, hemolytická anemie, leukopenie
vzácné
Srdeční poruchy srdeční selhávání, infarkt myokardu (viz bod 4.4) velmi vzácné
Cévní poruchy hypertenze velmi vzácné
Psychiatrické poruchy deprese, zmatenost vzácné
nespavost, úzkost méně časté
Poruchy nervového
systému
bolesti hlavy, závratě časté
parestezie, somnolence méně časté
optická neuritida vzácné
Poruchy imunitního
systému
hypersenzitivní reakce méně časté
anafylaktická reakce velmi vzácné
Poruchy kůže a podkožní
tkáně
vyrážka časté
urtikarie, pruritus, purpura, angioedém, fotosenzitivita méně časté
těžké formy kožních reakcí (tj. erythema multiforme,
bulózní reakce včetně Stevensova-Johnsonova syndromu a
toxické epidermální nekrolýzy)
velmi vzácné
hypersenzitivní syndrom s eozinofilií a systémovými
příznaky (DRESS syndrom)
akutní generalizovaná exantematózní pustulóza
není známo
Poruchy oka poruchy vizu méně časté
toxická optická neuropatie vzácné
Poruchy ucha a labyrintu poruchy sluchu, vertigo, tinnitus méně časté
Celkové poruchy a reakce
v místě aplikace
únava časté
edémy vzácné

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Toxicita
Obecně nebyly známky a příznaky toxicity pozorovány při podání dávek do 100 mg/kg u dětí nebo
dospělých. Některé případy si však mohou vyžádat podpůrnou péči. Ukázalo se, že u dětí se známky a
projevy toxicity projevují po požití dávky 400 mg/kg a vyšší. U dospělých je efekt odpovědi na dávku
méně zřejmý. Eliminační poločas u předávkování je 1,5 až 3 hodiny.

Symptomy
U většiny pacientů, kteří požili významná množství ibuprofenu, se příznaky objeví v průběhu 4 až hodin.
Nejčastěji hlášenými symptomy předávkování jsou nauzea, zvracení, bolesti břicha, letargie a sucho
v ústech. Příznaky působení na centrální nervový systém (CNS) zahrnují bolesti hlavy, tinnitus,
závrať, křeče a ztrátu vědomí. Vzácně byly také hlášeny nystagmus, hypotermie, renální účinky,
gastrointestinální krvácení, kóma, apnoe, útlum CNS a útlum respiračního systému.
Byly také hlášeny případy kardiovaskulární toxicity včetně hypotenze, bradykardie a tachykardie.
V případě závažné otravy může dojít k selhání ledvin, rozvoji metabolické acidózy a poškození jater.
I značné předávkování je obecně dobře tolerováno, pokud nebylo zkomplikováno současným užitím
dalších léků.

Léčba
Na předávkování ibuprofenem neexistuje žádná specifická protilátka. Pacienti mají být léčeni
symptomaticky dle potřeby. Do jedné hodiny po požití potenciálně toxické dávky má být zváženo
podání aktivního uhlí. V případě potřeby má být upravena rovnováha elektrolytů v séru.
Pro nejaktuálnější informace kontaktujte místní toxikologické informační centrum.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

Farmakoterapeutická skupina: nesteroidní protizánětlivá a protirevmatická léčiva, deriváty kyseliny
propionové
ATC kód: M01AE
5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Ibuprofen je derivát kyseliny propionové s analgetickým, antipyretickým a protizánětlivým účinkem.
Protizánětlivý, analgetický a antipyretický účinek ibuprofenu byl prokázán jak ve studiích na
zvířatech, tak u lidí. Terapeutický efekt je dán významným snížením syntézy prostaglandinů na
podkladě inhibice cyklooxygenázy. V důsledku tohoto působení dochází k symptomatické úlevě od
zánětu a bolesti.
Experimentální data poukazují na to, že ibuprofen může inhibovat účinek nízkých dávek kyseliny
acetylsalicylové (ASA) na agregaci trombocytů, jsou-li tato léčiva užívána společně. Ve studii
s jednorázovou dávkou 400 mg ibuprofenu podávanou 8 h před nebo 30 min po podání 81 mg ASA
s okamžitým uvolňováním byl pozorován snížený účinek ASA na tvorbu tromboxanu nebo agregaci
destiček.
Tyto údaje však mají svá omezení a nejistota ohledně extrapolace dat z ex vivo experimentů na
klinické podmínky implikuje nemožnost tvorby solidních závěrů pro pravidelné užívání ibuprofenu.
Při občasném užívání ibuprofenu nelze předpokládat žádný klinicky významný účinek.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Ibuprofen je rychle absorbován z gastrointestinálního traktu s biologickou dostupností 80–90%.
Maximálních koncentrací v séru dosahuje za 1-2 hodiny po podání lékové formy s okamžitým
uvolňováním.
Studie, které zahrnují standardní jídlo, ukazují, že potrava výrazně neovlivňuje celkovou biologickou
dostupnost.

Distribuce
Ibuprofen se značně (z 99 %) váže na plasmatické proteiny. Ibuprofen má malý distribuční objem,
který se u dospělých pohybuje okolo 0,12 – 0,2 l/ kg.

Biotransformace
Ibuprofen je rychle metabolizován v játrech prostřednictvím cytochromu P450, zejména jeho formy
CYP2C9, na dva primární neaktivní metabolity, 2-hydroxyibuprofen a 3-karboxyibuprofen. Po
perorálním podání léku se o něco méně než 90 % perorální dávky ibuprofenu vyloučí do moči jako
oxidativní metabolity a jejich glukuronidové konjugáty. Velmi malá část ibuprofenu se do moči
vylučuje v nezměněném stavu.

Eliminace
K vylučování ledvinami dochází rychle a beze zbytku. Eliminační poločas lékových forem s
okamžitým uvolňováním ibuprofenu je přibližně 2 hodiny. Vylučování ibuprofenu je prakticky
ukončeno do 24 hodin po podání poslední dávky.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Bezpečnost ibuprofenu je ověřena dlouhodobým používáním v klinické praxi.
V publikovaných toxikologických studiích s ibuprofenem bylo uveřejněno několik významných údajů
týkajících se jeho toxicity. Jak se předpokládalo, hlavními toxickými projevy ibuprofenu u zvířat byly
gastrointestinální ulcerace a nežádoucí účinky pozorované převážně při podání vysokých dávek.
Ukázalo se, že LD50 ibuprofenu u zvířat (800–1600 mg/kg) obecně více než 60krát převyšovala
nejvyšší jednorázové dávky ibuprofenu užité u lidí (12 mg/kg). Ibuprofen nebyl shledán jako
genotoxický, taktéž v jakémkoliv smyslu nevykazoval reprodukční či vývojovou toxicitu.
Hepatotoxický potenciál ibuprofenu byl hodnocen na základě zkušeností s jinými NSAID. Ukázalo se,
že ibuprofen má na játra velmi malý až nulový vliv, což potvrdilo testování na kultuře hepatocytů i
reakce jeho metabolitů s plasmatickými proteiny, která může být mechanismem hepatotoxického
působení NSAID, jak bylo pozorováno u ibufenaku.
Ibuprofen nevykázal mutagenní potenciál in vitro a nebyl shledán jako karcinogenní pro potkany a
myši.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Methylparaben (E218), propylparaben (E 216), sacharosa, monohydrát kyseliny citronové, natrium-
benzoát (E211), práškovaný agar, glycerol, nekrystalizující sorbitol 70% (E420), polysorbát 80,
oranžová žluť (E110), pomerančové aroma (obsahuje aromatické látky, kukuřičný maltodextrin,
tokoferol alfa (E307)), čištěná voda.

6.2 Inkompatibility

Nejsou známy.

6.3 Doba použitelnosti

roky

Po prvním otevření: 1 rok

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a velikost balení

Lahvička z hnědého polyethylentereftalátu (PET), Al šroubovací uzávěr s LDPE vložkou, oboustranná
odměrná bílá PS lžička na 2,5 ml a 5 ml, krabička.
Lahvička z hnědého polyethylentereftalátu (PET), Al šroubovací uzávěr s LDPE, bezpečnostní vložka,
stříkačka pro perorální podání na 5 ml, krabička.
Velikost balení: 100 ml.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Viatris Healthcare Limited
Damastown Industrial Park
Mulhuddart, Dublin Dublin, Irsko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

29/916/92-S/C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 18. 12. 1992
Datum posledního prodloužení registrace: 22. 6.

10. DATUM REVIZE TEXTU

11. 1.