Febuxostat bausch Užívání po expiraci, upozornění a varování

Kardiovaskulární poruchy
Léčba chronické hyperurikemie
Léčba febuxostatem u pacientů s existujícím závažným kardiovaskulárním onemocněním (např.
infarktem myokardu, cévní mozkovou příhodou nebo nestabilní anginou pectoris) je třeba se
vyhnout, pokud existují jiné vhodné možnosti léčby.

Ve studiích APEX a FACT byl v celkové skupině febuxostatu pozorován početně vyšší výskyt
kardiovaskulárních příhod APTC hlášených zkoušejícím (definované cílové parametry dle Anti-
Platelet Trialists‘ Collaboration (APTC) zahrnující kardiovaskulární úmrtí, nefatální infarkt
myokardu, nefatální cévní mozkovou příhodu) než ve skupině alopurinolu (1,3 oproti 0,3 příhod
na 100 pacientoroků). Ve studii CONFIRMS tomu však tak nebylo (podrobné údaje o studii viz
bod 5.1). Incidence kardiovaskulárních příhod APTC hlášených zkoušejícím v kombinovaných
studiích fáze 3 (studie APEX, FACT a CONFIRMS) byla 0,7 oproti 0,6 příhod na pacientoroků. V dlouhodobých prodloužených studiích byl výskyt kardiovaskulárních příhod
APTC hlášených zkoušejícím 1,2 příhod pro febuxostat a 0,6 příhod pro alopurinol na pacientoroků.Nebyly nalezeny žádné statisticky významné rozdíly a žádná příčinná souvislost s
febuxostatem nebyla stanovena. Mezi identifikované rizikové faktory mezi těmito pacienty
patřily anamnéza aterosklerózy a/nebo infarkt myokardu nebo městnavé srdeční selhání.

Frekvence závažných nežádoucích kardiálních příhod (major cardiac adverse events, MACE) se
v poregistrační studii CARES (viz bod 5.1 pro podrobnou charakteristiku studie) vyskytla v
podobném poměru u skupin léčených febuxostatem a alopurinolem (poměr rizik 1,03; 95%
interval spolehlivosti 0,87– 1,23), ale výskyt kardiovaskulárního úmrtí byl pozorován vyšší u
febuxostatu než alopurinolu (4,3 % vs. 3,2 % pacientů; poměr rizik 1,34; 95% interval
spolehlivosti 1,03–1,73).

Prevence a léčba hyperurikemie u pacientů ohrožených TLS
U pacientů podstupujících chemoterapii hematologických malignit, kteří jsou středně až vysoce
ohroženi syndromem nádorového rozpadu a jsou léčeni febuxostatem, má být podle potřeby
monitorována srdeční činnost.

Léková alergie/hypersenzitivita
Po uvedení febuxostatu na trh byla shromážděna hlášení vzácně se vyskytujících
alergických/hypersenzitivních reakcí včetně život ohrožujícího Stevensova-Johnsonova
syndromu, toxické epidermální nekrolýzy a akutních anafylaktických reakcí/šoku. Tyto reakce
nastaly ve většině případů během prvního měsíce léčby febuxostatem. Někteří, ale ne všichni
pacienti, hlásili i poškození ledvin a/nebo předchozí přecitlivělost na allopurinol. V některých
případech byly závažné hypersenzitivní reakce, včetně polékových reakcí s eozinofilií a
systémovými příznaky (DRESS), spojeny s horečkou, hematologickou, ledvinovou nebo jaterní
účastí.

Pacienti mají být upozorněni na známky a příznaky alergických/hypersenzitivních reakcí a pro
tyto příznaky pečlivě sledováni (viz bod 4.8). Pokud se objeví závažné alergické/hypersenzitivní
reakce, včetně Stevensova-Johnsonova syndromu, má být léčba febuxostatem ihned ukončena,
jelikož brzké ukončení léčby je spojováno s lepší prognózou. Pokud se u pacienta objeví
alergické/hypersenzitivní reakce včetně Stevensova-Johnsonova syndromu a akutní
anafylaktické reakce/šok, léčba febuxostatem u tohoto pacienta nesmí být nikdy obnovena.


Akutní záchvaty dny (dnavý záchvat)
Léčba febuxostatem nemá být zahájena, dokud akutní záchvat dny úplně neodezněl. Během
zahájení léčby se mohou objevit záchvaty dny v důsledku změny hladin kyseliny močové v
séru, která je způsobena mobilizací kyseliny močové z tkáňových depozit (viz body 4.8 a 5.1).
Při zahájení léčby febuxostatem je doporučena profylaxe záchvatů dny nesteroidními
antiflogistiky nebo kolchicinem pod dobu minimálně šesti měsíců (viz bod 4.2).
Pokud se objeví záchvat dny během léčby febuxostatem, nemá být léčba přerušena. Záchvat dny
má být léčen současně v závislosti na individuálním stavu pacienta. Kontinuální léčba
febuxostatem snižuje frekvenci a intenzitu záchvatů dny.

Depozita xanthinu
U pacientů, u kterých je výrazně zvýšená rychlost tvorby urátů (např. maligní onemocnění
a jeho léčba, Lesch-Nyhanův syndrom), by se mohla absolutní koncentrace xanthinu v
moči ve vzácných případech dostatečně zvýšit, aby umožnila jeho ukládání v močovém
traktu. Toto nebylo pozorováno v pivotní klinické studii s febuxostatem u syndromu
nádorového rozpadu. Protože u těchto pacientů není žádná zkušenost s febuxostatem, jeho
použití u pacientů s Lesch-Nyhanovým syndromem se nedoporučuje..

Merkaptopurin/azathioprin
Užívání febuxostatu se nedoporučuje u pacientů, kteří jsou současně léčeni
merkaptopurinem/azathioprinem, protože inhibice xantin-oxidázy febuxostatem může způsobit
zvýšení plazmatické koncentrace merkaptopurinu/azathioprinu, které může vést k závažné
toxicitě. Interakční studie na lidech nebyly provedeny. Pokud se nelze současnému užívání
vyhnout, doporučuje se snížit dávky merkaptopurinu/azathioprinu. Na základě modelování a
simulační analýzy dat z neklinických studií na potkanech, musí být při současném podávání s
febuxostatem dávka merkaptopurinu/azathioprinu snížena na 20 % nebo méně původně
předepsané dávky, aby se předešlo možným hematologickým účinkům (viz bod