Kanavit Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Vitamin K, ATC kόd: B02BA
Mechanismus účinku
Fytomenadion (syntetický vitamin K) je naftochinolonový derivát. Vitamin K je potřebný k tvorbě
hemokoagulačních faktorů v játrech, kde se uplatňuje při inkorporaci sacharidové složky do molekuly
těchto glykoproteinů. Tímto mechanismem se podílí na formaci protrombinu, prokonvertinu,
Christmas faktoru a Stuart faktoru.

Pediatrická populace
Do prospektivní randomizované kontrolované studie bylo zavzato 44 kojenců (věk 1–26 týdnů)
s konjugovanou hyperbilirubinemií (idiopatická neonatální hepatitida – 17 pacientů, biliární atrézie –
13, cholestáza při totální parenterální výživě – 3, Alagillův syndrom – 2, deficit alfa1-antitrypsinu – 2,
syndrom inspisované žluče – 2, různé diagnózy – 5 fruktosémie, galaktosémie, cysty choledochu,
nekrotizující enterokolitida, cytomegalovirová hepatitida).

Byla porovnávána farmakokinetika a účinnost perorálně a intravenózně profylakticky podávaného
směsného micelárního vitaminu K u kojenců s cholestatickým jaterním onemocněním.

Hlavními měřenými hodnotami byly sérové koncentrace vitaminu K1 a nedekarboxylovaného
protrombinu (PIVKA-II) před a až 4 dny po podání jednorázové dávky směsného micelárního

vitaminu K1 v dávce 1 mg intravenózně nebo 2 mg perorálně. Porovnávány byly také hladiny
vitaminu K1 24 hodin po perorálním podání s hladinami u 14 zdravých novorozenců, kterým byla
podána stejná dávka.

Výsledky: Na počátku studie mělo 18 kojenců (41 %) zvýšené sérové hladiny PIVKA-II a osm
kojenců (18 %) mělo nízkou koncentraci vitaminu K1, ukazující na subklinický deficit vitaminu K.
Střední sérové koncentrace vitaminu K1 byly v počátku studie ve skupině s p. o. podáním a i. v.
podáním vitaminu K1 podobné (0,92 v.s. 1,15 ng/ml). Po šesti hodinách po intravenózním podání
stouply na 139 ng/ml, ale po perorálním podání jen na 1,4 ng/ml.

V posledně jmenované skupině nízká střední hodnota (0,95 ng/ml) a široké rozmezí (< 0,15–ng/ml) sérového vitaminu K1 vyšly ve srovnání s daleko vyššími hladinami (střední hodnota 77,
rozmezí 11–263 ng/ml) naměřenými u zdravých kojenců, kterým byl podán vitamin K1 ve stejné
dávce perorálně, v neprospěch této skupiny, a naznačily nedostatečnou a nepředvídatelnou intestinální
absorpci u kojenců s cholestázou.

Závažnost malabsorpce byla taková, že jen 4 z 24 (17 %) kojenců s cholestázou dosáhlo postupně se
zvyšujícího nárůstu sérového vit. K1 > 10 ng/ml.

Údaje získané z retrospektivní studie naznačují, že je týdenní perorální profylaxe účinná v prevenci
VKDB (krvácení z nedostatku vitaminu K). Během časového úseku zavzatého do této studie, od
listopadu 1992 do června 2000, se narodilo celkem 507 850 živých dětí. 78 % z nich byla podávána
perorální profylaxe a 22 % byla podávána intramuskulární profylaxe; tj. při narození byla perorální
profylaxe podána 396 000 novorozencům. Týdenní perorální profylaxe byla doporučena u všech
kojenců po tak dlouhou dobu, po jakou byly převážně kojeni. Při narození byly podány 2 mg
perorálního vitaminu K ve formě fytomenadionu s následným profylaktickým podáváním vitaminu
K jednou týdně; do 3 měsíců věku byl rodiči podáván 1 mg fytomenadionu. Neobjevil se ani jeden
případ VKDB, tj. incidence byla 0 – 0,9:100000 (95 % CI).