Mirelle Interakce
 
Poznámka: měly by být konzultovány odborné informace k doprovodné léčbě, aby byly 
zjištěny možné interakce. 
 
Vliv jiných léčivých přípravků na přípravek Mirelle 
Interakce  se  mohou  objevit  s  léky,  které  indukují  mikrozomální  enzymy,  což  může  mít za 
následek zvýšenou clearance pohlavních hormonů a může vést ke krvácení z průniku a/nebo k 
selhání kontracepce. 
 
Enzymová indukce může být pozorována již po několika dnech léčby. Maximální enzymová indukce je 
obvykle pozorována během několika týdnů. Po přerušení léčby může enzymová indukce přetrvávat po 
dobu okolo 4 týdnů. 
 
Ženy léčené některým z těchto léků by měly dočasně používat bariérovou metodu kontracepce 
navíc  k  orálnímu  kombinovanému  kontraceptivu  (COC)  nebo  si  vybrat  jinou  metodu 
kontracepce.  Bariérová  metoda  by  měla  být  používána  v  průběhu  léčby přípravkem  a 
následujících 28  dnů  po  jejím  ukončení.  Pokud  léčba  zasáhne  do  období  ukončení  užívání 
tablet COC ze stávajícího balení, pak by další balení COC mělo být načato bez obvyklého 
intervalu bez užívání tablet. 
 
Látky  zvyšující  clearance  kombinovaných  kontraceptiv  (snižující  účinnost  COC  enzymovou 
indukcí)  např.: fenytoin,  barbituráty,  primidon,  karbamazepin,  rifampicin,  a  zřejmě  také 
oxkarbazepin, topiramat, felbamat, griseofulvin a přípravky obsahující třezalku tečkovanou. 
 
Látky s různým účinkem na clearance COC, např.:  
Podávají-li se souběžně s kombinovanými kontraceptivy, mnoho inhibitorů HIV/HCV proteáz 
a nenukleosidových inhibitorů reverzní transkriptázy může zvyšovat nebo snižovat plazmatické 
koncentrace  estrogenu  nebo  progestagenu.  Tyto  změny  mohou  být  v  některých  případech 
klinicky významné. 
 
Látky snižující clearance COC  (enzymové inhibitory) 
Silné a střední inhibitory CYP3A4 jako azolová antimykotika (např. itrakonazol, vorikonazol, 
flukonazol),  verapamil,  makrolidy  (např.  klarithromycin,    erythromycin),    diltiazem    a 
grapefruitový džus mohou zvýšit plasmatickou koncentraci estrogenu nebo progestinu nebo 
obou hormonů. 
 
Prokázalo se, že etorikoxib v dávkách 60 až 120 mg denně zvyšuje plasmatickou koncentraci 
ethinylestradiolu  1,4  až  1,6krát, zejména,  je-li  užíván  současně  s  kombinovanými 
hormonálními kontraceptivy obsahujícími 0,035 mg ethinylestradiolu. 
 
Byly hlášeny případy těhotenství po současném užívání hormonální kontracepce v kombinaci s 
antibiotiky,  jako  jsou  peniciliny  a  tetracykliny. Mechanismus  tohoto  účinku  však  nebyl 
objasněn. 
 
 
                                                                                    Vliv kombinovaných kontraceptiv na jiné léčivé přípravky 
 
Perorální kombinovaná kontraceptiva mohou ovlivňovat metabolismus některých jiných léků. 
Tudíž jejich plasmatické a tkáňové koncentrace mohou být buď zvýšeny (např. cyklosporin) 
nebo sníženy (lamotrigin). 
 
In  vitro  je  ethinylestradiol  reverzibilní  inhibitor  CYP2C19,  CYP1A1  a  CYP1A2  a  pevně 
vázaný  inhibitor  CYP3A4/5,  CYP2C8,  a  CYP2J2.  V  klinických  studiích  podávání 
hormonálního  kontraceptiva  obsahujícího  ethinylestradiol  nevedlo  k  žádnému  nebo  jen 
mírnému  vzestupu  plasmatické  koncentrace  substrátů  CYP3A4  (např. midazolamu)  zatímco 
plasmatické  koncentrace  substrátů CYP1A2  se  mohou  zvýšit  mírně  (např.  theofylin)  nebo 
středně (např. melatonin a tizanidin). 
 
Farmakodynamické interakce 
Současné podávání s léčivými přípravky obsahujícími ombitasvir/paritaprevir/ritonavir a dasabuvir s 
ribavirinem nebo bez ribavirinu může zvýšit riziko zvýšení hladiny ALT (viz body 4.3 a 4.4). 
 
Proto  je  třeba  uživatelky  přípravku  Mirelle  před  zahájením  léčby  tímto  kombinovaných  léčebným 
režimem převést na alternativní antikoncepční metodu (např. antikoncepci obsahující jen gestagen nebo 
nehormonální  metody  antikoncepce).  Přípravek  Mirelle  je  možné  znovu  začít  užívat  2  týdny  po 
ukončení léčby tímto kombinovaným léčebným režimem. 
 
 
Jiné formy interakce 
 
• Laboratorní vyšetření 
Užívání kontracepčních steroidů může ovlivnit výsledky některých laboratorních testů, včetně 
biochemických  parametrů  jaterních,  thyreoidálních,  adrenálních  a  renálních  funkcí, 
plasmatických  hladin  proteinů  (vazebných)  např.  corticosteroid  binding  globulin  a  lipid  / 
lipoproteinové  frakce,  parametry  metabolismu  uhlovodanů  a parametry   koagulace   a 
fibrinolýzy. Změny však obvykle zůstávají v rozmezí normálních laboratorních hodnot.