Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

PARALEN PLUS 325 mg/30 mg/15 mg potahované tablety


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje paracetamolum 325 mg, pseudoephedrini hydrochloridum 30 mg,
dextromethorphani hydrobromidum monohydricum 15 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: jedna potahovaná tableta obsahuje 76,756 mg monohydrátu
laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta
Popis přípravku: světle zelené kulaté bikonvexní potahované tablety.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek PARALEN PLUS je určen dospělým a dospívajícím od 15 let k symptomatické léčbě
horečnatých virových infekcí, akutních i chronických onemocnění respiračního traktu provázených
suchým, dráždivým či záchvatovitým kašlem.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí a dospívající od 15 let
Podávají se 3× denně 1–2 tablety po 4 až 6 hodinách. Minimální interval mezi dvěma dávkami jsou hodiny. Maximální denní dávka je 6 tablet. Obvyklá délka léčby je 3–5 dní.

Zvláštní populace
Starší pacienti
U starších pacientů je dávkování stejné jako u ostatních dospělých.

Pacienti se sníženou funkcí jater nebo ledvin
Při poruchách funkce jater a ledvin je nutno snížit dávku nebo prodloužit interval mezi jednotlivými
dávkami. Při snížené funkci ledvin lze podat maximálně 1 tabletu s odstupem nejméně 6–8 hodin od
předešlé dávky.

Pediatrická populace
Vzhledem k obsahu léčivé látky není přípravek vhodný pro děti a dospívající do 15 let.

Způsob podání
Potahované tablety se polykají celé a zapíjejí se malým množstvím tekutiny.

4.3 Kontraindikace

− Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1,
− závažná hypertenze,
− závažné koronární onemocnění,
− epilepsie,
− závažná insuficience jater a/nebo ledvin,
− akutní hepatitida,
− glaukom s uzavřeným úhlem,
− léčba inhibitory MAO a období minimálně 2 týdnů po jejich vysazení,
− léčba sympatomimetiky nebo barbituráty.


4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Přípravek PARALEN PLUS by měl být používán se zvýšenou opatrností:
− u pacientů s onemocněním štítné žlázy,
− u pacientů s asthma bronchiale,
− u pacientů s hemolytickou anemií,
− u mužů s hypertrofií prostaty,
− při deficitu enzymu glukosa-6-fosfátdehydrogenázy,
− při kardiovaskulárních onemocněních,
− u pacientů s glaukomem,
− při peptickém vředu a pyloroduodenální obstrukci,
− u pacientů s hypertenzí,
− u pacientů s diabetes mellitus.

Opatrnosti je třeba také u pacientů s jaterním nebo ledvinným poškozením.
Při renální insuficienci je doporučeno dávkovací interval prodloužit (viz bod 4.2). Při dlouhodobé
léčbě nelze vyloučit možnost poškození ledvin.
U pacientů se změnami jaterních funkcí a u pacientů dlouhodobě (nad 10 dní) užívajících vyšší dávky
paracetamolu se doporučuje pravidelná kontrola jaterních testů.
Užívání vyšších než doporučených dávek může vést k riziku závažného poškození jater.
U pacientů s onemocněním jater je vyšší nebezpečí předávkování.

Po dobu léčby se nesmějí pít alkoholické nápoje.

Na základě postmarketingových zkušeností s používáním paracetamolu vyšlo najevo, že
hepatotoxicita paracetamolu se může vyskytnout i při použití terapeutických dávek, zejména při
použití dávky 4 g denně (maximální terapeutická dávka), při krátkodobém použití a u pacientů bez
předchozího poškození jaterních funkcí. Jaterní poškození se může vyvinout při nižších dávkách,
pokud spolupůsobí alkohol, induktory jaterních enzymů nebo jiné hepatotoxické látky (viz bod 4.5).
Dlouhodobá konzumace alkoholu významně zvyšuje riziko hepatotoxicity paracetamolu. Nejvyšší
riziko bylo zaznamenáno u chronických alkoholiků, kteří před použitím paracetamolu abstinují
krátkodobě (12 h).

Při současném podávání paracetamolu s flukloxacilinem se doporučuje opatrnost vzhledem
ke zvýšenému riziku metabolické acidózy s vysokou aniontovou mezerou (HAGMA),
zejména u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin, sepsí, podvýživou a jinými zdroji
nedostatku glutathionu (např. chronický alkoholismus), jakož i u pacientů užívajících
maximální denní dávky paracetamolu. Doporučuje se pečlivé sledování, včetně měření oxoprolinu v moči.

Při terapii perorálními antikoagulancii a při současném dlouhodobém podávání vyšších dávek
paracetamolu, zvláště v kombinaci s dextropropoxyfenem či kodeinem, je nutná kontrola
protrombinového času.

Pacienti by měli být upozorněni, že nemají současně s užíváním tohoto přípravku užívat jiné přípravky
obsahující paracetamol.

Opatrnost se doporučuje u pacientů se zvýšenou citlivostí na kyselinu acetylsalicylovou a/nebo
nesteroidní antirevmatika (NSAID).

Serotoninový syndrom:
U dextromethorfanu při souběžném podávání serotonergních látek, jako jsou např. selektivní
inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), léky, které narušují metabolismus serotoninu
(včetně inhibitorů monoaminoxidázy (IMAO)), a inhibitory CYP2D6, byly hlášeny serotonergní
účinky, včetně rozvoje potenciálně život ohrožujícího serotoninového syndromu.
Serotoninový syndrom může zahrnovat změny duševního stavu, autonomní nestabilitu,
neuromuskulární abnormality a/nebo gastrointestinální symptomy.
Pokud existuje podezření na serotoninový syndrom, je třeba léčbu přípravkem Paralen plus ukončit.

U pacientů s psychiatrickými poruchami v osobní, či rodinné anamnéze, nebo léčených
psychofarmaky se doporučuje konzultovat užívání přípravku s lékařem, ještě před jeho nasazením (viz
bod 4.8).

Závažné kožní nežádoucí účinky:
Paracetamol
Při užívání přípravků s obsahem paracetamolu byly hlášeny život ohrožující kožní reakce Stevensův-
Johnsonův syndrom (SJS), toxická epidermální nekrolýza (TEN) a akutní generalizovaná
exantematózní pustulóza (AGEP). Pacienti musí být informováni o příznacích a symptomech a musí
pečlivě sledovat výskyt kožních reakcí. Pokud se objeví příznaky nebo symptomy SJS, TEN nebo
AGEP (např. progresivní kožní vyrážka, často s puchýři nebo slizničními lézemi), pacienti musí
okamžitě přestat užívat přípravek a vyhledat lékařskou pomoc.

Pseudoefedrin
V souvislosti s přípravky, které obsahují pseudoefedrin, se mohou vyskytnout závažné kožní reakce
jako akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP). Tato akutní pustulózní vyrážka se může
objevit během prvních dvou dnů léčby spolu s horečkou a tvorbou četných malých, převážně
nefolikulárních pustul na povrchu rozsáhlého edematózního erytému, s predilekční lokalizací na
kožních záhybech, na trupu a horních končetinách. Pacienty je nutno bedlivě sledovat. Budou-li
zpozorovány známky a příznaky typu pyrexie, erytému nebo četných malých pustul, je nutno podávání
Paralenu plus přerušit a v případě potřeby podniknout vhodná opatření.

Některé z degradačních a transformačních produktů metabolizmu pseudoefedrinu jsou na seznamu
dopingových látek, proto je třeba vyvarovat se použití Paralenu plus u aktivních sportovců.

Byly hlášeny případy zneužívání dextromethorfanu a závislosti. Zvláštní opatrnost se doporučuje
zejména u dospívajících a mladých dospělých, jakož i u pacientů s anamnézou zneužívání léků nebo
psychoaktivních látek.

Dextromethorfan se metabolizuje cestou jaterního cytochromu P450 2D6 (CYP2D6). Aktivita tohoto
enzymu je geneticky podmíněná. Přibližně 10 % obecné populace jsou pomalí metabolizátoři
CYP2D6. U pomalých metabolizátorů a pacientů souběžně užívajících inhibitory CYP2D6 se může
objevit výraznější a/nebo prodloužený účinek dextromethorfanu. U pomalých metabolizátorů CYP2Dnebo u pacientů užívajících inhibitory CYP2D6 je proto nutné postupovat opatrně (viz také bod 4.5).

Ischemická kolitida
V souvislosti s užíváním pseudoefedrinu byly hlášeny případy ischemické kolitidy. Pokud se objeví
náhlá bolest břicha, rektální krvácení nebo jiné příznaky ischemické kolitidy, pacient má léčbu
přípravkem ukončit a vyhledat lékaře.


Ischemická optická neuropatie
Byly hlášeny případy ischemické optické neuropatie v souvislosti s pseudoefedrinem. Pseudoefedrin
se má vysadit, pokud dojde k náhlé ztrátě zraku nebo snížené zrakové ostrosti jako například skotomu.

Přípravek obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí
galaktosy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek
užívat.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.


4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Antidepresiva
Současné užívání přípravku PARALEN PLUS s inhibitory MAO (či do 14 dnů po jejich vysazení)
může vést k projevům toxicity (zahrnujícím závrať, nauzeu, třes, svalové spazmy, hypotenzi či
hypertenzi, hyperpyrexii a koma, které mohou vyústit v srdeční zástavu a smrt), proto je jejich
současné podání kontraindikováno (viz bod 4.3).

Současné užívání přípravku PARALEN PLUS s tricyklickými antidepresivy může vyvolat hypertenzi,
arytmii a tachykardii, případně zvýraznit projevy anticholinergní aktivity (tj. nebezpečí vzniku ileu,
retence moči, glaukomu). Pokud je třeba tuto kombinaci léčiv použít, doporučuje se snížit dávkování
antidepresiv a pozorně sledovat klinický stav pacienta.

Současné užívání přípravku PARALEN PLUS s fluoxetinem může vést ke zvýraznění nežádoucích
účinků dextromethorfanu (závratě, hyperreaktivity), případně k projevům toxicity (nauzea, zvracení,
rozostřené vidění, zrakové a sluchové halucinace). V takovém případě je třeba snížit dávkování
přípravku PARALEN PLUS.

Současné užívání přípravku PARALEN PLUS s paroxetinem může zvýšit riziko tzv. „serotoninového
syndromu“ (tj. hypertenze, třes, myoklonus, hyperreflexie, zmatenost, neklid, zvýšené pocení, změny
nálady) a může vést ke snížení dávkování, případně vysazení jednoho či obou léčiv.

Léky s tlumivým účinkem na CNS, alkohol
Současné užití přípravku PARALEN PLUS a léků s tlumivým účinkem na CNS (hypnotiky,
anxiolytiky, analgetiky, neuroleptiky apod.) či s alkoholem může zvýraznit projevy útlumu CNS.
Alkohol může zvýšit hepatotoxicitu paracetamolu.

Antiarytmika
Současné užívání přípravku PARALEN PLUS s antiarytmiky obsahujícími chinidin, propafenon nebo
amiodaron může vyvolat zvýšený výskyt nežádoucích účinků, které mohou vést k nutnosti snížit
dávkování přípravku PARALEN PLUS.

Antihypertenziva
Současné užívání přípravku PARALEN PLUS s některými antihypertenzivy (guanetidinem,
betanidinem nebo metyldopou) může vyvolat hypertenzní stav a srdeční arytmie. Je třeba pozorně
sledovat stav pacienta a monitorovat krevní tlak; v případě výskytu této reakce je nutno léčbu
přípravkem PARALEN PLUS ukončit.

Betablokátory
Současné užívání přípravku PARALEN PLUS s betablokátory může snížit jejich antihypertenzní
účinek.

Zidovudin
Při současném užívání paracetamolu a zidovudinu se pozoruje zvýšený sklon k rozvoji neutropenie a
hepatotoxicity. Tento lék by proto měl být současně se zidovudinem užíván pouze po pečlivém
zvážení přínosu a rizika léčby.

Lamotrigin
Při současném podávání paracetamolu a lamotriginu bylo zjištěno snížení účinnosti lamotriginu při
zvýšení jeho jaterní clearance.

Nesteroidní antiflogistika, kyselina acetylsalicylová
Současné dlouhodobé podávání paracetamolu a NSA (především acetylsalicylové kyseliny) ve vyšších
dávkách zvyšuje riziko analgetické nefropatie a dalších renálních nežádoucích účinků.

Perorální antikoagulancia
Dlouhodobé pravidelné denní užívání paracetamolu může zvyšovat antikoagulační účinky warfarinu a
ostatních kumarinů, a tím i zvyšovat riziko krvácení. Uvedené interakce nejsou klinicky signifikantní,
pokud je přípravek užíván podle doporučeného dávkování a délky léčby.

Induktory jaterních enzymů
Při současném užívání látek, které způsobují indukci jaterních enzymů, jako je alkohol, barbituráty,
inhibitory MAO a tricyklická antidepresiva, třezalka tečkovaná, antiepileptika (mj. glutethimid,
fenobarbital, fenytoin, primidon a karbamazepin) a rifampicin, se může zvyšovat pravděpodobnost
toxických účinků paracetamolu prostřednictvím vzniku toxického N-acetyl-p-benzochinoniminu.

Cholestyramin, metoklopramid, domperidon
Působení cholestyraminu může vést ke zpomalení absorpce paracetamolu, zatímco metoklopramid a
domperidon mohou absorpci paracetamolu urychlovat.

Isoniazid
Existují případy, ve kterých kombinace paracetamolu a isoniazidu vedla k rozvoji hepatotoxicity,
proto je doporučována zvýšená pozornost při současné užívání.

Inhibitory CYP2D6
Dextromethorfan se metabolizuje CYP2D6 a vykazuje výrazný first-pass metabolismus. Souběžné
užívání silných inhibitorů enzymu CYP2D6 může zvýšit koncentraci dextromethorfanu v těle na
několikanásobek normálních hodnot. To zvyšuje u pacientů riziko toxických účinků dextromethorfanu
(agitovanost, zmatenost, tremor, insomnie, průjem a respirační deprese) a vzniku serotoninového
syndromu. Mezi silné inhibitory enzymu CYP2D6 patří fluoxetin, paroxetin, chinidin a terbinafin. Při
souběžném užívání s chinidinem se plazmatické koncentrace dextromethorfanu zvýšily až 20krát, což
zvyšuje nežádoucí účinky přípravku na CNS. Amiodaron, flekainid a propafenon, sertralin, bupropion,
methadon, cinakalcet, haloperidol, perfenazin a thioridazin mají také podobné účinky na metabolismus
dextromethorfanu. Je-li nutné souběžné užívání inhibitorů CYP2D6 a dextromethorfanu, je potřeba
pacienta monitorovat a v případě nutnosti snížit dávku dextromethorfanu.

Expektorancia
Přípravek by neměl být kombinován s expektorancii.

Flukloxacilin
Při současném podávání paracetamolu s flukloxacilinem je třeba dbát zvýšené opatrnosti, protože
současné používání bylo spojeno s metabolickou acidózou s vysokou aniontovou mezerou, zejména u
pacientů s rizikovými faktory (viz bod 4.4).

Probenecid
Probenecid ovlivňuje vylučování a plazmatickou koncentraci paracetamolu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Paracetamol
Paracetamol prostupuje placentární bariérou. Velká množství dat u těhotných žen neukazují na
malformační toxicitu ani na toxický vliv na plod/novorozence. Výsledky epidemiologických studií
neurologického vývoje u dětí, které byly in utero vystaveny paracetamolu, nejsou průkazné. Pokud je
to z klinického hlediska zapotřebí, může být paracetamol během těhotenství užíván, má být ovšem
užíván v co nejnižší účinné dávce, po co nejkratší možnou dobu a s nejnižší možnou frekvencí.

Pseudoefedrin
Pseudoefedrin by neměl být podáván v prvním trimestru těhotenství. Malé množství pseudoefedrinu se
vylučuje do mateřského mléka, ovšem jeho účinky na kojence nejsou známy.

Dextromethorfan
O podávání dextromethorfanu během těhotenství a kojení nejsou dostupné žádné údaje.

Vzhledem k tomu, že nejsou dostupné žádné údaje o používání kombinovaného přípravku PARALEN
PLUS během těhotenství a kojení, jeho užívání se nedoporučuje.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek může snížit schopnost reagovat u osob vykonávajících činnost vyžadující pozornost,
motorickou koordinaci a rychlé rozhodování (např. řízení motorových vozidel, ovládání strojů, práce
ve výškách apod.).

4.8 Nežádoucí účinky

V následující tabulce jsou shrnuty nežádoucí účinky rozdělené do skupin podle terminologie MedDRA
s uvedením frekvence výskytu: velmi časté (≥1/10); časté (1/100 až <1/10); méně časté (1/1 000 až
<1/100); vzácné (1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů
nelze určit):

MedDRA třídy orgánových systémů Frekvence Nežádoucí účinek
Poruchy krve a lymfatického systému velmi vzácné agranulocytóza, leukopenie,
neutropenie, pancytopenie,
trombocytopenie
Psychiatrické poruchy časté nespavost, úzkost, napětí,
neklid, zmatenost
méně časté zhoršení řeči*
není známo halucinace, agitovanost,
psychomotorická hyperaktivita,
podrážděnost, zvýšení energie
Poruchy imunitního systému není známo anafylaktický šok, angioedém
Poruchy nervového systému velmi časté ospalost, pocit na omdlení
časté bolesti hlavy
není známo dystonie, zejména u dětí,
nystagmus*
Poruchy oka není známo ischemická optická neuropatie
Srdeční poruchy velmi vzácné arytmie
není známo tachykardie
Cévní poruchy velmi vzácné hypertenze
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy velmi vzácné bronchospasmus
Gastrointestinální poruchy není známo ischemická kolitida,
pyroglutamová acidóza, u
pacientů s rizikovými faktory
pro depleci glutathionu
Poruchy jater a žlučových cest velmi vzácné žloutenka
není známo cytolytická hepatitida, která
může vést k akutnímu selhání
jater
Poruchy kůže a podkožní tkáně vzácné alergická kožní reakce jako je
vyrážka se svěděním, kopřivka
velmi vzácné toxická epidermální nekrolýza
(TEN), Stevensův-Johnsonův
syndrom (SJS), akutní
generalizovaná exantematózní
pustulóza (AGEP), fixní lékový
exantém (viz bod 4.4)
Poruchy ledvin a močových cest není známo retence moči
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace časté únava, malátnost
* při vyšších dávkách dextromethorfanu byly pozorovány bolesti hlavy, nystagmus a zhoršená
výslovnost.

Podrobné nežádoucí účinky vyplývající z interakcí s jinými léčivými přípravky jsou popsány
v bodě 4.5.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Paracetamol
Předávkování již relativně nízkými dávkami paracetamolu (8–15 g v závislosti na tělesné hmotnosti
pacienta) může mít za následek závažné poškození jater a někdy akutní renální tubulární nekrózu.

K poškození jater po požití 5 nebo více gramů paracetamolu může dojít u pacientů s rizikovými
faktory, jako je:
− dlouhodobá léčba induktory enzymů (karbamazepin, glutethimid, fenobarbital, fenytoin,
rifampicin, primidon, třezalka tečkovaná,
− pravidelná konzumace většího množství alkoholu,
− pokud je pravděpodobné, že jsou vyčerpány zásoby glutathionu (např. při poruše příjmu potravy,
cystické fibróze, HIV infekci, hladovění, kachexii).

Symptomy
Do 24 hodin se může objevit nauzea, zvracení, anorexie, bledost, letargie a pocení. Bolest v břiše
může být prvním příznakem jaterního poškození a vzniká během prvních 24 hodin. Může vzniknout
jaterní cytolýza, která může vést k hepatocelulárnímu selhání, gastrointestinálnímu krvácení,
encefalopatii, kómatu až smrti. Komplikaci při selhání jater představují metabolická acidóza, edém
mozku, krvácivé projevy, hypoglykémie, hypotenze, infekce a renální selhání. Za12 až 48 hodin po
akutním předávkování se zvyšují hladiny jaterních transamináz, laktátdehydrogenázy a bilirubinu
spolu s poklesem hladiny protrombinu. Prodloužení protrombinového času je indikátorem zhoršení
funkce jater, a proto se doporučuje jeho monitorování. Pacienti, kteří užívají induktory enzymů (mj.
karbamazepin, fenytoin, barbituráty, rifampicin) nebo mají abúzus alkoholu v anamnéze, jsou více
náchylní k poškození jater. K akutnímu renálnímu selhání může dojít i bez přítomnosti závažného
poškození jater. Jinými projevy intoxikace jsou poškození myokardu, pankreatitida a pancytopenie.

Léčba
Je nutná hospitalizace. Vyvolání zvracení, výplach žaludku, zvl. byl-li paracetamol požit před méně
než 4 hodinami, poté je nutné podat methionin (2,5 g p. o.), dále jsou vhodná podpůrná opatření.
Podání aktivního uhlí z důvodů snížení gastrointestinální absorpce je sporné. Doporučuje se
monitorování plazmatické koncentrace paracetamolu. Specifické antidotum acetylcystein je nutno
podat do 8–15 hodin po otravě, příznivé účinky však byly pozorovány i při pozdějším podání.
Acetylcystein se většinou podává dospělým a dětem i. v. v 5% glukóze v počáteční dávce 150 mg/kg
tělesné hmotnosti během 15 minut. Potom 50 mg/kg v infuzi 5% glukózy po dobu 4 hodin a dále mg/kg do 16. resp. 20. hodiny od zahájení terapie. Acetylcystein lze podat i p. o. do 10 hodin od požití
toxické dávky paracetamolu v dávce 70–140 mg/kg 3krát denně. U velmi těžkých otrav je možná
hemodialýza či hemoperfuze.

Pseudoefedrin
Po požití pseudoefedrinu byly pozorovány některé kardiovaskulární nežádoucí účinky (arytmie,
hypertenze), účinky na CNS (nespavost, úzkost, neklid, napětí) a kožní reakce.
Předávkování pseudoefedrinem může vyvolat krátkodobou úzkost, tachykardii, hypertenzi a retenci
moče.

Léčba:
Symptomatická a podpůrná, ošetření zahrnuje standardní postup (výplach žaludku, zajištění vitálních
funkcí).

Dextromethorfan
Symptomy:
Předávkování dextromethorfanem může být spojeno s nauzeou, zvracením, dystonií, agitovaností,
zmateností, somnolencí, stuporem, nystagmem, kardiotoxicitou (tachykardie, abnormální EKG včetně
prodloužení intervalu QTc), ataxií, toxickou psychózou s vizuálními halucinacemi, nadměrnou
dráždivostí.
V případě masivního předávkování lze pozorovat následující symptomy: kóma, respirační depresi,
křeče.

Léčba:
- Asymptomatickým pacientům, kteří užili nadměrné dávky během předcházející hodiny, lze podávat
aktivní uhlí.
- U pacientů, kteří užili dextromethorfan a jsou v sedaci či kómatu, lze zvážit podání naloxonu
v dávkách obvyklých pro léčbu předávkování opioidy. Lze použít benzodiazepiny u křečí a
benzodiazepiny a externí chlazení u hypertermie ze serotoninového syndromu.



5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: jiná analgetika a antipyretika, anilidy, paracetamol, kombinace kromě
psycholeptik, ATC kód: N02BE
Přípravek PARALEN PLUS je kombinace analgetika a antipyretika paracetamolu, antitusika
dextromethorfanu a sympatomimetika pseudoefedrinu.

Paracetamol je analgetikum-antipyretikum bez antiflogistické aktivity a s dobrou gastrointestinální
snášenlivostí. Neovlivňuje glykémii a je tedy vhodný i u diabetiků. Protože neovlivňuje výrazně
krevní srážlivost ani u pacientů užívajících perorální antikoagulancia, lze jej rovněž použít u
hemofiliků. Nemá vliv na hladinu kyseliny močové a její vylučování do moči. Lze jej použít všude
tam, kde jsou kontraindikovány salicyláty.
Analgetický účinek paracetamolu po jednorázové terapeutické dávce 0,5–1 g trvá 3–6 hodin,
antipyretický 3–4 hodiny. Intenzita obou účinků odpovídá kyselině acetylsalicylové ve shodných
dávkách.

Dextromethorfan je antitusikum, které působí selektivně na centrum kašle v prodloužené míše.
Antitusický účinek je srovnatelný s kodeinem, avšak nevykazuje účinky analgetické, narkotické a není
návykový. V terapeutických dávkách nepůsobí útlum dýchání. Nástup účinku je rychlý a přetrvává 4-hodin.

Pseudoefedrin působí dekongesci nosní a bronchiální sliznice.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Paracetamol se rychle a téměř úplně vstřebává z gastrointestinálního traktu. Rychle se distribuuje do
všech tkání a tělesných tekutin. Maximální plazmatické hladiny je dosaženo za 10–60 minut po p. o.
podání. Prochází hematoencefalickou i placentární bariérou, do slin a do mateřského mléka. Intenzivně
se biotransformuje, vedle konjugačních reakcí dochází k oxidativním pochodům, přičemž vznikají
toxické metabolity. Při podání terapeutických dávek dochází k rychlé biotransformaci těchto
hepatotoxických intermediálních metabolitů za spolupůsobení glutathionu a za vzniku
merkapturových kyselin, které se vylučují močí převážně ve formě konjugátů, méně než 5 %
paracetamolu se vyloučí v nezměněné formě. Biologický poločas se pohybuje mezi 1–3 hodinami, u
závažné jaterní insuficience dochází k jeho prodloužení až na 5 hodin. U insuficience ledvin nedochází
k jeho prodloužení, ale protože se převážně vylučuje ledvinami, je nutno dávku paracetamolu
redukovat. Paracetamol prostupuje placentární bariérou a je vylučován do mateřského mléka.

Dextromethorfan se po požití rychle a téměř úplně vstřebává. Po perorálním podání podstupuje
dextromethorfan rychlý a rozsáhlý first-pass metabolismus v játrech. Hlavní aktivní metabolit je
prokazatelný v krvi za 15 min. po požití, maximální koncentrace je dosaženo za 1–2 hodiny. Vazbu na
plasmatické bílkoviny nelze prokázat. Vylučování probíhá z 85 % ledvinami, eliminační poločas je 6,hodiny.

Hlavním určujícím faktorem farmakokinetiky dextromethorfanu u lidských dobrovolníků je geneticky
řízená O-demetylace (CYP2D6). Zdá se, že existují odlišné fenotypy tohoto oxidačního procesu, které
mají u různých osob za následek vysoce proměnlivou farmakokinetiku. Nemetabolizovaný
dextromethorfan a tři demetylované morfinanové metabolity dextrorfan (také známý jako 3-hydroxy-
N-metylmorfinan), 3-hydroxymorfinan a 3-metoxymorfinan byly identifikovány jako konjugáty v
moči.

Hlavní metabolit je dextrorfan, který také působí jako antitusikum. U některých osob metabolismus
postupuje pomaleji a v krvi a moči převládá nezměněný dextromethorfan.

Pseudoefedrin je úplně absorbován ze zažívacího traktu, téměř vůbec není metabolizován. Vylučuje
se ledvinami ze 70–90 % v nezměněné formě. Eliminační poločas závisí na pH moči: při kyselém je
5–8 hodin, při alkalickém se prodlužuje na 9–15 hodin.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Akutní toxicita paracetamolu:
perorální podání u myši 338 mg/kg
intraperitoneální u myši LD50 500 mg/kg
Konvenční studie, které k vyhodnocení toxicity pro reprodukci a vývoj používají v současnosti
uznávané normy, nejsou k dispozici.

Akutní toxicita dextromethorfanu:
perorální podání u potkana LD50 350 mg/kg
perorální podání u myši LD50 165 mg/kg
subkutánní podání u potkana LD50 423 mg/kg

Akutní toxicita pseudoefedrinu:
perorální podání u myši LD50 371 mg/kg
intraperitoneální podání u myši LD50 202 mg/kg


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

monohydrát laktosy
mikrokrystalická celulosa
povidon Kpředbobtnalý kukuřičný škrob
sodná sůl kroskarmelosy
kyselina stearová 50%

Potahová vrstva:
hypromelosa
makrogol mastek
oxid titaničitý (E 171)
simetikonová emulze SE zeleň laková E
6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte blistr v krabičce, aby byl přípravek chráněn před
světlem.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Druh obalu: bezbarvý PVC/Al blistr, krabička.
Obsah balení: 12 a 24 potahovaných tablet

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Opella Healthcare Czech s.r.o., Evropská 846/176a, 160 00 Praha 6, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO / REGISTRAČNÍ ČÍSLA

07/569/00-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 29. 11. Datum posledního prodloužení registrace: 2. 12.

10. DATUM REVIZE TEXTU
8. 10.