Prenewel Interakce
 
Společné pro perindopril a indapamid: 
 
Nedoporučované kombinace: 
 
Lithium: Při  souběžném  podávání  lithia  s ACE inhibitory  bylo  zaznamenáno  reverzibilní  zvýšení 
sérových koncentrací a toxicity lithia. Použití perindoprilu v kombinaci s indapamidem  a  lithia  se 
nedoporučuje, ale je-li taková kombinace nezbytná, je nutné pečlivé sledování sérových hladin lithia 
(viz bod 4.4). 
 
Kombinace vyžadující zvláštní opatrnost: 
 
 
Baklofen: Zvýšený antihypertenzní  účinek. Sledujte krevní  tlak  a funkci  ledvin, a pokud  je  třeba 
upravte dávku antihypertenziva. 
 
Nesteroidní antiflogistika (včetně kyseliny acetylsalicylové ≥ 3 g/den): Při souběžném podávání ACE 
inhibitorů  a  nesteroidních  protizánětlivých  léků  (tj.  kyseliny  acetylsalicylové  v  protizánětlivém 
dávkovacím  režimu,  COX-2  inhibitorů  a  neselektivních  NSAID)  může  dojít  k  oslabení 
antihypertenzního účinku. Podávání nesteroidních antiflogistik spolu s ACE inhibitory může vést ke 
zvýšení rizika zhoršení renálních funkcí, včetně možného akutního selhání ledvin a zvýšení draslíku 
v séru, především u pacientů s již existující sníženou funkcí ledvin. Kombinace má být podávána 
s opatrností, především u starších pacientů. Pacienti mají být adekvátně hydratováni a má být zváženo 
monitorování renálních funkcí po zahájení souběžného podávání a periodicky poté. 
 
Kombinace vyžadující určitou opatrnost: 
 
Antidepresiva  imipraminového  typu  (tricyklická),  neuroleptika: Zesílení  antihypertenzního  účinku 
a zvýšené riziko ortostatické hypotenze (aditivní účinek). 
 
Související s perindoprilem 
Data  z  klinických  studií  ukázala,  že  duální  blokáda  systému  renin-angiotensin-aldosteron  (RAAS) 
pomocí  kombinovaného  užívání ACE inhibitorů,  blokátorů  receptorů  pro  angiotensin   II   nebo 
aliskirenu je spojena s vyšší frekvencí nežádoucích účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená 
funkce  ledvin  (včetně  akutního  renálního  selhání)  ve  srovnání  s  použitím  jedné  látky  ovlivňující 
RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1). 
 
Léky vyvolávající hyperkalemii
Některé  léky  nebo  terapeutické  třídy  mohou  zvýšit  výskyt  hyperkalemie:  aliskiren,  soli  draslíku, 
draslík šetřící diuretika, ACE inhibitory, antagonisté receptorů pro angiotensin II,  NSAID,  hepariny, 
imunosupresiva jako cyklosporin nebo takrolimus, trimethoprim. Kombinace s těmito léky zvyšuje 
riziko hyperkalemie. 
 
Souběžné užívání je kontraindikováno (viz bod 4.3): 
 
Aliskiren: U  pacientů  s  diabetem  nebo  poruchou  funkce  ledvin  se  zvyšuje  riziko  hyperkalemie, 
zhoršují se renální funkce a zvyšuje se riziko kardiovaskulární morbidity a mortality.  
 
Mimotělní léčba: Mimotělní léčba vedoucí ke kontaktu krve se záporně nabitým povrchem jako je 
dialýza  nebo  hemofiltrace  pomocí  vysoce  propustných  membrán  (např.  polyakrylonitrilové 
membrány) a aferéza nízkodenzitních lipoproteinů pomocí dextran-sulfátu vzhledem ke zvýšenému 
riziku závažných anafylaktoidních reakcí (viz bod 4.3). Pokud je potřeba tato léčba, má být zváženo 
použití jiných dialyzačních membrán nebo jiných skupin antihypertenziv. 
 
Sakubitril/valsartan: Souběžné užívání ACE inhibitorů a sakubitrilu/valsartanu je kontraindikováno 
z důvodu zvýšeného rizika angioedému (viz body 4.3 a 4.4). 
 
Nedoporučované kombinace: 
 
Aliskiren: U jiných pacientů než diabetiků nebo u pacientů s poruchou funkce ledvin se zvyšuje riziko 
hyperkalemie, zhoršují se renální funkce a zvyšuje se riziko kardiovaskulární morbidity a mortality 
(viz bod 4.4).  
 
Souběžná léčba ACE inhibitorem a blokátorem receptorů pro angiotensin: Z literatury bylo hlášeno, 
že u pacientů s aterosklerotickým onemocněním, srdečním selháním nebo s diabetem s konečným 
orgánovým poškozením, je souběžná léčba ACE inhibitorem a blokátorem receptorů pro angiotensin 
spojována  s  vyšší  frekvencí  hypotenze,  synkopy,  hyperkalemie  a  zhoršující  se  renální  funkcí 
(zahrnující  akutní  renální  selhání)  ve  srovnání  s  užitím  samotného  blokátoru  systému  renin-
 
angiotensin-aldosteron. Duální blokáda (např. kombinací ACE inhibitoru s antagonistou receptorů pro 
angiotensin II) má být omezena na individuálně definované případy s pečlivým monitorováním renální 
funkce, hladin draslíku a krevního tlaku (viz bod 4.4).  
 
Estramustin: Riziko zvýšených nežádoucích účinků jako je angioneurotický edém (angioedém). 
 
Kalium šetřící diuretika (spironolakton, triamteren, v monoterapii nebo v kombinaci), doplňky stravy 
obsahující  kalium  nebo  náhražky  soli  obsahující  kalium: ACE  inhibitory  snižují  ztráty  draslíku 
vyvolané diuretiky. Hladina draslíku v séru obvykle zůstává v normálu, ale u některých pacientů se 
může  při  léčbě  perindoprilem  objevit  hyperkalemie.  Kalium  šetřící  diuretika,  např.  spironolakton, 
triamteren  nebo  amilorid,  doplňky  stravy  obsahující  kalium  nebo  náhražky  soli  obsahující  kalium 
mohou vést k významnému zvýšení hladiny draslíku v séru (potenciálně smrtelnému). Při podávání 
perindoprilu  společně  s  dalšími  látkami,  které  zvyšují  sérové  kalium,  jako  je  trimethoprim 
a kotrimoxazol  (trimethoprim/sulfamethoxazol),  je  zapotřebí  opatrnost,  protože  o  trimethoprimu  je 
známo, že se chová jako kalium šetřící diuretikum jako amilorid. Proto není kombinace perindoprilu 
s výše zmíněnými přípravky doporučena. Pokud je souběžné podávání indikováno je třeba je podávat 
s opatrností a s pravidelnými kontrolami hladin draslíku v séru. Použití spironolaktonu u srdečního 
selhání, viz „Souběžná léčba, která vyžaduje zvláštní opatrnost“. 
 
Kotrimoxazol      (trimethoprim-sulfamethoxazol):   Pacienti   užívající   souběžně   kotrimoxazol 
(trimethoprim-sulfamethoxazol) mohou mít zvýšené riziko hyperkalemie (viz bod 4.4). 
 
Kombinace vyžadující zvláštní opatrnost: 
 
Antidiabetika  (insulin, perorální  antidiabetika): Epidemiologické  studie  naznačily,  že  souběžné 
podávání ACE inhibitorů a antidiabetik (insulin, perorální antidiabetika) může vyvolat zvýšení účinku 
na snížení hladin krevní glukosy s rizikem hypoglykemie. Tento účinek se zdá být pravděpodobnější 
během prvních týdnů kombinované léčby a u pacientů s poruchou funkce ledvin. 
 
Draslík nešetřící diuretika: U pacientů užívajících diuretika, zvláště trpí-li deplecí objemu a/nebo solí, 
může  dojít  k  nadměrnému  poklesu  krevního  tlaku  po  zahájení  léčby ACE inhibitorem. 
Pravděpodobnost hypotenzního účinku může být snížena vysazením diuretika, zvýšením objemu nebo 
užitím solí před zahájením léčby nízkými a postupně vzrůstajícími dávkami perindoprilu. 
U arteriální hypertenze, kdy počáteční diuretická léčba může způsobit depleci soli/objemu, musí být 
buď léčba diuretikem přerušena před zahájením léčby ACE inhibitorem, v takovém případě může být 
léčba draslík nešetřícím diuretikem opět zahájena nebo musí být léčba ACE inhibitorem zahájena 
nízkými dávkami a postupně zvyšována. 
U diuretiky léčeného městnavého srdečního selhání, léčba ACE inhibitorem má být zahájena velmi 
nízkými dávkami, po redukci dávky souběžně podávaného draslík  nešetřícího diuretika. Ve všech 
případech musí být renální funkce (hladiny kreatininu) během prvních několika týdnů léčby ACE 
inhibitorem monitorovány. 
 
Draslík šetřící diuretika (eplerenon, spironolakton): S eplerenonem nebo spironolaktonem v dávkách 
mezi 12,5 mg až 50 mg denně a s nízkými dávkami ACE inhibitorů:  
Při léčbě srdečního selhání třídy II-IV (NYHA) s ejekční frakcí < 40 %, a s předchozí léčbou ACE 
inhibitory  a  kličkovými  diuretiky,  riziko  hyperkalemie,  potenciálně  letální,  zvláště při  nedodržení 
doporučeného dávkování v této kombinaci. 
Před zahájením kombinace, zkontrolujte, že není přítomná hyperkalemie a porucha funkce ledvin. 
Pečlivé monitorování kalemie a kreatininemie je doporučeno na začátku léčby jednou týdně v prvním 
měsíci léčby a poté jednou za měsíc. 
 
Racekadotril: O ACE inhibitorech (např. perindopril) je známo, že způsobují angioedém. Souběžné 
užívání ACE inhibitorů s racekadotrilem může vést ke zvýšenému riziku angioedému (viz bod 4.4). 
 
mTOR inhibitory (např.  sirolimus,  everolimus,  temsirolimus): Souběžné  užívání  ACE  inhibitorů 
s mTOR  inhibitory  (např.  sirolimus,  everolimus,  temsirolimus)  může  vést  ke  zvýšenému  riziku 
angioedému (viz bod 4.4). 
 
 
Kombinace vyžadující určitou opatrnost: 
 
Antihypertenziva  a  vazodilatancia:  Souběžné užívání  těchto  léků  může  zvýšit  hypotenzní  účinek 
perindoprilu. Souběžné použití s glyceroltrinitrátem a dalšími nitráty nebo jinými vazodilatancii může 
vést k dalšímu snížení krevního tlaku. 
 
Alopurinol, cytostatika nebo imunosupresiva, systémové kortikosteroidy nebo prokainamid: Souběžné 
podávání ACE inhibitorů může vést ke zvýšení rizika leukopenie (viz bod 4.4). 
 
Anestetika: ACE inhibitory mohou prohloubit hypotenzní účinek některých anestetik (viz bod 4.4). 
 
Zlato: Nitritoidní reakce (se symptomy jako zčervenání v obličeji, nevolnost, zvracení a hypotenze) 
byly vzácně zaznamenány u pacientů léčených injekcemi zlata (natrium-aurothiomalát) a souběžně 
ACE inhibitorem včetně perindoprilu. 
 
Gliptiny (linagliptin,  saxagliptin,  sitagliptin,  vildagliptin): Při souběžném užívání ACE inhibitorů a 
dipeptidyl  peptidázy  IV  (DPP-IV),  snížená  aktivita  gliptinu,  může  vést  ke  zvýšenému  riziku 
angioedému. 
 
Sympatomimetika: Sympatomimetika mohou snížit antihypertenzní účinky ACE inhibitorů.  
 
Cyklosporin: Při souběžném užívání ACE inhibitorů a cyklosporinu se může objevit hyperkalemie. 
Doporučuje se kontrolovat hladinu draslíku v séru. 
 
Heparin: Při  souběžném  užívání  ACE  inhibitorů  a  heparinu  se  může  objevit  hyperkalemie. 
Doporučuje se kontrolovat hladinu draslíku v séru. 
 
Související s indapamidem 
Kombinace vyžadující zvláštní opatrnost: 
 
Léky vyvolávající torsade de pointes: Vzhledem k riziku hypokalemie má být indapamid s opatrností 
podáván souběžně s léky vyvolávajícími torsade de pointes, jako, ale ne pouze antiarytmika třídy IA 
(např. chinidin,  hydrochinidin,  disopyramid);  antiarytmika  třídy  III (např. amiodaron,  dofetilid, 
ibutilid, bretylium, sotalol); některé antipsychotické fenothiaziny (např. chlorpromazin,  cyamemazin, 
levomepromazin, thioridazin, trifluoperazin), benzamidy (např. amisulprid, sulpirid, sultoprid, tiaprid), 
butyrofenony  (např. droperidol,  haloperidol),  jiná  antipsychotika  (např. pimozid);  jiné  látky (např. 
bepridil,  cisaprid,  difemanil,  i.v.  erythromycin,  halofantrin,  mizolastin,  moxifloxacin,  pentamidin, 
sparfloxacin,  i.v.  vincamin,  methadon,  astemizol,  terfenadin).  V případě potřeby  prevence  nízkých 
hladin draslíku a korekce: sledování QT intervalu. 
 
Léky snižující  hladiny draslíku  (amfotericin  B  (i.v.  podání),  glukokortikoidy  a mineralokortikoidy 
(systémové  podání),  tetrakosaktid,  stimulační  laxativa): Zvýšené  riziko  nízkých hladin  draslíku 
(aditivní účinek). Sledování hladin draslíku a korekce v případě potřeby; zvláštní opatrnosti je třeba 
při léčbě srdečními glykosidy. Mají se používat nestimulační laxativa. 
 
Srdeční glykosidy (digoxin): Hypokalemie a/nebo hypomagnezemie zvyšuje toxické účinky digitalisu. 
V těchto případech je nutné sledovat plazmatické hladiny draslíku, hořčíku a EKG a v případě potřeby 
přehodnotit léčbu. 
 
Alopurinol: Souběžná léčba s indapamidem může zvýšit výskyt reakcí hypersenzitivity na alopurinol. 
 
Kombinace vyžadující určitou opatrnost: 
 
Kalium  šetřící  diuretika  (amilorid,  spironolakton,  triamteren): I  když  jsou  racionální  kombinace 
u některých pacientů užitečné, hypokalemie nebo hyperkalemie se mohou i tak vyskytnout (zejména u 
 
pacientů  s  renálním  selháním  nebo  diabetes).  Plazmatické  hladiny  draslíku  a  EKG  mají  být 
monitorovány, a v případě potřeby přeměřeny. 
 
Metformin: Laktátová acidóza po podání metforminu, navozená možnou funkční renální insuficiencí 
v souvislosti  s  podáváním  diuretik,  zvláště  kličkových  diuretik.  Nepoužívat  metformin,  pokud 
plazmatické hladiny kreatininu překročí 15 mg/l (135 μmol/l) u mužů a 12 mg/l (110 μmol/l) u žen. 
 
Jodované kontrastní látky: Při dehydrataci způsobené diuretiky existuje zvýšené nebezpečí akutního 
renálního selhání, zvláště pokud se použijí vysoké dávky jodovaných kontrastních látek. Před podáním 
jodované látky je nutná rehydratace. 
 
Vápník (soli vápníku): Riziko zvýšených hladin vápníku následkem snížené eliminace vápníku močí. 
 
Cyklosporin,   takrolimus: Riziko zvýšených  hladin  kreatininu  beze  změny  hladin  cyklosporinu 
v oběhu, i v nepřítomnosti deplece solí a vody. 
 
Kortikosteroidy, tetrakosaktid (systémové podání): Snížení antihypertenzního účinku (retence soli a 
vody vyvolaná kortikosteroidy).