Rixacam Vedlejší a nežádoucí účinky
 
Souhrn bezpečnostních informací 
Bezpečnost rivaroxabanu byla hodnocena ve třinácti pivotních studiích fáze III (viz tabulka 1).  
 
Celkem bylo 69 608 dospělých pacientů léčených rivaroxabanem v devatenácti studiích fáze III a 412 dět-
ských pacientů ve dvou studiích fáze II a jedné studii fáze III.  
 
Tabulka 1: Počet hodnocených pacientů, celková denní dávka a maximální délka léčby ve studiích 
fáze III u dospělých a pediatrických pacientů 
 
Indikace Počet 
pacientů*
Celková denní dávka Maximální délka léčby
Prevence žilního tromboembolismu (VTE)
u dospělých pacientů podstupujících elek-
tivní operativní náhradu kyčelního nebo 
kolenního kloubu 
097 10 mg 39 dnů 
Prevence VTE u hospitalizovaných nechi-
rurgických pacientů
997 10 mg 39 dnů 
Léčba hluboké žilní trombózy (HZT) a    
plicní embolie (PE) a prevence jejich  
  recidivy 
790 Den 1-21: 30 mg Den 
22 a dále: 20 mg Po mi-
nimálně 6 měsících: mg nebo 20 mg 
21 měsíců 
Léčba VTE a prevence recidivy VTE u do-
nošených novorozenců a dětí ve věku méně 
než 18 let po zahájení standardní antikoa-
gulační léčby 
329 Dávka upravená vzhle-
dem k tělesné hmot-
nosti s cílem dosáhnout 
podobné expozice, jaká 
byla pozorována u do-
spělých s HZT léče-
ných 20 mg rivaroxa-
banu jednou denně 
12 měsíců 
  Prevence cévní mozkové příhody a  
  systémové embolizace u pacientů s  
  nevalvulární fibrilací síní 
750 20 mg 41 měsíců 
 
Prevence aterotrombotických příhod u pa-
cientů po akutním koronárním syndromu 
(AKS) 
10 225 5 mg nebo 10 mg, po-
dávaných společně s 
ASA nebo s kombinací 
ASA plus klopidogrel 
či tiklopidin
31 měsíců 
Prevence aterotrombotických příhod u pa-
cientů s ICHS/PAD
18 244 5 mg podávaných spo-
lečně s ASA nebo mg v monoterapii 
47 měsíců 
256** 5 mg podávaných spo-
lečně s ASA 
42 měsíců 
 
** Ze studie VOYAGER PAD 
Nejčastěji hlášenými nežádoucí účinky u pacientů, kteří dostávali rivaroxaban, bylo krvácení (tabulka 2) (viz 
také bod 4.4 a níže uvedený „Popis vybraných nežádoucích účinků“). Nejčastěji hlášeným krvácením byla epis-
taxe (4,5 %) a gastrointestinální krvácení (3,8 %). 
 
Tabulka 2: Četnost příhod krvácení* a anémie u dospělých a pediatrických pacientů vystavených rivaro-
xabanu v dokončených studiích fáze III 
 
Indikace Jakékoli krvácení Anémie
Prevence žilního tromboembolismu (VTE) u
dospělých pacientů podstupujících elektivní 
náhradu kyčelního nebo kolenního kloubu 
6,8 % pacientů 5,9 % pacientů 
Prevence žilního tromboembolismu u
hospitalizovaných nechirurgických pacientů 
12,6 % pacientů 2,1 % pacientů 
Léčba hluboké žilní trombózy a plicní embolie
a prevence jejich recidivy 
23 % pacientů 1,6 % pacientů 
Léčba VTE a prevence recidivy VTE u
donošených novorozenců a dětí ve věku méně 
než 18 let po zahájení standardní antikoagulační 
léčby 
39,5 % pacientů 4,6 % pacientů 
Prevence cévní mozkové příhody a systémové
embolizace u pacientů s nevalvulární fibrilací 
síní 
28 na 
100 pacientoroků 
2,5 na 
100 pacientoroků 
Prevence aterotrombotických příhod u pacientů 
po AKS
22 na 
100 pacientoroků 
1,4 na 
100 pacientoroků 
Prevence aterotrombotických příhod u pacientů 
s ICHS/PAD
6,7 na 
100 pacientoroků 
0,15 na 
100 pacientoroků** 
8,38 na 
100 pacientoroků# 
0,74 na 
100 pacientoroků***# 
* Pro všechny studie s rivaroxabanem byly sbírány, hlášeny a posouzeny všechny příhody krvácení.  
** Ve studii COMPASS byla nízká incidence anémie, protože byl použit selektivní přístup při sběru    
nežádoucích příhod. 
*** Byl použit selektivní přístup ke shromažďování nežádoucích příhod. 
# Ze studie VOYAGER PAD. 
*Pacienti exponovaní minimálně jedné dávce rivaroxabanu 
 
Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Výskyt nežádoucích účinků hlášený u rivaroxabanu podávaného dospělým a pediatrickým pacientům je 
shrnutý v tabulce 3 níže podle orgánové klasifikace (v MedDRA) a podle frekvence výskytu. 
Frekvence jsou definovány takto: 
velmi časté (> 1/10) 
časté (> 1/100 až < 1/10) 
méně časté (> 1/1 000 až < 1/100) 
vzácné (> 1/10 000 až < 1/1 000) 
velmi vzácné (< 1/10 000) 
není známo (z dostupných údajů nelze určit) 
 
Tabulka 3: Všechny nežádoucí účinky hlášené u dospělých pacientů ve studiích fáze III nebo při 
postmarketingovém používání* a u pediatrických pacientů ve dvou studiích fáze II a jedné studii 
fáze III 
 Časté Méně časté Vzácné Velmi vzácné Není známo  
 Poruchy krve a lymfatického systému  
 Anémie (vč. 
příslušných 
laboratorních 
parametrů) 
Trombocytóza 
(včetně zvýšeného 
počtu trombocytů)A,
trombocytopenie 
    
 Poruchy imunitního systému  
  Alergické reakce, 
alergická 
dermatitida, 
angioedém a 
alergický edém 
 Anafylaktické reakce 
včetně 
anafylaktického šoku 
  
 Poruchy nervového systému  
 Závratě, bolest 
hlavy 
Cerebrální a 
intrakraniální 
krvácení, synkopa 
   
 Poruchy oka  
 Oční krvácení 
(včetně krvácení do 
spojivek) 
     
 Srdeční poruchy  
  Tachykardie     
 Cévní poruchy  
 Hypotenze, 
hematom 
     
 Respirační, hrudní a mediastinální poruchy  
 Epistaxe, 
hemoptýza 
     
 Gastrointestinální poruchy  
 
 Gingivální 
krvácení, krvácení z 
gastrointestinálního 
traktu (včetně 
rektálního 
krvácení), 
gastrointestinální a 
abdominální bolest, 
dyspepsie, nausea, 
zácpaA, průjem, 
zvraceníA 
Sucho v ústech     
 Poruchy jater a žlučových cest 
 Zvýšení 
transamináz 
Porucha jater, 
zvýšení hladiny 
bilirubinu, zvýšení
alkalické fosfatázy 
v krviA, zvýšení 
GGTA 
Žloutenka, zvýšení 
hladiny 
konjugovaného
bilirubinu (s 
přidruženým 
zvýšením ALT 
nebo bez jejího 
zvýšení), 
cholestáza, 
hepatitis (včetně 
hepatocelulárního 
poškození) 
   
 Poruchy kůže a 
pod 
podkožní tkáně  
 Pruritus (včetně 
méně častých 
případů 
generalizovaného 
pruritu), vyrážka, 
ekchymóza, kožní a 
podkožní krvácení 
Kopřivka  Stevens-Johnsonův 
syndrom/toxická 
epidermální
nekrolýza, DRESS 
syndrom 
  
 Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně  
 Bolest 
v končetináchA 
Hemartróza Krvácení do svalů  Kompartment
syndrom sekundárně 
po krvácení 
 
 Poruchy ledvin a močových cest  
 Urogenitální 
krvácení (včetně 
hematurie a 
menorhagieB), 
poškození ledvin 
(včetně zvýšení 
hladin kreatininu a 
močoviny v krvi) 
   Renální 
selhání/akutní renální 
selhání vzniklé 
sekundárně po 
krvácení natolik 
silném, aby způsobilo 
hypoperfúzi 
 
 Celkové poruchy a reakce v místě aplikace  
 
 HorečkaA, periferní 
edém, pokles 
celkové síly a 
energie (včetně 
únavy, tělesné 
slabosti) 
Pocit indispozice 
(včetně malátnosti) 
Lokalizovaný
edémA 
   
 Vyšetření  
  Zvýšení hladiny 
LDHa, lipázyA, 
amylázyA 
   
 Poranění, otravy a procedurální komplikace  
 Pooperační 
krvácení (včetně 
pooperační anémie 
a krvácení z rány), 
kontuze, sekrece z 
ranA 
 Vaskulární pseudoaneurysmaC    
A: pozorováno u prevence žilního tromboembolismu u dospělých pacientů po plánované náhradě kyčelního 
nebo kolenního kloubu 
B: pozorováno u léčby hluboké žilní trombózy, plicní embolie a u prevence jejich recidivy jako velmi časté 
u žen < 55 let 
C: pozorováno jako méně časté u prevence aterotrombotických příhod u pacientů po akutním koronárním 
syndromu (po perkutánní koronární intervenci) 
*Ve vybraných studiích fáze III byl použit předem specifikovaný selektivní přístup ke shromažďování 
nežádoucích příhod. Výskyt nežádoucích účinků se nezvýšil a po analýze těchto studií nebyl zjištěn žádný 
nový nežádoucí účinek. 
 
Popis vybraných nežádoucích účinků
Vzhledem k farmakologickému mechanismu působení může být užívání přípravku Rixacam spojeno se 
zvýšeným rizikem okultního nebo zjevného krvácení z jakékoli tkáně nebo orgánu s možným následkem 
posthemoragické anémie. Známky, příznaky a závažnost (včetně fatálního zakončení) se mohou různit 
podle místa a stupně nebo rozsahu krvácení a/nebo anémie (viz bod 4.9 „Léčba krvácení“). V klinických 
studiích  bylo  během  dlouhodobé  léčby  rivaroxabanem  v  porovnání  s  léčbou  VKA  mnohem  častěji 
pozorováno  slizniční  krvácení (tj.  epistaxe,  krvácení  z  dásní,  gastrointestinální  krvácení,  krvácení  v 
urogenitálním traktu včetně abnormálního vaginálního nebo silnějšího menstruačního krvácení) a anémie. 
Proto, kromě adekvátního klinického sledování, pokud je shledáno vhodným, může laboratorní vyšetření 
hemoglobinu/hematokritu být přínosem pro detekci okultního krvácení a kvantifikaci klinického významu 
zjevného krvácení. Riziko krvácení bude možná zvýšeno u některých skupin pacientů, například osob s 
nekontrolovanou těžkou arteriální hypertenzí a/nebo souběžnou léčbou ovlivňující krevní srážlivost (viz 
bod  4.4  „Riziko  krvácení“).  Menstruační  krvácení  může  být  intenzivnější  a/nebo  prodloužené. 
Hemoragické komplikace se mohou projevovat jako celková slabost, bledost, závratě, bolesti hlavy nebo 
nevysvětlitelné otoky, dušnost a nevysvětlitelný šok. V některých případech byly v důsledku anémie 
pozorovány příznaky srdeční ischémie, jako je například bolest na hrudníku nebo angina pectoris. 
V souvislosti s užíváním rivaroxabanu byly hlášeny známé sekundární komplikace závažného krvácení, 
jako je například kompartment syndrom a renální selhání v důsledku hypoperfúze. Možnost krvácení je 
proto třeba zvážit při posuzování stavu pacientů s jakoukoli antikoagulační léčbou. 
 
Pediatrická populace
Hodnocení bezpečnosti u dětí a dospívajících vychází z údajů o bezpečnosti ze dvou otevřených, aktivním 
přípravkem kontrolovaných studií fáze II a jednoho otevřeného, aktivním přípravkem kontrolovaného hodno-
cení fáze III, jichž se účastnili pediatričtí pacienti ve věku od narození do méně než 18 let. Zjištění týkající se 
 
bezpečnosti byla u rivaroxabanu a srovnávacího přípravku ve skupinách s různým pediatrickým věkem zpra-
vidla podobná. Celkově byl bezpečnostní profil u 412 dětí a dospívajících léčených rivaroxabanem podobný 
bezpečnostnímu profilu pozorovanému u dospělé populace a konzistentní napříč věkovými podskupinami, i 
když toto hodnocení bylo omezeno nízkým počtem pacientů. 
U pediatrických pacientů byly bolest hlavy (velmi častá, 16,7 %), horečka (velmi častá, 11,7 %), epistaxe 
(velmi častá, 11,2 %), zvracení (velmi časté, 10,7 %), tachykardie (častá, 1,5 %), zvýšená hladina bilirubinu 
(častá, 1,5 %) a zvýšená hladina konjugovaného bilirubinu (méně častá, 0,7 %) hlášeny ve srovnání s dospělými 
častěji. Stejně jako u dospělé populace byla u 6,6 % (časté) dospívajících ženského pohlaví po menarché po-
zorována menorhagie. Trombocytopenie, pozorovaná u dospělé populace v postmarketingovém používání, 
byla v pediatrických klinických studiích častá (4,6 %). Nežádoucí účinky léčiva byly u pediatrických pacientů 
převážně mírné až středně závažné. 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
Hlášení  podezření  na  nežádoucí  účinky  po  registraci  léčivého  přípravku  je  důležité.  Umožňuje  to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby 
hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu  
 
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek