Tramadol mylan Bezpečnost (v těhotenství)

Po opakovaném perorálním a parenterálním podávání tramadol-hydrochloridu potkanům a psům po
dobu 6 až 26 týdnů a perorálním podávání psům po dobu 12 měsíců neprokázala hematologická,
klinicko-chemická a histologická vyšetření žádné s látkou související změny. Vlivu na centrální
nervovou soustavu byl patrný po podání vysokých dávek značně převyšujících terapeutické rozmezí:
neklid, slinění, křeče, a snížený přírůstek hmotnosti. Potkani a psi tolerovaly perorální dávky 20 mg/kg
respektive 10 mg/kg bez jakýchkoli reakcí; psi tolerovali rektální dávky 20 mg/kg tělesné hmotnosti bez
jakýchkoli reakcí.

12
U potkanů vyvolávaly dávky tramadol-hydrochloridu od 50 mg/kg/den výše toxické účinky u samic a
vedly ke zvýšení novorozenecké úmrtnosti. U potomků byla patrná retardace v podobě poruch osifikace
a zpožděného utváření vaginálního a očního otvoru. Samčí plodnost nebyla ovlivněna. Po vysokých
dávkách (od 50 mg/kg/den výše) vykazovaly samice sníženou schopnost březosti. U králíků vedly dávky
125 mg/kg a vyšší k rozvoji kosterních anomálií u potomků.

V některých in-vitro testovacích systémech byly prokázány mutagenní účinky. In-vivo studie žádné
takové účinky neprokázaly. Podle dosud získaných poznatků, může být tramadol klasifikován jako
nemutagenní.

Studie tumorigenního potenciálu tramadol-hydrochloridu byly provedeny u potkanů a myší.

Studie u potkanů neprokázaly žádný nárůst výskytu nádorů v souvislosti s účinnou látkou. Studie na
myších prokázaly zvýšený výskyt adenomů jaterních buněk u samců (závisejících na dávce,
nesignifikantní zvýšení od dávky 15 mg/kg a výše) a zvýšení výskytu plicních nádorů v u samic ve všech
dávkovacích skupinách (významné, ale na dávce nezávislé).