Ventolin Pro děti, pediatrická populace

Stejný způsob intermitentního podávání se používá i u dětí.
Obvyklou dávkou u dětí mladších než 12 let je dávka 0,5 ml roztoku (2,5 mg salbutamolu) zředěného
do objemu 2,0 až 2,5 ml izotonickým infuzním roztokem chloridu sodného.
Některé děti mohou potřebovat vyšší dávkování salbutamolu, a to až 5,0 mg. Intermitentní léčba se
může opakovat 4krát denně.

Děti ve věku 12 let a starší: dávka je stejná jako u dospělé populace.
Klinická účinnost nebulizovaného salbutamolu u dětí mladších než 18 měsíců je nejistá. Protože se
může dostavit přechodná hypoxemie, je třeba počítat s přídatnou oxygenoterapií.

Při podávání dětem mladším 4 let mohou být vhodnější jiné lékové formy.

2. Kontinuální podávání

Ventolin roztok k rozprašování se ředí izotonickým infuzním roztokem chloridu sodného tak, aby
obsahoval 50 až 100 mikrogramů salbutamolu v 1 ml (1 až 2 ml přípravku Ventolin roztok
k rozprašování se doplní do 100 ml izotonickým infuzním roztokem chloridu sodného).
Tento roztok se podává v aerosolu vhodným nebulizátorem nebo respirátorem.
Obvyklá dávka je 1 až 2 mg za hodinu.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Přípravky obsahující salbutamol neaplikované nitrožilně se nesmí používat k terapii předčasného
nekomplikovaného porodu nebo hrozícího potratu.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Léčba astmatu má být vedena podle stupňového programu a odezvu pacienta je třeba sledovat klinicky
i prostřednictvím funkčního vyšetření plic.

Zvyšující se potřeba krátkodobě působících inhalačních beta2-agonistů ke zvládnutí příznaků znamená
zhoršování kontroly astmatu. Za těchto okolností má být přehodnocen léčebný plán pacienta.
Náhlé a progresivní zhoršování kontroly astmatu potenciálně ohrožuje život a je třeba zvážit zahájení
kortikosteroidní terapie nebo její zintenzivnění. U pacientů považovaných za rizikové lze zahájit
každodenní monitorování maximální výdechové rychlosti (PEF).
Salbutamol má být podáván zvlášť opatrně pacientům s tyreotoxikózou.

Důsledkem terapie beta2-agonistickým léčivem, hlavně při jeho parenterální a nebulizační aplikaci,
může být potenciálně závažná hypokalémie.

Zvláštní opatrnost se doporučuje u akutní těžké formy astmatu, protože tento účinek může být zesílen
souběžnou terapií xantinovými deriváty, kortikosteroidy, diuretiky a hypoxií. V těchto situacích se
doporučuje, aby byly monitorovány hladiny draslíku v krevním séru.

Stejně jako při podávání jiných inhalačních přípravků může po inhalaci tohoto přípravku dojít
k paradoxnímu bronchospasmu s náhlým vznikem hvízdavého dýchání. V takovém případě je nutné
ihned podat alternativní přípravek nebo jiný rychle působící bronchodilatační přípravek. Podávání
salbutamolu je nutné okamžitě přerušit, pacient musí být řádně vyšetřen, a v případě potřeby je nutné
předepsat alternativní terapii jiným bronchodilatátorem s rychlým nástupem účinku.

Roztok k rozprašování je určen pouze k perorální inhalaci, a nesmí se podávat injekčně nebo polykat.

Pacienti, kteří jsou léčeni salbutamolem v domácí péči, musí být řádně poučeni o tom, že musí včas
vyhledat lékařskou pomoc, pokud by doporučené dávkování nebylo dostatečně účinné, nebo pokud by
úleva netrvala dostatečně dlouho. Pacienti si sami nesmí dávky zvyšovat.

Salbutamol by měl být podáván s opatrností pacientům, u nichž je známo, že užívají vysoké dávky
jiných sympatomimetik.

U malé části pacientů léčených kombinací nebulizovaného salbutamolu a ipratropia bromidu byl
hlášen akutní glaukom (s uzavřeným úhlem). Kombinace nebulizovaného salbutamolu
s nebulizovanými anticholinergiky musí být proto podávány s opatrností. Pacienti musí být poučeni,
jak mají přípravek správně užívat, a musí dávat pozor, aby se jim roztok nedostal do oka.

Podobně jako ostatní beta2-agonisté může i salbutamol způsobit reverzibilní změnu metabolismu,
včetně změny glykémie (zvýšení jejích hodnot). Proto by pacienti s poruchou metabolismu cukru měli
být řádně sledováni a kompenzováni. V průběhu léčby přípravkem Ventolin byl popsán vznik
ketoacidózy. Současné užívání kortikosteroidů může vést k dalšímu zhoršení metabolismu.

Ve spojení s vysokými terapeutickými dávkami krátkodobě působících beta-agonistů podaných
nitrožilně a nebulizačně byl velmi vzácně hlášen výskyt laktátové acidózy a to hlavně u pacientů
léčených pro akutní exacerbaci astmatu (viz bod 4.8). Zvýšení hladin laktátu může vést k dyspnoi
a kompenzační hyperventilaci, která může být chybně interpretována jako selhání astmatické léčby
a může vést k nevhodnému zintenzivnění léčby krátkodobými beta-agonisty. Proto se doporučuje, aby
bylo u pacientů sledováno zvýšení hladiny sérového laktátu a z toho plynoucí možnost vzniku
metabolické acidózy.

Tento léčivý přípravek obsahuje 0,1 mg benzalkonium-chloridu v 1 ml roztoku k rozprašování.
Benzalkonium-chlorid může způsobit sípání nebo dýchací obtíže (zúžení průdušek), zvláště pokud
máte průduškové astma.