Strana 1 / sp.zn. sukls 
SOUHR ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU   
Sildenafil Mylan 100 mg potahované tablety 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
  Jedna tableta obsahuje 100 mg sildenafilu (ve formě sildenafil - citrátu).  
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.  
3. LÉKOVÁ FORMA 
 Potahovaná tableta.   
modré, kulaté, bikonvexní potahované tablety s vyraženým „M“ na jedné straně a „SL“ nad „100“ na 
druhé straně.  
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 4.1 Terapeutické indikace 
 Přípravek Sildenafil Mylan je indikován k léčbě dospělých mužů s erektilní dysfunkcí, pod kterou 
rozumíme  neschopnost  dosáhnout  nebo  udržet  erekci  dostatečnou  k  umožnění  uspokojivého 
pohlavního styku.  
Pro dosažení účinku přípravku Sildenafil Mylan je nezbytné sexuální dráždění.  
4.2 Dávkování a způsob podání 
 Dávkování  
Použití u dospělých Doporučená dávka je 50 mg. Užívá se podle potřeby přibližně jednu hodinu před sexuální aktivitou. 
Podle  účinnosti  a  snášenlivosti  lze  dávku  zvýšit  na  100  mg  nebo  snížit  na  25  mg. Maximální 
doporučená dávka je 100 mg. Maximální doporučená frekvence užití dávky je jedenkrát denně.  
Zvláštní skupiny pacientů 
 
Starší pacienti U starších pacientů (věk ≥ 65 let) není nutná úprava dávek.  
Porucha funkce ledvin Dávkování popsané v bodu “Použití u dospělých” se vztahuje i na nemocné s lehkou nebo středně 
těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu = 30-80 ml/min).  
Strana 2 / Protože clearance sildenafilu je u nemocných s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu< 
30 ml/min) snížena, doporučuje se zahájit léčbu dávkou 25 mg. Podle účinnosti a snášenlivosti lze 
dávku v případě potřeby postupně zvýšit na 50 mg nebo až na 100 mg.  
Porucha funkce jater Protože clearance sildenafilu je u nemocných s poruchou jater (např. cirhóza) snížena, doporučuje se 
zahájit léčbu dávkou 25 mg. Podle účinnosti a snášenlivosti lze dávku v případě potřeby postupně 
zvýšit na 50 mg nebo až na 100 mg.  
Pediatrická populace 
Sildenafil není určen pro děti a dospívající do 18 let.  
Použití u pacientů užívajících jiné léčivé přípravky S výjimkou ritonaviru, jehož současné užití se sildenafilem není doporučeno (viz bod 4.4), má být u 
nemocných, kteří současně užívají přípravky inhibující CYP34 jako počáteční dávka užita dávka mg (viz bod 4.5).  
Předtím, než je zahájena léčba sildenafilem, mají být pacienti léčení alfa-blokátory stabilizováni z 
důvodu minimalizace možného vzniku posturální hypotenze. Kromě toho je vhodné zvážit zahájení 
léčby sildenafilem dávkou 25 mg (viz body 4.4 a 4.5).  
Způsob podání  
Perorální podání 
Pokud je sildenafil užit současně s jídlem, může dojít ke zpoždění nástupu účinku ve srovnání s 
použitím nalačno (viz bod 5.2).  
4.3 Kontraindikace 
 Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.  
Ve shodě se známými účinky na metabolismus oxidu dusnatého/cyklického guanosin monofosfátu 
(cGMP) (viz bod 5.1), se ukázalo, že sildenafil je schopen potencovat hypotenzní účinky nitrátů. Jeho 
současné užití s látkami schopnými uvolňovat oxid dusnatý (jako je amylnitrit) nebo nitráty v jakékoli 
formě je proto kontraindikováno.  
Současné  podávání  inhibitorů  PDE5,  včetně  sildenafilu,  se  stimulátory  guanylátcyklázy,  jako  je 
riocigvát, je kontraindikováno, protože může potenciálně vést k symptomatické hypotenzi (viz  bod 
4.5).  
Přípravky k léčbě erektilní dysfunkce, mezi které patří sildenafil, nemají být užívány muži, pro které 
není sexuální aktivita vhodná (např. nemocní se závažnými kardiovaskulárními poruchami, jako je 
nestabilní angina pectoris nebo závažné srdeční selhání).  
Sildenafil je kontraindikován u pacientů, kteří ztratili zrak v důsledku nearteritické přední ischemické 
neuropatie optického nervu (NAION), bez ohledu na to, zda tato příhoda souvisela s předchozím 
užitím inhibitoru PDE5 či nikoli (viz bod 4.4).  
Strana 3 / Bezpečnost sildenafilu nebyla studována u následujících podskupin pacientů, a proto jeho použití je u 
nich kontraindikováno do doby, než budou k dispozici další informace: těžká porucha funkce jater, 
hypotenze (TK<90/50mmHg), nedávná cévní mozková příhoda nebo infarkt myokardu a také známé 
hereditární  degenerativní  postižení  sítnice,  jako  je  např.  retinitis  pigmentosa  (malá  část  těchto 
nemocných má genetické postižení retinální fosfodiesterázy).  
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 Aby  bylo možno určit diagnózu erektilní dysfunkce a stanovit možné příčiny, je třeba u nemocného 
zjistit anamnézu a provést fyzikální vyšetření dříve, než je rozhodnuto o farmakologické léčbě.  
Kardiovaskulární rizikové faktory Před zahájením jakékoli léčby erektilní dysfunkce je třeba, aby lékař posoudil kardiovaskulární funkce 
pacienta,  protože  sexuální  aktivita  s  sebou  nese  jisté  riziko  srdečních  příhod.  Sildenafil  má 
vazodilatační vlastnosti, jejichž výsledkem je malé a přechodné snížení tlaku krve (viz bod 5.1). Před 
předepsáním sildenafilu mají lékaři pečlivě zvážit, zda některé základní onemocnění u jejich pacientů 
nemůže být negativně ovlivněno těmito vasodilatačními účinky, a to zejména v kombinaci se sexuální 
aktivitou. Mezi pacienty se zvýšenou citlivostí na vazodilatancia patří nemocní s obstrukcí odtoku krve 
z  levé  komory  (např.  aortální  stenóza,  hypertrofická  obstrukční  kardiomyopatie)  nebo  pacienti  se 
vzácným syndromem mnohočetné systémové atrofie manifestující se jako závažné zhoršení autonomní 
regulace krevního tlaku.  
Sildenafil zvyšuje hypotenzní účinek nitrátů (viz bod 4.3).  
V období po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy závažných kardiovaskulárních příhod 
včetně infarktu myokardu, nestabilní anginy pectoris, náhlé srdeční smrti, komorové arytmie, mozkové 
hemoragie, přechodných ischemických atak, hypertenze a hypotenze, které byly v časové souvislosti s 
užitím sildenafilu. Většina z těchto pacientů, ale ne všichni, měla již dříve existující kardiovaskulární 
rizikové faktory. Řada hlášených příhod vznikla během nebo krátce po pohlavním styku a několik 
hlášených příhod vzniklo krátce po užití sildenafilu bez souvislosti se sexuální aktivitou. Není možné 
určit, zda tyto příhody lze přímo vztáhnout k těmto faktorům nebo jiným faktorům.  
Priapismus Přípravky  k  léčbě  erektilní  dysfunkce,  včetně  sildenafilu,  je  třeba  používat  opatrně  u  pacientů  s 
anatomickou deformací penisu (jako je angulace, kavernózní fibróza nebo Peyronieova choroba) nebo 
u pacientů s onemocněními, která je predisponují k priapismu (jako je srpkovitá anémie, mnohočetný 
myelom nebo leukemie).  
V  post-marketingových studiích byla u pacientů užívajících sildenafil hlášena prodloužená erekce a 
priapismus. V případě erekce, která trvá déle než 4 hodiny, má pacient ihned vyhledat lékařskou 
pomoc.  Není-li  priapismus  léčen  okamžitě,  může  dojít  k  poškození  tkáně  penisu  a  trvalé  ztrátě 
potence.  
Současné užívání s jinými inhibitory PDE5 nebo s jinými přípravky k léčbě erektilní dysfunkce 
Bezpečnost a účinnost kombinace sildenafilu s jinými inhibitory PDE5 nebo s jinými přípravky na 
léčbu plicní arteriální hypertenze (PAH) obsahujícími sildenafil nebo s jinými přípravky na léčbu 
erektilní dysfunkce nebyla zjišťována. Proto se případné použití těchto kombinací nedoporučuje.  
Strana 4 /  
Účinky na zrak Případy poruchy zraku byly hlášeny spontánně v souvislosti s užitím sildenafilu a jiných inhibitorů 
PDE5 (viz bod 4.8). Vzácné případy nearteritické přední ischemické neuropatie optického nervu byly 
hlášeny  jak  spontánně,  tak  v  rámci  observační  studie  v  souvislosti  s  užitím  sildenafilu  i  jiných 
inhibitorů PDE5 (viz bod 4.8).  
Pacienti mají být poučeni, aby v případě jakékoliv náhlé poruchy zraku přestali přípravek Sildenafil 
Mylan užívat a okamžitě vyhledali svého lékaře (viz bod 4.3).  
Současné užívání s ritonavirem Současné užívání sildenafilu s ritonavirem není doporučeno (viz bod 4.5).  
Současné užívání s alfa-blokátory Při  podání  sildenafilu  pacientům  užívajícím  alfa-blokátory  je  třeba  opatrnosti,  protože  souběžné 
podání  může  vést  u  citlivých  jedinců  k  symptomatické  hypotenzi  (viz  bod  4.5).  Ta  se  může 
nejpravděpodobněji objevit v průběhu 4 hodin po podání sildenafilu. Předtím, než je zahájena léčba 
sildenafilem,  mají  být  pacienti  na  léčbě  alfa-blokátory  hemodynamicky  stabilizováni,  z  důvodu 
minimalizace  možného  vzniku  posturální  hypotenze.  Je  třeba  zvážit  zahájení  léčby  sildenafilem 
dávkou 25 mg (viz bod 4.2). Pacienty je třeba poučit o tom, jak jednat, objeví-li se příznaky posturální 
hypotenze.  
Vliv na krvácivost Studie  s  lidskými  trombocyty  ukázaly,  že  sildenafil  potencuje  antiagregační  účinek  nitroprussidu 
sodného in  vitro. K dispozici nejsou žádné informace o bezpečnosti podání sildenafilu pacientům s 
poruchami  srážlivosti  krve  nebo  aktivní  vředovou  chorobou.  Proto  je  podávání  sildenafilu  těmto 
pacientům nutné pečlivě uvážit z hlediska poměru rizika a přínosu.  
Ženy Sildenafil není indikován k použití u žen.  
Pomocné látky se známým účinkem  
Sodík Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je v 
podstatě „bez sodíku“.  
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 Účinky jiných léků na sildenafil  
In vitro studie:  
Metabolismus sildenafilu je zprostředkován hlavně izoformou 3A4 (hlavní cesta) a izoformou 2C(vedlejší cesta)  cytochromu  P-450 (CYP). Proto mohou inhibitory těchto izoenzymů snížit clearance 
sildenafilu a induktory těchto izoenzymů zvýšit clearance sildenafilu.  
In vivo studie:  
Populační  farmakokinetická  analýza  klinických  studií  zjistila  snížení  clearance  sildenafilu  při 
současném  podání s  inhibitory  CYP3A4  (jako jsou ketokonazol,  erythromycin,  cimetidin).  Ačkoli 
nebylo  pozorováno  zvýšení  incidence  nežádoucích  účinků  u  těchto  pacientů,  při  souběžném  užití 
sildenafilu s inhibitory CYP3A4 má být jako úvodní zvažována dávka 25 mg. 
Strana 5 /  
Při současném podávání inhibitoru HIV proteázy ritonaviru (500 mg 2x denně), což je vysoce účinný 
inhibitor  P450,  se  sildenafilem  (jednorázová  dávka  100  mg),  došlo  v  ustáleném  stavu  k  300% 
(4násobnému) zvýšení Cmax sildenafilu a 1000% (11násobnému) zvýšení AUC sildenafilu v plazmě. Po 
24 hodinách byly plazmatické hladiny sildenafilu ještě přibližně 200 ng/ml, na rozdíl od hladiny ng/ml, která je obvyklá, pokud je sildenafil podáván samostatně. Tento nález je ve shodě s význačným 
účinkem ritonaviru na řadu P450 substrátů. Sildenafil nemá žádný vliv na farmakokinetiku ritonaviru. 
Na  základě  těchto  farmakokinetických  nálezů  se  současné  podávání  sildenafilu  s  ritonavirem 
nedoporučuje (viz bod 4.4) a za žádných okolností nesmí nejvyšší dávka sildenafilu v průběhu hodin přesáhnout 25 mg.  
Při současném podávání inhibitoru HIV proteázy sachinaviru (1200 mg 3x denně), který je inhibitorem 
CYP3A4, se sildenafilem (jednorázová dávka 100 mg), došlo ke 140% zvýšení Cmax sildenafilu  a 
210% zvýšení AUC sildenafilu v plasmě. Sildenafil nemá žádný vliv na farmakokinetiku sachinaviru 
(viz bod 4.2). Lze očekávat, že účinnější inhibitory CYP3A4, jako je ketokonazol nebo itrakonazol, 
budou mít výraznější účinky.  
Při  současném  užití  jednotlivé  dávky  100 mg  sildenafilu  se  středně  silným  inhibitorem  CYP3Aerythromycinem došlo v ustáleném stavu (500 mg erythromycinu 2x denně po dobu 5 dní) ke zvýšení 
systémové expozice sildenafilu o 182 % (AUC). U normálních zdravých dobrovolníků mužů nebyl 
prokázán účinek azitromycinu (v dávce 500 mg denně po dobu 3 dnů) na AUC, Cmax, tmax, konstantu 
rychlosti  vylučování  nebo  následný  poločas  sildenafilu  či  jeho  hlavního  cirkulujícího  metabolitu. 
Současné podávání cimetidinu (800 mg), což je inhibitor cytochromu P-450  a  nespecifický inhibitor 
CYP3A4, a sildenafilu (50 mg) zdravým dobrovolníkům vedlo k 56% zvýšení plazmatických hladin 
sildenafilu.  
Grapefruitový  džus,  který  je  slabým  inhibitorem  metabolizmu  CYP3A4  ve  střevní  stěně,  může 
způsobit mírné zvýšení plazmatických hladin sildenafilu.  
Jednorázové dávky antacida (hydroxid hořečnatý/ hydroxid hlinitý) neměly na biologickou dostupnost 
sildenafilu vliv.  
Ačkoli  nebyly  provedeny  specifické  interakční  studie  pro  všechny  léčivé  přípravky,  populační 
farmakokinetická analýza neprokázala žádný účinek souběžné léčby na farmakokinetiku sildenafilu, 
pokud  se  uvažovaly  skupiny  léků  jako  inhibitory  CYP2C9  (např.  tolbutamid,  warfarin,  fenytoin), 
inhibitory  CYP2D6  (např.  selektivní  inhibitory  zpětného  vychytávání  serotoninu,  tricyklická 
antidepresiva),  thiazid  a  příbuzná  diuretika,  kličková  a  draslík  šetřící  diuretika,  ACE  inhibitory, 
blokátory kalciových kanálů, antagonisté beta-adrenoreceptorů nebo induktory metabolismu CYP-(jako  např.  rifampicin,  barbituráty).  Ve  studii  zdravých dobrovolníků  mužského  pohlaví  vedlo 
současné podávání endotelinového antagonisty bosentanu (induktor CYP3A4 [středně silný], CYP2Ca možná i CYP2C19) v ustáleném stavu (125 mg dvakrát denně) a sildenafilu v rovnovážném stavu 
(80 mg třikrát denně) k 62,6% snížení AUC a 55,4% snížení Cmax sildenafilu. Lze proto očekávat, že 
současné  podávání  silných  induktorů  CYP3A4,  jako  je  rifampicin,  způsobí  ještě  větší  pokles 
plazmatické koncentrace sildenafilu.  
Nikorandil je sloučeninou složenou z aktivátoru draslíkového kanálu a nitrátu. Z důvodu přítomnosti 
nitrátové složky existuje potenciál k rozvoji závažných interakcí mezi sildenafilem a nikorandilem.  
Strana 6 /  
Účinky sildenafilu na jiné léky 
In vitro studie:  
Sildenafil je slabý inhibitor izoforem 1A2, 2C9, 2C19, 2D6, 2E1 a 3A4 cytochromu P-450 (IC50 > μM). Za předpokladu maximálních plazmatických koncentrací cca 1 μM po doporučených dávkách 
není pravděpodobné, že by sildenafil změnil clearance substrátů těchto izoenzymů.  
Nejsou žádné údaje o interakci mezi sildenafilem a nespecifickými inhibitory fosfodiesterázy, jako je 
např. teofylin nebo dipyridamol.  
In vivo studie:  
Ve shodě se známými účinky na metabolismus oxidu dusnatého/cGMP (viz bod 5.1), se ukázalo, že 
sildenafil je schopen potencovat hypotenzní účinky nitrátů. Jeho současné použití s látkami schopnými 
uvolňovat oxid dusnatý nebo s nitráty v jakékoli formě je proto kontraindikováno (viz bod 4.3).  
Riocigvát: Předklinické studie ukázaly aditivní systémový účinek při snižování krevního tlaku, když 
byly inhibitory PDE5 kombinovány s riocigvátem. V klinických studiích bylo prokázáno, že riocigvát 
zesiluje hypotenzní účinek inhibitorů PDE5. U sledované populace nebyl prokázán příznivý klinický 
účinek  kombinace.  Současné  užívání  riocigvátu  s  inhibitory  PDE5,  včetně  sildenafilu,  je 
kontraindikováno (viz bod 4.3).  
Přidání jedné dávky sildenafilu ke kombinaci sakubitril/valsartan v rovnovážném stavu u pacientů 
s hypertenzí bylo spojeno s významně větším poklesem krevního tlaku v porovnání s podáváním 
samotné kombinace sakubitril/valsartan. Proto je potřeba postupovat opatrně při zahájení podávání 
sildenafilu u pacientů léčených kombinací sakubitril/valsartan.  
Při souběžném  podání  sildenafilu  pacientům  užívajícím  alfa-blokátory  je  třeba  opatrnosti,  protože 
souběžné  podání  může  vést  u  citlivých  jedinců  k  symptomatické  hypotenzi.  Ta  se  může 
nejpravděpodobněji objevit v průběhu 4 hodin po podání sildenafilu (viz body 4.2 a 4.4). Ve třech 
specifických studiích lékových interakcí, byl pacientům s benigní hyperplazií prostaty (BPH), kteří 
byli stabilizováni na léčbě doxazosinem, současně podáván alfa-blokátor doxazosin (4 mg a 8 mg) a 
sildenafil  (25  mg,  50  mg  a  100  mg).  Během  studie  bylo  u  této  populace  pozorováno  průměrné 
dodatečné  snížení  krevního  tlaku  vleže  o  7/7  mmHg,  9/5  mmHg  resp.  o  8/4  mmHg  a  průměrné 
dodatečné snížení krevního tlaku ve stoje o 6/6 mmHg, 11/4 mmHg resp. o 4/5 mmHg. Při současném 
podání sildenafilu a doxazosinu pacientům, stabilizovaným na léčbě doxazosinem, se vzácně objevila 
hlášení o pacientech, kteří prodělali symptomatickou posturální hypotenzi. Tato hlášení zahrnovala 
závratě a mdloby, nikoliv však synkopu.  
Nebyly  prokázány  žádné  podstatné  interakce  při  současném  podání  sildenafilu  (50  mg)  s 
tolbutamidem (250 mg) nebo s warfarinem (40 mg), které jsou metabolizovány CYP2C9.  
Sildenafil (50 mg) nepotencoval prodloužení času krvácivosti, způsobené kyselinou acetylsalicylovou 
(150 mg).  
Sildenafil (50 mg) nepotencoval hypotenzní účinky alkoholu u zdravých dobrovolníků s průměrnými 
maximálními hladinami alkoholu v krvi ve výši 80 mg/dl. 
Strana 7 / Při  rozboru  následujících  skupin  antihypertenziv:  diuretika,  beta-blokátory  a  ACE  inhibitory, 
blokátory  receptorů  pro  angiotensin  II,  antihypertenzní  přípravky  (vazodilatačně  a  centrálně 
učinkující),  blokátory  adrenergních  neuronů,  blokátory  kalciových  kanálů  a  alfa-blokátory,  se 
neprokázal žádný rozdíl v profilu nežádoucích účinků u nemocných užívajících sildenafil ve srovnání 
s nemocnými užívajícími placebo. Ve specifické interakční studii, ve které byl sildenafil (100 mg) 
současně podáván s amlodipinem nemocným s hypertenzí, došlo k přídatnému snížení systolického 
krevního tlaku vleže o 8 mmHg. Odpovídající přídatné snížení diastolického krevního tlaku vleže bylo 
mmHg. Tyto hodnoty přídatného snížení krevního tlaku měly stejný rozsah jako hodnoty, které byly 
pozorovány, pokud byl sildenafil podáván zdravým dobrovolníkům samostatně (viz bod 5.1).  
Sildenafil  (100  mg)  neovlivňoval  farmakokinetiku  v  ustáleném  stavu  inhibitorů  HIV  proteázy 
sachinaviru a ritonaviru, což jsou oba substráty CYP3A4.  
U  zdravých  dobrovolníků  mužského  pohlaví  vedl  sildenafil  v  rovnovážném  stavu  (80  mg  třikrát 
denně) ke zvýšení AUC bosentanu o 49,8% a zvýšení Cmax bosentanu o 42% (při dávce bosentanu  
125 mg dvakrát denně).  
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 Přípravek Sildenafil Mylan není indikován k použití u žen.  
Neexistují žádné přiměřené a dobře kontrolované studie u těhotných nebo kojících žen.  
V reprodukčních studiích u potkanů a králíků nebyly po perorálním podání sildenafilu zjištěny žádné 
významné nežádoucí účinky.  
Nebyl zjištěn žádný účinek na motilitu nebo morfologii spermií po jediné 100mg perorální dávce 
sildenafilu u zdravých dobrovolníků (viz bod 5.1).  
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 Sildenafil Mylan může mít mírný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.  
Závratě a poruchy vidění byly hlášeny jako nežádoucí účinky v klinických studiích se sildenafilem. 
Nemocní mají proto vědět, jak na léčbu sildenafilem reagují dříve, než budou řídit motorová vozidla 
nebo obsluhovat stroje.  
4.8 Nežádoucí účinky 
 Souhrn bezpečnostního profilu Bezpečnostní  profil  sildenafilu  byl  vytvořen  na  základě  zkušeností  9570  pacientů  v  74  dvojitě 
zaslepených klinických studiích kontrolovaných placebem. Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky 
u pacientů užívajících sildenafil v klinických studiích byly bolest hlavy, návaly, dyspepsie, zduření 
nosní sliznice, závratě, nauzea, návaly horka, poruchy zraku, cyanopsie a rozmazané vidění.  
Nežádoucí účinky zjištěné po uvedení přípravku na trh byly získány v období delším než 10 let. 
Vzhledem k tomu, že držiteli rozhodnutí o registraci nejsou všechny nežádoucí účinky nahlášeny a 
nejsou tedy zahrnuty v databázi nežádoucích účinků, nelze u nich spolehlivě stanovit četnost. 
Strana 8 /  
 
Tabulkový seznam nežádoucích účinků V tabulce jsou podle orgánových systémů a četnosti seřazeny všechny klinicky významné nežádoucí 
účinky, které se vyskytly v klinických studiích s četností vyšší než u placeba (velmi časté (≥1/10), 
časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10000 až < 1/1000).  
V  každé  skupině  frekvencí  výskytu  jsou  nežádoucí  účinky  uvedeny  v  pořadí  se  snižující  se 
závažností.  
Tabulka 1: Klinicky významné nežádoucí účinky hlášené s četností vyšší než u placeba z 
kontrolovaných klinických studií a klinicky významné nežádoucí účinky hlášené po uvedení 
přípravku na trh   
Třída orgánových Velmi časté Časté Méně časté Vzácnésystémů (≥1/10) (≥1/100 až (≥1/1.000 až (≥1/10.000 až <1/1.000) 
  <1/10) <1/100)  
     Infekce a   rinitida  
infestace     
     Poruchy   hypersenzitivita  
imunitního     
systému     
     Poruchy bolest hlavy závrať somnolence, cévní mozková příhoda, 
nervového   hypestezie tranzitorní ischemická ataka, 
systému    záchvat*, opakovaný 
    záchvat*, synkopa 
     Poruchy oka  změny poruchy nearteritická přední 
  barevného slzení***, ischemická neuropatie 
  vidění**, bolest oka, optického nervu (NAION)*, 
  poruchy fotofobie, retinální cévní okluze*, 
  vidění, fotopsie, oční retinální krvácení, 
  rozmazané hyperemie, arteriosklerotická 
  vidění zraková retinopatie, porucha sítnice, 
   percepce jasu, glaukom, defekt zorného 
   konjunktivitida pole, diplopie, snížená 
    zraková ostrost, myopie, 
    astenopie, sklivcové 
    zákalky, porucha duhovky, 
    mydriáza, halo efekt, edém 
    oka, otok oka, porucha oka, 
    hyperemie spojivky, 
    podráždění oka, abnormální 
    pocit v oku, edém očního 
    víčka, změny zabarvení 
    skléry 
     Poruchy ucha a   vertigo, tinnitus hluchota 
labyrintu     
     Srdeční poruchy   palpitace, náhlá srdeční smrt*, infarkt      
Strana 9 / Třída orgánových Velmi časté Časté Méně časté Vzácnésystémů (≥1/10) (≥1/100 až (≥1/1.000 až (≥1/10.000 až <1/1.000) 
  <1/10) <1/100)  
        tachykardie myokardu, komorová 
    arytmie*, atriální fibrilace, 
    nestabilní angina pectoris 
     Cévní poruchy  zrudnutí, hypertenze,  
  nával horka hypotenze  
     Respirační,  zduření epistaxe, pocit stažení hrdla, edém 
hrudní a  nosní zduření vedlejší nosní sliznice, suchost v 
mediastinální  sliznice nosní dutiny nose 
poruchy     
     Gastrointestinální  nauzea, refluxní orální hypestezie 
poruchy  dyspepsie choroba jícnu,  
   zvracení, bolest  
   horní poloviny  
   břicha, sucho v  
   ústech  
     Poruchy kůže a   vyrážka Stevens-Johnsonův syndrom 
podkožní tkáně    (SJS)*, toxická epidermální 
    nekrolýza (TEN)* 
     Poruchy svalové a   myalgie, bolest  
kosterní soustavy   v končetině  
a pojivové tkáně     
     Poruchy ledvin a   hematurie  
močových cest     
     Poruchy    krvácení z penisu, 
reprodukčního    priapismus*, 
systému a prsu    hematospermie, zvýšená 
    erekce 
     Celkové poruchy   bolest na hrudi, podrážděnost 
a reakce v místě   únava, pocit  
aplikace   horka  
     Vyšetření   zrychlení  
   srdečního tepu  
     *Hlášeno pouze po uvedení přípravku na trh  
**Distorze barevného vidění: chloropsie, chromatopsie, cyanopsie, erytropsie a xantopsie  
***Poruchy slzení: suché oko, porucha slzení a zvýšené slzení  
Hlášení podezření na nežádoucí účinky Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:  
Státní ústav pro kontrolu léčiv  
Šrobárova 48 100 41 Praha Strana 10 /  
Webové stránky:  www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek  
4.9 Předávkování 
 Příznaky Ve studiích u zdravých dobrovolníků s jednotlivou dávkou až 800 mg byly nežádoucí účinky podobné 
nežádoucím  účinkům,  pozorovaným  při  nižších  dávkách,  jejich  incidence  a  závažnost  však  byla 
zvýšena. Užitím  dávky  200  mg  nedocházelo  ke  zvýšené  účinnosti,  ale  zvyšovalo  se  množství 
nežádoucích účinků (bolest hlavy, návaly, závratě, dyspepsie, zduření nosní sliznice, porušené vidění).  
Léčba V  případech  předávkování  je  nutno  podle  potřeby  zavést  standardní  podpůrná  opatření.  Nelze 
předpokládat,  že  by  dialýza  zrychlila  clearance,  protože  sildenafil  se  váže  ve  vysoké  míře  na 
plazmatické proteiny a nevylučuje se močí.   
5. FARMAKOLOGICKÉVLASTNOSTI  
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 Farmakoterapeutická skupina: urologika, léky používané při poruchách 
erekce ATC kód G04BE 
Mechanismus účinku Sildenafil představuje formu perorální léčby erektilní dysfunkce. V přirozených podmínkách, tj. při 
sexuální stimulaci, obnovuje porušenou erektilní funkci zvýšením přítoku krve do penisu.  
Fyziologickým  mechanismem  při  erekci  penisu  je  uvolňování  oxidu  dusnatého  (NO)  v  corpus 
cavernosum během sexuální stimulace. Oxid dusnatý aktivuje enzym guanylátcyklázu, výsledkem jsou 
zvýšené hladiny cyklického guanosinmonofosfátu (cGMP), vedoucí k uvolnění hladkého svalstva v 
corpus cavernosum, což umožní přítok krve.  
Sildenafil je účinný a selektivní inhibitor cGMP specifické fosfodiesterázy typu 5 (PDE5) v corpus 
cavernosum, kde je PDE5 zodpovědná za degradaci cGMP. Sildenafil má periferní místo účinku na 
erekci. Sildenafil nemá žádný přímý relaxační účinek na izolované lidské corpus cavernosum, avšak 
významně zesiluje relaxační účinek NO na tuto tkáň. Při aktivaci dráhy NO/cGMP, k níž při sexuální 
stimulaci  dochází,  má  inhibice  PDE5  sildenafilem  za  následek  zvýšení  hladin  cGMP  v  corpus 
cavernosum. Proto je k zajištění zamýšleného příznivého farmakologického účinku sildenafilu nutná 
sexuální stimulace.  
Farmakodynamické účinky Studie in  vitro prokázaly, že sildenafil je selektivní k PDE5, která se účastní procesu erekce. Jeho 
účinek je mnohem silnější na PDE5 než na jiné známé izoformy fosfodiesterázy. Má také 10x vyšší 
selektivitu k PDE5 než k PDE6, která se účastní na kaskádě převodu světla v sítnici. Při maximálních 
doporučených dávkách má 80x vyšší selektivitu k PDE5 než k PDE1 a více než 700x vyšší selektivitu 
k PDE5 než PDE2, 3, 4, 7, 8, 9, 10 a 1
1. Sildenafil má především vyšší (více než 4000x) selektivitu k PDE5 oproti PDE3, což je cAMP-specifická izoforma fosfodiesterázy účastnící se kontroly srdeční 
kontraktility. 
Strana 11 /  
 
Klinická účinnost a bezpečnost Pro zhodnocení doby nutné k dosažení erekce při adekvátní sexuální stimulaci byly provedeny dvě 
klinické  studie.  Ve  studii  s  penilní  pletysmografií  (RigiScan)  u  pacientů  na  lačno  byla  po  užití 
sildenafilu střední doba pro dosažení erekce o 60% rigiditě (dostatečné pro pohlavní styk) 25 min. 
(rozmezí 12-37 min.). V další RigiScan studii byl sildenafil schopen umožnit erekci jako odpověď na 
sexuální stimulaci ještě 4-5 hodin po užití dávky.  
Sildenafil působí mírné a přechodné snížení krevního tlaku, které ve většině případů nemá žádný 
klinický efekt. Po dávce 100 mg per os sildenafilu bylo průměrné maximální snížení krevního tlaku 
vleže 8,4 mmHg. Odpovídající změna diastolického krevního tlaku vleže byla 5,5 mmHg. Toto snížení 
krevního  tlaku  je  ve  shodě  s  vazodilatačním  účinkem  sildenafilu,  pravděpodobně  následkem 
zvýšených hladin cGMP v cévní hladké svalovině. Jednotlivé dávky sildenafilu až do 100 mg per os 
neměly žádný klinicky významný účinek na EKG u zdravých dobrovolníků.  
Ve  studii  sledující  hemodynamické  účinky  jednorázové  perorální  dávky  sildenafilu  100  mg  u  pacientů s těžkou formou ischemické choroby srdeční (ICHS) (stenóza větší než 70% minimálně na 
jedné  koronární  tepně)  došlo k  průměrnému  poklesu  systolického  krevního  tlaku  v  klidu  o  7% a 
diastolického krevního tlaku o 6% oproti výchozím hodnotám. Průměrný plicní systolický tlak poklesl 
o 9 %. Sildenafil neměl žádný účinek na minutový objem a nezhoršoval průtok krve stenotickými 
koronárními tepnami.  
Dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie hodnotila odpověď na tělesnou zátěž u 144 pacientů 
s erektilní dysfunkcí a chronickou stabilní anginou pectoris, kteří pravidelně užívali antianginózní 
léčbu (kromě nitrátů). Výsledky neprokázaly žádné klinicky významné rozdíly při srovnání sildenafilu 
a placeba v době do výskytu limitujících příznaků anginy pectoris.  
U některých jedinců byly 1 hodinu po podání dávky 100 mg pomocí Farnsworthova-Munsellova testu 
se 100 odstíny barev zjištěny mírné a přechodné změny v rozlišování barev (modrá/zelená), přičemž hodiny po podání již nebyly žádné účinky pozorovatelné. Předpokládaný mechanismus této změny v 
rozlišování  barev  souvisí  s  inhibicí  PDE6,  která  se  podílí  na  kaskádě  převodu  světla na  sítnici. 
Sildenafil nemá žádný vliv na ostrost zraku ani na citlivost na kontrast. V malé placebem kontrolované 
studii u pacientů s prokázanou věkem podmíněnou makulární degenerací (n=9) nebyly po sildenafilu 
(jednorázová  dávka,  100  mg)  prokázány  žádné signifikantní  změny  při  provedených  očních 
vyšetřeních (zraková ostrost, Amslerova mřížka, test rozlišení barev simulující světla na semaforu, 
Humphreyův perimetr a fotostres).  
U zdravých dobrovolníků neměla dávka 100 mg per os žádný účinek na motilitu nebo  morfologii 
spermatu (viz bod 4.6).  
Další informace o klinických studiích V  klinických  studiích  byl  sildenafil  podán  více  než  8000  pacientům  ve  věku  19-87  let.  Byly 
zastoupeny následující skupiny nemocných: starší nemocní (19,9 %), nemocní s hypertenzí (30,9 %), 
diabetici (20,3 %), s ischemickou chorobou srdeční (5,8 %), s hyperlipidemií (19,8 %), poraněním 
míchy  (0,6  %),  depresí  (5,2  %),  nemocní  po  transuretrální  resekci  prostaty  (3,7  %),  radikální 
prostatektomií (3,3 %). Následující skupiny byly buď vyloučeny z klinických studií, nebo nebyly 
dostatečně zastoupeny: nemocní po operaci v malé pánvi, po radioterapii, nemocní s těžkou poruchou 
funkce ledvin nebo poruchou funkce jater a nemocní s některými kardiovaskulárními potížemi (viz 
Strana 12 / bod 4.3).  
Ve studiích s fixní dávkou uvádělo zlepšení erekce díky léčbě 62 % pacientů s dávkou 25 mg, 74 % s 
dávkou 50 mg a 82% s dávkou 100 mg, a to ve srovnání s 25 % při použití placeba. V kontrolovaných 
klinických studiích byl počet nemocných užívajících sildenafil, kteří odstoupili ze studie, nízký a 
srovnatelný s placebem.  
Ve  všech  studiích  byl  podíl  nemocných  uvádějících  zlepšení  při  léčbě  sildenafilem  následující: 
erektilní dysfunkce (ED) psychogenního původu (84 %), smíšené ED (77 %), organické ED (68 %), 
starší nemocní (67 %), diabetes mellitus (59 %), ICHS (69 %), hypertenze (68 %), TURP (61 %), 
radikální prostatektomie (43 %), poranění míchy (83 %), deprese (75 %). V dlouhodobých studiích 
přetrvávala bezpečnost a účinnost sildenafilu.  
Pediatrická populace 
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií se 
sildenafilem u všech podskupin pediatrické populace v léčbě erektilní dysfunkce (informace o použití 
u dětí viz bod 4.2)  
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 Absorpce Sildenafil se rychle vstřebává. Maximálních pozorovaných plazmatických koncentrací se dosahuje za 
30-120 minut (průměr 60 minut) po podání perorální dávky ve stavu na lačno. Průměrná absolutní 
biologická dostupnost po perorální dávce je 41 % (rozmezí 25-63 %). Po perorálním podání dávky 
sildenafilu  se  hodnoty  AUC  a  Cmax zvyšují úměrně s dávkou v celém rozsahu doporučených dávek 
(25-100 mg).  
Při podání sildenafilu spolu s jídlem se rychlost absorpce snižuje s průměrným zpožděním Tmax o minut a průměrným snížením Cmax o 29 %.  
Distribuce Průměrný distribuční objem při ustáleném stavu sildenafilu je 105 l, což naznačuje distribuci do tkání. 
Po  jednorázově  podané  perorální  dávce  100  mg  činí  průměrná  hodnota  maximální  celkové 
plazmatické koncentrace sildenafilu přibližně 440 ng/ml (CV 40 %). Protože sildenafil a jeho hlavní 
cirkulující  metabolit  N-desmetyl  se  váží  na  plazmatické  proteiny  z  96  %,  má  to  za  následek 
průměrnou hodnotu maximální plazmatické koncentrace volného sildenafilu 18 ng/ml (38 nM). Vazba 
na proteiny nezávisí na celkové koncentraci léku.  
U zdravých dobrovolníků, jimž byl podán sildenafil (jednorázová dávka 100 mg) bylo v ejakulátu minut po podání dávky přítomno méně než 0,0002 % (průměr 188 ng) podané dávky.  
Biotransformace Sildenafil se vylučuje převážně pomocí jaterních mikrozomálních izoenzymů CYP3A4 (hlavní cesta) a 
CYP2C9 (vedlejší cesta). Hlavní cirkulující metabolit je výsledkem N-demetylace  sildenafilu.  Tento 
metabolit vykazuje profil selektivity vůči fosfodiesteráze podobný profilu sildenafilu a in vitro potenci 
vůči PDE5 ve výši přibližně 50 % mateřské látky. Plazmatické koncentrace tohoto metabolitu dosahují 
přibližně  40  %  hodnot  zjištěných  u  sildenafilu.  Metabolit  N-desmetyl  se  dále  biotransformuje,  s 
terminálním poločasem přibližně 4 hodin. 
Strana 13 /  
 
Eliminace Celková clearance sildenafilu z organismu je 41 l/hod s výsledným terminálním poločasem 3-5  hod. 
Po perorálním nebo intravenózním podání se sildenafil vylučuje ve formě metabolitů převážně stolicí 
(přibližně 80 % perorálně podané dávky) a v menší míře močí (přibližně 13 % perorálně podané 
dávky).  
Farmakokinetické vlastnosti u zvláštních skupin pacientů 
Starší pacienti Zdraví starší dobrovolníci (65 let a více) vykazovali sníženou clearance sildenafilu, výsledkem byla 
přibližně  o  90  %  vyšší  plazmatická  koncentrace sildenafilu  a  účinného  N-desmetyl  metabolitu  ve 
srovnání se zdravými mladými dobrovolníky (18-45 let). Vzhledem k rozdílu vazby na bílkoviny 
plazmy  závislému  na  věku,  byl  odpovídající  vzestup  volné  plazmatické koncentrace  sildenafilu 
přibližně 40 %.  
Porucha funkce ledvin U dobrovolníků s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu = 30-ml/min) nebyla farmakokinetika sildenafilu po podání jednorázové dávky 50 mg změněna. Střední 
AUC a Cmax N-desmetyl metabolitu vzrostla až o 126 %, resp. 73 % ve srovnání s hodnotami věkově 
srovnatelných dobrovolníků bez poruchy funkce ledvin. Tyto odlišnosti ale nebyly vzhledem k vysoké 
mezisubjektové variabilitě statisticky signifikantní. U dobrovolníků s těžkou poruchou funkce ledvin 
(clearance creatininu <30 ml/min) byla snížena clearance sildenafilu. To mělo za následek vzestup 
AUC  a  Cmax o  100  %,  resp. 88 % ve srovnání se stejně starými dobrovolníky bez renální poruchy. 
Navíc  došlo  k  podstatnému zvýšení  hodnot  AUC  a  Cmax o  200  %,  resp. 79  %  pro  N-desmetyl 
metabolit.  
Porucha funkce jater U dobrovolníků s lehkou až středně těžkou cirhózou jater (Child-Pughova  klasifikace  A  a  B)  byla 
clearance sildenafilu snížena, což vedlo ke zvýšení hodnot AUC (o 84 %) a Cmax (o 47 %) ve srovnání 
s  hodnotami  věkově  srovnatelných  dobrovolníků  bez  poruchy  funkce  jater.  Farmakokinetika 
sildenafilu u nemocných s těžkou poruchou funkce jater nebyla studována.  
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 Neklinické  údaje  neprokázaly  na  základě  konvenčních  studií  farmakologické  bezpečnosti,  toxicity 
opakované dávky, genotoxicity, kancerogenního potenciálu a reprodukční a vývojové toxicity žádná 
zvláštní rizika pro člověka.   
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
6.1 Seznam pomocných látek 
Jádro tablety:  
mikrokrystalická celulóza  
hydrogenfosforečnan vápenatý  
sodná sůl kroskarmelosy 
Strana 14 /  
magnesium-stearát 
Potahová vrstva tablety:  
hypromelosa 2910/6 (E464)  
oxid titaničitý (E171) 
hlinitý lak indigokarmínu (E132)  
triacetin  
6.2 Inkompatibility  
Neuplatňuje se.  
6.3 Doba použitelnosti  
roky  
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání  
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.  
6.5 Druh obalu a velikosti balení  
PVC/Al blistr v krabičce po 4, 8, tabletách. 
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.  
Upozornění: 
Text na blistru je v cizím jazyce. Překlad textu je uveden v Příbalové informaci.  
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním  
Žádné zvláštní požadavky pro likvidaci.   
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 Mylan bvba/sprl 
Terhulpsesteenweg 6A 
B-1560 HoeilaartBelgie 
Souběžný dovozce:  
Pharmedex s.r.o., Lisabonská 799/8, Vysočany, 190 00 Praha 9, Česká republika  
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 83/939/10-C/PI/   
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE Datum první registrace: 25. 10.   
10. DATUM REVIZE TEXTU  
25. 10. 
 1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU   
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK   
Jedna tableta obsahuje 100 mg sildenafilu 100 mg (ve formě sildenafil - citrátu).   
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK