Sildenafil mylan 
 
Farmakoterapeutická skupina: urologika, léky používané při poruchách 
erekce ATC kód G04BE 
Mechanismus účinku 
Sildenafil představuje formu perorální léčby erektilní dysfunkce. V přirozených podmínkách, tj. při 
sexuální stimulaci, obnovuje porušenou erektilní funkci zvýšením přítoku krve do penisu. 
 
Fyziologickým  mechanismem  při  erekci  penisu  je  uvolňování  oxidu  dusnatého  (NO)  v  corpus 
cavernosum během sexuální stimulace. Oxid dusnatý aktivuje enzym guanylátcyklázu, výsledkem jsou 
zvýšené hladiny cyklického guanosinmonofosfátu (cGMP), vedoucí k uvolnění hladkého svalstva v 
corpus cavernosum, což umožní přítok krve. 
 
Sildenafil je účinný a selektivní inhibitor cGMP specifické fosfodiesterázy typu 5 (PDE5) v corpus 
cavernosum, kde je PDE5 zodpovědná za degradaci cGMP. Sildenafil má periferní místo účinku na 
erekci. Sildenafil nemá žádný přímý relaxační účinek na izolované lidské corpus cavernosum, avšak 
významně zesiluje relaxační účinek NO na tuto tkáň. Při aktivaci dráhy NO/cGMP, k níž při sexuální 
stimulaci  dochází,  má  inhibice  PDE5  sildenafilem  za  následek  zvýšení  hladin  cGMP  v  corpus 
cavernosum. Proto je k zajištění zamýšleného příznivého farmakologického účinku sildenafilu nutná 
sexuální stimulace. 
 
Farmakodynamické účinky 
Studie in  vitro prokázaly, že sildenafil je selektivní k PDE5, která se účastní procesu erekce. Jeho 
účinek je mnohem silnější na PDE5 než na jiné známé izoformy fosfodiesterázy. Má také 10x vyšší 
selektivitu k PDE5 než k PDE6, která se účastní na kaskádě převodu světla v sítnici. Při maximálních 
doporučených dávkách má 80x vyšší selektivitu k PDE5 než k PDE1 a více než 700x vyšší selektivitu 
k PDE5 než PDE2, 3, 4, 7, 8, 9, 10 a 11. Sildenafil má především vyšší (více než 4000x) selektivitu k 
PDE5 oproti PDE3, což je cAMP-specifická izoforma fosfodiesterázy účastnící se kontroly srdeční 
kontraktility. 
Strana 11 /  
 
Klinická účinnost a bezpečnost 
Pro zhodnocení doby nutné k dosažení erekce při adekvátní sexuální stimulaci byly provedeny dvě 
klinické  studie.  Ve  studii  s  penilní  pletysmografií  (RigiScan)  u  pacientů  na  lačno  byla  po  užití 
sildenafilu střední doba pro dosažení erekce o 60% rigiditě (dostatečné pro pohlavní styk) 25 min. 
(rozmezí 12-37 min.). V další RigiScan studii byl sildenafil schopen umožnit erekci jako odpověď na 
sexuální stimulaci ještě 4-5 hodin po užití dávky. 
 
Sildenafil působí mírné a přechodné snížení krevního tlaku, které ve většině případů nemá žádný 
klinický efekt. Po dávce 100 mg per os sildenafilu bylo průměrné maximální snížení krevního tlaku 
vleže 8,4 mmHg. Odpovídající změna diastolického krevního tlaku vleže byla 5,5 mmHg. Toto snížení 
krevního  tlaku  je  ve  shodě  s  vazodilatačním  účinkem  sildenafilu,  pravděpodobně  následkem 
zvýšených hladin cGMP v cévní hladké svalovině. Jednotlivé dávky sildenafilu až do 100 mg per os 
neměly žádný klinicky významný účinek na EKG u zdravých dobrovolníků. 
 
Ve  studii  sledující  hemodynamické  účinky  jednorázové  perorální  dávky  sildenafilu  100  mg  u  pacientů s těžkou formou ischemické choroby srdeční (ICHS) (stenóza větší než 70% minimálně na 
jedné  koronární  tepně)  došlo k  průměrnému  poklesu  systolického  krevního  tlaku  v  klidu  o  7% a 
diastolického krevního tlaku o 6% oproti výchozím hodnotám. Průměrný plicní systolický tlak poklesl 
o 9 %. Sildenafil neměl žádný účinek na minutový objem a nezhoršoval průtok krve stenotickými 
koronárními tepnami. 
 
Dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie hodnotila odpověď na tělesnou zátěž u 144 pacientů 
s erektilní dysfunkcí a chronickou stabilní anginou pectoris, kteří pravidelně užívali antianginózní 
léčbu (kromě nitrátů). Výsledky neprokázaly žádné klinicky významné rozdíly při srovnání sildenafilu 
a placeba v době do výskytu limitujících příznaků anginy pectoris. 
 
U některých jedinců byly 1 hodinu po podání dávky 100 mg pomocí Farnsworthova-Munsellova testu 
se 100 odstíny barev zjištěny mírné a přechodné změny v rozlišování barev (modrá/zelená), přičemž hodiny po podání již nebyly žádné účinky pozorovatelné. Předpokládaný mechanismus této změny v 
rozlišování  barev  souvisí  s  inhibicí  PDE6,  která  se  podílí  na  kaskádě  převodu  světla na  sítnici. 
Sildenafil nemá žádný vliv na ostrost zraku ani na citlivost na kontrast. V malé placebem kontrolované 
studii u pacientů s prokázanou věkem podmíněnou makulární degenerací (n=9) nebyly po sildenafilu 
(jednorázová  dávka,  100  mg)  prokázány  žádné signifikantní  změny  při  provedených  očních 
vyšetřeních (zraková ostrost, Amslerova mřížka, test rozlišení barev simulující světla na semaforu, 
Humphreyův perimetr a fotostres). 
 
U zdravých dobrovolníků neměla dávka 100 mg per os žádný účinek na motilitu nebo  morfologii 
spermatu (viz bod 4.6). 
 
Další informace o klinických studiích 
V  klinických  studiích  byl  sildenafil  podán  více  než  8000  pacientům  ve  věku  19-87  let.  Byly 
zastoupeny následující skupiny nemocných: starší nemocní (19,9 %), nemocní s hypertenzí (30,9 %), 
diabetici (20,3 %), s ischemickou chorobou srdeční (5,8 %), s hyperlipidemií (19,8 %), poraněním 
míchy  (0,6  %),  depresí  (5,2  %),  nemocní  po  transuretrální  resekci  prostaty  (3,7  %),  radikální 
prostatektomií (3,3 %). Následující skupiny byly buď vyloučeny z klinických studií, nebo nebyly 
dostatečně zastoupeny: nemocní po operaci v malé pánvi, po radioterapii, nemocní s těžkou poruchou 
funkce ledvin nebo poruchou funkce jater a nemocní s některými kardiovaskulárními potížemi (viz 
Strana 12 / 
bod 4.3). 
 
Ve studiích s fixní dávkou uvádělo zlepšení erekce díky léčbě 62 % pacientů s dávkou 25 mg, 74 % s 
dávkou 50 mg a 82% s dávkou 100 mg, a to ve srovnání s 25 % při použití placeba. V kontrolovaných 
klinických studiích byl počet nemocných užívajících sildenafil, kteří odstoupili ze studie, nízký a 
srovnatelný s placebem. 
 
Ve  všech  studiích  byl  podíl  nemocných  uvádějících  zlepšení  při  léčbě  sildenafilem  následující: 
erektilní dysfunkce (ED) psychogenního původu (84 %), smíšené ED (77 %), organické ED (68 %), 
starší nemocní (67 %), diabetes mellitus (59 %), ICHS (69 %), hypertenze (68 %), TURP (61 %), 
radikální prostatektomie (43 %), poranění míchy (83 %), deprese (75 %). V dlouhodobých studiích 
přetrvávala bezpečnost a účinnost sildenafilu. 
 
Pediatrická populace 
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií se 
sildenafilem u všech podskupin pediatrické populace v léčbě erektilní dysfunkce (informace o použití 
u dětí viz bod 4.2)