Dexamethasone hameln

Akutní toxicita:
U myší je LD50 pro dexamethason po jednorázové perorální dávce 16 g/kg tělesné hmotnosti a u potkanů více
než 3 g/kg tělesné hmotnosti během prvních 7 dnů. Po jedné subkutánní dávce je LD50 u myší více než mg/kg tělesné hmotnosti a u potkanů přibližně 120 mg/kg tělesné hmotnosti během prvních 7 dnů.
Během 21 dnů se tyto hodnoty snižují, což je interpretováno jako důsledek závažných infekčních onemocnění
způsobených hormonálně vyvolanou imunosupresí.

Chronická toxicita:
Nejsou k dispozici údaje o chronické toxicitě u lidí a zvířat. Kortikosteroidy vyvolané intoxikace nejsou známy.
Při dlouhodobé léčbě dávkami nad 1,5 mg/den lze očekávat zřetelné nežádoucí účinky (viz bod 4.8).

Mutagenní a tumorogenní potenciál:
Dostupné nálezy ze studií glukokortikoidů nevykazují žádné klinicky významné genotoxické vlastnosti.

Reprodukční toxicita:
Ve studiích na zvířatech byly pozorovány rozštěpy patra u potkanů, myší, křečků, králíků, psů a primátů; nikoli
u koní a ovcí. V některých případech byly tyto odchylky kombinovány s poruchami centrálního nervového
systému a srdce. U primátů byly po expozici pozorovány účinky v mozku. Navíc může být opožděn intrauterinní
růst. Všechny tyto účinky byly pozorovány při vysokých dávkách.