KLACID - souhrn údajů a příbalový leták

sp.zn. sukls
Souhrn údajů o přípravku

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Klacid 500 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna injekční lahvička obsahuje clarithromycinum 500 mg jako clarithromycini lactobionas.
Po rekonstituci obsahuje jeden ml koncentrátu clarithromycinum 50 mg.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Prášek pro koncentrát pro infuzní roztok.
Popis přípravku: bílý až téměř bílý lyofilizát.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Klacid ve formě prášku pro koncentrát pro infuzní roztok je indikován k léčbě závažných infekcí
vyvolaných mikroorganismy citlivými k tomuto přípravku u dospělých a dětí od 12 let. K jeho
hlavním indikacím patří:

• infekce horních cest dýchacích (např. faryngitida, sinusitida)
• infekce dolních cest dýchacích (např. bronchitida, pneumonie) (viz informace o citlivosti
možných původců v bodech 4.4 a 5.1)
• infekce kůže a měkkých tkání (např. folikulitida, celulitida, erysipel) (viz informace o
citlivosti možných původců v bodech 4.4 a 5.1)
• diseminované nebo ohraničené infekce vyvolané Mycobacterium avium a Mycobacterium
intracellulare
• ohraničené infekce vyvolané Mycobacterium chelonae, Mycobacterium fortuitum a
Mycobacterium kansasii.

Je třeba vzít v úvahu oficiální doporučení pro vhodné používání antibiotik.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování u dospělých:
Doporučené dávkování přípravku KLACID je 1000 mg denně, rozdělených do dvou stejných dávek,
podávaných ve 12 hod. intervalech. Každá dávka musí být zředěna příslušným rozpouštědlem pro
intravenózní podání a aplikovaná v infúzi během 60 minut. KLACID nesmí být podán jako bolus nebo
intramuskulární injekce.

Dávkování pro pacienty trpící mykobakteriální infekcí
Ačkoliv ještě nejsou dostupné údaje o použití přípravku KLACID u imunosuprimovaných pacientů,
jsou k dispozici informace o podávání tabletového klarithromycinu HIV infikovaným osobám. Na
léčbu diseminované nebo lokální infekce (Mycobacterium avium, Mycobacterium intracellulare,
Mycobacterium chelonae, Mycobacterium fortuitum, Mycobacterium kansasii) je doporučeno pro
dospělé 1000 mg/den rozděleno do dvou dávek. Pro podávání dětem není zatím dostatek zkušeností.
Pokud je KLACID dětem aplikován, je doporučené dávkování 15-30 mg/kg/den ve dvou oddělených
dávkách podávaných každých 12 hod. (max. 1000 mg).
Intravenózní podání by mělo být vyhrazeno pro vážně nemocné pacienty a omezeno jen na 2 až 5 dní
s co nejčasnějším přechodem na perorální formu přípravku.
U pacientů s poškozením ledvin (clearance kreatininu menší než 30 ml/min) je třeba dávkování snížit
na polovinu.

Dávkování u dětí:
Klinické studie byly u dětí ve věku od 6 měsíců do 12 let provedeny s použitím perorální suspenze
klarithromycinu. Použití tabletové či intravenózní formy klarithromycinu nebylo u dětí do 12 let věku
studováno. Rovněž není k dispozici dostatek dat pro použití intravenózní formy klarithromycinu u dětí
do 18 let. Děti ve věku do 12 let mají užívat formu pediatrické suspenze klarithromycinu (granule pro
perorální suspenzi).
Pro děti mladší 6 měsíců není k dispozici dostatek klinických zkušeností (viz také bod

5.3. Klinické
zkušenosti u pacientů s jinou než mykobakteriální infekcí).

Příprava finálního roztoku pro i.v. aplikaci:

1. Výchozí roztok přípravku KLACID se připraví přidáním 10 ml vody na injekci do lahvičky s
obsahem 500 mg suché substance. Použijte výhradně vodu na injekci, neboť jiná rozpouštědla mohou
vyvolat precipitaci. Nepoužívejte rozpouštědla obsahující konzervační látky nebo anorganické soli.
Poznámka: Jestliže je přípravek rekonstituován podle předchozího návodu, obsahuje výsledný roztok
účinnou antimikrobiální ochranu. Obsah klarithromycinu je 50 mg/ml roztoku.
Roztok je stabilní po dobu 24 hod. při teplotě 25 °C a po dobu 48 hod. při teplotě 5 °C. Vzhledem k
možné bakteriální kontaminaci se doporučuje připravený roztok použít okamžitě. Jestliže se tak
nestane, může být uchováván nejdéle 24 hod. při teplotě 2-8 °C, pokud rozpouštění neproběhlo za
kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.

2. Těsně před podáním přidejte rozpuštěný výchozí roztok (500 mg v 10 ml vody na injekci) ke ml jednoho z následujících roztoků:
Ringerův roztok s laktátem a 5% glukózou, 5% glukóza, Ringerův roztok s laktátem, 5% glukóza v
0,3% roztoku NaCl, Normosol-M v 5% glukóze, Normosol-R v 5% glukóze, 5% glukóza v 0,45%
roztoku NaCl, fyziologický roztok.
Roztok je stabilní po dobu 6 hod. při teplotě 25 °C a po dobu 48 hod. při teplotě 5 °C. Vzhledem k
možné bakteriální kontaminaci se doporučuje naředěný přípravek použít okamžitě. Jestliže se tak
nestane, může být uchováván nejdéle 24 hod. při teplotě 2-8 °C, pokud naředění neproběhlo za
kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na makrolidová antibiotika, léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku
přípravku uvedenou v bodě 6.1.
• KLACID je dále kontraindikován u pacientů léčených současně astemizolem, cisapridem,
domperidonem, pimozidem, terfenadinem, jelikož to může vést k prodloužení QT intervalu a
srdečním arytmiím, včetně komorové tachykardie, fibrilace komor a arytmií typu torsades de
pointes (viz bod 4.5).
• Současné podávání klarithromycinu a tikagreloru nebo ranolazinu je kontraindikované.
• Současné podávání klarithromycinu a ergotaminu nebo dihydroergotaminu je
kontraindikováno, neboť může dojít k ergotaminové toxicitě.
• Perorálně podávaný midazolam spolu s klarithromycinem je kontraindikován.
• Současné podávání klarithromycinu a lomitapidu je kontraindikováno (viz bod 4.5).
• Klarithromycin nesmí být podáván pacientům s výskytem prodloužení QT intervalu (vrozené
nebo dokumentované získané prodloužení QT intervalu) nebo komorových arytmií, včetně
torsades de pointes v anamnéze (viz body 4.4 a 4.5).
• Klarithromycin nesmí být podáván současně s inhibitory HMG-CoA reduktázy (statiny, tedy
lovastatinem či simvastatinem), které podléhají rozsáhlé metabolizaci CYP3A4, z důvodu
zvýšeného rizika vzniku myopatie, včetně rhabdomyolýzy viz bod 4.5).
• Klarithromycin nesmí být podáván pacientům s poruchami elektrolytové rovnováhy
(hypokalemie nebo hypomagnesemie, kvůli riziku prodloužení QT intervalu).
• Klarithromycin nesmí být podáván pacientům, kteří trpí závažným selháním jater a současně
postižením funkce ledvin.
• Stejně jako u jiných silných inhibitorů CYP3A4, klarithromycin nesmí být podáván u pacientů
užívajících kolchicin.

4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

Klarithromycin nemá být předepisován těhotným ženám, a to hlavně v prvním trimestru, bez
pečlivého zvážení přínosu a rizik) viz bod 4.6).

Porucha funkce ledvin
Opatrnosti je zapotřebí u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (viz bod 4.2).

Porucha funkce jater
Klarithromycin je metabolizován přednostně játry. Zvýšená pozornost má být věnována podání
antibiotika pacientům se zhoršenou funkcí jater. U pacientů s mírným až závažným postižením ledvin
je třeba snížit dávku na polovinu.

U pacientů užívajících klarithromycin byly hlášeny případy jaterní dysfunkce, včetně zvýšení
jaterních enzymů, hepatocelulární a/nebo cholestatické hepatitidy (se žloutenkou nebo bez ní). Toto
postižení jater může být závažné a je obvykle reverzibilní. Byly hlášeny případy fatálního selhání jater
(viz bod 4.8). Je možné, že někteří z těchto pacientů měli preexistující onemocnění jater nebo užívali
jiné hepatotoxické léčivé přípravky. Pacienty je třeba poučit, aby ukončili léčbu a ohlásili svému
lékaři, pokud se u nich vyskytnou jakékoliv známky či příznaky rozvoje onemocnění jater, jako je
anorexie, žloutenka, tmavě zbarvená moč, pruritus nebo bolesti břicha.

Kolchicin
Byly zaznamenány postmarketingové zprávy týkající se toxicity kolchicinu při současném užívání
klarithromycinu a kolchicinu, zvláště u starších pacientů. Některé z těchto případů se vyskytly
u pacientů s renální insuficiencí. U několika z těchto pacientů byly hlášeny i případy úmrtí (viz bod
4.5; kolchicin). Současné podávání klarithromycinu a kolchicinu je kontraindikované (viz bod 4.3).
Užití kolchicinu je kontraindikováno u pacientů se závažnou renální nebo hepatální insuficiencí, kteří
současně užívají inhibitory P-glykoproteinů nebo silné inhibitory CYP3A4.

Zkřížená rezistence a zkřížená hypersenzitivita s jinými antibiotiky
Je nutné dávat pozor na možnost zkřížené rezistence mezi klarithromycinem a ostatními makrolidy,
také linkomycinem a klindamycinem.
Opatrnosti je zapotřebí při současném podávání klarithromycinu a triazolobenzodiazepinů, jako je
triazolam a intravenózně nebo orálně podávaný midazolam. Perorálně podávaný midazolam je
kontraindikován (viz bod 4.5).
Užití jakékoliv antimikrobiální léčby, jako např. klarithromycin, k léčbě infekce způsobené H. pylori
může vést k selekci mikroorganismů rezistentních na léčbu.

Pseudomembranózní kolitida byla popsána téměř u všech antibakteriálních přípravků, včetně
makrolidových antibiotik; její závažnost se může pohybovat od mírné až po život ohrožující.
Průjem, jehož původcem je Clostridioides difficile (C. difficile associated diarrhea, CDAD), byl
hlášen při užívání prakticky všech antibakteriálních léčiv včetně klarithromycinu; jeho závažnost se
může pohybovat v rozmezí od mírného průjmu až po fatální kolitidu. Léčba antimikrobiálními léčivy
pozměňuje normální střevní flóru, což může vést k přemnožení C. difficile. Na možnost CDAD je
třeba myslet u všech pacientů, u nichž se vyskytl průjem následně po užívání antibiotik. Anamnézu je
potřeba odebírat velmi pečlivě, protože případy výskytu CDAD byly hlášeny i po dvou měsících po
užívání antibiotik. Z tohoto důvodu je třeba zvážit přerušení léčby klarithromycinem bez ohledu na
jeho indikaci. Je třeba provést mikrobiální vyšetření a zahájit vhodnou léčbu. Je zapotřebí vyhnout se
léčivům zpomalujícím peristaltiku.
Dlouhodobé užívání může, stejně jako u ostatních antibiotik, vést ke kolonizaci se zvýšeným
množstvím rezistentních bakterií a mykóz. Pokud se objeví superinfekce, je nutné zajistit vhodnou
léčbu.

Kardiovaskulární příhody
Při léčbě makrolidy včetně klarithromycinu bylo pozorováno prodloužení srdeční repolarizace a QT
intervalu, kde hrozí riziko vzniku srdeční arytmie a torsades de pointes (viz bod 4.8). Protože
následující situace mohou vést ke zvýšenému riziku komorových arytmií (včetně torsades de pointes),
má být klarithromycin podáván s opatrností u následujících pacientů:

• U pacientů s ischemickou chorobou srdeční, závažnou kardiální insuficiencí, poruchami
vedení vzruchu nebo klinicky relevantní bradykardií.
• Klarithromycin nesmí být podán pacientům s poruchami elektrolytové rovnováhy jako je
hypomagnesemie nebo hypokalemie (viz bod 4.3).
• U pacientů současně užívajících jiná léčiva, která mohou prodloužení QT intervalu vyvolávat
(viz bod 4.5).
• Současné podávání klarithromycinu s astemizolem, cisapridem, domperidonem, pimozolem a
terfenadinem je kontraindikováno (viz bod 4.3).
• Klarithromycin nesmí být podáván pacientům s vrozenou či prokázanou získanou prolongací
QT intervalu nebo komorovými arytmiemi v anamnéze (viz bod 4.3).

Epidemiologické studie zkoumající riziko nežádoucích kardiovaskulárních dopadů při užívání
makrolidů poskytují variabilní výsledky. Z některých observačních studií však vyplývá vzácné
krátkodobé riziko arytmie, infarktu myokardu a kardiovaskulární mortality spojené s makrolidy,
včetně klarithromycinu. Při předepisování klarithromycinu je třeba zvážit tato rizika s ohledem na
přínosy léčby.

Pneumonie
S ohledem na výskyt rezistentních kmenů Streptococcus penumoniae k makrolidovým antibiotikům je
důležité, aby byly při předepisování klarithromycinu k léčbě komunitní pneumonie provedeny testy
citlivosti. U nozokomiálních pneumonií má být klarithromycin používán pouze v kombinaci s dalšími
vhodnými antibiotiky.

Infekce kůže a měkkých tkání mírné až střední závažnosti
Tyto infekce jsou nejčastěji způsobeny bakteriemi Staphylococcus aureus a Streptococcus pyogenes,
z nichž oba původci mohou být rezistentní k makrolidům. Z tohoto důvodu je důležité provést vždy
test citlivosti. V případech, kdy nemohou být užita beta-laktamová antibiotika (např. alergie), mají být
léky první volby jiná antibiotika, jako např. klindamycin. V současné době se předpokládá, že
makrolidy hrají roli pouze u některých infekcí měkkých tkání, jako jsou infekce způsobené bakterií
Corynebacterium minutissimum, acne vulgaris a u erysipelu v situacích, kdy není možná léčba
penicilinem.

V případě závažných akutních hypersenzitivních reakcí, jako jsou anafylaxe, závažné kožní nežádoucí
účinky (např. akutní generalizovaná exantematózní pustulóza, Stevens-Johnsonův syndrom, toxická
epidermální nekrolýza a léková reakce s eozinofilií a systémovými příznaky), je třeba léčbu
klarithromycinem okamžitě přerušit a bezodkladně zahájit odpovídající léčbu.

Opatrnosti je zapotřebí, pokud je klarithromycin užíván s léčivy, která indukují enzymy cytochromu
CYP3A (viz bod 4.5).

Opatrnosti je zapotřebí při současném podávání klarithromycinu a ostatních ototoxických látek,
především aminoglykosidů. V průběhu a po ukončení léčby má být prováděno monitorování
vestibulárních funkcí a sluchu.

Inhibitory HMG-CoA reduktázy (statiny)
Současné užití klarithromycinu spolu s lovastatinem či simvastatinem je kontraindikováno (viz bod
4.3). Opatrnost si vyžaduje podávání klarithromycinu s ostatními statiny. Hlášení o rhabdomyolýze
byla zaznamenána u pacientů užívajících klarithromycin současně se statiny. Pacienti by měli být
monitorováni kvůli příznakům myopatie. V situacích, kdy se použití klarithromycinu se statiny nelze
vyhnout, doporučuje se užít nejnižší možnou dávku statinu. Použití statinu, který není závislý na
metabolismu CYP3A (např. fluvastatinu) je možné zvážit (viz bod 4.5).

Perorální hypoglykemika/inzulin
Současné podávání klarithromycinu a perorálních hypoglykemizujících přípravků (jako jsou deriváty
sulfonylurey) a/nebo inzulinu může vést k významné hypoglykemii. Doporučuje se pečlivé sledování
glykemie (viz bod 4.5).

Perorální antikoagulancia
Spontánní hlášení z postmarketingového období naznačují, že současné užívání klarithromycinu a
perorálních antikoagulancií může účinky perorálních antikoagulancií zvyšovat. Existuje riziko
závažné hemoragie a významného prodloužení INR a protrombinového času, pokud je klarithromycin
podáván současně s warfarinem. Pokud pacienti užívají současně klarithromycin a perorální
antikoagulancia (např. warfarinu viz bod 4.4), je zapotřebí u nich pravidelně monitorovat INR a
protrombinový čas.
Při současném podávání klarithromycinu a přímo působících perorálních antikoagulancií, jako jsou
dabigatran, rivaroxaban a apixaban, je zejména u pacientů s vysokým rizikem krvácení (viz bod 4.5)
zapotřebí zvýšená opatrnost.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Užití následujících léčivých přípravků je přísně kontraindikováno z důvodu možných závažných
lékových interakcí:

Astemizol, cisaprid, domperidon, pimozid a terfenadin
Při současném užívání klarithromycinu a cisapridu dochází ke zvýšení hladiny cisapridu, což může
vést k prodloužení intervalu QT a srdečním arytmiím včetně tachykardie komor, fibrilace komor a
torsades de pointes. Podobné účinky byly pozorovány při současném užívání klarithromycinu a
pimozidu (viz bod 4.3).

Makrolidy ovlivňují metabolismus terfenadinu; výsledkem jsou zvýšené hladiny této látky, což může
být příležitostně spojeno s poruchami srdečního rytmu, jako je prodloužení QT intervalu, tachykardie
komor, fibrilace komor a torsades de pointes (viz bod 4.3). Ve studii se 14 zdravými dobrovolníky
vedlo současné podávání klarithromycinu a terfenadinu k dvojnásobnému až trojnásobnému vzestupu
sérové hladiny kyselého metabolitu terfenadinu a k prodloužení intervalu QT bez klinicky
zjistitelného účinku. Podobné účinky byly pozorovány při současném podání astemizolu a jiných
makrolidových antibiotik.

Chinidin, disopyramid
Po zavedení přípravku do praxe se při současném užívání klarithromycinu a chinidinu nebo
disopyramidu vyskytly torsades de pointes. Během léčby klarithromycinem by měly být monitorovány
sérové hladiny těchto léků.

Ergotamin/dihydroergotamin
Postmarketingové zprávy ukazují, že současné podávání klarithromycinu s ergotaminem nebo
dihydroergotaminem bylo spojeno s akutní námelovou toxicitou charakterizovanou vazospasmem,
ischemií končetin nebo tkání včetně centrálního nervového systému.
Současné užití klarithromycinu a těchto léčivých přípravků je kontraindikováno (viz bod 4.3).

Perorálně podávaný midazolam
Při současném podávání midazolamu s tabletami klarithromycinu (500 mg dvakrát denně), AUC
midazolamu se zvýšil 7krát po jeho perorálním podání. Současné perorální podání midazolamu a
klarithromycinu je kontraindikováno (viz bod 4.3).

Inhibitory HMG-CoA reduktázy (statiny)
Současné užití klarithromycinu spolu s lovastatinem nebo simvastatinem je kontraindikováno (viz bod
4.3), protože tyto statiny podléhají rozsáhlé metabolizaci CYP3A4 a současná léčba klarithromycinem
zvyšuje jejich plasmatickou koncentraci, která zvyšuje riziko myopatie, včetně rhabdomyolýzy.
Hlášení o rhabdomyolýze byla zaznamenána u pacientů užívajících klarithromycin současně s těmito
statiny. Pokud se nelze vyhnout léčbě klarithromycinem, musí být léčba lovastatinem nebo
simvastatinem přerušena po dobu užívání klarithromycinu.

Při předepisování klarithromycinu se statiny je třeba dbát opatrnosti. V situacích, kdy se použití
klarithromycinu se statiny nelze vyhnout, doporučuje se užít nejnižší možnou dávku. Je možné zvážit
užití statinu, který není závislý na metabolismu CYP3A (např. fluvastatin). Pacienti by měli být
monitorováni kvůli známkám a příznakům myopatie.

Lomitapid
Současné podávání klarithromycinu a lomitapidu je kontraindikováno kvůli možnému výraznému
zvýšení hladin aminotransferáz (viz bod 4.3).

Vliv jiných léčivých přípravků na klarithromycin

Léčiva, která indukují CYP3A (např. rifampicin, fenytoin, karbamazepin, fenobarbital, třezalka
tečkovaná), mohou indukovat také metabolismus klarithromycinu. To může vést ke vzniku
subterapeutických hladin klarithromycinu, a tím i k jeho nižší účinnosti. Kromě toho může být potřeba
sledovat plasmatické hladiny induktoru CYP3A, protože později mohou být tyto zvýšeny v důsledku
inhibice CYP3A klarithromycinem (viz také odpovídající souhrn údajů o přípravku daného
podávaného induktoru CYP3A). Současné užívání rifabutinu a klarithromycinu vedlo k vzestupu a
následnému poklesu sérových hladin a dále ke zvýšení rizika uveitidy.

O následujících léčivých přípravcích je známo nebo se předpokládá, že ovlivňují koncentrace
klarithromycinu v cirkulaci; může být proto zapotřebí upravit dávky klarithromycinu nebo zvážit
léčbu jinými přípravky.

Efavirenz, nevirapin, rifampicin, rifabutin a rifapentin
Silné induktory metabolismu systému cytochromu P450, jako je efavirenz, nevirapin, rifampicin,
rifabutin a rifapentin, mohou urychlovat metabolismus klarithromycinu a tím snižovat plasmatické
hladiny klarithromycinu, kdežto hladiny 14-OH-klarithromycinu, tedy metabolitu, který je také
mikrobiologicky aktivní, zvyšují. Jelikož mikrobiologické účinky klarithromycinu a 14-OH-
klarithromycinu se u různých druhů bakterií liší, může být zamýšlený terapeutický efekt při
současném užívání klarithromycinu a induktorů enzymů oslaben.

Etravirin
Etravirin může snižovat expozici klarithromycinu, avšak koncentrace aktivního metabolitu, 14-OH-
klarithromycinu, jsou zvýšeny. Jelikož 14-OH-klarithromycin vykazuje sníženou aktivitu vůči
Mycobacterium avium complex (MAC), může se to projevit na celkové účinnosti klarithromycinu
vůči tomuto patogenu; z tohoto důvodu je při léčbě MAC vhodné zvážit nasazení jiného antibiotika.

Flukonazol
Současné podávání flukonazolu v dávce 200 mg denně a klarithromycinu v dávce 500 mg dvakrát
denně 21 zdravým dobrovolníkům vedlo ke zvýšení průměrných minimálních koncentrací (Cmin)
klarithromycinu v ustáleném stavu o 33 % a plochy pod křivkou (AUC) o 18 %. Koncentrace
aktivního metabolitu 14-OH-klarithromycinu v ustáleném stavu nebyly při současnému užívání
s flukonazolem signifikantně ovlivněny. Není nutná úprava dávek klarithromycinu.

Ritonavir
Farmakokinetická studie ukázala, že současné podávání 200 mg ritonaviru každých 8 hodin a 500 mg
klarithromycinu každých 12 hodin vedlo k výrazné inhibici metabolismu klarithromycinu. Současné
podání ritonaviru vedlo ke zvýšení hodnoty Cmax klarithromycinu o 31 %, Cmin o 182 % a AUC o %. Byla pozorována prakticky úplná inhibice tvorby 14-OH-klarithromycinu. Díky širokému rozsahu
terapeutických dávek klarithromycinu u pacientů s normální funkcí ledvin není nutné dávku
klarithromycinu snižovat.
U pacientů s poškozením ledvin však mají být provedeny následující úpravy: u pacientů s clearance
kreatininu 30-60 ml/min má být dávka klarithromycinu snížena o 50 %, což znamená maximální
dávka 1 tablety klarithromycinu s řízeným uvolňováním denně. U pacientů s poškozením ledvin by
však měly být provedeny následující úpravy: u pacientů s CLCR 30-60 ml/min by dávka
klarithromycinu měla být snížena o 50 % a u pacientů s CLCR<30 ml/min o 75 %. Dávky přesahující g/den nemají být podávány současně s ritonavirem.

Podobnou úpravy dávkování je třeba zvážit u pacientů s poškozením renálních funkcí, kteří užívají
ritonavir k posílení farmakokinetického účinku jiných HIV proteázových inhibitorů včetně
atazanaviru a sachinaviru (viz bod níže, Obousměrné lékové interakce).

Účinek klarithromycinu na jiné léčivé přípravky

Interakce zprostředkované CYP3A
Je známo, že současné užívání klarithromycinu inhibuje CYP3A, což může být u léků
metabolizovaných primárně přes CYP3A spojeno se zvýšením jejich sérových koncentrací, a to může
vést ke zvýšení nebo prodloužení terapeutického účinku nebo nežádoucích účinků současně užívaného
léčiva. Klarithromycin má tedy být užíván s opatrností u pacientů léčených jinými léčivými přípravky,
jež jsou známými substráty enzymu CYP3A, obzvláště pokud má tento substrát úzké bezpečnostní
hranice (jako např. karbamazepin) a/nebo je tímto enzymem extenzivně metabolizován. U pacientů
užívajících současně klarithromycin, lze zvážit úpravu dávek a pokud je to možné i pečlivě sledovat
sérové koncentrace léčiv primárně metabolizovaných prostřednictvím CYP3A.

O následujících léčivých přípravcích je známo nebo se předpokládá, že se metabolizují přes CYP3A
izoenzym: alfentanil, alprazolam, astemizol, bromokriptin, karbamazepin, cilostazol, cisaprid,
cyklosporin, disopyramid, domperidon, námelové alkaloidy, ibrutinib, lovastatin, methylprednisolon,
midazolam, omeprazol, perorální antikoagulancia (např. warfarin, rivaroxaban, apixaban viz bod 4.4),
atypická antipsychotika (např. kvetiapin), pimozid, chinidin, rifabutin, sildenafil, simvastatin,
sirolimus, takrolimus, terfenadin, triazolam a vinblastin.
Podobný mechanismus lékových interakcí prostřednictvím jiného izoenzymu cytochromového
systému P450 je znám u fenytoinu, theofylinu a valproátu.

Antiarytmika
Po zavedení přípravku do praxe se vyskytly při současném užívání klarithromycinu a chinidinu nebo
disopyramidu arytmie typu torsades de pointes. Při současném užívání klarithromycinu s těmito
přípravky je třeba kontrolovat elektrokardiogram kvůli možnému prodloužení QTc intervalu. Během
léčby klarithromycinem mají být monitorovány sérové hladiny těchto léků.

Byly hlášeny postmarketingové případy hypoglykémie při současném podávání klarithromycinu a
disopyramidu. Proto hladiny glukózy v krvi by měly být monitorovány při současném podávání
klarithromycinu a disopyramidu.

Perorální antidiabetika / inzulin
Současné podávání klarithromycinu a perorálních hypoglykemizujících přípravků (jako jsou deriváty
sulfonylurey) a/nebo inzulinu může vést k významné hypoglykemii. Doporučuje se pečlivé sledování
glykemie (viz bod 4.5).

Omeprazol
Klarithromycin (v dávce 500 mg každých 8 hodin) byl podáván v kombinaci s omeprazolem (40 mg
denně) zdravým dospělým jedincům. Plasmatické koncentrace omeprazolu v ustáleném stavu byly v
důsledku současného užití klarithromycinu zvýšeny (Cmax byla zvýšena o 30 %, AUC0-24 o 89 % a
t1/2 o 34 %). Průměrná hodnota žaludečního pH v průběhu 24 hodin byla 5,2 v případě, kdy byl
omeprazol užíván samostatně a 5,7, pokud byl užíván současně s klarithromycinem.

Sildenafil, tadalafil a vardenafil
Každý z těchto inhibitorů fosfodiesterázy je metabolizován alespoň zčásti prostřednictvím CYP3A a
CYP3A může být při současném užívání klarithromycinu inhibován. Současné užívání
klarithromycinu se sildenafilem, tadalafilem nebo vardenafilem může pravděpodobně vést ke zvýšené
expozici inhibitorů fosfodiesterázy. Při současném užívání těchto léčiv spolu s klarithromycinem je
potřeba zvážit snížení dávek sildenafilu, tadalafilu a vardenafilu.

Theofylin, karbamazepin
Výsledky klinických studií ukazují, že dochází k mírnému, avšak statisticky významnému (p0,05)
zvýšení hladin cirkulujícího theofylinu nebo karbamazepinu, pokud byl jeden nebo oba léky podávány
současně s klarithromycinem. Lze zvážit snížení dávek.

Tolterodin
Metabolismus tolterodinu probíhá primárně cestou 2D6 isoformy cytochromu P450 (CYP2D6).
Nicméně u části populace, jíž CYP2D6 chybí, probíhá metabolismus, jak bylo zjištěno,
prostřednictvím CYP3A. U této části populace vede inhibice CYP3A k signifikantně vyšším sérovým
koncentracím tolterodinu. U populace pomalých CYP2D6 metabolizátorů může být při užívání
inhibitorů CYP3A, jako je klarithromycin, nutné snížení dávek tolterodinu.

Triazolobenzodiazepiny (jako je alprazolam, midazolam, triazolam)
Pokud byl midazolam užíván současně s klarithromycinem v tabletách (500 mg dvakrát denně), byly
AUC midazolamu zvýšeny 2,7krát po intravenózním podání midazolamu a 7krát po jeho perorálním
podání. Je třeba vyhnout se současnému užívání perorálně podaného midazolamu a klarithromycinu.
Pokud je intravenózně užívaný midazolam podán současně s klarithromycinem, je třeba důsledně
sledovat odezvu pacienta, aby bylo možno upravit dávku léčiva. Při podání midazolamu cestou
vstřebání přes ústní sliznici (bukálně), kdy látka obchází presystémovou eliminaci, bude interakce
spíše podobná interakci při intravenózním podání midazolamu než při orálním podání. Stejná
doporučení lze také aplikovat na jiné benzodiazepiny, které jsou metabolizovány prostřednictvím
CYP3A, včetně triazolamu a alprazolamu. U benzodiazepinů, jejichž eliminace není závislá na
CYP3A (temazepam, nitrazepam, lorazepam), je klinicky významná interakce s klarithromycinem
nepravděpodobná.

Byly hlášeny postmarketingové případy lékových interakcí a účinků na centrální nervový systém
(CNS) (jako např. somnolence a zmatenost) při současném užívání klarithromycinu a triazolamu.
Doporučuje se sledovat pacienty z důvodu zvýšeného výskytu farmakologických účinků na CNS.

Jiné lékové interakce

Přímo působící perorální antikoagulancia (DOAC)
Přímo působící perorální antikoagulancium dabigatran je substrát efluxního transportéru P-gp.
Rivaroxaban a apixaban jsou metabolizovány prostřednictvím CYP3A4 a také jsou substráty P-gp. Při
současném podávání klarithromycinu a těchto látek je zejména u pacientů s vysokým rizikem krvácení
(viz bod 4.4) zapotřebí zvýšená opatrnost.

Aminoglykosidy
Při současném užívání klarithromycinu s jinými ototoxickými léčivy, zejména s aminoglykosidy je
nutná opatrnost (viz bod 4.4).

Kolchicin
Kolchicin je substrátem jednak pro CYP3A a současně i pro membránový efluxní transportér
P-glykoprotein (Pgp). Klarithromycin a jiné makrolidy jsou známými inhibitory CYP3A a Pgp.
Jestliže jsou klarithromycin a kolchicin užívány společně, může inhibice CYP3A a Pgp vést ke
zvýšené expozici kolchicinu. Současné podávání klarithromycinu a kolchicinu je kontraindikováno
(viz body 4.3 a 4.4).

Digoxin
Předpokládá se, že digoxin je substrátem efluxního transportéru P-glykoproteinu (Pgp).
Klarithromycin je známým inhibitorem Pgp. Pokud jsou klarithromycin a digoxin užívány společně,
inhibice Pgp klarithromycinem může vést ke zvýšené expozici digoxinu. Zvýšené sérové koncentrace
digoxinu u pacientů užívajících současně klarithromycin a digoxin, byly také hlášeny
z postmarketingového sledování. U některých pacientů se vyskytly klinické známky svědčící pro
toxicitu digoxinu, včetně potenciálně fatálních arytmií. Pokud pacienti užívají současně
klarithromycin a digoxin, mají být sérové koncentrace digoxinu pečlivě kontrolovány.

Zidovudin
Interakční klinické studie klarithromycinu s řízeným uvolňováním a zidovudinu nebyly zatím
provedeny. Pokud je nutné současné užívání klarithromycinu a zidovudinu, je vhodné podávat
klarithromycin s okamžitým uvolňováním.
Současné perorální podávání klarithromycinu s okamžitým uvolňováním a zidovudinu dospělým
osobám infikovaným virem HIV může mít za následek snížení koncentrací zidovudinu v ustáleném
stavu. Protože se zdá, že klarithromycin interferuje s absorpcí současně podaného perorálního
zidovudinu, lze této interakci zpravidla zabránit rovnoměrným rozložením dávek klarithromycinu a
zidovudinu tak, aby mezi oběma léčivy vznikl 4hodinový odstup. Zdá se, že tato interakce se podle
všeho neobjevuje u dětí s infekcí HIV, jimž je podáván klarithromycin v suspenzi spolu se
zidovudinem nebo dideoxyinozinem. Tato interakce je také nepravděpodobná, pokud je
klarithromycin podán v intravenózní infuzi.

Fenytoin a valproát
Zprávy o interakcích mezi inhibitory CYP3A, včetně klarithromycinu, s léčivy, která se metabolizují
cestou CYP3A, včetně fenytoinu a valproátu, se objevily ve spontánních hlášeních i v literatuře.
Doporučuje se vyšetřit sérové hladiny těchto léčiv, pokud jsou podávána současně
s klarithromycinem. Bylo hlášeno zvýšení sérových hladin.

Obousměrné lékové interakce

Atazanavir
Oba léčivé přípravky, jak klarithromycin, tak atazanavir, jsou substráty a inhibitory CYP3A a byla u
nich prokázána obousměrná léková interakce. Současné užívání klarithromycinu (500 mg denně)
spolu s atazanavirem (400 mg jednou denně) vedlo k 2násobnému vzestupu expozice klarithromycinu
a 70% poklesu expozice 14-OH-klarithromycinu, spolu s 28% vzestupem AUC atazanaviru. Z důvodu
rozsáhlé terapeutické šíře klarithromycinu nemusí být u pacientů s normální renální funkcí potřeba
dávky klarithromycinu upravit. U pacientů s mírným poškozením renálních funkcí (clearance
kreatininu 30 až 60 ml/min) mají být dávky klarithromycinu sníženy o 50 %. U pacientů s clearance
kreatininu <30 ml/min mají být dávky klarithromycinu sníženy o 75 % a užita vhodná forma
klarithromycinu. Klarithromycin v dávkách vyšších než 1000 mg za den nesmí být spolu s inhibitory
proteázy užíván.

Blokátory kalciových kanálů
Při současném užívání klarithromycinu a blokátorů kalciových kanálů metabolizovaných CYP3A(např. verapamil, amlodipin, diltiazem) je nutná opatrnost vzhledem k riziku hypotenze. Plazmatické
koncentrace klarithromycinu stejně jako blokátorů kalciových kanálů se mohou zvýšit v důsledku
vzájemného působení. Hypotenze, bradyarytmie a laktátová acidóza byly pozorovány u pacientů
užívajících současně klarithromycin a verapamil.

Itrakonazol
Obě léčiva, jak klarithromycin, tak itrakonazol, jsou substráty a inhibitory CYP3A, což vede
k obousměrné lékové interakci. Klarithromycin může zvyšovat plasmatické hladiny itrakonazolu,
zatímco itrakonazol může zvyšovat plasmatické hladiny klarithromycinu. Pacienti užívající současně
itrakonazol a klarithromycin mají být sledováni z hlediska výskytu známek zvýšeného nebo
prodlouženého farmakologického účinku.

Sachinavir
Obě léčiva, jak klarithromycin, tak sachinavir, jsou substráty a inhibitory CYP3A, což vede
k obousměrné lékové interakci. Současné užívání klarihromycinu (500 mg 2x denně) a sachinaviru
(měkké želatinové tobolky, 1200 mg 3x denně) vedlo u 12 zdravých dobrovolníků k tomu, že
v ustáleném stavu byly hodnoty AUC o 177 % a Cmax o 187 % vyšší než ty, které se vyskytují při
samostatném užití sachinaviru. Hodnoty AUC a Cmax klarithromycinu byly přibližně o 40 % vyšší než
ty při samostatném užití klarithromycinu. Pokud jsou tyto léčivé přípravky užívány po omezenou
dobu a ve studovaných dávkách a formách, není nutná úprava dávek. Výsledky lékových interakčních
studií při užití měkkých želatinových tobolek nemusí odpovídat účinkům, které se vyskytují při užití
tvrdých želatinových tobolek sachinaviru. Výsledky z lékových interakčních studií provedených se
sachinavirem užívaným samostatně nemusí být shodné s účinky, které se vyskytovaly při léčbě
kombinací sachinaviru/ritonaviru. Pokud je sachinavir užíván spolu s ritonavirem, je třeba zvážit
možný vliv ritonaviru na klarithromycin (viz bod 4.4).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Bezpečnost užívání klarithromycinu během těhotenství dosud nebyla stanovena.
V preklinických studiích u potkanů při dávce 150 mg/kg/den podávané perorálně byl pozorován velmi
nízký výskyt kardiovaskulárních anomálií. Tyto defekty nebyly pozorovány při intravenózní aplikaci
v dávce 160mg/kg/den (studie TA87-485).
Nicméně na základě rozdílných výsledků získaných ze studií na zvířatech a zkušeností u člověka,
nelze možnost nežádoucích účinků na embryofetální vývoj vyloučit. Některé observační studie
hodnotící expozici klarithromycinu během prvního a druhého trimestru uvádějí zvýšené riziko
spontánního potratu ve srovnání se situací, kdy ve stejném období nebyla podávána žádná antibiotika
nebo byla podávána jiná antibiotika. Dostupné epidemiologické údaje o riziku závažných vrozených
vad po podávání makrolidů včetně klarithromycinu během těhotenství poskytují protichůdné
výsledky.

Z tohoto důvodu je třeba před použitím klarithromycinu v těhotenství pečlivě zvážit přínosy a možná
rizika.

Kojení
Bezpečnost klarithromycinu pro kojence při užití během kojení nebyla stanovena. Klarithromycin se
vylučuje do lidského mateřského mléka v malém množství. Odhaduje se, že dítě, které je výhradně
kojeno, dostane přibližně 1,7 % mateřské dávky klarithromycinu (v přepočtu na kg tělesné hmotnosti).

Fertilita
Studie fertility u potkanů neprokázaly žádný škodlivý vliv (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Údaje hodnotící účinky klarithromycinu na schopnost řídit a používat stroje nejsou k dispozici.
Pacienti musí před řízením vozidel nebo obsluhou strojů zvážit možnost závratí, točení hlavy, stavu
zmatenosti a dezorientace, které se mohou během léčby objevit.

4.8 Nežádoucí účinky

a. Souhrnný bezpečnostní profil

Nejčastěji uváděnými nežádoucími účinky intravenózního podání byl zánět v místě aplikace, citlivost
na dotyk, zánět žil a bolestivost. Nejobvyklejším nežádoucím účinkem nevázaným na i.v. podání byla
změna chuťového vnímání.
Mezi nejčastějšími nežádoucími účinky hlášenými během klinického testování perorálního
klarithromycinu jak u dospělých, tak u pediatrických pacientů, byly gastrointestinální obtíže, jako je
nauzea, dyspepsie, zvracení, bolesti břicha a průjem. Tyto nežádoucí účinky jsou obvykle nezávažné a
jsou v souladu se známým bezpečnostním profilem makrolidových antibiotik (viz část b. bodu 4.8).
Ostatní nežádoucí účinky zahrnovaly bolesti hlavy, změny chuti a přechodné zvýšení jaterních
enzymů.
V klinických studiích nebyl pozorován žádný signifikantní rozdíl mezi incidencí těchto nežádoucích
účinků mezi pacienty s nebo bez přítomné mykobakteriální infekce.

b. Souhrnná tabulka nežádoucích účinků

Následující tabulka zobrazuje nežádoucí účinky hlášené z provedených klinických studií a
z postmarketingu při užívání klarithromycinu ve formě tablet s okamžitým uvolňováním, granulí pro
perorální suspenzi, prášku pro infuzní roztok, tablet s prodlouženým uvolňováním a tablet s řízeným
uvolňováním.

Nežádoucí účinky, jejichž výskyt je v souvislosti s klarithromycinem přinejmenším možný, jsou
rozděleny dle následující frekvence výskytu: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté
(≥1/1000 až <1/100) a není známo (z dostupných údajů nelze určit).
V každé skupině frekvencí jsou nežádoucí účinky členěny dle klesající závažnosti, pokud bylo
závažnost možno zhodnotit.

Třídy orgánových
systémů
Velmi
časté
(≥1/10)
Časté (≥až <1/10)
Méně časté (≥až <1/100)
Není známo (z
dostupných údajů
nelze určit)
Infekce a infestace Celulitida1, kandidóza,
gastroenteritida2,
infekce3, vaginální
infekce
Pseudomembranózní
kolitida, erysipel,
Třídy orgánových
systémů
Velmi
časté
(≥1/10)
Časté (≥až <1/10)
Méně časté (≥až <1/100)
Není známo (z
dostupných údajů
nelze určit)
Poruchy krve a
lymfatického
systému
Leukopenie,
neutropenie4,
trombocytemie3,
eosinofilieAgranulocytóza,
trombocytopenie
Poruchy
imunitního
systému
Anafylaktoidní
reakce1,
hypersenzitivita
Anafylaktická reakce,
angioedém
Poruchy
metabolismu a
výživy
Anorexie, snížení
chuti k jídlu

Psychiatrické
poruchy
Insomnie Úzkost, nervozita3 Psychotické poruchy,
stav zmatenosti,
depersonalizace,
deprese, desorientace,
halucinace, abnormální
sny
Poruchy
nervového systému
Dysgeuzie,
bolest hlavy
Ztráta vědomí1,
dyskineze1, závratě,
somnolence6, třes
Křeče, ztráta chuti,
parosmie, anosmie,
parestézie
Poruchy ucha a
labyrintu
Vertigo, poruchy
sluchu, tinitus
Ztráta sluchu
Srdeční poruchy Srdeční zástava1,
síňové fibrilace1,
prodloužení QT na
EKG7, extrasystoly1,
palpitace
Torsades de pointes7,
komorová
tachykardie7,
ventrikulární fibrilace
Cévní poruchy Vazodilatace1 KrváceníRespirační, hrudní
a mediastinální
poruchy
Astma1, epistaxe2,
plicní embolie
Gastrointestinální
poruchy
Průjem9,
zvracení,
dyspepsie,
nauzea, bolesti
břicha
Ezofagitida1,
gastroesofageální
refluxní choroba2,
gastritida, proktalgie2,
stomatitida, glositida,
distenze břicha4,
zácpa, sucho v ústech,
říhání, flatulence
Akutní pankreatitida,
změny zbarvení jazyka,
změny zbarvení zubů
Poruchy jater a
žlučových cest
Abnormální
jaterní testy
Cholestáza4,
hepatitida4, zvýšení
ALT, zvýšení AST,
zvýšení GMTSelhání jater11,
hepatocelulární
žloutenka
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Rash,
hyperhidróza
Bulózní dermatitida1,
pruritus, urtikarie,
makulo-papulární
exantémAkutní generalizovaná
exantematózní
pustulóza, Stevens-
Johnsonův syndrom5,
toxická epidermální
nekrolýza5, léková
reakce s eosinofilií a
systémovými příznaky
(DRESS), akné
Třídy orgánových
systémů
Velmi
časté
(≥1/10)
Časté (≥až <1/10)
Méně časté (≥až <1/100)
Není známo (z
dostupných údajů
nelze určit)
Poruchy svalové a
kosterní soustavy a
pojivové tkáně
Svalové spazmy3,
muskuloskeletální
ztuhlost1, myalgie2
Rhabdomyolýza2,12,
myopatie
Poruchy ledvin a
močových cest
Zvýšení kreatininu
v krvi1, zvýšení urey v
krviRenální selhání,
intersticiální nefritida
Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikace
Flebitida
v místě
injekčního
vpichuBolesti v místě
injekčního
vpichu1, zánět
v místě
injekčního
vpichu1
Malátnost4, pyrexie3,
astenie, bolesti na
hrudi4, mrazení4,
únava
Vyšetření Abnormální poměr
albuminu ku
globulinu1, zvýšení
alkalické fosfatázy
v krvi4, zvýšení
laktátdehydrogenázy v
krvi
Zvýšení INR8,
prodloužení
protrombinového
času8, změny barvy
moči
*Jelikož jsou tyto účinky hlášeny spontánně z populace o neznámé velikosti, není vždy možné
spolehlivě určit jejich frekvenci nebo zjistit příčinný vztah k užitému léku. Odhadovaná pacientská
expozice klarithromycinu je vyšší než 1 bilion dní užívání.
Nežádoucí účinky hlášené pouze u přípravku ve formě prášku pro koncentrát pro infuzní roztok
Nežádoucí účinky hlášené pouze u přípravku ve formě tablet s prodlouženým uvolňováním
Nežádoucí účinky hlášené pouze u přípravku ve formě perorální suspenze
Nežádoucí účinky hlášené pouze u přípravku ve formě tablet s okamžitým uvolňováním
5, 7, 9, 10další informace viz oddíl a)
6, 11, 12 viz oddíl c)

c. Popis vybraných nežádoucích účinků

Flebitida v místě injekčního vpichu, bolesti v místě injekčního vpichu, bolesti cévy v místě vpichu
injekce a zánět v místě injekčního vpichu se týkají injekční formy klarithromycinu.

V některých případech rhabdomyolýzy byl klarithromycin užíván současně s dalšími léčivými
přípravky spojovanými s rhabdomyolýzou (jako jsou statiny, fibráty, kolchicin nebo alopurinol (viz
body 4.3 a 4.4)).

Z období postmarketingu byly hlášeny lékové interakce s účinky na centrální nervový systém (např.
somnolence a zmatenost), které se objevily při společném užívání klarithromycinu a triazolamu. Z
tohoto důvodu je u pacientů vhodné sledovat možné účinky na CNS (viz bod 4.5).

Byly zjištěny vzácné případy výskytu tablet s prodlouženým uvolňováním klarithromycinu ve stolici,
z nichž mnoho se vyskytlo u pacientů s anatomickými nebo funkčními gastrointestinálními
poruchami, které způsobují zkrácení doby průchodu trávicím ústrojím (včetně ileostomie či
kolostomie). V některých případech se rezidua tablet objevila ve stolici při průjmu. Doporučuje se,
aby pacienti, kteří objeví rezidua tablet ve stolici a nejeví známky zlepšení stavu, byli převedeni na
jinou formu klarithromycinu (např. suspenzi), nebo jiné antibiotikum.

Psychotické reakce a afektivní poruchy byly hlášeny u pacientů užívající makrolidová antibiotika,
včetně klarithromycinu. V případě, že se u pacienta vyskytnou tyto reakce, léčba klarithromycinem
musí být ukončena a je potřeba pacienta řádně monitorovat. Opatrnosti při užívání klarithromycinu je
zapotřebí v případě, kdy pacient má psychotické poruchy již v anamnéze.

Zvláštní skupiny pacientů: Nežádoucí účinky u imunokompromitovaných pacientů (viz bod e.).

d. Pediatričtí pacienti

U dětí ve věku od 6 měsíců do 12 let byly provedeny klinické studie s užitím perorální suspenze
klarithromycinu. Z tohoto důvodu by děti do 12 let věku měly užívat klarithromycin ve formě
perorální suspenze. Pro stanovení dávkování pro použití klarithromycinu i.v. u pacientů do 18 let věku
není k dispozici dostatek dat.

Předpokládá se, že frekvence, typ a závažnost nežádoucích účinků u dětí jsou stejné, jako u dospělé
populace.

e. Jiné zvláštní skupiny pacientů

Imunokompromitovaní pacienti

U pacientů s AIDS a jiných imunokompromitovaných pacientů léčených z důvodu mykobakteriálních
infekcí vyššími dávkami klarithromycinu po dlouhé časové období bylo často obtížné odlišit
nežádoucí účinky spojené s užitím klarithromycinu od známek působení viru lidské imunodeficience
(HIV) nebo interkurentního onemocnění.

Nejčastějšími nežádoucími účinky, hlášenými u dospělých pacientů léčených celkovými denními
dávkami klarithromycinu od 1000 mg do 2000 mg, byly: nauzea, zvracení, změny chuti, bolesti
břicha, průjem, exantém, flatulence, bolesti hlavy, zácpa, poruchy sluchu, zvýšení
aspartátaminotransferázy (AST) v séru a zvýšení alaninaminotransferázy (ALT) v séru. Dále byly
v nízké frekvenci hlášeny i nežádoucí účinky zahrnující dyspnoe, insomnii a sucho v ústech. Incidence
byly srovnatelné jak u pacientů léčených dávkou 1000 mg, tak u pacientů léčených dávkou 2000 mg,
byly však 3-4krát vyšší u těch pacientů, kteří byli léčeni dávkou 4000 mg.

U těchto imunokompromitovaných pacientů bylo hodnocení laboratorních hodnot provedeno tak, že
byly analyzovány ty hodnoty, které u daného testu překračovaly běžný rozsah abnormálních hodnot
(tj. extrémně vysoké nebo naopak nízké limity). Na základě těchto kritérií mělo cca 2–3 % pacientů
léčených klarithromycinem v dávkách 1000 mg nebo 2000 mg výrazně abnormální hladiny AST a
ALT a abnormálně nízký počet leukocytů a trombocytů. Nižší procento pacientů v těchto dvou
skupinách mělo také zvýšené hladiny močovinového dusíku v krvi (BUN). Lehce vyšší incidence
abnormálních hodnot byla pozorována u pacientů užívajících dávku 4000 mg, a to ve všech
parametrech, s výjimkou počtu leukocytů.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování

Dostupné zprávy uvádějí, že požití velkého množství klarithromycinu může vyvolat gastrointestinální
symptomy. Jeden pacient s anamnézou bipolární afektivní poruchy požil 8 g klarithromycinu
výsledkem byla psychická alterace, rozvoj paranoidního chování, hypokalemie a hypoxemie.
Nežádoucí účinky, které doprovázejí předávkování, je nutno řešit rychlým vyloučením nevstřebaného
léku a zavedením podpůrných opatření. Podobně jako u jiných makrolidových antibiotik nelze
očekávat, že by hemodialýza nebo peritoneální dialýza výrazněji ovlivnila sérové hladiny
klarithromycinu.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, makrolidy
ATC kód: J01FA
Klarithromycin je polosyntetické makrolidové antibiotikum, získané substitucí hydroxylové skupiny
skupinou CH3O na 6. pozici laktonového kruhu erythromycinu. Přesně vzato je klarithromycin 6-metyl erythromycin A.

Mikrobiologie
Klarithromycin působí antibakteriálně vazbou na 50S ribozomální podjednotky citlivých bakterií a
inhibuje jejich proteosyntézu. Studie prokázaly, že klarithromycin má také mukolytický efekt.
In vitro je klarithromycin vysoce účinný proti široké paletě aerobních a anaerobních grampozitivních
a gramnegativních mikroorganismů. Minimální inhibiční koncentrace (MIC) klarithromycinu jsou o
jedno log2 ředění účinnější než MIC erytromycinu.

Z výsledků in vitro vyšetření je vidět, že klarithromycin má vynikající účinek proti Legionella
pneumophila a Mycoplasma pneumoniae. Dále je znám baktericidní účinek proti Helicobacter pylori;
tento účinek klarithromycinu je při neutrální hodnotě pH vyšší než při kyselé hodnotě pH. Údaje
získané in vitro a in vivo rovněž ukazují, že toto antibiotikum je účinné proti klinicky významným
druhům mykobaktérií.
In vitro rezistentní ke klarithromycinu jsou enterobakterie, Pseudomonas sp. a ostatní Gram-negativní
laktózu nefermentující tyčinky.
Bylo prokázáno, že klarithromycin je účinný jak in vitro, tak při léčbě infekcí způsobených
následujícími mikroorganismy:

Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Staphylococcus aureus, Streptococcus pneumonie, Streptococcus pyogenes, Listeria monocytogenes.

Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Haemophilus influenzae, Haemophilus parainfluenzae, Moraxella catarrhalis, Neisseria gonorrhoeae,
Legionella pneumophila.

Jiné mikroorganismy
Chlamydia trachomatis, Chlamydia pneumoniae (TWAR), Mycoplasma pneumonie, Ureaplasma
urealyticum.

Mykobakterie
Mycobacterium leprae, Mycobacterium kansasii, Mycobacterium chelonae, Mycobaterium fortuitum,
Mycobacterium avium komplex (MAC), který zahrnuje: Mycobacterium avium, Mycobacterium
intracellulare.

Produkce -laktamázy by neměla mít žádný vliv na aktivitu klarithromycinu.

Poznámka: Většina stafylokokových kmenů rezistentních na methicilin a oxacilin je rezistentní i na
klarithromycin.
Klinický význam následujících údajů získaných in vitro není znám. Účinnost klarithromycinu byla
prokázána in vitro proti většině kmenů níže uvedených mikroorganismů; bezpečnost a účinnost
klarithromycinu v léčbě klinických infekcí způsobených těmito mikroorganismy však doposud nebyla
stanovena v adekvátních a dobře kontrolovaných klinických studiích.

Helicobacter

Helicobacter pylori
H. pylori byl izolován ze vzorků odebraných 104 pacientům a stanovena hodnota MIC
klarithromycinu. U čtyř pacientů byly zjištěny rezistentní kmeny, u dvou středně citlivé kmeny a pacientů mělo kmeny citlivé na klarithromycin.
Klinický význam následujících údajů získaných in vitro není znám. Účinnost klarithromycinu byla
prokázána in vitro proti většině kmenů níže uvedených mikroorganismů; bezpečnost a účinnost
klarithromycinu v léčbě infekcí způsobených těmito mikroorganismy však doposud nebyla stanovena
v adekvátních a dobře kontrolovaných klinických studiích.

Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Streptococcus agalactiae, streptokoky (skupiny C, F, G), Streptococcus viridans

Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Bordetella pertussis, Pasteurella multocida.

Anaerobní grampozitivní mikroorganismy
Clostridium perfringens, Peptococcus niger, Propionobacterium acnes.

Gramnegativní anaerobní mikroorganismy
Bacteroides melaninogenicus

Spirochety
Borrelia burgdorferi, Treponema pallidum.

Kampylobakter
Campylobacter jejuni

Hlavním metabolitem klarithromycinu u lidí a dalších primátů je mikrobiologicky aktivní metabolit
14(R)-hydroxy-klarithromycin (14-OH-klarithromycin). Tento metabolit je stejně účinný nebo 1-
2krát méně účinný než výchozí sloučenina, proti většině mikroorganismů - kromě H. influenzae, proti
němuž je dvakrát účinnější. In vitro a in vivo se účinek výchozí sloučeniny a 14-OH-metabolitu proti
H. influenzae buď sčítá, nebo je synergický, v závislosti na bakteriálním kmeni.
U několika modelových experimentálních infekcí u zvířat bylo zjištěno, že klarithromycin je 2-10krát
účinnější než erythromycin. Ukázalo se například, že je účinnější než erythromycin při léčbě
systémových infekcí u myší, subkutánního abscesu u myší a infekcí dýchacích cest u myší vyvolaných
S. pneumoniae, S. aureus, S. pyogenes a H. influenzae. U morčat s legionelovou infekcí byl tento
účinek výraznější; intraperitoneálně aplikovaná dávka 1,6 mg/kg/den klarithromycinu byla účinnější
než erythromycin v dávce 50 mg/kg/den.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

In vitro: při koncentraci v lidské plazmě 0,45 - 4,5 g/ml je vazba klarithromycinu na proteiny
průměrně 70 %.

In vivo: studie ukázaly, že hladiny klarithromycinu v tkáních, s výjimkou centrálního nervového
systému, byly několikrát vyšší než v cirkulaci. Nejvyšší hladiny byly obvykle nalezeny v játrech a v
plicích, kde poměr tkáň/plazma (T/P) dosahoval 10 až 20.

Normální jedinci: v klinické studii byla na dobrovolnících sledována jediná intravenózní dávka
klarithromycinu. Bylo podáváno 75, 125, 250 nebo 500 mg v objemu 100 ml jako 30minutová infúze
a 500, 750 nebo 1000 mg v objemu 250 ml jako 60minutová infúze. Průměrná vrcholová koncentrace
(Cmax) výchozí látky dosahovala od 5,16 g/ml po 500 mg do 9,40 g/ml po 1000 mg (60minutová
infúze). Průměrná vrcholová koncentrace (Cmax) 14-hydroxy metabolitu dosahovala od 0,66 g/ml po
500 mg do 1,06 g/ml po 1000 mg (60 minutová infúze);

Průměrný poločas terminální fáze výchozí léčivé látky v plazmě byl závislý na dávce a pohyboval se v
rozmezí od 3,8 hodin po 500 mg do 4,5 hodiny po 1000 mg (60minutová infúze). Odhadovaný
průměrný poločas 14-hydroxy metabolitu v plazmě vykazoval na dávce závislý nárůst a pohyboval se
v rozmezí od 7,3 hodin po 500 mg do 9,3 hodiny po 1000 mg (60 minutová infúze). Průměrná plocha
pod křivkou koncentrace versus čas (AUC) se v závislosti na dávce nelineárně zvětšovala v případě
výchozího léčiva od 22,29 hod. x g/ml po dávce 500 mg do 53,26 hod. x g/ml po dávce 1000 mg.
Průměrná plocha pod křivkou koncentrace versus čas (AUC) 14-hydroxy metabolitu se pohybovala od
8,16 hod. x g/ml po dávce 500 mg do 14,76 hod. x g/ml po dávce 1000 mg (60 minutová infúze).

V klinické studii opakovaných dávek bylo jedincům po 7 dní podáváno 125 a 250 mg i.v.
klarithromycinu v konečném objemu 100 ml po dobu 30 minut nebo 500 a 750 mg v konečném
objemu 250 ml po dobu 60 minut. Dávky byly opakovány každých 12 hodin.

V této studii se průměrná vrcholová koncentrace klarithromycinu v rovnovážném stavu (Cmax)
zvyšovala od 5,5 g/ml po dávce 500 mg do 8,6 g/ml po dávce 750 mg. Průměrný poločas
terminální fáze byl 5,3 hodin po 60minutové infúzi 500 mg a po 4,8 hodiny po 60minutové infúzi mg.

Pozorovaná průměrná koncentrace v rovnovážném stavu (Cmax) 14-hydroxy metabolitu stoupala od
1,02 g/ml u dávky 500 mg až po 1,37 g/ml u dávky 750 mg. Průměrné poločasy terminální fáze
tohoto metabolitu byly 7,9 hod. a 5,4 hod. pro dávkovací skupiny 500 mg a 750 mg. Nebyl zjištěn
žádný trend spojený s dávkováním.

Při perorálním podávání 250 mg dvakrát denně bylo vrcholových plazmatických koncentrací v
rovnovážném stavu dosaženo ve 2 až 3 dnech (průměrně 1 g/ml pro klarithromycin a 0,6 g/ml pro
14-hydroxy klarithromycin). Poločasy eliminace výchozího léku a jeho metabolitu činily 3-4 hodiny a
5-6 hodin. Při perorálním dávkování 500 mg dvakrát denně bylo dosaženo Cmax v rovnovážném stavu
u klarithromycinu a jeho hydroxy metabolitu po 5 dávkách. Po 5-7 dávkách byly Cmax klarithromycinu
v rovnovážném stavu průměrně 2,7 - 2,9 g/ml, pro jeho hydroxy metabolit 0,88 - 0,83 g/ml.
Poločas výchozí látky při 500 mg dávce byl 4,5 - 4,8 hodiny, zatímco pro 14-hydroxy klarithromycin
6,9 - 8,7 hodiny. V rovnovážném stavu se hladiny 14-hydroxy klarithromycinu nezvyšovaly
proporcionálně s dávkou klarithromycinu a poločasy jak klarithromycinu, tak jeho hydroxy metabolitu
měly rostoucí trend při vyšších dávkách. Toto nelineární farmakokinetické chování klarithromycinu
spolu s povšechným poklesem tvorby 14-hydroxylovaných a N-demetylovaných produktů při vyšším
dávkování naznačuje, že je metabolismus klarithromycinu ve vysokých dávkách saturován.

Hlavním metabolitem je v lidské plazmě 14-hydroxy-(R)-/ epimer klarithromycinu s vrcholovými
hladinami 0,5 g/ml a 1,2 g/ml po perorálním dávkování 250 mg a 1200 mg. U lidí, kterým byla
podána jediná perorální dávka 250 mg nebo 1200 mg klarithromycinu, činí exkrece do moči 37,9 %
nebo 46 % při vyšší dávce. Vylučování stolicí přispívá při těchto dávkách 40,2 % nebo 29,1 %.
Pacienti: klarithromycin a jeho 14-OH metabolit se rychle distribuují v tělesných tkáních a tekutinách.
Koncentrace v tkáních jsou obvykle několikrát vyšší než v séru. Zde jsou některé příklady koncentrací
v tkáních a séru:

Koncentrace klarithromycinu po podání 250 mg každých 12 hodin
Typ tkáně Tkáň (g/g) Sérum (g/ml)
Tonsily 1,6 0,Plíce 8,8 1,
Pacienti s poruchou funkce jater
Ve studii srovnávající skupinu zdravých osob se skupinou osob s poruchou funkce jater, jimž byl
podáván klarithromycin v dávce 250 mg 2x denně po dobu 2 dnů a 250 mg 1x denně třetí den, nebyly
pozorovány významné rozdíly mezi plazmatickými hladinami v ustáleném stavu a systémovým
vylučováním klarithromycinu u obou skupin. Naproti tomu koncentrace 14-OH metabolitu
v ustáleném stavu byly výrazně nižší ve skupině osob s poruchou jaterní funkce. Snížené vylučování
klarithromycinu ve formě 14-OH metabolitu bylo částečně vynahrazeno zvýšením renální clearance
mateřské látky výsledkem byly srovnatelné hladiny mateřské látky v ustáleném stavu osob s
poruchou funkce jater i zdravých osob. Tyto výsledky ukazují, že u osob se středně závažnou i těžkou
poruchou funkce jater, avšak s normální funkcí ledvin, není třeba provádět žádné úpravy dávek.

Pacienti s poruchou funkce ledvin
Byla provedena studie s cílem zhodnotit a srovnat farmakokinetický profil opakované perorální
aplikace dávky 500 mg klarithromycinu u osob s normální a sníženou funkcí ledvin. Plazmatické
hladiny, poločas, hodnoty Cmax, Cmin a AUC klarithromycinu a jeho 14-OH metabolitu byly vyšší
u osob s poruchou funkce ledvin. Hodnota Kelim a vylučování močí bylo nižší. Rozsah rozdílů v těchto
parametrech závisel na stupni poruchy renální funkce čím těžší byla porucha, tím významnější byl
rozdíl (viz bod 4.2).

Starší pacienti
Farmakokinetický profil opakovaných dávek 500 mg klarithromycinu byl studován u starších
zdravých mužů a žen a srovnán se skupinou mladých zdravých dospělých mužů. Ve skupině starších
osob byly plazmatické hladiny klarithromycinu i 14-OH metabolitu vyšší a vylučování bylo pomalejší
než ve skupině mladých mužů. Nebyl však zjištěn žádný rozdíl mezi oběma skupinami při korelaci
renální clearance s clearance kreatininu. Na základě těchto výsledků lze vyvodit závěr, že
metabolismus klarithromycinu závisí na renální funkci, a ne na věku.

Pacienti trpící mykobakteriální infekcí
Ačkoliv souhrnná data o podávání klarithromycinu u mykobakteriálních infekcí nejsou ještě dostupná,
existují u těchto infekcí farmakokinetické údaje o použití tabletového klarithromycinu.

Koncentrace klarithromycinu a 14-OH klarithromycinu, dosažené během rovnovážného stavu při
podávání obvyklých dávek dospělým pacientům s HIV infekcí byly obdobné jako u normálních
jedinců. Avšak při vyšších dávkách, které by mohly být nutné k léčbě mykobakteriálních infekcí, byly
koncentrace klarithromycinu mnohem vyšší než při obvyklém dávkování. U dospělých pacientů
infikovaných HIV, užívajících 2000 mg/den ve dvou oddělených dávkách, se koncentrace
klarithromycinu v rovnovážném stavu Cmax pohybovaly v rozmezí 5–10 g /ml. Cmax dosahující až mg/ml byly pozorovány u HIV infikovaných dospělých pacientů, užívajících 4000 mg/den ve dvou
rozdělených dávkách. Poločas eliminace se při tomto vyšším dávkování zdál prodloužený ve srovnání
s obvyklým dávkováním u normálních jedinců. Vyšší koncentrace a delší poločas eliminace
klarithromycinu, pozorovaný při těchto dávkách, je ve shodě s jeho známou nelinearitou
farmakokinetiky.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Akutní toxicita
Intravenózní LD50 klarithromycinu u myší činí 184 mg/kg a 227 mg/kg na základě dvou izolovaných
studií. To je několikrát více než LD50 u potkanů (základ 64 mg/kg). U myší byly tyto hodnoty nižší
než po podání léku jinou cestou. Známkami toxicity jsou u obou druhů snížená aktivita, ataxie,
záškuby, tremor, dyspnoe a křeče.

Pitevní a histopatologické vyšetření přeživších myší ze studie s dosaženou LD50=184 mg/kg
neprokázalo žádné změny spojené s podáním klarithromycinu. Avšak během dalších studií na myších
a jiných zvířatech byly zaznamenány hrubé změny svědčící o plicním edému spolu s ostrůvkovitým až
difúzním temně červeným zbarvením plicních laloků některých akutně uhynulých zvířat. Ačkoliv lék
vyvolával obdobné účinky u myší i potkanů, byl pro potkany mnohem toxičtější. Přesný mechanismus
toxicity se nepodařilo odhalit. Přestože známky akutní toxicity vypovídaly o postižení centrálního
nervového systému, pitva prokázala u některých myší a potkanů plicní změny.

Akutní toxicita několika metabolitů po intravenózním podání myším je shrnuta v následující tabulce:


Sloučenina
LD50 (mg/kg)
Výchozí sloučenina 184 a M1 metabolit (desmethyl) M4 metabolit (descladinosyl) M5 metabolit (isohydroxy)
Známky toxicity zahrnovaly zpomalení pohybů, respirační nedostatečnost a klonické křeče. Je zřejmé,
že projevy toxicity těchto metabolitů jsou srovnatelné s účinky klarithromycinu jak kvalitou, tak
stupněm.

Akutní podráždění žilní stěny
Potenciální možnost iritace žilní stěny roztoky klarithromycinu byla sledována na marginální ušní žíle
králíků. Tato studie prokázala, že podání jednotlivých dávek i ve vysokých koncentracích (7,5 - mg/ml) je jen mírně dráždivé.

Subakutní toxicita
Testy subakutní toxicity při intravenózní aplikaci byly prováděny v průběhu jednoho měsíce při
podávání dávek 15, 50 a 160 mg/kg/den u potkanů a 5, 15 a 40 mg/kg/den u opic. Nejvyšší dávky
užité ve studiích na zjištění rozsahu u potkanů (rozsah od 20 do 640 mg/kg/den) a u opic (rozsah od do 80 mg/kg/den) byly systémově toxické pro játra, biliární systém a pro ledviny. Jsou to stejné cílové
orgány jako ve studiích, kde byl klarithromycin podáván perorálně.
Výskyt závažné iritace žilní stěny během jednoměsíčního podávání 160 mg/kg potkanům a 40 mg/kg
opicím omezil použití dávek dostatečně vysokých k vyvolání jasně demonstrovatelné toxicity pro
cílové orgány. Toto se nepodařilo eliminovat navzdory úsilí o maximalizaci dávky zvýšením
infundovaného objemu a snížením rychlosti infúze.
Netoxické dávky u potkanů a opic zjištěné v jednoměsíčních testech byly 15 a 50 mg/kg/den.

Embryotoxicita u potkanů
Potkanům bylo do ocasní žíly podáno 15, 50 a 160 mg/kg/den klarithromycinu. Signifikantní známky
toxicity pro matku se objevily při dávce 160 mg/kg/den (nepřibývání na váze a snížený příjem
potravy) a při 50 mg/kg/den (snížený příjem potravy). Lokální vliv testované látky se projevil otoky,
hematomy, nekrózou a ztrátou části ocasu u některých zvířat dostávajících nejvyšší dávky. Nebyl
zaznamenán žádný vliv na implantační místa nebo resorpci. Nebyly zaznamenány žádné kosterní či
orgánové abnormality, kromě výskytu samčích plodů s nesestouplými varlaty v proporci, která
odpovídala dávce.
Při perorálním podávání klarithromycinu potkanům v dávce 150 mg/kg/den byl pozorován velmi
nízký výskyt kardiovaskulárních anomálií. Tyto defekty nebyly pozorovány při intravenózní aplikaci
v dávkách do 160mg/kg/den (studie TA87-485).
Takže navzdory výrazné maternální toxicitě manifestující se žilní iritací, sníženým příjmem potravy a
nepřibýváním na váze, nebyly v preklinických studiích prokázány žádné známky embryotoxicity,
embryoletality nebo teratogenity.

Embryotoxicita u králíků
Skupinám březích králíků byl aplikován klarithromycin v dávkách 3, 10 a 30 mg/kg/den. Jedna samice
dostávající 3 mg/kg/den uhynula 29. den. Žilní iritace byla zaznamenána u kontrolní a u všech
léčebných skupin. Incidence a závažnost podráždění byla přímo úměrná koncentraci léčivé látky v
roztoku. Známky maternální toxicity se podařilo vyvolat při dávkách 30 mg/kg/den (nepřibývání na
váze a snížený příjem potravy). Výskyt potratů byl ve skupině dostávající 30 mg/kg/den signifikantně
vyšší než u kontrol, ale všechny potracené plody byly makroskopicky normální. Netoxické dávky na
vyvolání fetální toxicity byly 10 nebo 30 mg/kg/den.

Embryotoxicita u opic
Klarithromycin vyvolává ztráty plodů u opic, jestliže je podáván přibližně desetinásobek horní hranice
perorální dávky pro člověka (500 mg 2krát denně) počínaje 20. dnem gestace. Tento účinek je
připisován maternální toxicitě léku při vysokých dávkách. V další studii u těhotných opic při 2,5 až
5násobku obvyklé plánované maximální dávky (500 mg 2krát denně) se neobjevilo žádné zvláštní
riziko pro zárodek.
Dominantní letální test u myší, kterým byl podáván klarithromycin v dávce 1000 mg/kg/den
(přibližně 70x více, než je maximální klinická denní dávka u lidí 500 mg dvakrát denně) byl
jednoznačně negativní pro jakoukoliv mutagenní aktivitu a ve studii segmentu I u potkanů léčených
dávkou až 500 mg/kg/den (přibližně 35x více, než je maximální klinická denní dávka u lidí) po dobu
80 dní nebyl zjištěn žádný důkaz funkčního zhoršení samčí fertility dané dlouhodobým vystavením
těmto velmi vysokým dávkám klarithromycinu.

Mutagenita
Byly provedeny studie na posouzení mutagenního potenciálu klarithromycinu jak v testu bez aktivace,
tak v testu aktivace mikrozómy potkaních jater (Amesův test). Výsledky těchto studií nevykazují
žádný mutagenní potenciál léčiva při koncentraci 25 a méně g na Petriho misku. Při koncentraci g byla látka toxická pro všechny testované kmeny.

Fertilita
Studie segmentu I prováděné u potkanů při perorálních dávkách do 500 mg/kg/den neprokázaly žádné
nežádoucí účinky na mužskou fertilitu spojené s klarithromycinem. Tato dávka je přibližně 1,9krát
vyšší než maximální doporučená dávka u lidí (1,0 g/den, i.v.), a to na základě plochy povrchu těla a
biologické dostupnosti 36 % po perorálním podání u potkanů.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Kyselina laktobionová, hydroxid sodný (na úpravu pH).

6.2 Inkompatibility

Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s žádnými jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které
jsou uvedeny v bodě 6.6.

6.3 Doba použitelnosti

roky

Podmínky uchovávání po rekonstituci a naředění léčivého přípravku
Chemická a fyzikální stabilita přípravku (koncentrátu) po rekonstituci byla prokázána na dobu
48 hodin při teplotě 5 oC a po dobu 24 hodin při teplotě 25 °C. Z mikrobiologického hlediska má být
rekonstituovaný přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání
přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně nemá být delší než hodin při teplotě 2 oC - 8 oC, pokud rekonstituce neproběhla za kontrolovaných a validovaných
aseptických podmínek.

Chemická a fyzikální stabilita přípravku po naředění byla prokázána na dobu 48 hodin při teplotě 5 oC
a po dobu 6 hodin při teplotě 25 °C. Z mikrobiologického hlediska má být naředěný přípravek použit
okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím
jsou v odpovědnosti uživatele a normálně nemá být doba delší než 24 hodin při teplotě 2 oC-8 oC,
pokud rekonstituce neproběhla za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C, v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Podmínky uchovávání po rekonstituci a naředění léčivého přípravku jsou uvedeny v bodě 6.3.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Injekční lahvička z bezbarvého skla, pryžová zátka, hliníkové víčko, modrý kryt z polypropylenu,
krabička.
Velikost balení: 1 x 500 mg

6.6 Návod k použití přípravku, zacházení s ním (a k jeho likvidaci)

Příprava roztoku pro použití

Roztok určený k infuzi se připravuje takto:
1. Přípravek KLACID se rekonstituuje přidáním 10 ml sterilní vody na injekci do lahvičky s obsahem
500 mg suché substance. Použijte výhradně sterilní vodu pro injekci, neboť jiná rozpouštědla
mohou během rekonstituce vyvolat precipitaci. Nepoužívejte rozpouštědla obsahující konzervační
látky nebo anorganické soli. Poznámka: po rekonstituci přípravku podle výše uvedeného postupu
obsahuje výsledný roztok účinnou antimikrobiální konzervační látku; jeden ml koncentrátu
obsahuje 50 mg klarithromycinu.

Podmínky uchovávání po rekonstituci léčivého přípravku jsou uvedeny v bodě 6.3.

2. Před podáním přidejte rekonstituovaný přípravek (500 mg v 10 ml vody pro injekci) k minimálně
250 ml jednoho z následujících roztoků:
Ringerův roztok s laktátem a 5% glukózou, 5% glukóza, Ringerův roztok s laktátem, 5% glukóza v
0,3% roztoku NaCl, Normosol-M v 5% glukóze, Normosol-R v 5% glukóze, 5% glukóza v 0,45%
roztoku NaCl, fyziologický roztok.

Podmínky uchovávání po naředění léčivého přípravku jsou uvedeny v bodě 6.3.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Do 28. 2. Mylan IRE Healthcare Limited
Unit 35/36, Grange Parade
Baldoyle Industrial Estate
Dublin 13, Irsko

Od 1. 3. Viatris Healthcare Limited
Damastown Industrial Park
Mulhuddart, Dublin Dublin, Irsko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

15/236/99-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 21. 4. Datum posledního prodloužení registrace: 19. 10.

10. DATUM REVIZE TEXTU

20. 10.