Amicloton Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Po perorálním podání se amilorid jen částečně vstřebává a jeho absolutní biologická dostupnost činí
15-90 % a zvyšuje se v případě podání 4 hodiny po jídle. Vazba na plazmatické bílkoviny je nízká a
pohybuje se kolem 40 %.
Po perorálním podání účinek nastupuje během 2-3 hodin, maximálních plazmatických hladin je
dosaženo za 3-4 hodiny po podání, maximálního účinku je dosaženo za 6-10 hodin po podání a účinek
obvykle přetrvává 24 hodin. Mezi výší plazmatických hladin a terapeutickým účinkem nebyla zjištěna
pozitivní korelace.
Biologický poločas je 6-9 hodin a prodlužuje se při těžké poruše funkce jater (až na 46,2 hodiny), při
cystické fibróze (až na 16 hodin) nebo při těžké poruše funkce ledvin (při Clcr pod 5 ml/min až na
143,5 hodiny). Zdánlivý distribuční objem amiloridu je 4,7-5,1 l/kg.
Amilorid se v organismu nebiotransformuje. Během 72 hodin se po perorálním podání amiloridu
vyloučí přibližně 50 % podané dávky v nezměněné formě močí a přibližně 40-50 % podané dávky
v nezměněné formě stolicí.
Při těžké poruše funkce jater dochází k prodloužení biologického poločasu amiloridu. Není však nutná
úprava dávky, je pouze třeba zvýšeného monitorování pacienta (především elektrolytové rovnováhy).
Při těžké poruše funkce ledvin dochází k prodloužení biologického poločasu amiloridu, a to
v závislosti na funkčním stavu ledvin. Při Clcr 50-10 ml/min je doporučováno snížení dávky na
polovinu, při Clcr pod 10 ml/min se podávání amiloridu nedoporučuje. Není známo, zda lze amilorid
eliminovat hemodialýzou. Prodloužení biologického poločasu lze očekávat též u seniorů vzhledem ke
snížení renální clearance amiloridu.
Po perorálním podání se chlortalidon dobře vstřebává a jeho biologická dostupnost činí přibližně
65 %.
Vazba chlortalidonu na plazmatické bílkoviny je střední (75 %), výrazně vyšší je vazba chlortalidonu
na erythrocyty (98 %). Chlortalidon se výrazně koncentruje v erythrocytech a dosahuje v nich
koncentrací odpovídajícím 50-80ti násobku koncentrací plazmatických.
Po perorálním podání účinek nastupuje během 2,6 hodiny, maximálních plazmatických hladin je
dosaženo za 1,5-6 hodin po podání, maximálního účinku je dosaženo za 6-10 hodin po podání a účinek
obvykle přetrvává 72 hodin.
Maximální plazmatické hladiny po perorální dávce 200 mg chlortalidonu činí 6,3 μg/ml.
Zdánlivý distribuční objem chlortalidonu je 292 ± 20 l.
Chlortalidon se v organismu jen minimálně biotransformuje.
Biologický poločas chlortalidonu se pohybuje mezi 40-98 hodinami, obvykle činí 40-50 hodin.
Během 24 hodin se po perorálním podání chlortalidonu vyloučí 50-74 % podané dávky prakticky
pouze v nezměněné formě močí.
Celkové clearance chlortalidonu je 111 ± 20 ml/min, renální clearance chlortalidonu je 69 ± ml/min.
Při poruše funkce ledvin dochází k prodloužení biologického poločasu chlortalidonu. Jeho podávání
při Clcr pod 10 ml/min je nevhodné z důvodu nedostatečné účinnosti, při Clcr nad 10 ml/min je
doporučováno prodloužení dávkového intervalu na 48 hodin. Chlortalidon nelze eliminovat
hemodialýzou. Funkční stav jater nemá vliv na farmakokinetické vlastnosti chlortalidonu.
Chlortalidon prochází placentární bariérou (v koncentracích odpovídajících 5-16 % koncentrací
plazmatických) a vylučuje se do mateřského mléka (v koncentraci 0,09-0,86 μg/ml).