Metformin mylan Obalová informace

Sp. zn sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Metformin Mylan 500 mg potahované tablety
Metformin Mylan 850 mg potahované tablety
Metformin Mylan 1000 mg potahované tablety


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Metformin Mylan 500 mg
Jedna potahovaná tableta obsahuje metformini hydrochloridum 500 mg, což odpovídá metforminum
390 mg.

Metformin Mylan 850 mg:
Jedna potahovaná tableta obsahuje metformini hydrochloridum 850 mg, což odpovídá metforminum
662,9 mg.

Metformin Mylan 1000 mg:
Jedna potahovaná tableta obsahuje metformini hydrochloridum 1000 mg, což odpovídá metforminum
780 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta

Metformin Mylan 500 mg:
Bílé, kulaté, běžně konvexní, neoznačené potahované tablety. Průměr tablety přibližně 12,0 mm.

Metformin Mylan 850 mg:
Bílé, kulaté, běžně konvexní, neoznačené potahované tablety. Průměr tablety přibližně 13,50 mm.

Metformin Mylan 1000 mg:
Bílé, oválné, potahované tablety s vyraženým značením „MF“ a 3 po stranách půlicí rýhy na jedné
straně a značením “G“ na druhé straně. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace


Léčba diabetu mellitus 2. typu, zvláště u pacientů s nadváhou, u nichž samotná dietní opatření a cvičení
nevedou k adekvátní kontrole glykemie.

• U dospělých se mohou potahované tablety přípravku Metformin Mylan užívat samotné v rámci
monoterapie nebo v kombinaci s jinými perorálními antidiabetiky nebo s inzulínem.

• U dětí starších 10 let a u dospívajících se mohou potahované tablety přípravku Metformin Mylan
používat v monoterapii nebo v kombinaci s inzulínem.

U diabetiků 2. typu s nadváhou léčených po selhání dietních opatření v první linii metforminem bylo
prokázáno snížení diabetických komplikací (viz bod 5.1).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí s normální funkcí ledvin (GFR ≥ 90 ml/min):

Monoterapie a kombinace s jinými perorálními antidiabetiky
Obvyklá zahajovací dávka je 500 mg nebo 850 mg metforminu 2krát až 3krát denně při jídle nebo po
něm.

Po 10 až 15 dnech se dávka upravuje podle výsledků naměřené glykemie. Pomalé navyšování dávky
vede k lepší toleranci ze strany zažívacího traktu.

U pacientů užívajících vysoké dávky metforminu (2 až 3 g denně) je možné nahradit dvě tablety
přípravku Metformin Mylan 500 mg jednou tabletou přípravku Metformin Mylan 1000 mg.

Maximální doporučovaná dávka metforminu je 3 g denně, které se užívají rozděleně ve třech 3 dílčích
dávkách.

Při zamýšleném přechodu z jiného antidiabetika se postupuje následovně: Původní léčivý přípravek
vysadíme a zahájíme podávání metforminu ve výše uvedeném dávkování.

Kombinace s inzulínem:
Pro dosažení lepší kontroly hladiny krevního cukru se může metformin a inzulín podávat
v kombinační terapii. Metformin se podává v obvyklé zahajovací dávce 500 mg nebo 850 mg
metforminu 2krát nebo 3krát denně, zatímco dávkování inzulínu se upravuje podle výsledků měření
hladin krevního cukru.

Porucha funkce ledvin:
Rychlost glomerulární filtrace má být vyšetřena před zahájením léčby přípravky s obsahem
metforminu a následně minimálně každý rok. U pacientů se zvýšeným rizikem další progrese poruchy
funkce ledvin a u starších pacientů má být renální funkce vyšetřována častěji, např. každých 3-měsíců.


GFR
ml/min

Celková maximální denní dávka
(bude rozdělena do 2–3 denních
dávek)
Další skutečnosti ke zvážení
60-89 3000 mg

V souvislosti se zhoršením funkce ledvin může být
zváženo snížení dávky.
45-59 2000 mg


Před zahájením léčby metforminem mají být znovu
vyhodnoceny faktory, které mohou zvyšovat riziko
laktátové acidózy (viz bod 4.4). Úvodní dávkou je
nejvýše polovina maximální dávky. 30-44 1000 mg
<
- Metformin je kontraindikován.

Starší pacienti:
Vzhledem k možnému zhoršení funkcí ledvin u starších osob se dávkování metforminu odpovídajícím
způsobem upravuje. Proto je nutné pravidelné sledování ledvinových funkcí (viz bod 4.4).

Pediatrická populace:
Monoterapie a kombinace s inzulínem
• Metformin Mylan potahované tablety se může užívat u dětí od 10 let věku a u dospívajících.
• Obvyklá počáteční dávka je jedna tableta 500 mg nebo 850 mg metforminu jednou denně při
jídle či po něm.

Po 10 až 15 dnech se dávka upravuje na základě výsledků měření hladin glukózy v krvi. Pomalé
navyšování dávky může vést ke zlepšení tolerance ze strany zažívacího traktu. Maximální
doporučovaná dávka metforminu je 2 g denně, které se užívají rozděleně ve dvou nebo třech dílčích
dávkách.

4.3 Kontraindikace

• hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1;
• jakýkoli typ akutní metabolické acidózy (jako je laktátová acidóza, diabetická ketoacidóza);
• diabetické prekoma;
• závažné renální selhání (GFR < 30 ml/min);
• akutní stavy vyvolávající potenciálně změnu ledvinových funkcí jako:
- dehydratace,
- závažná infekce,
- šok,
• akutní nebo chronická onemocnění, která mohou vyvolávat hypoxii tkání jako:
- srdeční nebo respirační selhání,
- prodělaný infarkt myokardu,
- šok;
• porucha funkce jater, akutní intoxikace alkoholem, alkoholismus.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Laktátová acidóza:

Laktátová acidóza je velmi vzácná, ale vážná metabolická komplikace, která se nejčastěji vyskytuje
při akutním zhoršení renální funkce nebo při kardiorespiračním onemocnění či sepsi. K akumulaci
metforminu dochází při akutním zhoršení renální funkce; tím se pak zvyšuje riziko laktátové acidózy.

V případě dehydratace (závažný průjem nebo zvracení, horečka nebo snížený příjem tekutin) má být
metformin dočasně vysazen a doporučuje se kontakt se zdravotnickým odborníkem.

Podávání léčivých přípravků, které mohou akutně narušit renální funkci (jako jsou antihypertenziva,
diuretika a NSAID), má být u pacientů léčených metforminem zahajováno s opatrností. Další rizikové
faktory laktátové acidózy jsou nadměrné požívání alkoholu, jaterní insuficience, nedostatečně
kontrolovaný diabetes, ketóza, dlouhotrvající hladovění a jakékoli stavy související s hypoxií, stejně
jako souběžné užívání léčivých přípravků, které mohou způsobit laktátovou acidózu (viz body 4.3 a
4.5).

Pacienti a/nebo pečovatelé mají být informováni o riziku laktátové acidózy. Laktátová acidóza je
charakterizována acidotickou dušností, bolestí břicha, svalovými křečemi, astenií a hypotermií
následovanou kómatem. V případě suspektních příznaků má pacient ukončit užívání metforminu a
vyhledat okamžitě lékařskou pomoc. Diagnostické laboratorní nálezy zahrnují snížené pH krve (<
7,35), zvýšenou plazmatickou hladinu laktátu (> 5 mmol/l) a zvýšenou aniontovou mezeru a poměr
laktát/pyruvát.

V případě podezření na metabolickou acidózu se má metformin vysadit a pacienta je nutné neprodleně
hospitalizovat (viz bod 4.9).

Renální funkce:
Rychlost glomerulární filtrace má být vyšetřena před zahájením léčby a následně v pravidelných
intervalech, viz bod 4.2. Metformin je kontraindikován u pacientů s GFR < 30 ml/min a má být dočasně
vysazen při výskytu stavů, které mění renální funkci, viz bod 4.3. Zhoršená funkce ledvin je častá u
starších osob a bývá u nich bez příznaků. Zvláštní pozornost se musí věnovat situacím, kdy může ke
zhoršení ledvinové funkce docházet – např. při zahajování antihypertenzivní léčby nebo diuretické
léčby a při zahájení léčby nesteroidními protizánětlivými přípravky (NSAID).

Srdeční funkce:
U pacientů se srdečním selháním je větší riziko hypoxie a poruchy funkce ledvin. Pacienti se stabilním
chronickým srdečním selháním mohou užívat metformin pouze tehdy, jsou-li pravidelně
monitorovány jejich srdeční a renální funkce.
U pacientů s akutním a nestabilním srdečním selháním je metformin kontraindikován (viz bod 4.3).

Podávání jódových kontrastních látek
Intravaskulární podání jódových kontrastních látek může vést k nefropatii indukované kontrastní
látkou s následnou akumulací metforminu a zvýšeným rizikem laktátové acidózy. Metformin má být
vysazen před nebo v době provedení zobrazovacího vyšetření a jeho podávání nesmí být znovu
zahájeno nejméně 48 hodin po provedení vyšetření za předpokladu, že byla znovu vyhodnocena
renální funkce a bylo zjištěno, že je stabilní, viz body 4.2 a 4.5.

Operace
Podávání metforminu musí být ukončeno během operace v celkové, spinální nebo epidurální anestézii.

Léčba může být znovu zahájena nejdříve 48 hodin po operaci nebo obnovení perorální výživy a za
předpokladu, že renální funkce byla znovu vyhodnocena a bylo zjištěno, že je stabilní.

Děti a dospívající:
Před zahájením léčby pomocí metforminu musí být potvrzena diagnóza diabetes mellitus typu II.

V jednoletých kontrolovaných klinických studiích nebyly zjištěny žádné účinky metforminu na růst a
dospívání, dlouhodobější údaje týkající se těchto ukazatelů však nejsou k dispozici. Proto se v této
souvislosti doporučuje pečlivé monitorování léčby metforminem hydrochloridem u dětí, a to zvláště v
jejich předpubertálním věku.

Děti ve věku od 10 do 12 let:
V kontrolovaných klinických studiích u dětí a dospívajících bylo zahrnuto pouze 15 subjektů ve věku
mezi 10 a 12 lety. Účinnost a bezpečnost metforminu u těchto dětí se sice nelišily od účinnosti a
bezpečnosti u starších dětí a dospívajících, avšak při předepisování daného přípravku dětem ve věku
mezi 10 až 12 lety se doporučuje zvláštní opatrnost.

Další opatření:
• Všichni pacienti mají pokračovat v dodržování své diety s pravidelným rozložením příjmu
cukrů během dne. Pacienti s nadváhou musejí i nadále dodržovat svou dietu s omezeným
obsahem energie.
• Metformin může snižovat sérové hladiny vitaminu B12. Riziko nízkých hladin vitaminu Bse zvyšuje se zvyšující se dávkou metforminu, délkou léčby a/nebo u pacientů s rizikovými
faktory, o nichž je známo, že způsobují nedostatek vitaminu B12. V případě podezření na
nedostatek vitaminu B12 (např. anémie nebo neuropatie) je třeba sledovat sérové hladiny
vitaminu B12. U pacientů s rizikovými faktory způsobujícími nedostatek vitaminu B12 může
být nutné pravidelné sledování vitaminu B12. Léčba metforminem by měla pokračovat tak
dlouho, dokud je tolerována a není kontraindikována, a měla by být zajištěna vhodná korekční
léčba nedostatku vitaminu B12 v souladu s aktuálními klinickými pokyny.
• Pravidelně se musí provádět obvyklé laboratorní vyšetření zaměřené na monitorování diabetu.
• Samotný metformin hypoglykemii nevyvolává, opatrnost je však nutná při jeho užívání v
kombinaci s inzulínem nebo jinými antidiabetiky (například deriváty sulfonylmočoviny nebo
meglitinidu).

Lékaři by měli upozornit pacienty na riziko laktátové acidózy a její příznaky.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Souběžné použití se nedoporučuje
Alkohol
Intoxikace alkoholem je spojená se zvýšeným rizikem laktátové acidózy, zvláště v případech
hladovění nebo při malnutrici nebo poruše funkce jater.

Vyhýbejte se konzumaci alkoholu a léčivých přípravků s obsahem alkoholu.

Jodové kontrastní látky

Intravaskulární podávání jodových kontrastních látek může vést k ledvinovému selhání, což vyvolává
akumulaci metforminu a zvýšené riziko laktátové acidózy.

Metformin musí být vysazen před nebo v době provedení zobrazovacího vyšetření a jeho podávání
nesmí být znovu zahájeno nejméně 48 hodin po provedení vyšetření za předpokladu, že byla znovu
vyhodnocena renální funkce a bylo zjištěno, že je stabilní, viz body 4.2 a 4.4.

Kombinace vyžadující opatrnost při použití
Některé léčivé přípravky mohou nepříznivě ovlivnit renální funkci, což může zvýšit riziko laktátové
acidózy; jsou to např. NSAID, včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy (COX) II, ACE
inhibitory, antagonisté receptoru pro angiotenzin II a diuretika, zvláště kličková. Při zahájení nebo
užívání takových přípravků v kombinaci s metforminem je nutné pečlivé monitorování renální funkce.

Léčivé přípravky s vnitřní hyperglykemickou aktivitou (např. glukokortikoidy (systémové a lokální) a
sympatomimetika)

Může být nutné častější sledování hladiny glykemie, zvláště v úvodu léčby. V případě nutnosti upravte
dávkování metforminu během léčby s příslušným léčivým přípravkem a při jeho vysazení.

Transportéry pro organické kationty (OCT)
Metformin je substrátem pro oba transportéry OCT1 a OCT2.

Souběžné podávání metforminu s
• inhibitory OCT1 (jako je verapamil) může snížit účinnost metforminu;
• induktory OCT1 (jako je rifampicin) může zvýšit gastrointestinální absorpci a účinnost
metforminu;
• inhibitory OCT2 (jako je cimetidin, dolutegravir, ranolazin, trimethoprim, vandetanib,
isavukonazol) může snížit renální vylučování metforminu, což povede ke zvýšení koncentrace
metforminu v plazmě;
• inhibitory obou OCT1 a OCT2 (jako krizotinib, olaparib) může ovlivnit účinnost a renální
eliminace metforminu.

Opatrnost je proto doporučována, a to zejména u pacientů s poruchou funkce ledvin, kdy tyto léky jsou
podávány současně s metforminem, protože koncentrace metforminu v plazmě se může zvýšit. Jestliže
je potřebné, úprava dávky metforminu může být zvažována, jelikož inhibitory OCT / induktory mohou
mít vliv na účinnost metforminu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Nekontrolovaná hyperglykémie v perikoncepční fázi a během těhotenství je spojena se zvýšeným
rizikem vrozených vad, potratu, hypertenze vyvolané těhotenstvím, preeklampsie a perinatální
úmrtnosti. Během těhotenství je důležité udržovat hladinu glukózy v krvi co nejblíže normálu, aby se
snížilo riziko nepříznivých následků hyperglykémie pro matku a její dítě.

Metformin prochází placentou a dosahuje stejně vysokých hladin jako u matky.


Velké množství údajů u těhotných žen (více než 1 000 výsledků expozice) z kohortové studie založené
na registru a z publikovaných údajů (metaanalýzy, klinické studie a registry) nenaznačuje zvýšené
riziko vrozených abnormalit nebo fetální/neonatální toxicity po expozici metforminu v perikoncepční
fázi a/nebo během těhotenství.

Existují omezené a neprůkazné důkazy o vlivu metforminu na dlouhodobý výsledek tělesné hmotnosti
dětí exponovaných in utero. Zdá se, že metformin neovlivňuje motorický a sociální vývoj do 4 let věku
dětí exponovaných během těhotenství, ačkoli údaje o dlouhodobých výsledcích jsou omezené.

Pokud je to z klinického hlediska nezbytné, lze zvážit použití metforminu během těhotenství a v
perikoncepční fázi jako doplňku nebo alternativy k inzulínu.

Kojení
Metformin se vylučuje do lidského mateřského mléka. U kojených novorozenců/kojenců nebyly
pozorovány žádné nežádoucí účinky. Nicméně vzhledem k omezenému množství dat se kojení během
léčby metforminem nedoporučuje. O případném přerušení kojení je nutné rozhodnout na základě
posouzení přínosů kojení pro dítě a možného rizika rozvoje nežádoucích účinků u dítěte.

Fertilita
Fertilita samců ani samic potkanů nebyla metforminem ovlivněna, pokud byl podáván v dávce až mg/kg/den, což je přibližně trojnásobek maximální doporučené denní dávky pro člověka vztažené k
povrchu lidského těla.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Monoterapie použitím metforminu nevyvolává hypoglykemii, a proto nemá žádný vliv na schopnost
řídit nebo obsluhovat stroje.

Avšak pacienti by měli být upozorněni na nebezpečí hypoglykemie při užívání metforminu v
kombinaci s jinými léčivými přípravky proti diabetu (sulfonylmočoviny, inzulín nebo meglitinidy).

4.8 Nežádoucí účinky

Při zahájení léčby byly nejčastějšími nežádoucími účinky nevolnost, zvracení, průjem, bolesti břicha
a ztráta chuti k jídlu, které ve většině případů spontánně odezněly. Aby se těmto příznakům předešlo,
je doporučeno užívat metformin ve 2 až 3denních dávkách a dávky zvyšovat pomalu.

Při léčbě pomocí metforminu se mohou vyskytnout následující nežádoucí účinky. Frekvence výskytu
je definována následujícím způsobem:
Velmi časté (≥1/10)
Časté (≥1/100 až <1/10)
Méně časté (≥1/1 000 až <1/100)
Vzácné (≥1/10 000 až < 1/1 000)
Velmi vzácné (<1/10 000)
Není známo (z dostupných údajů nelze určit)

Poruchy metabolismu a výživy

Časté Snížení/nedostatek vitamínu B12 (viz bod 4.4.)*
Velmi vzácné Laktátová acidóza (viz bod 4.4)
Poruchy nervového systému
Časté Poruchy chuti
Gastrointestinální poruchy
Velmi časté Poruchy gastrointestinální jako nauzea, zvracení, průjem, bolest břicha
a ztráta chuti k jídlu. Tyto nežádoucí účinky se vyskytují nejčastěji při
zahájení léčby a ve většině případů ustupují samovolně. Pro jejich
předcházení se doporučuje užívat metformin ve dvou až třech dílčích
denních dávkách s jídlem nebo po jídle. Gastrointestinální toleranci
může zlepšit pomalé navyšování dávky.
Poruchy jater a žlučových cest
Velmi vzácné Ojedinělá hlášení abnormálních hodnot jaterních funkčních testů nebo
hepatitida ustupující po vysazení metforminu.
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Velmi vzácné Kožní reakce jako erytém, pruritus (svědění) a kopřivka
* Během dlouhodobého užívání metforminu bylo zjištěno snížení absorpce vitamínu B12, které může
ve velmi vzácných případech vést ke klinicky signifikantnímu nedostatku vitamínu B12 (např.
megaloblastická anémie) (viz sekce 4.4)

Pediatrická populace
Publikované výsledky a sledování po zavedení na trh i kontrolovaná klinická sledování u omezeného
počtu pediatrických pacientů ve věku 10-16 let léčených po dobu jednoho roku potvrzují nežádoucí
účinky, které jsou co do povahy a závažnosti podobné nežádoucím účinkům hlášeným u dospělých
pacientů.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Hypoglykemie nebyla hlášena, pokud se metformin podával v dávkách do 85 g, a to i přestože
laktátová acidóza se za podobných okolností vyskytovala. Výrazné předávkování metforminem nebo
současný výskyt rizikových faktorů může vést k laktátové acidóze. Laktátová acidóza vyžaduje
naléhavou lékařskou pomoc a musí se léčit formou hospitalizace pacienta. Nejúčinnějším způsobem
odstranění laktátu a metforminu je hemodialýza.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti


Farmakoterapeutická skupina: léky snižující hladinu krevního cukru, biguanidy; ATC Kód: A10BA
Metformin je biguanid s antihyperglykemickými účinky snižující jak bazální, tak postprandiální
plazmatickou glukózu. Nestimuluje sekreci inzulínu, a proto nevede ke vzniku hypoglykemie.

Mechanismus účinku
Metformin může působit třemi mechanizmy účinku, a sice:
(1) snížením produkce glukózy v játrech tím, že inhibuje glukoneogenezi a glykogenolýzu
(2) ve svalu tím, že zvyšuje citlivost k inzulínu, zlepšuje periferní vychytávání a využití glukózy
(3) a zpomalením absorpce glukózy ve střevě.

Metformin stimuluje intracelulární syntézu glykogenu tím, že působí na glykogensyntázu.

Metformin zvyšuje transportní kapacitu všech typů membránových transportérů glukózy (GLUT).

Farmakodynamické účinky
V klinických studiích bylo užívání metforminu spojeno buď se stabilní tělesnou hmotností, nebo
mírným úbytkem tělesné hmotnosti.

U lidí má metformin příznivé účinky na metabolizmus lipidů, a to nezávisle na účinku na glykemii.
Bylo to prokázáno u terapeutických dávek v kontrolovaných střednědobých nebo dlouhodobých
klinických studiích: metformin snižuje hladiny celkového cholesterolu, LDL cholesterolu a
triglyceridů.

Klinická účinnost a bezpečnost
Prospektivní randomizovaná studie (UKPDS) prokázala dlouhodobý pozitivní vliv na intenzivní
kontrolu glukózy v krvi u dospělých pacientů trpících diabetem typu II.

Analýza výsledků u pacientů s nadváhou léčených pomocí metforminu po selhání samotné diety
prokázala následující skutečnosti:
• Významné snížení absolutního rizika jakýchkoliv komplikací souvisejících s diabetem u
skupiny léčené metforminem (29,8 případů/1000 pacientů ročně) ve srovnání se skupinou se
samotnou dietou (43,3 případů/1000 pacientů ročně), p=0,0023, a ve srovnání proti skupinám
léčeným sulfonylmočovinou nebo inzulínem v monoterapii (40,1 případů/1000 pacientů ročně),
p=0,0034;
• Významné snížení absolutního rizika úmrtnosti související s diabetem: metformin 7,případů/1000 pacientů ročně, samotná dieta 12,7 případů/1000 pacientů ročně, p=0,017;
• Významné snížení absolutního rizika celkové úmrtnosti: metformin 13,5 případů/1000 pacientů
ročně ve srovnání se skupinou se samotnou dietou 20,6 případů/1000 pacientů ročně (p=0,011)
a ve srovnání proti skupinám léčeným sulfonylmočovinou nebo inzulínem v monoterapii 18,případů/1000 pacientů ročně (p=0,021);
• Významné snížení absolutního rizika infarktu myokardu: metformin 11 případů/1000 pacientů
ročně, samotná dieta 18 případů/1000 pacientů ročně (p=0,01).

Klinická prospěšnost nebyla prokázána u metforminu, který byl užit v rámci léčby druhé linie v

kombinaci se sulfonylmočovinou.

U diabetu 1. typu se kombinace metforminu a inzulínu užívala u vybraných pacientů, ale klinická
prospěšnost této kombinace nebyla formálně určena.

Pediatrická populace
Kontrolované klinické studie u omezené pediatrické populace ve věku 10-16 let léčené po dobu
jednoho roku prokázala podobnou odezvu glykemické kontroly jako u dospělých.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce:
Po perorálním podání tablet metforminu je maximální plazmatické koncentrace (Cmax) dosaženo za
přibližně 2,5 hodiny (Tmax). Absolutní biologická dostupnost u tablet 500 mg nebo 850 mg metforminu
činí u zdravých subjektů přibližně 50 - 60 %. Ve stolici bylo po perorální dávce zjištěno 20 – 30 %
nevstřebané frakce.

Po perorálním podání je vstřebávání metforminu saturovatelné a neúplné. Předpokládá se, že
farmakokinetika vstřebávání metforminu není lineární.

Při doporučovaných dávkách a doporučeném dávkovacím režimu metforminu se ustálené plazmatické
koncentrace dosahují během 24 až 48 hodin a obvykle nedosahují hodnot 1 mikrogramu/ml. V
kontrolovaných klinických studiích nepřesahovaly maximální plazmatické hladiny metforminu (Cmax)
hodnotu 5 mikrogramů/ml, a to ani u nejvyšších dávek.

Jídlem se vstřebávání metforminu co do rozsahu snižuje a mírně zpožďuje. Po perorálním podání mg tablety byla zjištěna o 40 % nižší maximální plazmatická koncentrace, o 25 % nižší AUC (plocha
pod křivkou) a 35minutové prodloužení času do maximální plazmatické koncentrace. Klinický
význam těchto zjištění není jasný.

Distribuce:
Vazba na proteiny plazmy je nepatrná. Metformin vstupuje do erytrocytů. Maximum v krvi je menší
než maximum v plazmě a dosahuje se přibližně ve stejnou dobu. Červené krvinky představují s velkou
pravděpodobností sekundární kompartment distribuce. Průměrný distribuční objem (Vd) se pohyboval
mezi 63-276 l.

Biotransformace:
Metformin se vylučuje v nezměněné formě močí. U člověka nebyly zjištěny žádné metabolity.

Eliminace:
Renální clearance metforminu ledvinami je >400 ml/min, což svědčí o skutečnosti, že se metformin
vylučuje glomerulární filtrací a tubulární sekrecí. Po podání perorální dávky je zdánlivý terminální
poločas vylučování přibližně 6,5 hodiny.
Při poruše funkce ledvin se renální clearance ledvinami snižuje úměrně ke kreatininu, a proto se
eliminační poločas prodlužuje. Tato skutečnost vede ke zvýšeným hladinám metforminu v plazmě.

Charakteristiky u zvláštních skupin pacientů


Porucha funkce ledvin
Dostupné údaje týkající se pacientů s mírnou poruchou funkce ledvin jsou vzácné a v této podskupině
nelze spolehlivě určit systémovou expozici metforminu na rozdíl od subjektů s normálními renálními
funkcemi. Proto je třeba přizpůsobit dávkování s přihlédnutím ke klinické účinnosti/snášenlivosti (viz
bod 4.2).

Pediatrická populace
Studie s jednorázovými dávkami: Po podání jednorázových dávek metforminu 500 mg vykazovali
pediatričtí pacienti podobný farmakokinetický profil jako ten, který je zaznamenáván u zdravých
dospělých.

Studie s opakovanými dávkami: Údaje jsou omezeny pouze na jednu studii. Po opakovaných dávkách
500 mg podávaných dvakrát denně po dobu 7 dní u pediatrických pacientů se maximální plazmatická
koncentrace (Cmax) a systémová expozice (AUC0-t) ve srovnání s diabetiky léčenými opakovanými
dávkami 500 mg dvakrát denně po dobu 14 dní snižovaly přibližně o 33 % respektive o 40 %. Protože
se dávka individuálně titruje podle glykemické kontroly, nemá toto zjištění žádný zásadní klinický
význam.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení karcinogenního potenciálu, reprodukční vývojové
toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety:
Povidon KMagnesium-stearát

Potahová vrstva:
Hypromelóza
Hyprolóza
Makrogol Makrogol 8
6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky


6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

PVC/Al blistry: 10, 15, 20, 28, 30, 40, 50, 56, 60, 84, 90, 100, 120 a 180 tablet v balení.
HDPE lahvičky s PP uzávěrem: 30, 100, 180, 200, 300, 400, 500 a 1000 tablet v balení.
Vícečetné balení s blistry obsahující 180 tablet (2 balení po 90 tabletách) (pouze Metformin Mylan
850 mg a Metformin Mylan 1000 mg).

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Mylan Ireland Limited
Unit 35/36 Grange Parade
Baldoyle Industrial Estate
Dublin Irsko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

Metformin Mylan 500 mg: 18/177/10-C
Metformin Mylan 850 mg: 18/178/10-C
Metformin Mylan 1000 mg: 18/179/10-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 24.2.Datum posledního prodloužení registrace: 6.8.

10. DATUM REVIZE TEXTU

21. 1.