Nykob Vedlejší a nežádoucí účinky

Shrnutí bezpečnostního profilu

Dospělí
Nejčastěji hlášenými (pozorované u ≥ 1 % pacientů) nežádoucími účinky spojenými s užíváním
olanzapinu v klinických studiích byla ospalost, přibývání na váze, eozinofilie, zvýšené hladiny
prolaktinu, cholesterolu, glukózy a triglyceridů (viz bod 4.4), glykosurie, zvýšená chuť k jídlu,
závratě, akatizie, parkinsonismus (viz bod 4.4), dyskineze, ortostatická hypotenze, anticholinergní
účinky, přechodné asymptomatické zvýšení jaterních aminotransferáz (viz bod 4.4), vyrážka, astenie,
únava a otoky.
Seznam nežádoucích účinků v tabulce
Následující tabulka podává seznam nežádoucích účinků a laboratorních nálezů pozorovaných ve
spontánních hlášeních a v klinických hodnoceních. V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky
seřazeny podle klesající závažnosti. Ohodnocení četnosti výskytu: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Systémová třída
orgánů
Velmi
časté
Časté Méně časté Vzácné Není známo
Poruchy krve a
lymfatického
systému
Eozinofilie
LeukopenieNeutropenie Trombocytopenie

Poruchy
imunitního
systému
Hypersenzitivita

Poruchy
metabolismu a
výživy
Přibývání
na vázeZvýšené hladiny
cholesterolu2,Zvýšené hladiny glukózyZvýšené hladiny
triglyceridů2,Glykosurie
Zvýšená chuť k jídlu
Vznik nebo
exacerbace diabetu,
spojené
příležitostně s
ketoacidózou nebo
komatem, včetně
několika fatálních
případů (viz bod
4.4)

Hypotermie
Poruchy
nervového
systému
Ospalost Závratě
AkatizieParkinsonismusDyskineze
Křeče, kdy ve
většině případů
byly hlášeny křeče
v anamnéze či jiné
rizikové faktory pro
vznik křečíDystonie (včetně
okulogyrické
krize)Tardivní
dyskinezeAmnézieDysartrie

Neuroleptický
maligní syndrom
(viz bod 4.4)12
Příznaky
z vysazení 7,12


Syndrom
neklidných nohou
Srdeční poruchy Bradykardie
Prodloužení QTc
intervalu (viz bod
4.4)
Ventrikulární
tachykardie/fibrilace,
náhlá smrt (viz bod
4.4)
Cévní poruchy Ortostatická
hypotenze Tromboembolismus
(včetně pulmonální
embolie a hluboké
žilní trombózy) -
viz bod 4.
Respirační,
hrudní a
mediastinální
poruchy
Epistaxe9
Gastrointestinální
poruchy

Mírné přechodné
anticholinergní účinky
včetně obstipace a suché
ústní sliznice
Distenze břichaHypersalivace
Pankreatitida

Poruchy jater a
žlučových cest
Přechodné
asymptomatické zvýšení
hladiny jaterních
aminotransferáz (ALT,
AST) obzvlášť na počátku
léčby (viz bod 4.4)
Hepatitida (včetně
hepatocelulárního,
cholestatického nebo
kombinovaného
poškození jater)

Poruchy kůže a
podkožní tkáně

Kožní vyrážka Fotosenzitivní
reakce
Alopecie
Léková
reakce s
eozinofilií a
systémovými
příznaky
(drug
reaction with
eosinophilia
and systemic
symptoms,
DRESS)
Poruchy svalové a
kosterní soustavy
a pojivové tkáně
Ataralgie9 Rhabdomyolýza

Poruchy ledvin a
močových cest
Inkontinence moči
Zadržování moči
Retardace startu
močení
Stavy spojené s
těhotenstvím,
šestinedělím a
perinatálním
obdobím
Syndrom z
vysazení
léku u
novorozenců
(viz bod 4.6)
Poruchy
reprodukčního
systému a
choroby prsu
Poruchy erekce u mužů
Snížení libida u mužů a
žen
Amenorrhea
Zvětšení prsů
Galaktorea u žen
Gynekomastie/
zvětšení prsů u
můžů
Priapismus

Celkové poruchy
a reakce v místě
aplikace
Astenie
Únava
Otok
Horečka
Vyšetření Vysoké
hladiny
prolaktinu
v plazmě
Zvýšené hodnoty alkalické
fosfatázyVysoká hladina
kreatinfosfokinázy11
Vysoká hladina
gamaglutamyltransferázyVysoká hladina kyseliny
močovéZvýšená hodnota
celkového
bilirubinu





1Klinicky významné zvýšení tělesné hmotnosti bylo pozorováno napříč všemi základními kategoriemi
dle BMI (Body Mass Index). Po krátkodobé léčbě (medián délky 47 dnů) bylo zvýšení tělesné
hmotnosti o ≥ 7% proti počáteční hmotnosti velmi časté (22,2 %), o ≥ 15% časté (4,2 %) a o ≥ 25 %
méně časté (0,8 %). Při dlouhodobém užívání (nejméně 48 týdnů) bylo u pacientů zvýšení tělesné
hmotnosti velmi časté, a to o ≥ 7 % u 64,4 %, o ≥ 15 % u 31,7 % a o ≥ 25 % u 12,3 % pacientů.
Průměrné zvýšení hodnot lipidů nalačno (celkový cholesterol, LDL cholesterol a triglyceridy) bylo
vyšší u pacientů bez prokázané poruchy regulace tuků na začátku léčby.
3Pozorováno pro normální počáteční hladiny nalačno (< 5,17 mmol/l), kdy došlo ke zvýšení hladin na
vysoké (≥ 6,2 mmol/l). Změny počátečních hodnot celkového cholesterolu nalačno z hraničních (≥
5,17 - < 6,2 mmol/l) na vysoké (≥ 6,2 mmol/l) byly velmi časté.
4Pozorováno pro normální počáteční hladiny glukózy nalačno (< 5,56 mmol/l), kdy došlo ke zvýšení
hladin na vysoké (≥ 7 mmol/l). Změny počátečních hodnot glukózy nalačno z hraničních (≥ 5,56 - < mmol/l) na vysoké (≥ 7 mmol/l) byly velmi časté.
Pozorováno pro normální počáteční hladiny nalačno (< 1,69 mmol/l), které vzrostly na vysoké (≥
2,26 mmol/l). Změny počátečních hladin triglyceridů nalačno z hraničních hodnot (≥ 1,69 mmol/l - <
2,26 mmol/l) na vysoké (≥ 2,26mmol/l) byly velmi časté.
V klinických studiích byl výskyt parkinsonismu a dystonie u pacientů léčených olanzapinem číselně
vyšší, ale statisticky se signifikantně nelišil od placeba. Parkinsonismus, akathisie a dystonie se
vyskytly vzácněji při užívání olanzapinu než při užívání titrovaných dávek haloperidolu. Vzhledem k
nedostatku podrobných informací o akutních a pozdních extrapyramidových příznacích v anamnéze
není možné rozhodnout, zda olanzapin způsobuje tardivní dyskinezi a/nebo další pozdní
extrapyramidové příznaky méně často.
Při náhlém přerušení léčby olanzapinem byly hlášeny akutní příznaky jako pocení, nespavost, třes,
úzkost, nevolnost
a zvracení.
V klinických hodnoceních trvajících až 12 týdnů překročily plazmatické koncentrace prolaktinu
hormí hranici normálního rozmezí u přibližně 30% pacientů léčených olanzapinem s normální
počáteční hladinou prolaktinu. U většiny těchto pacientů bylo zvýšení obvykle mírné a zůstalo pod
dvojnásobkem horní hranice normálního rozmezí.
Nežádoucí účinek identifikovaný z klinických studií v Olanzapine Integrated Database.
10 Stanoveno na základě měřených hodnot z klinických studií v Olanzapine Integrated Database.
11 Nežádoucí účinek identifikován ze spontánního postmarketingového hlášení s frekvencí stanovenou
za využití Olanzapine Integrated Database.
12 Nežádoucí účinek identifikován ze spontánního postmarketingového hlášení s frekvencí odhadnutou
na horní hranici 95% intervalu pravděpodobnosti za využití Olanzapine Integrated Database.

Dlouhodobé užívání (nejméně 48 týdnů)
Procento pacientů, u kterých se projevily nežádoucí účinky - klinicky významný vzestup tělesné
hmotnosti, glukózy, celkového/LDL/HDL cholesterolu nebo triglyceridů - se
v průběhu času zvyšuje. U dospělých pacientů, kteří dokončili léčbu v délce 9-12 měsíců, se stupeň
nárůstu hladiny glukózy v krvi zpomalil přibližně po 6 měsících.

Další informace týkající se specifických populací
V klinických studiích u starších pacientů s demencí byla léčba olanzapinem spojena s vyšší incidencí
úmrtí a cerebrovaskulárních nežádoucích příhod ve srovnání s placebem (viz také 4.4). Velmi časté
nežádoucí účinky spojené s užíváním olanzapinu u této skupiny pacientů byly abnormální chůze a
pády. Často byly pozorovány pneumonie, zvýšení tělesné teploty, letargie, erytém, zrakové halucinace
a inkontinence moči.
V klinických studiích u pacientů s Parkinsonovou chorobou s psychózou související s podáváním
dopaminového agonisty bylo velmi často a s vyšší frekvencí než u placeba zaznamenáno zhoršení
parkinsonské symptomatiky a halucinace.
V jedné klinické studii u pacientů v manické fázi bipolární afektivní poruchy měla léčba valproátem v
kombinaci s olanzapinem za následek 4,1% incidenci neutropenie; potenciálně přispívajícím faktorem
by mohly být vysoké plazmatické hladiny valproátu. Současné podání olanzapinu s lithiem nebo
valproátem vedlo ke zvýšení výskytu (≥ 10 %) tremoru, sucha v ústech, zvýšené chuti k jídlu a
přibývání na váze. Poruchy řeči byly také hlášeny často. Při léčbě olanzapinem v kombinaci s lithiem
nebo divalproexem došlo v akutní fázi léčby (trvající max. 6 týdnů) ke zvýšení tělesné hmotnosti o ≥ % od počátku léčby u 17,4 % pacientů. Dlouhodobá léčba olanzapinem (až 12 měsíců) pro prevenci
recidivy u pacientů s bipolární afektivní poruchou byla doprovázena zvýšením tělesné hmotnosti o ≥ % od počátku léčby u 39,9 % pacientů.

Pediatrická populace
Olanzapin není indikován pro použití v léčbě dětí a dospívajících mladších 18 let. Ačkoli nebyly
provedeny studie navržené pro porovnání dospívajících a dospělých pacientů, data z klinických
hodnocení dospívajících byla srovnána s údaji získanými ze studií u dospělých.
Následující tabulka shrnuje nežádoucí účinky hlášené s vyšší četností výskytu u dospívajících pacientů
(ve věku 13-17 let) oproti dospělým pacientům, nebo nežádoucí účinky identifikované pouze v
průběhu krátkodobých klinických hodnocení u dospívajících pacientů. Zdá se, že se klinicky
významné zvýšení tělesné hmotnosti (≥ 7 %) ve srovnání s dospělou populací vyskytuje u
dospívajících pacientů s vyšší frekvencí. Velikost váhového přírůstku
a procento dospívajících, u kterých došlo ke klinicky významnému nárůstu tělesné hmotnosti, byly
vyšší při dlouhodobém užívání (nejméně 24 týdnů) ve srovnání s krátkodobým užíváním.
V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. Uvedené
frekvence jsou definovány následovně: Velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10).

Poruchy metabolismu a výživy
Velmi časté: Přibývání na váze13, zvýšené hladiny triglyceridů14, zvýšená chuť k jídlu.
Časté: Zvýšené hladiny cholesteroluPoruchy nervového systému
Velmi časté: Sedace (včetně: hypersomnie, letargie, ospalosti).
Gastrointestinální poruchy
Časté: Sucho v ústech
Poruchy jater a žlučových cest
Velmi časté: Zvýšení hladiny jaterních aminotransferáz (ALT/AST; viz bod 4.4).
Vyšetření
Velmi časté: Snížené hodnoty celkového bilirubinu, zvýšení hodnoty GMT, zvýšení plazmatických
hladin prolaktinu16 .
13 Po krátkodobé léčbě (střední délka 22 dnů) byl zvýšení tělesné hmotnosti (kg) o ≥ 7 % bylo velmi
časté (40,6 %), zvýšení tělesné hmotnosti o ≥ 15 % bylo časté (7,1 %) a zvýšení tělesné hmotnosti o ≥
25 % bylo časté (2,5 %). Při dlouhodobém užívání (nejméně 24 týdnů) došlo k nárůstu tělesné
hmotnosti u 89,4 % dospívajících o ≥ 7 %, u 55,3 % o ≥ 15 % a u 29,1 %
o ≥ 25% oproti počáteční tělesné hmotnosti.14 Pozorováno pro normální počáteční hladiny nalačno (<
1,016 mmol/l), které vzrostly na vysoké (≥ 1,467 mmol/l) a změny počátečních hladin triglyceridů
nalačno z hraničních hodnot (≥ 1,016 mmol/l - < 1,467 mmol/l) na vysoké (≥ 1,467 mmol/l).15 Změny
počátečních hodnot celkového cholesterolu nalačno, kdy došlo ke zvýšení hladin z normálních (< 4,mmol/l) na vysoké (≥ 5,17 mmol/l), byly pozorovány často. Změny počátečních hodnot celkového
cholesterolu nalačno z hraničních
(≥ 4,39 - < 5,17 mmol/l) na vysoké (≥ 5,17 mmol/l) byly velmi časté.16 Zvýšení plazmatické hladiny
prolaktinu bylo hlášeno u 47,4 % dospívajících pacientů.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité.
Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku.
Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na
adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek